V noci z 19. na 20. července zasáhla celou oblast západního Maine podivná letní bouře. David Drayton (Thomas Jane) se se svým pětiletým synem Billym a otravným sousedem Nortonem vypraví do nedalekého města nakoupit zásoby pro případ, že by vichřice znovu udeřila. Když společně dorazí do supermarketu, jsou svědky toho jak stříbřitý mlžný mrak začne pohlcovat vše co je v okolí. Mlha je během několika minut všude, lidé jež do ní vkročí čeká jistá smrt a nestvůry, které se z ní vynořují snad jakoby propadly z jiné dimenze. Mezi místními kolují zvěsti, že příčinou je armádní projekt Arrowhead, který probíhal na vojenské základně ... (zobrazit celý text)
Tak jsem viděla The Mist. Nó, dík konci dám teda za 4*, ale většinu času jsem se považovala za oběť šprťouchlat. Příšerky nebyly to podstatný, ale tomu, kdo se bez nich neobejde, je Darabont neupřel. Je to trochu jako v Sublime - strach je to, oč tu běží. A konec mě fakt potěšil. Jak by asi vypadal film, ke kterému patřil ?
Od úmyselnej béčkoidnosti až k religióznym témam a mystickému rozmeru za hranicou tradične poňatého fantasy. Darabont tu skĺbuje vážne existenčné témy a greengrassovskú obrazovú autentickosť s digitálnymi chobotníčími chápadlami a ďalšími útočiacimi pavúkmi. A s 26 miliónovým rozpočtom obsahovo poráža Spielbergovu Vojnu svetov. Pozoruhodný, pôsobivý a tak trochu intelektuálny a nemainstreamový filmík s opačne vyrieknutou shawshankovskou myšlienkou o nádeji... Malé dielko, zasluhujúce veľké hodnotenie.
Nesrovnával bych Darabontův film s laciným bu-bu-bu hororem, nebo, nedej bože, poměřoval ho optikou 50´s monster-béček. Myslím, že ´The Mist´ funguje stejně dobře jako drsný horor, i jako jakési psychologické drama, kde se v úzkém okruhu lidí střetává racionální jednání vs. fanatismus. Každopádně ani ta poněkud směšná chapadla v úvodu mi nezkazila celkový hodně dobrý dojem z filmu. Děsivé, chvílemi slušně napínavé a s velmi údernou pointou na konci. A Thomas Jane konečně uvěřitelně zahrál (Punisher budiž odpuštěn).___Zajímalo by mě, co asi na postavu náboženské fanatičky paní Carmody říkali představitelé (pokud to viděli) stále více sílícího kreacionistického hnutí ve Spoj.státech, kde se jejich pavědecká nauka dostává už do školních osnov a jejíž věrozvěsti používají navlas stejnou rétoriku, jako tato vyšinutá dáma. Pokud jim tímto Darabont chtěl symbolicky vlepit jednu velkou facku, tak neváhám s maximálním hodnocením :o) Láká mě porovnat to s Kingovou novelou.
Pro Darabonta je pojem horor něčím úplně mimo, jelikož nezvládá ani ty nejzákladnější žánrové postupy a vypůjčuje si tu od Carpentera, tam od Camerona, aby celek zastřešil dialogy jak z nablblého sci-fi z 60. let. Dvě hodiny točí děj v kolovrátku, v němž na divákovy emoce zatlačí možná tak vřeteno s náboženským fanatismem, ale jinak až na úplný závěr absolutně chladné, nekřesťansky dlouhé a nechtěně pitomé béčko, u kterého se evidentně rozsypala plná hodnocení jenom za působivý závěr, jak tak pročítám komentáře kolem sebe.
Víte, co je nebezpečnější než hladová, půl metru dlouhá masožravá breberka? Skupina lidí v obchoďáku. Trailer na Mlhu (slovenský název má ještě větší grády) mne nepotěšil. Očekávat s napětím záležitost připomínající béčkový horor s lekačkami, které cítíte na sto honů, mne nepřimělo ani zjištění, že onu záležitost bude režírovat Frank Darabont, velký kamarád díla Stephena Kinga (krom Buried Alive z něj vždycky vycházel). Ne, že bych Frankovi nevěřil, jenom moc nechápu vytváření umělých aur okolo jeho filmů – aneb „Shawshank ne a ne a není nejlepší“. Zase unikám, stejně jako občané městečka Maine do tamějšího moderního svatostánku, kde budou brzy prodávat také smrt. Se slevou. Karty osudu jsou rozdány bez dlouhého otálení. Obchod plný jídla, v něm lidé plní strachu, venku hustá mlha a cosi hnusného, bez čeho bychom museli říct hororovému žánru sbohem, bez čeho by Mlha možná byla lepším filmem. Těžko věštit. Snaha – mimo výtečný antihollywoodský konec pouze snaha – sloučit laciný, třebaže skvěle natočený horor s ambiciózním „sociologickým thrillerem“ není vyloženě rušivá. Na rozdíl od dojmu, že prvé bylo s druhým spojené výhradně kvůli lepší prodejnosti. Ze stejného důvodu musel Darabont odstoupit od zamýšlené černobílé kamery, jež by mohla lépe obhájit staromilství hororových pasáží i samotných příšerek. Svou nechtěnou komičností připomínají Pavoučí teror, parazitující na starých hororech s vtipem. Ten Mlze nechybí, naopak ji někdy posunuje překvapivě blízko černohumorné satiře, ale veškerou chuť k smíchu, potažmo k životu, bere již zmíněný (proti)náboženský závěr. Ač je svým způsobem také vtipný. Jako zjištění, že nemáte rakovinu, ale jenom TBC. 75% Zajímavé komentáře: Renton, DaViD´82, tron, kitano, Radko, k212, Mahalik, Jordan, Aiax, dzej dzej, GodComplex, silent cut, curunir, Rosomak, grogodil, Bilky
Scénář: Frank Darabont ..
