poster

Marcela

Dokumentární

Česko, 2006, 82 min (Director's cut: 56 min)

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Tomco
    ****

    Veľmi smutné.. Človek si po takýchto príbehoch uvedomí, ako si treba vedieť všetko vážiť.. Ešte raz, smutné a skľučujúce.. Už len kvôli obsiahlemu časovému horizontu, ktorý tento projekt zaberá, klobúk dole aj za autentickú a miestami doslova šokujúcu prácu tvorcov.(25.3.2009)

  • Morien
    *****

    Inzeráty jsou na nic, o tom jsem, byla a budu přesvědčena. ___ Ráda bych, aby se na tento film dívali všichni muži, kteří tvrdí, že chtějí ženu přirozenou od přírody, a aby se potom podívali do zrcadla a hleděli si takovým tím hlubokým, přemýšlivým pohledem do svých vlastních krásných dokonalých očí. Kouzlo časosběrného je naprosté, dokonalé, nepřenosné, nepoužitelné nikde jinde. Pořád nevím, jak se na takové filmy dívat, já, fanynka všeho komponovaného, dělaného na efekt, obdivovatelka Charmse a Triera a Hanekeho a Pasoliniho a vůbec všech bizardních absurdních magických nereálných kompozic, které jsou (?) stejné jako život v této nejsyrovější podobě. Lze se podívat skutečnému člověku jako je Marcela do očí a říct mu, že v rámci umění lze vnímat lidi, kteří pojídají jiné lidi a vraždí, protože je to baví, a znásilňují, protože nemají odpoledne co dělat, jako všechny další jiné lidi, dívat se na ně bez zhnusení nebo dokonce cítit obdiv a respekt, že to tak někdo vymyslel a sepsal? Mohu psát po srmti svojí vlastní matky o smrti beze studu nad tím, co jsem to vlastně za člověka? Ale já o tom psala již za jejího života a takové věci mi připadaly jako nevyhnutelné. U Marcely nepřemýšlím nad Marcelou, aspoň já ne, není samojediná a není nijak neobvyklá, naopak ukazuje malost a zveřejňuje to, že takoví jsou všichni, všem se něco podobného děje, každý je takový, nikdo nevyčuhuje. Síla tohoto filmu (vyhýbám se označení dokument) je v tom, že vzbuzuje pochybnosti, vyrojují se otázky, nastolují dilemata, jak se podobnému životu vyhnout. Lze to vůbec udělat, lze si podržet jednu myšlenku po delší dobu nebo snad do konce života, je možné nezabřednout do vlastní neschopnosti a slabosti a nezabřednout do neschopnosti a slabosti ostatních a celého davu, který reprezentují? Chci říct, je člověk člověkem za každých okolností? Nevím, ale budu o tom přemýšlet.(26.6.2010)

  • Terva
    ***

    Nějak jsem nepatřil mezi obdivovatele těchto snímků v roce 2006 a ani teď se nepřidám.(16.4.2013)

  • Djkoma
    ****

    Marcela má pro mě jedinou malou vadu, za kterou nemůže paní Třeštíková, ani Marcela. Divák, který viděl manželské etudy i jejich návrat po dvaceti letech totiž od dokumentu nedostane příliš nových informací navíc. Závěrečných asi dvacet minut je pro mě osobně málo, k příběhu natolik zajímavému a silnému. Pro mě je nejzajímavějším přídavkem série telefonátů muže, který od "nekonečné lásky" rychle přejde k "ty krávo". Kdybych slyšel paní Třeštíkovou osobně o svých zkušenostech z natáčení mluvit, určitě bych byl nadšen jako Tosim, ale bohužel se mi to nepoštěstilo. Příběh má co říct, ale už není tak mrazivý, jako napoprvé v etudách.(30.9.2010)

  • Matty
    ****

    Konečně mohu do nějakého komentáře bez jakýchkoliv obav, bez ironie a v plné vážnosti napsat "silný lidský příběh", neboť přesně tím Marcela je. 85%(27.4.2008)

  • - Příběh Marcely a jejího exmanžela Jiřího byl již při natáčení v osmdesátých letech svým rozsahem připraven na uvedení do kin pod názvem Z lásky (1988). Dovyprávění osudu Marcely ve snímku z roku 2007 je podle slov autorky Heleny Třeštíkové pouze logickým vyústěním událostí. (hippyman)

  • - Na plzeňském festivalu českých filmů Finále získal snímek roku 2007 cenu pro nejlepší dokument, čímž se stal držitelem Zlatého ledňáčka. (Tom_Lachtan)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace