poster

Dobrodružství

  • Itálie

    Avventura, L'

  • EN název

    Adventure, The

Drama / Mysteriózní / Romantický

Itálie / Francie, 1960, 145 min

Komentáře uživatelů k filmu (49)

  • Houdini

    Zlatá Palma - výběr(20.12.2005)

  • O*R*I*N
    *****

    Dobrodružství je ukázkový příklad evropského vysoce uměleckého autorského filmu s výsostně sofistikovaným stylem. První část ze slavné "tetralogie citů". Tleskám a jsem nadšen!(11.10.2009)

  • tahit
    ***

    Fascinující příběh je sondou do vědomí života italské smetánky ze šedesátých let pobývající v záplavě blahobytu života ztroskotanců. Atmosférické proniknutí do duše bohaté společnosti a jednoho vztahu. Citový příběh odvíjejíc se v obrazech, který vypráví, jak se člověk může zmýlit ve svých vlastních pocitech lásky.(6.1.2008)

  • Lavran
    *

    Možná jsem nepociťoval tak intenzivní nutkání spáchat sebevraždu, ale v podstatě platí to samé, co jsem napsal již k Červené pustině. Můj vztah k Antonionimu - to je jedno velké odcizení. Není mi po chuti výtvarné řešení jeho filmů, nechápu motivaci a jednání apatických a frustrovaných figurek, které jejich světem mátožně bloumají, nerozumím zaujetí, které provází jeho dílo v odborné literatuře (malým zadostiučiněním je pro mne fakt, že na premiéře v Cannes bylo svého času Dobrodružství "vypískáno"), nechápu niente. "Antoniovština" je pro mne tím nejvíce umořujícím a nejobtížněji stravitelným chodem z pestrého milieu uměleckého/autorského filmu 50. a 60. let. Nespatřuji v ní nic než vyprázdněné žvatlání, bezcílné a nesmyslné toulky a nastavovanou kaši (což je, bez valného významu, možno alibisticky připsat na vrub mému odporu k blazeované a přesycené smetánce, jejíž "potíže" tento snímek přiznává za tématický základ).(3.5.2009)

  • MIMIC
    *****

    Antonioni má dokonale jasno v tom, čo urobí a ako to urobí. Anna, Sandrova milenka a Claudiina priateľka sa stratí na mieste, ktoré úkryt neponúka. Zreteľne sa tu črtá metafora toho, že Anna sa stratila "sama v sebe", v kunderovskej "neznesiteľnej ľahkosti bytia". Postupne sa objavujú indície, že Anna bola videná na rôznych miestach, takže sa Sandro a Claudia vydávajú hľadať ju. V skutočnosti len idú "v jej stopách", strácajú sa sami v sebe. Prechádzajú priam mytologickým prostredím Lekárne, obchodu s farbami, v kostolnej veži obdivujú scénografické kvality okolitého mesta ("fasády") a komunikujú prostredníctvom zvonov, hoci si rozhodne majú čo povedať, dostávajú sa na "hluché miesto", do dediny s mŕtvolným tichom, divnou ozvenou a strašidelnou metafyzickou architektúrou, na samom konci sa ocitajú "na šikmej ploche", ktorou je stanica autobusov s klesajúcim terénom. Toto všetko pochopiteľne nie je žiadna zábava, no zábava tu rozhodne nebola cieľom. Vlastne si momentálne nedokážem vybaviť jediný umelecky skutočne hodnotný film, ktorý by ma pobavil, tak ako trebárs Burial Ground alebo Evil Dead. Tí kolegovia, ktorí sa orientovali výlučne podľa názvu a evidentne čakali Indianu Jonesa riešiaceho záhadu megalitov na Veľkonočnom ostrove si svoje sklamanie zaslúžia. Antonioni mal na mysli avantúru, románik, a aj to so silným ironickým odstupom. Road movie, ma molto strano.(25.2.2009)

  • AGAMENON
    **

    Tak tohle že má být jedno z nejúžasnějších děl filmové historie? Nejlepší film tohoto proslaveného režiséra, bez něhož se neobejdou žádná skripta filmové vědy? Ptám se tedy čím si toto postavení tento film zasloužil? Režisérův neobyčejný styl jak otrávit diváka, znudit ho, to se mu podařilo dokonale, ale nakonci jsem čekal nějakou katarzi, vyvrcholení celých těch 132 minut, ale to se však nedostavilo. O čem je tedy celý děj? Je to kritika vyšší buržoazní společnosti, neschopnost lásky, milovat, věrnosti, nebo snad detektivka, bohužel není to ani jedno, ale zároveň všechno. Jediným pozitivem jsou výborně zvolené lokace, krásné stavby, přírodní scenérie a mladá Monica Vitti (Lea Massari se mi víc líbila v Il Colosso di Rodi).(10.1.2010)

