Reklama

Reklama

Epizody(4)

Sirotek Jana Eyrová strávila 8 let v internátní škole, stala se učitelkou a coby osmnáctiletá dívka přijala místo vychovatelky mladého děvčete na panství v Thornfieldu. Tam ji čeká nebezpečné tajemství i velká láska... Jana Eyrová je sirotek, kterého se ujal strýc. Bohužel brzy zemřel a o Janu se má postarat jeho žena, paní Reedová. Teta i její tři děti však Janu nesnášejí a velmi špatně s ní zacházejí. Tetina nenávist zajde dokonce tak daleko, že i když svému muži na smrtelné posteli slíbila, že se o ni postará, dává Janu do školy v Lowoodu, což je vlastně sirotčinec. V sirotčinci panují velmi tvrdé podmínky. Je tu zima a Janina jediná přítelkyně Helen nezvládne boj s chorobou a umírá. Jana je po její smrti velmi osamělá. Ve škole stráví osm let. Když dosáhne 18 let, podá si inzerát, že přijme místo jako vychovatelka. Po nějaké době se jí opravdu ozvou a Jana se stává vychovatelkou dívky Adele na panství Thornfield. Francouzské dívenky Adele se ujal majitel panství Edward Rochester a poskytl jí domov. Není však jeho dcerou. Edward Rochester tráví mnoho času mimo domov a s Janou se seznamuje až po několika měsících, když se konečně vrací na čas domů. Rochester je zvláštní, dalo by se říci až nepříjemný člověk, ale Jana ho zajímá, a tak si s ní dokonce občas povídá. Jedné noci vzbudí Janu podivné zvuky a zdá se jí, že slyší smích. Vydá se tedy studenou chodbou za tím zvukem a najde Rochestera spícího na posteli, která je v plamenech. Janě se podaří Rochestera vzbudit a společnými silami uhasí oheň. Ráda by věděla, co to bylo za zvuky, které slyšela, a také má podezření, že v takzvané Severní věži někdo bydlí, ale odpovědi se nedočká.

Rochester opět odjíždí. Nikdo netuší, jak dlouho bude pryč. Po několika dnech dostane hospodyně dopis, aby připravila dům, budou mít hosty. Rochester přijede se společností. Hlavní hvězdou společnosti je mladá a krásná Blanche Ingramová, její matka a další hosté. Je očividné, že Blanche by se ráda provdala za bohatého Rochestera. Na panství přijíždí další host a Rochester Janě přiznává, že tohoto muže tu vidí jen nerad. Je to muž jménem Mason, prý se znají z dřívějška. V noci se ze Severní věže ozývá hrozný křik a celý dům je na nohou. Rochester všechny uklidní a pošle do postelí, ale od Jany potřebuje pomoc. Společně jdou do Severní věže, kde leží v krvi těžce zraněný Mason. Rochester požádá Janu, aby o něj pečovala, zatímco on jede pro lékaře. Mezitím se někdo zuřivě snaží dostat do pokoje. Mason je očividně pokousaný. Nad ránem se jim s lékařem podaří Masona odvézt k ošetření, aniž by se hosté něco dozvěděli. Za Janou přijíždí návštěva, která oznamuje, že její teta, paní Reedová, je na smrtelné posteli a ráda by Janu ještě viděla. Rochester je překvapený, že má Jana příbuzné, a ač nerad, dává jí dovolenou i nějaké peníze, aby mohla tetu navštívit.

