Andělé Slunce
-
Sluneční andělé
-
Andělé a slunce
-
Anjos do Sol
-
Anjeli slnka
-
Angels of the Sun
Drama
Brazílie, 2006, 92 min
Režie:
Rudi LagemannObsah
-
Život dospělých začal pro negramotnou, chudou brazilskou venkovanku Marii až příliš brzy. Ve dvanácti letech ji vlastní otec prodal kupci „bílého masa“ Tadeuovi s tím, že se musí porvat o lepší existenci coby služebná. Jenže představa spokojené budoucnosti se rozplynula poté, co se dívka dostala k farmáři, který ji nejprve zbavil poctivosti a poté poníženou a zneuctěnou Marii „přenechal“ svému synovi, aby s ní nabyl prvních sexuálních zkušeností. Tím ale pro Marii noční můra teprve začíná. Následuje cesta do zapadlého, špinavého bordelu v Amazonii pro kopáče na zlatých polích, jemuž vládne tyranský a brutální pasák Saraiva. Nikoho zde nezajímá, že Marie je vlastně ještě dítě, lidská bytost, která má svoje city. Stává se z ní otrok sloužící upoceným tělům bez nejmenší naděje na lásku a lepší zítřky. Ta svitne až poté, co se dívce podaří utéct do Ria de Janeira. Jenže některé osudy už prostě nelze změnit. To říká režisér Rudi Langemann a zvedá zaťatou pěst žalující na neutěšenou realitu dětské prostituce v současné Brazílii. Za syrové a smutkem prosycené drama, náležející k nejlepším brazilským filmům roku 2006, obdržel hned šest cen na filmovém festivalu Gramado. (oficiální text distributora)
Život dospělých začal pro negramotnou, chudou brazilskou venkovanku Marii až příliš brzy. Ve dvanácti letech ji vlastní otec prodal kupci „bílého masa“ Tadeuovi s tím, že se musí porvat o lepší existenci coby služebná. Jenže představa spokojené budoucnosti se rozplynula poté, co se dívka dostala k farmáři, který ji nejprve zbavil poctivosti a poté poníženou a zneuctěnou Marii „přenechal“ svému synovi, aby s ní nabyl prvních sexuálních zkušeností. Tím ale pro Marii noční můra teprve začíná. Následuje cesta do zapadlého, špinavého bordelu v Amazonii pro kopáče na zlatých polích, jemuž vládne tyranský a brutální pasák Saraiva. Nikoho zde nezajímá, že Marie je vlastně ještě dítě, lidská bytost, která má svoje city. Stává se z ní otrok sloužící upoceným tělům bez nejmenší naděje na lásku a lepší zítřky. Ta svitne až poté, co se dívce podaří utéct do Ria de Janeira. Jenže některé osudy už prostě nelze změnit. To říká režisér Rudi Langemann a zvedá zaťatou pěst žalující na neutěšenou realitu dětské prostituce v současné Brazílii. Za syrové a smutkem prosycené drama, náležející k nejlepším brazilským filmům roku 2006, obdržel hned šest cen na filmovém festivalu Gramado. Komentáře uživatelů k filmu (56)
-
Malarkey
Netušil jsem, že se něco tak krutého v Brazílii děje dokud jsem neviděl Andělé Slunce. Dost depresivní a smutný film o osudu jedné z holek, která se narodí do špatného místa a taky to důkladně odsere. Je to smutné sledovat scénu za scénou a vědět, že se s tím nedá dělat nic pořádného. Tvůrce točil tento film, aby světu ukázal, co se v jeho rodné zemi děje, ale hledat v zemi, kterou z devadesáti procent přesahuje prales je značně obtížné. Každopádně mě film hodně překvapil. Slušné herecké výkony, příběh, který sice není nijak originální ale těžce vypovídá o realitě, která na tomto světě je, o kruté realitě, o lidech se kterými se člověk nesere a je to smutné, tak jako tento film.(15.7.2008)
-
igi B.