  • RHK

    Jeden z 500 největších filmů všech dob časopisu Empire. Jeden ze 125 nejlepších neanglicky mluvených filmů - 125 Greatest Foreign Movies http://www.csfd.cz/uzivatel/136528-rhk/.(28.11.2009)

  • Aky
    *****

    Možná, že ten film je snímkem ze života italské zhýralé smetánky topící se v záplavě blahobytu, aniž si uvědomuje, že je jen snůškou ztroskotanců, jak se většinou píše, ale já to v něm nevidím. Pro mne se jedná o vyjádření tajemnosti, neuchopitelnosti a nepochopitelnosti života, s nimiž nemá smysl bojovat, protože to nelze, a je třeba se s nimi pokorně smířit. Antonioni nás udržuje celý film v napětí při pátrání po mnoha pointách, které vystavěl ve svém prvním plánu, ale pak je nechává zdánlivě nezodpovězené a nedořečené. Protože nejsou podstatné, jsou to jen střípky z mnoha dalších tajemství, přičemž důležité jen jen tajemství života samotného.(12.8.2010)

  • Jordan
    ****

    súhlasím s akýmkoľvek tvrdením, ktoré smeruje k záveru, že tento film je geniálny, rovnako ako som ochotný pripustiť, že by mohol byť o nejakú tú minútku kratší. neviem, ako to robil, ale tuším, že to súvisí s tempom a výpravou - mám na mysli tú "čudnú" akoby osudovú, mierne znepokojivú, veľmi silnú/sugestívnu ťaživú atmosféru. obklopený dobrými spoluscenáristami vyšperkoval pár naozaj silných scén a briskných dialógov a v neposlednom rade - nemôžem to nespomenúť, lebo mám na to slabosť - to obsadil naozaj lahodnými herečkami; páči sa mi tiež, že záver ponúka dvojakú interpretáciu (a vlastne nie len záver, ale aj tá "ústredná" udalosť, ktorá je pre tento film takou charakteristickou) závislú čisto od diváka a toho, k akému pólu sa je ochotný prikloniť: či je viac optimista a vidí za tým všetkým "nádej", alebo skôr skeptik, a pokladá rodiaci sa vzťah vopred odsúdený na zánik, lebo sa buduje na "zlých základoch" a skôr inklinuje k vysvetleniu si "mysteriózneho" stratenia ako k zániku, strate, úpadku - na čo by si našiel slušný počet podporných symbolov z celého filmu (návšteva zbytočne postaveného, opusteného "kostola", vzťah lekárnika, záverečné "hľadanie" sandra v kaštieli, kde panuje neporiadok po večierku...); napokon, a to je už len detail, mi nedá nevšimnúť si antonionihu fascináciu ženou a ženským telom; to nachádzanie, budovanie, vytváranie a udržiavanie vzťahu (so ženou) je to "dobrodružstvo" v názve;(3.4.2012)

