Michalis Kakoyannis
Dokumentární
Česko, 2000, 56 min
Režie:
Georgis AgathonikiadisHrají:
Michalis KakojannisObsah
-
Na úpatí nejvyššího kopce v jižní části Athén žije jeden z největších evropských režisérů Michalis Kakoyannis. Je považován za člověka, který přiblížil světu řeckou duši. Jejím symbolem se stal Řek Zorba. Narodil se na Kypru 11. 6. 1922 a biograf vstoupil do jeho života velmi rychle. Vzpomíná na to, že filmovým divákem se stal už ve dvou letech, kdy ovšem proseděl celé promítání babičce na klíně. Vystudoval právnickou fakultu, a protože ho moc nebavila, přibral si k ní ještě studium herectví a pak i divadelní režie. Bylo to za 2. světové války v Londýně, kde si zároveň přivydělával jako hlasatel řeckého vysílání BBC. Zájem o divadlo ho provázel od dětství, kdy si začal psát hry, a neopustil ho dosud. Jeho posledním filmem je Višňový sad podle A. P. Čechova. Nicméně prvním filmem byla komedie Nedělní probuzení, a ta mu ihned přinesla mezinárodní úspěch a uznání. Nejinak tomu bylo i s filmem druhým, Stellou, s Melinou Mercouri v hlavní roli. Opravdovým mýtem se pak stal Řek Zorba s Anthonym Quinnem v titulní roli podle Kazantzakisova románu. Získal tři Oscary. M. Kakoyannis žertem vzpomíná na nepříznivé přijetí filmu ve své vlasti a na to, jak ledy roztály zejména poté, co se po úspěchu filmu v zahraničí zcela hmatatelně zvýšil na Krétě turistický ruch. Zvláštní kapitolou Kakoyannisovy tvorby je pak antická tragédie. Jednak na divadle, kde ji průběžně po celý život inscenuje, a pak samozřejmě ve filmu. Fascinace základními příběhy lidské společnosti, které provázejí Evropu od její řecké kolébky po současnost, se vtělila kupř. do slavných filmů Elektra, Ifigenie nebo Trojanky. Michalis Kakoyannis je značně nekonformní člověk, který přímo říká, co si myslí, i když se to zrovna nenosí anebo to není příliš společenské. A tak rozhovor s ním je místy i velmi dramatický. Otázky Mistrovi řecké kinematografie kladl režisér George Agathonikiadis, který u nás v dětství našel druhý domov, vystudoval pražskou FAMU a jehož film Podzimní návrat se promítal i v našich kinech. (oficiální text distributora)
Na úpatí nejvyššího kopce v jižní části Athén žije jeden z největších evropských režisérů Michalis Kakoyannis. Je považován za člověka, který přiblížil světu řeckou duši. Jejím symbolem se stal Řek Zorba. Narodil se na Kypru 11. 6. 1922 a biograf vstoupil do jeho života velmi rychle. Vzpomíná na to, že filmovým divákem se stal už ve dvou letech, kdy ovšem proseděl celé promítání babičce na klíně. Vystudoval právnickou fakultu, a protože ho moc nebavila, přibral si k ní ještě studium herectví a pak i divadelní režie. Bylo to za 2. světové války v Londýně, kde si zároveň přivydělával jako hlasatel řeckého vysílání BBC. Zájem o divadlo ho provázel od dětství, kdy si začal psát hry, a neopustil ho dosud. Jeho posledním filmem je Višňový sad podle A. P. Čechova. Nicméně prvním filmem byla komedie Nedělní probuzení, a ta mu ihned přinesla mezinárodní úspěch a uznání. Nejinak tomu bylo i s filmem druhým, Stellou, s Melinou Mercouri v hlavní roli. Opravdovým mýtem se pak stal Řek Zorba s Anthonym Quinnem v titulní roli podle Kazantzakisova románu. Získal tři Oscary. M. Kakoyannis žertem vzpomíná na nepříznivé přijetí filmu ve své vlasti a na to, jak ledy roztály zejména poté, co se po úspěchu filmu v zahraničí zcela hmatatelně zvýšil na Krétě turistický ruch. Zvláštní kapitolou Kakoyannisovy tvorby je pak antická tragédie. Jednak na divadle, kde ji průběžně po celý život inscenuje, a pak samozřejmě ve filmu. Fascinace základními příběhy lidské společnosti, které provázejí Evropu od její řecké kolébky po současnost, se vtělila kupř. do slavných filmů Elektra, Ifigenie nebo Trojanky. Michalis Kakoyannis je značně nekonformní člověk, který přímo říká, co si myslí, i když se to zrovna nenosí anebo to není příliš společenské. A tak rozhovor s ním je místy i velmi dramatický. Otázky Mistrovi řecké kinematografie kladl režisér George Agathonikiadis, který u nás v dětství našel druhý domov, vystudoval pražskou FAMU a jehož film Podzimní návrat se promítal i v našich kinech. 