Slepí jsou ti, kteří nevidí. Přišel čas, aby jste si přiznali, ke které straně patříte. Spasení či prokletí? ___
Hustá nuda. Jak se ve filmu praví, všichni jsme čas od času trestáni. The Mist byl můj trest za naivní očekávání hustého hororu. Frank Darabont byl silný příslib, úvod taktéž - to jsem byl ještě výborně naladěn a užíval si funkční rovinu tajemna z bílé tmy - ale jen do doby, než se ukáže první (děsně udělané) digitální chapadlo a po něm veškeré nedostatky v žánrových postupech, psychologii i režii. Po úvodní pasáži už následuje jen slepenec bolestných momentů, které sráží potenciál do hajzlu. Mnohem horší než podivný dimenzionální hmyz je náboženský podtext, který přetéká do fanatismu nejúčelnějších rozměrů. Jestli tato kritika (i)racionálních hodnot měla mít nějaký dopad, tak šla zcela do prázdna a mimo mě. Samotnou kapitolou je pak finále snímku, které hodnoty zúčastněné skupinky utečenců zpřehází a dodá dílčímu příběhu zcela šokující rozměr ze zoufalství, který je na obvyklé filmové poměry značně mrazivý, s excelentně zvoleným hudebním podkladem, který dělá dobrou polovinu účinku. ___ Díky finále jsem původně dal slaboučké tři hvězdičky, ale už se mi Mist rozležela (resp. dlouhodobější dojem nebyl žádný), absolvoval jsem nějaké doplňující diskuze, viděl alternativní konec atd. jsem uznal, že "lepší dvě" budou přeci jen adekvátnější zhodnocení!. ___ Alespoň máme bezděčnou odpověď, z jakéhože, do mlhy zahaleného jetelového pole, pochází Monstum :-)). __ 50%.
Frank Darabont je pojmem, který tentokrát udělal krok do neznáma s další adaptací Kinga. Osobně to považuji za krok správným směrem, kde využil nesporných kvalit předlohy a svého umění natočit velmi zajímavé i jednoduchou látku. Tou v podstatě Hustá mlha je, protože se v ní neodehraje nic extrémně těžkého na pochopení a spíše se neustále točí ve smyčce my jsme uvnitř-venku mlha-něco je v mlze-chce nás to zabít?-co uděláme?. Přístup k filmu je příjemný, protože jako slabý vánek pohladí tvář se snaží Darabont poukázat na klasické a jednoduché principy hororu, které prostě dokážou fungovat. Mlha je pro to skvělý příklad, protože v ní může vše ukazovat bez detailů, z dálky, jen obrysy a dovoluje divákovi představovat si a bát se. To se mu daří na jedničku a atmosféra je přesně taková jaká má být. V ní nepřekvapí ani syrový konec, který dá vzpomenout na jméno autora předlohy a na podobně laděné filmy jako jsou například Lupiči těl (atmosférou a provedením podobné). Možná jen zamrzí nepřítomnost silnějších mrazivých hororových scén, které prostě neměli, kde být. Ohledně herců potěšil velmi příjemně Thomas Jane a svůj vysoký standard a přesvědčivost předvedla Marcia Gay Harden, která umí být velmi přesvědčivou zvěstovatelkou apokalypsy. Nemohu, možná kromě chvilkami pomalejšího tempa a opakování několika myšlenek, chybu na tomto hororu roku, který strká do kapsy i krvavých 30 dnů noci a jen smutně poukazuje na neschopnost českých distributorů přivést kvalitní horor do kin. Škoda, ale od teď se bojím mlhy víc než dříve... Mimochodem existují dvě verze konce filmu, jedna podle knihy a jedna podle Darabonta. Sami se rozhodněte, která vám lépe sedí. PS: pro Shadwella Tento film je jako pohled z okna, za kterým je mlha, vám je 5 let, věříte na monstra a v hlavě máte stále tu nepříjemnou noční můru, která vás děsí každou noc během spaní. A pak ta noční můra ukáže v mlze svůj obrys...