Tísnivý obsah, trýznivá forma... °-/ . . . Tak silné téma a tak slabý film. Chování dospělých postav místy působí až nevěrohodně panoptikálně a šablonovitě - a přitom holky jsou typově skvělé, ve svých rolích prostince bezprostřední, až obdivuhodně hrající jako na nic si nehrající... Ano, smutný a bezvýchodný příběh, ale ke své škodě po tvůrčí stránce příliš amatérsky působící - a víc se mi to ani nechce pitvat. Nakonec - krokodýlí slzy pro film jako takový tady ronit nebudu, byť vím a věřím, že tvůrci ten >apel< mysleli poctivě a v nejlepším možném smyslu slova dobře... Škoda. - - - - - (Poprvé viděno 15.10.2011 na >andělském prostoru< /v původním znění s českými titulky/, hodnocení 399., komentář zde mírně zklamaný jako třiačtyřicátý - 16.10.2011)(16.10.2011)
-
Hellboy
(11) Krutý film založený na reálné situaci v Brazílii, kde je obchod s masem zjevně zcela běžný.(11.1.2009)
-
gudaulin
Andělé slunce mají jeden velký klad, a to silné téma obchodu s dětmi a nucené prostituce, ale zároveň jeden velký problém. Pouze průměrný scénář a stejně tak průměrnou režii, které vedou k tomu, že ve výsledku film připomíná hrané dokumenty, které v posledních letech evropské televize i americká studia chrlí jeden za druhým. Herci jsou sice typově vybraní dobře, ale až na výjimky jsou zase jen průměrní, takže i když má člověk pocit, že svým průměrným hodnocením jako by schvaluje zotročování chudých dětí a všechny neřesti na tohle nabalené, nemůžu jít s hodnocením výš. Rudi Lagemann se ke svému filmovému debutu dostal až s pěti křížky na krku, což by nemusela být žádná tragédie, protože i u nás máme celebritu, která se svým filmovým debutem čekala ještě mnohem déle, jenže i u televize, která skýtá režisérům mnohem větší možnosti, toho Lagemann dokázal žalostně málo. Je to zkrátka nevýrazný režisér, který natočil nevýrazný film. Celkový dojem: 55 %.(6.11.2011)
-
tahit
Film, který nehledá výtvarné hodnoty, ale slouží spíše jako informace o ztrátě lidskosti či ponížení lidství. Představa, že se tohle ještě může stát se zdá hodně přitažená za vlasy. Jak vidno v tomhle ještě z půli analfabetickém světě hladu a bídy, ale také nesmírného bohatství je všechno možné. Vykreslená bezvýchodnost života mladičkých dívek je děsivá a ponurá. Ale zpět k filmu, nicméně jako divák si kladu otázku pro hlubší autenticitu. Jestliže vychází osud dívky ze skutečné události, tak co se stalo té upocené bandě zločinecko-primitivních psychopatů. Postihlo jejich kruté zlo nějaký trest anebo spravedlnost nebyla žádná?(5.6.2011)
-
Aluska88
Kvalitně natočen snímek na téma obchodu s bílým masem, který je v Brazílii zřejmě zcela běžnou záležitostí. Sluneční andělé mají námět, který přímo vybízí, aby se v něm tvůrci vyváleli, ve všem tom hnusu, který se zde děje a pak to nevybíravým a drsným způsobem "vymáchli" na diváky. Jenže veškerá ta špína zůstala pouze ve filmu, ke mně se jaksi nedostala. Nezanechal ve mně žádné hlubší pocity. Nechtělo se mi brečet, neměla jsem chuť křičet, ať už toho nechají, nemrazilo mě, necítila jsem lítost a vztek, ani jsem nebyla ničím jiným více "zasažena." Nevím, jestli to bylo českým dabingem, u kterého jsem měla místy pocit, že vyzněl spíše zábavně, nebo tou "tropickou" pohodovou hudbou. Snímek je zpracován spíše jako celistvá ukázka