88 minut

5/10 Vizazi odpudivy Pacino v pokusu o casovy napinak. Zpocatku to i funguje, ale jakmile na fakulte padne me podezreni na osobu, z niz se nakonec vyvine pachatel to stagnuje. Takovy prumer, co s muze libit - skoda ze z toho neudelali film na opravdovych 88minut - bylo by o cem mluvit. Baby jsou tam pekne a hlavni myslenka taky, i kdyz se nemusi kazdemu libit. Tak jako produkt placement jiste severske firmy, takze kdyz se jejich telefon podivne rozbije, nelze prehodit kartu do jineho, ale je potreba pouzit docela jiny kus ;]] Ach ti amici... Jinak cely pribeh z Seattle je ramovan ubohym pruletem jednoho letadylka kolem panoramatu mistniho ufa a jinak uz to mohli klidne natocit kdekoli - zkratka berlicka jak prase (06.08.2010)

Al Pacino hraje renomovaného soudního psychiatra FBI Jacka Gramma, který se dostal do svízelné situace. Tajemný hlas v telefonu mu oznámí, že mu zbývá jen 88 minut života. Gramm kdysi pracoval na složitém případu sériového vraha dívek, který má být po deseti letech strávených ve vězení popraven a možná právě tento muž bude mít spojitost s tajemným volajícím. A navíc umírají další dívky a někdo je vraždí úplně stejným způsobem jako uvězněný vrah a všechny stopy tentokrát vedou k psychiatrovi. Výhružný telefonát, který psychiatr zpočátku považuje za nejapný žert některého ze svých studentů se brzy ukáže jako nefalšovaná hrozba. Mohl to být skvělý a napínavý thriller, ale zůstalo jen u průměrného vyznění. Scénář je celkově dost odfláknutý. Vše co se ve filmu odehrává by rozhodně trvalo mnohem déle než 88 minut. Představoval bych si, že stanovený časový limit nabídne napínavé honičky s tajemným iniciátorem výhružných telefonátů, ale větší prostor dostávají horlivé debaty na ulici, v bytě nebo v autě a scénář je nepříjemně napěchovaný množstvím logických děr, kterých si povšimne i méně zběhlý divák. A aby toho nebylo málo tak musí mít hlavní postava nějaké trauma a v tomto případé je to smrt malé sestřičky k níž se vztahuje lhůta 88 minutového limitu, ale málem jsem se vážně míněnému vysvětlení zasmál. To vše by se dalo klidně tolerovat, ale Jon Avnet nemá dar režiséra jehož režie překoná nedostatky scénáře a jeho "televizní" režie nijak neohromí. Celkově však film nenudí a místy ukazuje, že kdyby se víc zapracovalo na nezanedbatelných detailech, tak to mohl být brilantní thriller. Pointu filmu není těžké při troše pozornosti odhadnout, ačkoliv odhalení identity volajícího se ve filmu "mistrně" maskuje. A když to elegantně ustál Al Pacino, tak to jistě ustojí i lehce zmatený divák. Mé hodnocení: 60% (24.11.2010)

Přiznám se, že jsem se taky nechala unést zdejším mizerným hodnocením a váhala tak nad kvalitou filmu. Blbé, že jsem to věděla předem a to moje hodnocení muselo ovlivnit. O tom taky je krásná a složitá věda jménem Psychologie. Ale protože s ní sympatizuji podobně jako s velkým Alem, nač nějaké pochyby. Scénář opravdu za moc nestojí, už v aule bylo jasné, že je to někdo ze studentů. A v garážích u zraněné Lauren červíček silně zahlodal... No nic, hra o čas měla grády a co víc si přát, než si užít šrotování v Jackově hlavě a s napětím čekat, jak se z toho osobnost jeho formátu dostane. Jen by mě docela zajímal názor na film od naší jediné forenzní psycholožky paní Čírtkové! (24.02.2011)

Úlety jsou fajn, úlety jsou super, úlety mám rád. Díky zálibě ve filmech mám jistotu, že minimálně dvakrát za týden nějaký úlet zažiju, i když nepozvu žádnou holku na rande. Navzdory tomu bych se ale vážně ani trošku nezlobil, kdyby film, na který čekám do půlnoci, stál za něco víc než za starou bačkoru. Tou starou bačkorou myslím Al Pacina, který také jako jediný na tom všem vydřel bídné dva body. Zabíjet tam vlastně mohli úplně všichni a je s podivem, že to nakonec tolik lidí přežilo. Koukat na takové filmy má asi podobný smysl, jako chodit na rande s holkou, která na vaše pozvání odpoví "no jo, stejně nemám co dělat." A název? Podle všeho inspirován příběhem scénáristy, kterému tajemný hlas v telefonu nahlásil "máš 88 minut, piš!" (27.09.2012)

Rutinný, nezvládnutý a televíznym dojmom pôsobiaci psychologický triler s chytľavou, ale nevyužitou zápletkou (hlas v telefóne vám oznámi, že za 88 minút zomriete) a príšerným scenárom. Unavený Al Pacino (Insomnia) nestíha držať krok s hnusnou retrospektívou, fádnou Avnetovou réžiou, nepresvedčivými emóciami, strašnými dialógmi, matnou vizuálnou stránkou, tragikomickými výkonmi kolegov (McDonough, Forsythe, Unger), stupídnymi zvratmi a neexistujúcim zmyslom pre tempo. Ešte slabšie, ako (relatívne podobný) D-Tox. (17.05.2008)