Časem zapomenutá země

Viděl jsem to jako malý v němčině a scény boje moderních zbraní (pušek, samopalů a dokonce lodního děla) s dinosaury na mě dělaly velký dojem. To je něco, čemu se všechny Jurské parky a podobně vždycky vyhnou, asi v rámci ekologického poselství či co. Dneska bych se tomu asi smál, ale tehdy se mi to líbilo. I konec byl takový ze života, když spojenectví mezi nepřáteli nevydrží... (15.02.2013)

Příběhy žánru science fiction, kde se lze setkat se zástupci prehistorického života zašlých světů a pradávných tvorů, probudí ve mně obvykle malého kluka. Pokud opominu zub času, který film hodně poznamenal, je více než jasné, že pro dětskou duši měl film ve své době jakési naivně osobité kouzlo. Jednalo se vlastně o první filmový díl z Burroughsovy literární trilogie Caprona, který se tak trochu podobal knížce Ztracený svět od Arthura Conan Doyla. Když mám dnes zhodnotit tento film a napsat jaký z toho mám dojem, jsem trošku na rozpacích, když se tak na to zpětně podívám, tak kdysi dávno přečtená kniha byla mnohem stravitelnější. Z výše uvedeného se možná nabízí srovnání s filmem od Karla Zemana Cesta do pravěku, tím mně nezbývá nic jiného, než napsat prostě a jednoduše, že každopádně Zemanova filmová práce byla po všech stránkách mnohem zdařilejší a nakonec i zábavnější. (25.09.2011)

Jednoduše taková Cesta do pravěku pro starší. Bohužel jí ani těm nemůžu doporučit. Celkově ve filmu nebyla jedinná napínavá scéna, vyjímečně nějaká trochu zajímavá a jinak jen nuda... Prvních patnáct minut je asi nejzáživnější část, sice není únos ponorky a jednotlivé přetahování o ni mezi "hodnými" a "zlými" žádná úchvatná pasáž, která by se zapsala do filmových dějin, ale to, co přijde potom, je něco šíleného. Obě skupiny se dají dohromady a spolu čelí překážkám neznámého světa, postupně proplouvají jednotlivými obdobími pravěku a poznávají stále vyvinutější lidské druhy. Na závěr nás samozřejmě nepřipraví o rádoby napínavou scénu a hodinu a půl očekávané konečné poučení a spásný nápis "Konec". Určitě to není největší shit, co jsem kdy viděla, ale aspoň s těma efektama se dalo něco udělat. (11.10.2005)

Výborný snímek, který nejen zpracovává podobu pradávného světa před miliony let, ale také zobrazuje, jak dopadá nečekaný vpád moderního člověka na půdu Časem zapomenuté země, kam dosud lidská noha nevkročila. Na půdu, která má vlastní řád, své obyvatele a zvířata. Tady mi docela vadily scény, kde noví "dobyvatelé" bezhlavě vraždili místní dinosaury, aniž by ti na ně jakkoli útočili. Až na tyto pasáže se mi tento výlet do pravěku líbil. Inspirace Cestou do pravěku je docela možná, ale nijak mi to dojem z filmu nekazilo. (03.03.2018)

Je zajímave sledovat tento snímek, zejména z hlediska dobového přístupu autoru k dané látce a právě ve srovnaní z o 20 let starší cestou do pravěku. Zatímco naši kluci ze zatajeným dechem a úctou pozorují svého prvního mamuta, tito drsní námořníci si svého prvního dinosaura daji k večeři. V podobném duchu pokračuje celý snímek a přes vyhrožovaní pravěkým lovcům automatickou pistolí, těžbu ropy a střílením na všechno živé se dopracujeme k vrcholné scéně, ve které namořníci lodním kanónem ponorky rozstříli na hadry dva na louce stojící bylinožravé triceratopsy. To vše plus jedna skoro citace zemanovi klasiky. Bavil jsem se dobře :-), bohužel zcela mimo tvůrčí záměr (02.03.2008)