jednoho otřesného problému a příliš se nezaměřuje na rozebírání jednotlivých postav se snahou vcítit se do nich. Maria je krásná dívka, a ač toho za celý děj moc nenamluví, tak na to, že jí bylo jedenáct, si myslím, že ve své roli obstála více než dobře. Obsazení mužských postav, všech těch, tlustých, upocených, odporných a nadržených parchantů, jsem měla chuť kompletně vyliskat. Včetně hlavního bosse Saraivy. Asi nejdrsnější scéna pro mě byla, když se po pokusu o útěk Marie a Ines, Saraiva rozhodne jednu z nich krutě potrestat. Je hrozné, jak lidé, zde vystupující, vnímají mladičké, ještě dětské bytosti. Pouze jako kus masa. Čím mladší, tím lepší. Jako věc, jako nástroj k přežití... Závěr filmu ukazuje, že pokud je nějaká dívka do této prohnilé "sféry" odkopnuta, často jí zbývá jen tato cesta, jíž se může vydat. To místo z ní udělalo svou součást, jiného člověka a ona, ať se snaží, jak chce, tak vždy nakonec skončí jako zboží, za které se platí. Vždyť to je to jediné, co umí. Jak takové dívky asi skončí...? "Myslíte si, že chlapi v tomhle kraji chtějí šoustat s kouskem gumy na ptákovi?"(1.4.2011)
-
freddy
Tak tenhle film mne naprosto dostal. Stejně jako nám Fernando Meirelles ve filmu Město bohů ukázal, jak těžký je život v brazilských slumech a že není výjimkou, když se tam mnoho dětí nedožije plnoletosti, tak naprosto stejně nám Rudi Lagemann ukazuje, že v Brazílii není výjimkou obchod s bílým masem. Já tento film nechci přirovnávat k Městu bohů, ale pravdou je, že oba filmy mají velkou výpovědní hodnotu, oba filmy ukazují Brazílii spíše v negativním světle a oba filmy jsou natočeny na motivy skutečných událostí. Rozdíl mezi nimi je snad jen ten, že zatímco v Městu bohů jsou v hlavních rolích kluci, tak zde se do popředí dostávají dívky. Dívky, které jsou na začátku puberty prodány obchodníkům s bílým masem a před sebou nemají žádné vyhlídky na lepší život, prostě pokud se nevzepřou a neudělají riskantní krok, který je může stát život, tak zůstanou velmi dlouho jen prostitukami. A to mi zase připomíná jiný film, tentokrát dvoudílný televizní film od Davida Yatese s názvem Sex Traffic. Ten se také věnuje obchodu s bílým masem, ovšem odehrává se v Evropě, a to převážně v Evropě východní, což nám může být o dost bližší než tento film. Ale dost srovnávání, sice jsem tam viděl i určitou spojitost s australským filmem Rabbit-Proof Fence (ta spojistost tam byla v útěku dvou děvčat ze zajetí), ale to už je moc podobností. Nechci tím naznačit, že film je vykrádačka nebo kopie jiných filmů, to určitě ne. Ale abych se vrátil k filmu Andělé Slunce. Pokud máte dobrou náladu, tak tenhle film vám ji zaručeně zkazí, protože vypovídá o natolik závažných tématech, že málokoho nechá v klidu. Herecké výkony jsou naprosto přesvědčivé, dějově je to naprosto úžasně zvládnuté. Já byl celou dobu napnutý, co se stane dál, jak to bude pokračovat, prostě mne film dokázal chytit a nepustit. Navíc panoramatické obrázky na Brazílii filmu velmi sluší. Takže za výborně zpracovaný film i za vysokou výpovědní hodnotu a vůbec za úžasný a vysoce kvalitní filmový zážitek dávám pět hvězdiček.(24.10.2008)
-
giblma
odpad!Ach, ten kalkul! Už jenom název Andělé slunce je synonymem patosu. Divákovi přímo říká, že uvidí něco o mladých nezkažených dívkách a bude krásně rozesmutnělý z krutosti světa. Je to přesně tak a nezbývá než sledovat jeden vyhrocený "oh" moment za druhým, v jehož podtextu se neskrývá víc, než co by mohla průměrně inteligentní sextánka nadhodit v čajovně někde mezi debatou o hladovějících afrických dětech a vegetariánství. Problémem snímku je to, že samotné téma a prostředí jsou zdánlivě dostatečně nosné, ale jednoznačnost postav film sráží hluboko do midkultu. Když už snímek implicitně pokládá otázku: "Jak je možné, že se něco takového děje?", tak chci vidět , jak hlavní hrdinka prostředím obhroubne a přizpůsobí se. Hlavně ale chci prostřednictvím jednotlivých hrdinů vidět alegorii váhavé společnost, která si sama před sebou své uvědomnělé selhání omlouvá. Ono totiž polopaticky nevyřčené a neukázané má mnohem větší efekt a tah na bránu.(21.10.2011)
-
Tayen
Hodně drsný a bezútěšný snímek, kde nejde o typickou zápletku, ale o prozření lidí, kteří mají moc zasáhnout do života zneužívaných dětí, kterým tato moc byla odebrána. Je až šokující v jakých podmínkách musí lidé v Jižní Americe žít, ale bohužel tady nejde jen o film, na což nás upozorňují statistická čísla v závěru. V neposlední řadě výkony dětských herců jsou víc než přesvědčivé.(31.7.2008)
-
claudel
Drsné, bolestivé, tuze smutné, tragické, otřesné, srdcervoucí...(1.3.2009)
-
darkrobyk
Tak nějak si člověk dokáže představit, jaká zvěrstva se na světě dějí, a přesto mě tenhle typ filmů vždy znepokojí. Zajímavé je, že naturalistické brutality se téměř nedočkáte, o to působivější snímek je. Z bláta do louže, z nevěstince do nevěstince. Ať se snaží člověk utéci kamkoliv, jako by se vždy vrátil na počátek cesty. Utéci zkrátka není kam. Záběry krásné přírody doprovázené podmanivou hudbou se střídají s téměř statickým obrazem chodby, ze které vedou dveře do pokojů mladičkých vězněných prostitutek. Jen pohyb světla a překrývající se záběry zákazníků dávají tušit tu nevýslovnou hrůzu...Temná strana světa, ve kterém žijeme.(28.12.2011)
-
Freemind
Takový druh filmů mě začíná pomalu ale jistě štvát. Téma, které je tak životně důležité a které se prakticky točí samo, dostane do rukou břídil, který si myslí, že když tam nakonec dá "podle skutečných událostí", tak se může vykašlat na jakoukoliv další snahu. Trapní herci, amatérská kamera i hudba připomínající spíše televizní filmy ze začátku devadesátých let, toporný scénář i postavy. To jsem si zase dal.(29.9.2008)
-
Radiq
Když si člověk přečte název filmu a koukne na hodnocení, tak ho hned napadne: to musí být asi překrásnej film. Ale co jsem viděl, to mě doslova šokovalo. Takhle by to vypadalo, kdyby otroci pracovali jako kurvy. A já z toho filma su taky na kurvy! Je to hnus, že se někde na světě ještě dějou takový zvětstva, proti kterejm je mučení procházka opiovou plantáží. A je dobře, že se to svět kvůli tomuhle filmu dozví. Nejen kvůli tomu hodnotím vysoko, jak jen to jde. Filmu nelze nic vytknout, ani herci, ani obrazová stránka, ani originalita, ani autenticita, ani prostředí, prostě ani kurvy.(29.8.2008)
-
rastlinka
