Vnitřní vesmír

Jelikož jsem v době, kdy se Vnitřní vesmír dostal do kin ještě ani nebyla na světě, nemůžu říct, že na něj mám nějaké nostalgické vzpomínky. Ale i z dnešního pohledu ho považuju za neuvěřitelně sympatickou zábavnou podívanou hlavně (ale nejen) kvůli frajerskému Quaidovi. Ještě deset minut před koncem jsem se rozhodovala, jestli si zaslouží tři nebo čtyři hvězdičky a závěr jednoznačně rozhodl. V dnešní době happyendů a x-tých pokračování je přesně tohle to, co jsem potřebovala, něco, co vás tak trochu donutí nad koncem taky přemýšlet. Špičkový film :-) (15.11.2006)

Síce si neviem tento film predstaviť, ako by vyzeral bez prvkov komédie, no tak isto mi tam niektoré pasáže vyslovene vadili a nehodili sa mi tam asi rovnako ako niekedy Martin Short. Nápad bol však čo do rozmeru využitý celkom schopne, čo sa dalo od dielka zo Spielbergovej produkčnej stajne aj očakávať. Pričuchnutie k sci-fi žánru bolo jasné a zvládnutie vnútro-telového nápadu sa mi tiež rátalo. Taký pohodičkový nadpriemer. 70%. (28.10.2007)

Steven Spielberg uvádí... A je to vidět. Vnitřní vesmír je totiž úžasná podívaná. Expert na dobrodružné sci-fi komedie Joe Dante byl v roce 1987 v plné síle a za přihlížení velkého Stevena zavedl diváky do útrob lidského těla. Nutno podotknout, že do naprosto skvělých útrob, protože triková stránka tohohle filmu je i po pětadvaceti letech stoprocentně přesvědčivá a perfektně propracovaná. Zrovna tak fungují i kvanta gagů a také akční scény, jako třeba ta s Martinem Shortem, který k smrti vyděšený visí na otevřených dveřích jedoucího náklaďáku a neodolatelně řve. K tomu přidejte záporáka s multifunkční rukou, zmenšené vědce, ten krásný moment s embryem a hudbu Danteho kumpána Jerryho Goldsmithe, který jako by si s motivem Kovboje střílel z Ennia Morriconeho... Z mého pohledu jasných pět hvězd. (29.09.2012)

Tenhle film znám ještě jako Zmenšen do sebe Nezní to mnohem líp? Díky tomuto jsem si zamiloval Meg Ryan (přesmyčka Germany mimochodem a vlastním jménem Margaret Mary Emily Ann Hyra) a oblíbil SF (hlavně tedy knižní). Sice je to spíš jen zábavná hollywoodská produkce, než něco hlubšího, ale člověk se nenudí. (31.01.2006)

Nostalgická záležitost.Film,který mě dokáže bavit a rozesmát i po 17 letech,kdy jsem ho viděl poprvé a následně mnohokrát.Skvělý scénář zpevňuje zručná Danteho režie,charismatický Dennis Quaid-můj oblíbenec a vtipný Martin Short,kterému se směji i u stopnutého obrazu.Chválu si zaslouží i původní cz dabing(Prachař,Bubník).OSCAR za vizuální efekty! (13.02.2011)