Jana se po letech setkává se svou tetou, která ji chtěla ještě vidět, než zemře. Setkání je z tetiny strany opět plné nenávisti. Nenáviděla Janu, protože ji její manžel měl radši než vlastní děti, a tak se jí zbavila. Poví jí však, že Jana má ještě jednoho strýce, bratra matky a ten ji před třemi lety hledal, když zjistil, že Jana žije. Strýc je bohatý a chtěl Janě odkázat své dědictví. Teta ani na smrtelné posteli nedokáže Janě odpustit její existenci. Jana jí však odpouští. Když se vrátí do Thornfieldu, který se stal jejím prvním skutečným domovem, Edward Rochester již na ni čeká. Chyběla mu, přesto jí hodlá sehnat místo jinde. Bude se ženit a většina personálu bude muset pryč. Nejlépe do Irska. To už Jana nezvládne. Thornfield považuje za svůj domov a Rochestera miluje. To přiznání Edwarda natolik zasáhne, že Janu okamžitě požádá o ruku, a překvapená, ale šťastná Jana souhlasí. Svatba se bude konat do měsíce. Pár dní před obřadem má Jana divný sen, a když se probudí, zdá se, že v jejím pokoji někdo je. Svatební šaty jí kdosi zničil. V domě je osoba, která Janě a Edwardovi nepřeje štěstí. Přesto nadchází svatební den a Rochester spěchá do kostela. Zde se dočkají překvapení. Objevuje se Mason, který tvrdí, že je Rochester ženatý s jeho sestrou, a nemůže se tudíž oženit s Janou. Tajemství, které bylo skryto, vyplulo na povrch. Rochester se přiznává. Jeho žena Berta žije v Severní věži v Thornfieldu. Vzal si ji po krátké době a neřekli mu, že je zatížená dědičným šílenstvím. To se projevilo krátce po svatbě. I přesto ji Rochester připravil vcelku příjemný život ve svém domě. Prosí Janu, aby ho nezavrhla, a nabízí jí, že spolu odjedou do jeho domu na břehu moře, kde by spolu žili jako bratr a sestra. Nechce, aby žila v hříchu. Jana si to chce rozmyslet, ale zoufalá uteče z domu. Potuluje se opuštěným vřesovištěm a doufá, že zemře stejně jako její dávná kamarádka Helen. V mdlobách ji tam objeví místní duchovní John Rivers a donese ji do domu svých sester, kde se o ni postarají. Je zřejmé, že tato žena ztratila paměť. Na šatech má vyšity iniciály J. E., a tak jí začnou říkat Jana Eliotová. John i jeho sestry vidí, že je Jana vzdělaná, a tak jí John sežene práci učitelky v místní škole. Jana si vede dobře, ale nikdo stále neví, kdo vlastně skutečně je. Až jednoho dne přijde John za Janou a poví jí, že už ví o její minulosti v Thornfieldu. Také ji hledal jakýsi advokát, aby jí oznámil, že zdědila dvacet tisíc liber po svém strýci. Janu mrzí, že se s ním nikdy nesetkala, ale má ohromnou radost, když se dozví, že John a jeho dvě sestry jsou její příbuzní. Jana je nadšená. Okamžitě se hodlá podělit o zděděné peníze se svou novou rodinou. John se chystá na práci misionáře v Africe a požádá Janu o ruku, aby ho jako jeho žena doprovodila. Je to jediná žena, o které je skálopevně přesvědčený, že se pro takovou práci hodí. Jana souhlasí, i když Johna nemiluje a on nemiluje ji, ale nejprve se chce ještě jednou vrátit do Thornfieldu za Rochesterem. To, co vidí, ji šokuje. Z Thornfieldu zbylo jen spáleniště. Dům zapálila šílená Berta a spáchala sebevraždu skokem z výšky. Rochester žije v jiném domě. Jana se za ním vypraví a zjišťuje, že při požáru přišel o zrak, když se pokoušel Bertě vymluvit skok. Je nesmírně šťastný, že se Jana vrátila, a i Jana je šťastná, že je zase s ním. Rochesterovi však už nyní nestačí, aby spolu žili jako bratr a sestra. Přeje si ženu, manželku. Jana souhlasí. Po nějakém čase žije celá velká rodina pohromadě. Jana, Edward, Adele, Janiny sestřenice, dvě malé děti, pes. Tito všichni se nechají portrétovat, a přestože John je na misi v Africe, je na obraz přimalován také. Nyní má Jana konečně to, po čem celý život toužila. Svou rodinu a milujícího manžela. (TV Prima)

(více)