Najhorsim nepriatelom cloveka je clovek sam. Linia filmu prezentovana fanatickou postavou M.G Harden bola ta, ktora mi vytvarala (zial) jedine napatie vo filme - v momentoch stretu boja ludskej psychiky v smrtelnom dueli racionalita-iracionalnost. To "tam vonku" bolo iba katalyzatorom, ktory pre mna stratil stavu v momente vybafnutia prveho chapadla. Finale ambivalentne ziskava i straca silu posobivosti s pouzitou skladbou, pretoze presah tlacenim na pilu nefunguje, ovsem vyobrazenie marnosti a zufalstva ano.
Příjemně mrazivé (lidi), roztomile brakové (potvory), překvapivě šokující (přepracovaný závěr). Darabont se sice nemůže opřít o herce nebo rozpočet, ale stejně diváka táhne za nohu chapadlem stísněné atmosféry... z několika málo stránek povídky ždíme maximum a i když mi americká městečka už lezou krkem, tohle bylo veeeelmi sympatické. Víc takových. (70%)
Dal jsem si osobní pravidlo, že je lepší od filmů nic nečekat, a pak se nakonec nechat překvapit nebo zklamat. Když tak The Mist zhodnotím, vyjde mi, že je The Mist dost možná tím nejslabším filmem, který Darabont kdy natočil. Jenže je to zase stále opravdu slušný film, a za podívání rozhodně stojí. Sice mě tam rozčilovalo několik faktorů, které bych nerad zdůrazňoval, ale nakonec bych to ve směs zhodnotil jako hodně povedený horor a jako hodně slušně zfilmovaná kniha od Kinga. Teda každopádně patří mezi ty hodně dobré. The Mist totiž ukazuje opět dvojsmysl, že nepřítel člověka je vlastně on sám a celé to zaobaluje do zajímavého příběhu, který nenechá mrknout ani na chvíli po celou dobu, co se odehrává na obrazovce nebo na plátně. Každopádně efekty byly spíše průměrné, i když i tak dostačující a hlavně herci mi přišli nepochopitelní. Těm emocím jsem nebyl schopný uvěřit minimálně do půlky filmu, až pak to na mě dolehlo a začalo mě to bavit. Pět hvězdiček tomu určite nevrazím, na to jsem tam našel hodně negativ, které zde nechci zdůrazňovat, abych neodkryl pointu. Rozhodně ale na tento film doporučuji zajít nebo se na něj minimálně podívat. Zaujme na první shlédnutí a to je hlavní.
Sama se divím, že jsem dala takhle vysoké hodnocení, jenže i když jsou vizuální efekty v tomhle filmu žalostně slabé, co se týče příběhu, děje a hlavně závěru, tak prostě to jinak nejde ..
Až závěr šlape tak, jak jsem u Darabonta uvykl – plno emocí, zoufalosti, vyhrocených gest. Před tím byly dojmy hodně proměnlivé až mlhavé. Dost trapné digitální výstřelky jsou napraveny odpudivě fanatickými výstupy a hustou atmosférou kolektivu, který je extrémními podmínkami dohnán do stádia náboženské hysterie. Darabont naštěstí nezůstává u jednoduchého protikladu "oni fanatici" a "my rozumní". Kladní hrdinové podléhají stejné psychóze, jen volí jiné východisko. I proto, že režisér zůstal nad věcí až konce má Mlha smysl. Moc radostný obraz lidské komunity nenabízí, škoda, že dobrá psychologie koliduje s poněkud béčkovými efekty.
"Dej pár lidí do tmy, pořádně je vyděs a je po pravidlech. Uvidíš jací se z nich stanou primitivové." Předem upozorňuji, že tento komentář je možná trochu spoileroidní. Frank Darabont natočil totální filmový nářez, který stále ještě rozdýchávám. Vystihl v tom přesně všechny moje strachy, když jsem se občas zamyslel co by se stalo kdyby... Samotný geniální nápad od Kinga by nestačil na dobrý film, ale vše je řemeslně dokonalé a perfektně načasované. Ano, bál jsem se. Navíc zde není nic učesané (akorát ten spálenej chlápek by víc řval) smrti jsou nechutné a ubíjející deprese v podobě nevlídné mlhy je všudypřítomná. Smrti a příšery jsou tak hrozné, že nic špatného nebudete přát nikomu kromě Marcii Gay Harden v roli psychopatické, zakomplexované a totálně vyšinuté rádobykazatelky. Její postavu budete nenávidět. Ona je to hlavní zlo v celém filmu. Paradoxem je, že jí závěrem filmu Darabont dává aspoň trochu za pravdu ve smyslu přílišné pýchy, racionalizace všeho a odmítání se podřídit bohu " těch hodných" postav. Kdyby postavy na konci i přes tu všechnu beznaděj ještě našli trochu vůle k životu a odložili ty osudné výstřely... Jinak Thomas Jane zahrál perfektně, a konečně našel prototyp role která mu opravdu sluší. Jedinou výtku co k tomuhle filmu mám je ta hudba, rádoby osudové ethno kvílení mi tam prostě moc nepasovalo.