Film, ktorý sa svojim motívom dostane úplne pod kožu. Obchod s bielym mäsom. Tažko pochopiť, že sa takéto veci naozaj odohrávajú :( Starí hnusní chlípnici, čo sa ukájajú na mladučkých(!) dievčatách, bijú ich(alebo rovno zabijú..) a ponižujú, neskôr ich postrčia ďalej... ničia im životy... Otrasné! Film s reálnymi a drsnými prvkami, z ktorých sa mi dvíhal žalúdok. A koľko hnevu vo mne vrelo... A ako kontrast - krásne scenérie južnej Ameriky. Dej mal veľmi dobrý spád a aj kamera sa mi páčila. Filmík, ktorý určite stojí za pozretie.(20.7.2008)
-
Rhed
Netřeba za tímto druhem povyražení jezdit až do Brazílie. Také na předměstích Iaşi či Craiovy můžete nalézt podobný "Eden", jistěže s osazenstvem jihoindického původu. Sarkasticky jsem se rozesmál ve dvou případech; dostalo mě působení mesiášského černošského zdravotníka a nakonec také údaj, hovořící o 150 000 zneužívaných brazilských dětech. Jenom - ve stodevadesátimilionové Brazílii? Bude jich mnohem více.(8.5.2011)
-
papaJA21
Neutěšené téma o ceně lidského života, zneužívání a otroctví. Na filmu je pozitivní, že ukazuje na problém, který je nejspíš v Brazílii běžnou praktikou, na druhou stranu je příšerně kýčovitě natočený.(29.11.2011)
-
destroy83
Díky námětu má snímek celkem našlápnuto, ale svým zpracováním je to jen další lehce nadprůměrná bolestivá sonda do několika lidských osudů. Tvůrce, i když odvádí dobrou filmařskou práci, tak zdaleka nevyužívá potenciál zpracovávané látky a valí do diváka nemastně neslaně pojatý příběh v duchu TV filmu na nedělní odpoledne. Ve svém příběhu se zaměřuje na osud 12-ti leté Marii, kterou rodiče prodávají úlisnému Tauderovi, obchodníkovi s lidským masem. Mladičká dívka poté putuje jako zboží mezi jednotlivými obchodníky s tímto "artiklem" až končí v Červeném domě kdesi v Amazonii jako povyraženíčko pro upocené zlatokopy. Na své cestě do Červeného domu bolestivě přichází o panenství a pomalu si uvědomuje svůj úděl kurvy, ve kterém je následovně ve špinavém amazonském bordelu bolestivě ujištěna pasákem Saraivou. O syrovosti snímku se příliš mluvit nedá, až na několik scén právě ze Saraivova královstí neřesti, kde opravdu nemusíte mít kousek gumy na ptákovi. Zde se také dostavuje lehčí divácké otřesení krutou realitou, které bohužel opět v následujících scénách vyprchává až do depresivního finále. Jednotlivé postavy snímku jsou dobře obsazeny a jejich herectví je uvěřitelné, námět je vynikající, ovšem zpracování pokulhává. U mě polosyrové drama za tři hvězdy.(26.5.2011)
-
cab
Brazilske drama se silne emocnim pribehem jeste nezletile divky Marii, ktera je prodana svou vlastni rodinou a ocita se na kolme ceste prostituce. Reziser se nevyhyba dosti sveraznym situacim ve kterych jsou mu oporou prirozene hrajici herci a drsne prostredi. 80%(30.9.2008)
-
DannyBoy80
70%. Tentokrát jsem se přiklonil k nižší hranici. Film měl vyznít hodně drsně, ale nakonec opravdu drsná scéna byla jen jedna. Při srovnání s Městem bohů to vůbec neobstojí. Nenápaditě natočeno. Herecky průměrné. Příběh byl sice trochu jednoduchý, ale tentokrát to nevadí. Asi to kazí hlavně kamera a ani hudba nebyla zvolena zrovna přesně. Velká škoda, mělo to velký potenciál se přiblížit Městu bohů, bohužel se to až tolik nezdařilo.(31.8.2010)
-
ghatos
V rámci svého žánru průměr. Existují filmy, kde je násilí a beznaděj zobrazena daleko brutálněji, to nic nemění na tom, že se jedna vcelku o slušnou záležitost. Škoda, dalo se víc zatlačit na pilu a vytřískat větší podívanou. Bohužel atmosféra není tak silná.(25.8.2009)