Recenze (96)

fmash 

všechny recenze uživatele

Možná o malinko frivolnější adaptace, než jsem zvyklý, ale výborná. Zvlášť Ruth Wilson, v jejíž tváři se dají číst emoce jako v knize, táhne celý seriál kupředu. Nenápadně uhrančivá krása její Jany Eyrové si mě získávala čím dál víc. Jediné, co mohu vytknout, zato mě to rušilo celkem výrazně, jsou chvilkové křeče, když se má atmosféra jakoby zahustit, pročež se zblázní kamera i zvuk. Tyhle přehnané, rádoby pitoreskní, na zbytek uměle naroubované momenty mi braly vítr z plachet. A ovšem (naštěstí silně zkrácený) úvod, představující Janino dětství v Lowoodu — ten mě opravdu vyděsil. Naštěstí se jeho exaltovanost záhy vytratila (i když ta pachuť odeznívala až nepříjemně dlouho). 4½. ()

cherita 

všechny recenze uživatele

Skvěle napsaná a zahraná adaptace jednoho z nejznámějších příběhů anglické literatury. Nepatřím k nadšeným obdivovatelům předlohy, absolvovala jsem ji jednou a to ještě s velkým sebezapřením, ale díky tomuhle vyjimečnému zpracování mám chuť přečíst si ji znovu. S čestnou výjimkou další BBC adaptace z roku 1973, je tohle asi jediná verze, kde opravdu můžete vnímat tu vzájemnou přitažlivost mezi hlavními hrdiny, o což se zasloužili hlavně jejich představitelé. Ruth Wilson není typická kráska a přesto (nebo možná právě proto) z ní nemůžete spustit oči. Jana v jejím podání je přesně taková, jak ji asi Charlotte Brontëová opravdu zamýšlela - mladá dívka, jež je okolnostmi přinucena skrývat svou vášnivou povahu pod maskou odměřené zdvořilosti, kterou teprve pod vlivem svého zaměstnavatele začíná strhávat. No a co se týče Tobyho Stephense, tak ten byl pro tuhle roli opravdovou výhrou. Je přesně tak ošklivý, jak diktuje předloha, ale Rochestera hraje tak, že máte pocit, jako byste přitažlivějšího muže v životě neviděli. Jediné moje námitky směřují ke čtvrtému dílu, jenž svým sladkým závěrem balancuje na hranici vkusu, a k postavě tety Reedové, která se vinou přehrávající Tary Fitzgerald prostě nedá brát vážně, ale moje nadšení je příliš velké na to, abych kvůli těmhle nedostatkům snižovala hodnocení. Zatím asi nejlepší Jana Eyrová, jakou jsem viděla. ()

Reklama

jhrasko 

všechny recenze uživatele

Spojenie umeleckej nezávislosti, brilantnej práce s hercami, nadhľadu, vtipu a atmosféry postavenej na elementárnych pocitoch: len tak si sedíme v tráve, dívame sa navzájom do očí (tvar DO OČÚ je ešte krajší) a vieme svoje.. Fantastická záležitosť. Od čias Rozumu a citu maestra Ang Leeho som nevidel lepší babský film. Klaniam sa, Charlotte Brontë, klaniam sa Susanna White. Nikdy by som nečakal, že napíšem o Jane Ejrovej niečo podobné !!!!! ()

Sidonka 

všechny recenze uživatele

Filmové zpracování Jany Eyrové je vždy vydařené. Nicméně už jsem viděla tolik verzí (a i četla knihu), že musím srovnávat. Toto zpracování mi příjde oproti některým ostatním spíše průměrnější, zjednodušené, méně intelektuálně náročné než předloha, i když příběh to bezesporu kouzelný je a navždy zůstane. Jana v tomto podání působí až lhostejně, nejsou zde vysvětleny motivace postav, proč došly k určitému postoji. Kdybych jiná zpracování tohoto romantického dramatu neznala, určitě bych hodnotila výše. V knize bystrá, konverzačně více schopnější a zajímavá Jana je v této film.podobě poněkud nevýrazná, v hovoru se vzmůže většinou jen na: "ano, pane, ne pane, nevím pane..." a to nejzajímavější z její osobnosti zůstává skryto. Váhám mezi 3 a 4 hvězdami, navzdory nedostatkům se mi i toto zpracování celkem líbilo. