Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Inscenace režiséra Jana Kačera z roku 1967 je jednou z legend českého divadla. Spadá do období prvních nejšťastnějších let Činoherního klubu. Patřila k pražským divadelním hitům a mimořádných úspěchů se dočkala i v cizině.
Revizorem, který byl natočen v televizním studiu v roce 1971, připomínáme letošní zářijové sedmdesátiny Pavla Landovského (hraje Hejtmana) a stejné říjnové výročí režiséra Jana Kačera. A blahopřejeme. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (35)

krokodlak 

všechny recenze uživatele

Geniální inscenace ruské klasiky ukazuje Činoherní klub v jeho nejlepším období a je zároveň velkou událostí v dějinách českého divadla vůbec. Představení je sice nabité živelnou komikou, ale ani náznakem nesklouzává do samoúčelné exhibice. Nemá příliš smysl vyzdvihovat jednotlivé výkony, protože kouzlo Činoherního klubu spočívalo v kolektivní spolupráci výrazných hereckých osobností v jejich nejlepších letech. Mravní poselství hry přirozeně vyplývá z děje a není nijak didakticky podpíráno. ()

D.Moore 

všechny recenze uživatele

"Polívku mi vozí parníkem až z Paříže. Nadzdvihnu pokličku... A ještě je mokrá!" Napsáno podle pravdivé události, mohl by hlásat titulek na začátku téhle inscenace. Hru (i po 175 letech stále aktuální) totiž Gogol napsal podle skutečného zážitku přítele Puškina, který se prý jednou při návštěvě podobného nejmenovaného městečka ocitl v takřka totožné situaci jako Chlestakov. Škoda, že se neví, kolik si tenkrát Puškin při své "revizi" vypůjčil peněz. Ve školách by se to mohlo vyučovat. No, k inscenaci asi tolik: Jiří Kodet je coby Chlestakov neodolatelný, Pavel Landovský zrovna tak, vše je perfektní, ALE: DVD jsem si pustil bez toho, abych se podíval na obsazení všech těch menších a malých rolí - a proto jsem první hodinu Revizora nevycházel z údivu. František Husák, Jiří Hrzán, Petr Čepek (skutečná minirolička, ale tak roztomilá), Miloslav Štibich, Helena Růžičková... Tomu říkám obsazení! Pět. ()

Reklama

Amonasr 

všechny recenze uživatele

Až tak mimořádné, jakou má toto představení Činoherního klubu pověst, mi jeho televizní provedení nepřišlo. Kodet mi typově do role Chlestakova příliš nesedl, což se mi potvrdilo i při shlédnutí malé ukázky s Tabakovem, i když samozřejmě nelze srovnávat výkon téhle herecké megahvězdy s nikým jiným, notabene zrovna v ruské klasice. Mnohem líp bych si ale dovedl představit třeba Abrhámovo herectví u této stěžejní postavy. Rovněž mě rušila občasná malá srozumitelnost replik. Z mého pohledu lepší průměr, nikoliv nadprůměr. ()

ostravak30 

všechny recenze uživatele

Ta za prvé chci říct, že se mi nelíbí televizní záznam, natáčený ve studiu. Škoda, že nebyl vytvořen záznam z divadla. Chybí mi smích lidí a trochu větší přirozenost. Je vidět, že ani tak kvalitní herec jako Pavel Landovský se občas neubrání a koukne do kamery. Možná to byl příkaz rejžy kdo ví. Dalším mírným mínusem je to, že hercům není někdy rozumět. Hlavně právě Landovskému a občas i H. Růžičkové. Převážně pak, když na sebe ječí. Jinak ale sledovat mistry v akci je docela paráda. Výkvět tehdejších nejlepších herců byl zajímavý, nicméně přes uvedené mínusy si myslím, že jednou mi to stačilo. Proto také nedávám maximální hodnocení. ()

LeoH 

všechny recenze uživatele

Kodet dělá Chlestakova se ctí, ale to, jak Kačer popisuje v bonusech Pucholtovo pojetí "ušatý ňouma měnící se v monstrum", to člověku nedá spát. A že v původní koncepci to byla inscenace o strachu, si lze lehce představit, ale zároveň má Kačer recht, že do studiového záznamu to úplně neprolezlo. I tak ovšem jeho verze slouží té dodnes neskutečně aktuální dvousetleté hře o něco pokorněji a zároveň objevněji než efektnější Fedotovova. ()

Galerie (5)

Reklama

Reklama