Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Ďábelský nápad StB - falešná státní hranice uvnitř republiky - a fiktivní příběh lidí, kteří ji překročili. Námětem příběhu je tzv. akce Kámen, při níž agenti Státní bezpečnosti záměrně mystifikovali občany Československé republiky, kteří se pokoušeli o ilegální odchod do zahraniční, vytvářením falešných hranic i falešných pohraničních hlídek a vyslýchajících skupin amerických, německých a francouzských úřadů. Příslušníci Státní bezpečnosti při výsleších zadržené utvrzovali v domněnce, že skutečně překročili státní hranice naší republiky a získávali od nic netušících lidí informace, které byly následně používány v rámci trestního řízení. V průběhu této akce byly zatčeny téměř dva tisíce občanů Československé republiky a většina z nich se o tom, že se stali obětí komplotu, dověděla až po roce 1968. (Česká televize)

(více)

Recenze (116)

Véronique 

všechny recenze uživatele

VELMI povedený televizní film. Vida, jak i Češi umí vytvořit (po)válečné dílo, aniž by k tomu potřebovali hollywoodské milióny. Stačí pověstné české ručičky, a povedené dílo je na světě. Vynikající herecký koncert dvou bratrů, úzkost a napětí, které provází celý film, uvěřitelné reálie, ... A nezapomenutelný Alois Švehlík... ()

Lish84 

všechny recenze uživatele

Ačkoli je Swingtime film televizní, má poměrně bohatou výpravu a díky povedené režii a kameře vypadá jako film z kina. Na druhou stranu: tvůrci Swingtime zvolili celovečerní stopáž a přesto pointu krátkého filmu Hranice, který se zabývá úplně stejným tématem, pouze prakticky zdvojnásobili. Konec sice trochu překvapivý je, ale na druhou stranu se něco takového dalo čekat. Vůbec se všechny motivy mohly uzavřít a splést dohromady působivěji (a jasněji). Co StB sledovala tím, že Vladimíra Dlouhého držela u hranic a jeho partnerku zároveň sledovala v Praze, je nutné z filmu víceméně dedukovat - z této pointy se dalo "vytřískat" více. Nicméně i tak Swingtime nabízí hodně podařených dramatických momentů - film se napětím naplní už od začátku a to neopadne prakticky až do konce. Zklamání přichází právě až na závěr - po tom všem jsem zkrátka čekal víc... ()

Reklama

Aluska88 

všechny recenze uživatele

Velmi povedený TV snímek s vévodící ústřední hereckou trojicí v podání bratrů Dlouhých a Aloise Švehlíka. Tento snímek jsem zhlédla několik málo dní před zesnutím pana Vladimíra Dlouhého. Ve scénách, kdy hraje na klavír a opíjí se... bylo těžké se na něj dívat. Nyní si ještě více uvědomuji, že už to nebyla jen jeho postava, která pije, ale talentovaný, charizmatický člověk s tím nejnádhernějším a nejlaskavějším hlasem v českém filmu, který svůj talent a osobnost utápěl ve sklenkách, bohužel nejen ve filmech... ()

Wacoslav1 

všechny recenze uživatele

Na televizní film určitě kvalitně zpracováno a natočeno se spoustou výborných herců, ale i tak se mi zdá celkový potenciál snímku trochu nevyužitý. Některé situace šlo možná ještě víc vyhrotit a rozvinout. Hlavně někdy od poloviny filmu do nás začne scénárista chrlit všechny možné a nemožné zvraty, až se v tom divák začne ztrácet. Každopádně zase ten poslední byl dobrej a trochu nečekanej a taky oceňuju, že to nekončí žádným happyendem, ale spíš tak jak by to celé dopadlo i v reálu. No mezi 3* a 4*, ale ty nakonec těsně nedám.65% ()

borsalino 

všechny recenze uživatele

Přiznávám, tohle mě dostalo. Četl jsem knihu o akci Kámen, viděl dokumenty a byl jsem se podívat za obcí Všeruby, prošel po hrázi Myslívského rybníka a dále kolem rozvaděče po cestě k hranici. Film jen volně využívá kulisy této události a nemá ambice být dokumentárním. Polišenský dokonale ztvárnil dobu, kdy nešlo nikomu věřit a každá snaha o důvěru byla přísně potrestána. Ale především Alois Švehlík mě doslova rozebral, dostal dost prostoru a skoro mě přesvědčil, že důvěra má smysl. ()

Galerie (17)

Zajímavosti (2)

  • Filmovalo se v Kytíně a Praze. (M.B)
  • Když Pavel (Vladimír Dlouhý) diktuje Jiřímu (Alois Švehlík) tóny písně "In the Mood" a hraje při tom na klavír, zapomíná, že klarinet je nástroj laděný in B. Místo "C-E-G-C..." by měl říkat "D-Fis-A-D...", protože klarinet zní o tón níže než klavír. Stejně tak Jiřího zdůvodnění, proč nechal hry na klarinet, je poměrně zvláštní vzhledem k faktu, že při výuce se nepostupuje po tóninách, ale samotných tónech - zahrát B nebo Fis není o nic těžší než zahrát ostatní tóny. (L_O_U_S)

Reklama

Reklama