Avatar

Příběh je taaak prostinký, ale kdo by to řešil. Díky Jamesi Cameronovi jsem zase byl malým klukem, který za hlubokého totáče s pusou otevřenou dokořán hltal na zrnící černobílé televizi polský program a v něm první ´Star Wars´, nebo jindy Zemanovu ´Cestu do pravěku´. Avatar jsem hltal podobně a zakoušel dílem radost z poznávání fiktivního světa Pandory a dílem procházel okouzlením z 3D technologie, v jejímž střebávání jsem byl až do dneška panic. Já se fakt nemohl toho trojzměrného obrazu nabažit!! Výtky bych samozřejmě měl. S jakou pečlivostí oděl Cameron svůj film do 3D hávu, s o to menší originalitou vybavil své postavy emocemi a jindy poutavou nejednoznačností. Všechny charaktery postav byly tak naivně jednorozměrné, stejně jako v pohádkách, až mi to ale přišlo svým způsobem roztomilé. Zakazuji si použít slovo „klišé“, protože to si velký James nezaslouží. Nezaslouží, protože mě na 2 a půl hodiny pozval k sobě domů a podělil se se mnou o své technologické hračky. Tak díky, Jime. (18.12.2009)

Sbírka vašich nejoblíbenějších filmů, na kterých jste vyrůstali, upečená v hitech troubě a zalitá vývarem z Pána prstenů nebo Matrixu. V Avatarovi je snadné rozeznat stopové prvky jiných filmů, čistě proto, že pracuje se základními archetypy (hodní vědci, zlí vojáci, nevinní mimozemšťani, zákeřní obchodníci), tak základními, až je z toho cítit jemné pohrdání Camerona dějovou osou. On se soustředí na detaily a mučí svůj štáb tak dlouho, dokud z uhlí neudělá diamant. A pak ho mučí ještě chvilku, aby ho zbrousil do oslepujícího lesku. Technická stránka je neprůstřelná, snaživé herce nepokoří ani průměrný český dabing a emoce pryští z akčních scén, romantiky i těch nejkomornějších okamžiků. Ne každému bude poselství filmu po chuti, ale zpochybnit ho, stejně jako otupit sílu Cameronova comebacku a technologickou vyspělost filmu dost dobře nejde. Skláním se, jako ta bájná okřídlená stíhačka, kterou si Jake ve filmu ochočí. Jime, teď už mě máš nadobro v hrsti. (15.12.2009)

AVATARŮV největší klad a zároveň největší slabina je, že je příliš dokonalý. Dokonalý v kladném slova smyslu tím, jak bezchybně funguje jako stroj, který je nápaditě vyprávěn ústřední postavou prostřednictvím video-logů a myšlenek, promyšlenými motivacemi (vše má své opodstatnění a vyvěrá z předchozího), svým stylem vybočujícím ze současného standardu co do záběrování i montáže (převládají velké celky, jejichž průměrná délka se pohybuje kolem pěti sekund a dechberoucně se využívá hloubka ostrosti) a důslednou prací s archetypy a klišé. Dokonalý v záporném slova smyslu tím, že osobně jsou mi bližší filmy, u nichž při dalším zhlédnutí objevuji nové věci, nepotvrzuji si "pouze" jejich preciznost. Přesto mám ale za to, že výtky k "příběhové řídkosti" a "myšlenkové prostoduchosti" směrem k ultimativnímu blockbusteru, který je vyvrcholením trendu videoherních filmů a těch využívajících efektivně, nikoliv efektně 3D efekt, je dáno aplikováním špatného modelu pro porozumění a pochopení filmu (kdyť AVATAR je ukázkovým příkladem vzorového schématu!) a neobeznámeností s náplní žánrů (antikolonizační a mírové poselství o sepjatosti s přírodou i narážky na minulost i současnost jsou komplexní a neodmyslitelně spjaté se syžetem, nemusí jít do hloubky). Naopak za zcela legitimní považuji srovnání AVATARA se vzorovými blockbustery let minulých... a pro mě z tohoto srovnání vychází jako nejlepší, protože dává zažít pocit nové tělesnosti "iniciačním" vyprávěním, kdy objevujeme nový svět spolu s hlavním hrdinou. Pro mě tak platí nejenom to, že se chci vracet na Pandoru a doufat, že ji mé smysly a rozum budou někdy schopny pojmout celou, ale že chci opakovaně vidět AVATARA, protože mu nemám co vytknout (až na jeho dokonalost). 10/10 P.S. Edgar Morin a Baudrillard by z toho filmu měli radost. (17.12.2009)