  • GilEstel
    *****

    Vskutku jedinečné dílo. Základní příběh filmu by se dal sice shrnout do dvou řádků, ale děj zde není nosné téma. Jde především o lidi a jejich myšlení, které nám je tak nevšedně odhalováno. Jde o formu obrazu, kterou k nám režisér prostřednictvím filmu hovoří. První, čeho jsem si všiml, je dlouhá stopáž nevšedně hlubokých a dlouhých záběrů všedních věcí. Tyto záběry na mě působí ohromě příjemným uklidňujícím dojmem. V dnešních Hollywoodských filmech, zejména akčních, se stříhá skoro po vteřinách. Divák tak stěží může sledovat, kdo co dělá, natož si všímat okolí. V zájmu adrenalinové akce je tak divákova pozornost prvoplánově strhávána jedním směrem ke konkrétním prvkům. V tomto filmu je přístup přesně opačný. Divák je ve svém sledování naprosto svobodný a nic mu není prvoplánově podsouváno. Má dost času prohlížet si okolní krajiny (velmi pěkné) i sebemenší mimickou grimasu herců. Je právě na divákovi, aby v jednotlivých záběrech hledal něco konkrétnějšího. Já se o to snažil. Film začíná seznámením diváka s ústřední trojicí a pokračuje sekvencí společné vyjížďky italské smetánky na moři. V krátkém čase tu poznáváme většinu hlavních i vedlejších postav. Jako hlavní hrdinka se v tuto chvíli jeví dívka jménem Anna. Tato má za přítele Sandra. Doprovází je i Annina velmi dobrá kamarádka Claudia (Monica Vitti). Ostatní postavy jsou v ději méně významné. Claudia, která se má v pozdější fázi vyprofilovat jako ústřední postava, je v této době jen jednou z davu. Pouze nestranná pozorovatelka. Dalo by se říci stejně jako divák. Ještě dříve než dojde k postupnému přerodu ústřední postavy, má divák dost času na to, aby vypozoroval základní poznatky o jednotlivých lidech. Tento čas divák skutečně potřebuje, protože jednotlivé indicie mu nejsou předávány nijak plánovaně naráz, ale spíš z náznaků běžného chování. Zlom nastává v momentě, kdy Anna při návštěvě opuštěného ostrova beze stopy zmizí svojí skupině. Claudia vyvíjí asi největší a nejupřímnější snahu o nalezení Anny a začíná na sebe v ději strhávat stále větší pozornost. Postupně nahrazuje roli Anniny ústřední postavy, až se stane naprosto dominantní osobou veškerého dění. Tento přerod je dokonán v momentě, kdy Annin přítel Sandro, začne Claudii nepokrytě bez ostychu svádět. Ta těmto tlakům se statečností a velkým sebezapřením vzdoruje. Stále není jasné, co se Anně stalo, zda to byla sebevražda, útěk nebo únos. Claudia s velkým nasazením pátrá i na pevnině. Sandro, jí pomáhá. Jeho jednání je ale neupřímné. Dávno mu nejde o Annu, ale již pouze o Claudii. Ta tuto přetvářku nevidí nebo ani vidět nechce. Vnitřně již je totiž do Sandra zamilovaná, ačkoli se snaží tento cit k němu z logických důvodů potlačovat. Postupně se ale střetává se dvěma páry. Šťastně zamilovaným (pár ve vlaku) a spontánně se milujícím (dáma a malíř). Sama tak více zatouží po lásce a osobním štěstí. Zároveň na ní Sandro trvale naléhá, což již nevydrží a cit lásky k němu jí definitivně pohltí. Již přestává hledat Annu. Naopak. Chtěla by ji vymazat ze svého života. Byla by nejraději, kdyby nikdy neexistovala. Už to vypadá, že Claudia našla svou radost ze života. Ve chvílích největšího štěstí a úplného opojení láskou je ale její láska zrazena nevěrou Sandra. Claudia utíká, ale ne dost daleko. Brzy jí Sandro dostihne. Cítí své provinění a je sklíčený. Nemluví. Kouká do prázdna. Claudia stojí k němu zády. Svádí vnitřní boj. Znovu se k ní v myšlenkách vrací Anna. Tentokrát jí poprvé chápe. Už ví, proč musela zmizet. To ona ale nedokáže. Její láska je příliš silná. Sandro začíná plakat. Ona se otáčí. Cítí soucit. Rozum jí říká, že ve vztahu s povrchním Sandrem nemá naději na šťastnou budoucnost. Není jí hoden, přesto ho nedokáže opustit. Anna to dokázala. Ale musela popřít vlastní existenci. Musela vystoupit z obrazu, který nám Antonioni ukázal. ….......Jistě. Nepoznal jsem vše, co chtěl režisér sdělit. Ale kdo to může s klidným svědomím říci? I tak byla má snaha odměněna měrou vrchovatou. 95%(8.11.2010)

  • sinp
    *****

    Nejnevděčnější film, co znám.... A přitom tak krásný, mému vnímání nesmírně blízký. Důležitá otázka, čemu věnovat pozornost, může zapříčinit nejedno rozčarování, vlivný mystifikátor Michelangelo Antonioni často jen odvádí určenou pozornost do slepé uličky. Pokud bude divák chtít návrat zajímavé Ley Massari či (ještě hůře) zjistit, proč zmizela, tak zůstane na konci nutně zmaten a rozčarován. Zradou, je, že postavy Sandra a Claudie jsou dlouhou dobu poměrně málo čitelné. Po zmizení Anny je to zvláštní cesta, která nemůže mít konce. O co jde? Vlastně o pouhé jemné náznaky, trápení zdánlivě bez příčiny a mlčení pro mnohé čistě ze vzdoru. Podle mého je však utrpení Antonioniho postav neskutečně drásavé a nepotřebuje jediné slzy či výčitek. Při vědomí, že Sando a Claudie všechno mají a obklopeni jsou vším, můžou už jedině ztratit, nikdy získat. Proto je na místě se ptát, koho vlastně litovat. Či opačně, jestli mají tyto postavy vůbec morální právo se trápit ve světě, který zažívá tolik masovějšího utrpení (osobně mám pro jejich trápení maximální pochopení, je to však čistě o postoji k životu). Jejich bolest je zlepšením situace neléčitelná, není náhodou tím pádem obecně odsouzení hodná? Jen nečekejte odpovědi na žádnou z otázek. Antonioni v zásadě neodpovídá, právě proto ho mám rád...(14.6.2010)

  • Zakk
    **

    Tenhle víc jak dvouhodinovej nátlak popřel pravej význam slova "dobrodružství", což je obdivuhodný. Ráno, když jsem jedl rohlík s máslem tak jsem si říkal: "no to ale prožívám krásné dobrodružství, jíst si takhle rohlík s máslem!". Kdyby tenhle film začal koncem a skončil začátkem, tak je to furt stejná nuda a furt by šlo o stejnej děj. Jen jediná věc by se změnila, že by se ta ženská neztratila akorát by přibyla, což na dobrodružnosti moc nepřidá.(9.1.2009)

  • Skip
    *****

    Divácky velmi přístupný film, který ukazuje prázdnotu blahobytu ve vyšší společnosti. Film pomalu plyne v nádherných černobílých obrazech ať už v exteriérech nebo interiérech. Děj vlastně ani není tak důležitý, v podstatě je to skoro bezdějový film, a přesto se Antonionimu podařil bravurní kousek, a to udržet divákovu pozornost po celých téměř 150 minut,což je obdivuhodné.(17.3.2009)

  • Revanx

    Jeden z 1001 filmů, které musíte vidět, než umřete.(25.1.2009)

  • Toj
    ****

    Antonioni nám prezentuje svůj italský svět deformovaný vlastními pocity a ovládaný touhou. Lidé jsou sobečtí, nešťastní, průhlední, neúplní a když mají šanci se z toho dostat, tak si to stejně pokazí. U Antonioniho mě vždycky fascinuje práce s obrazem a hlavně s figurami, kdy samotná statická póza několika postav vydá za mnoho slov. Zkrátka se jedná o obrazového génia... Nemohu říct, že bych byl plně zasažen, ale mohu si alespoň postesknout, že není takových autorských filmů víc, že není cílem každého tvůrce natočit takové umělecké dílo.(29.8.2010)

  • termi
    *****

    naprosto zásadní film pro kinematografii(21.4.2012)

  • YURAyura
    odpad!

    0/10 Podle me by se tento film mel jmenovat Utrpeni, protoze by pak presne vystihoval divakuv pocit pri jeho sledovani. Kdyz Antonioni, tak jedine v anglictine - ehm, teda presneji v americkem obdobi - toto fakt nejde, uz po prvnich deseti minutach jsem to musel vypnout a jit spat. Pak jsem tomu dal dalsi sanci, ale po dalsich deseti minutach se situace opakovala. A pak jeste dvakrat - takze priznavam: nevidel jsem to cele a jsem na to patricne hrdy.(2.11.2009)

  • Bubble74
    *****

    Nesnesitelná lehkost odcizení.(31.5.2011)

  • Foma
    *****

    Když odhlídneme od naprosto fantastickýho zpracování, např. co záběr, to krásná černobílá fotografie, zajímavej hudební doprovod, opravdu skvělej výkon Moniky Vitti, tak zde máme vlastně takovou filosofickou filmovou esej, řekl bych že ovlivněnou existencialismem a nastupujícím postmodernismem (možná, že určitý postmodernistický pohledy pomáhal Antonioni i formovat), ovšem existencialismem jinýho typu než třeba Sartrova, ten by byl příliš intelektuální. O Antonionim se sice říká, že to byl racionalista, ale podle mě mu jde hodně o emoce (nakonec byl to přece jen Ital), ukazuje důležitost emocí, důležitost pozitivních emocí, který by byly východiskem z odcizení, v němž se nachází jeho hrdinové, v tomto případě Claudia (M. Vitti). A dále nádherně zkoumá ženu, rozumí jí a jeho ženy jsou vždy stvoření emocí plná a po emocích toužící. Dobrodružství je kritikou, kritikou společnosti, smetánky, pohledu mužů na ženy, falešnosti, mělkosti, ale zároveň je výzvou k opaku tohoto všeho.(29.8.2007)

  • .maggie.
    *

    Ne-u-vě-ři-tel-ně nezáživný, ÚMORNÝ film. Pravý opak jakéhokoli "dobrodružství". Viděno na plátně.(7.10.2008)

<< předchozí 1 2 3