Nejmonumentálnější film, který jsem kdy viděl a současně film bez jediného kompromisu. Avatar je přesně takový, jaký ho Cameron chtěl ukázat divákům. Velkolepý, nekonečně nádherný, působivý, našlapaný, plný technologií, emocí, geniálních scén a detailů, z kterých se vám bude chtít brečet. Jde o (zatím) nejdokonalejší ukázku 3D technologie a pro mě rozhodně první 3D film (ty 2D filmy s 3D efekty na tohle nemají!). Síla filmu je v jeho univerzálnosti, kdy Cameron nabídl přesně namixovaný drink z akce, romantiky, přírodopisných dokumentů a doplnil ho funkčními postavami, jejich psychologií i motivací. Vytvořil svět doslova a do písmene (stejně jako do poslední kytičky). Krom postav, tedy herců, kteří byli vynikající do posledního, potěšil extrémně i James Horner, který předvedl skvělou hudbu, umocňující prožitek z Pandory a celého filmu. Nejslabší článek filmu může být opravdu jen příběh, jednoduchý prostoučký, ale svým způsobem i správně pohádkový a trochu naivní. Ani bych si ho složitější nepřál, ani v něm nechci hledat filozofii (účel světí prostředky, i když myšlenky jsou hodně cítit, ale nejsou zásadní pro celkový dojem), prostě mi takhle dokonale vyhovuje. Možná někdo další bude nadávat na vykrádání stovky jiných filmů, ale co? Teď si už jen přeju, aby Cameron natočil nějaký čistý sci-fi snímek z vesmíru s touto technologií, protože začátek pohladil mé srdíčko nejméně dvakrát během pěti minut... zbytek už byla fantasy cesta na jinou planetu. Král světa je zpátky, poklekněte hloupí lidé a poděkujte za jeho dary pro Vás! (viděno ve 3D s přepáleným zvukem, z kterého mě ještě teď bolí uši:)) PS: jsem rád, že jsem mohl být u TOHO a vidět tenhle FILM. Více zde. PPS: pokud chcete jít jednou ročně do kina a zaplatit ty nekřesťanské peníze, AVATAR je k tomu nejlepší důvod. (21.12.2009)

Vizualne prenadherne, jedinecne, velkolepe, pribehovo bezpohlavne, medzi riadkami ekologicky velavravne, ale zaroven pokrytecke... Ten, kto sa tesil ako male dieta, 3, 4 viac rokov, ten je nadseny, ja, ktora som len niekde ignorantsky pred pol rokom ci rokom zapocula nieco o velkom Cameronovom navrate som isla do kina s ocakavaniami dokonalosti. To sa mi splnilo len v jednom jedinom ohlade. V absolutne dychberucej animacii. Ale bohuzial nic mi nevrati hodinu a pol prisernej nudy v prvej polovici filmu, ktora ma absolutne odzbrojila a nebola som schopna s nou nijako bojovat. Celu "tragediu" zachranila druha polovica, kedy sa zacalo tlacit na emocionalnu pilu, no ved uznajte, komu by nebolo luto nadhernych zltych oci zasadenych v tej jagavej modrej tvaricke? Komu by nestali chlpy pri masovom "modleni" sa a vzyvani bohyne vo vzajomnom vlneni sa v rytme podmanivej hudby? Ale niekde sa asi stala chyba, ked som pri konci vydychla a povedala: "Chvalabohu". Je mi to luto, bola radost sa pozerat na to, co som mala na platne, ale rovnako by mohol byt cely film nemy a mala by som z neho to iste. PS: Na 3D uz v zivote nikdy, oci ma bolia ako svina a predpokladam, ze to zamer nebol :) Ale holt, to uz je len moja vina a Cameron za to nemoze. (19.12.2009)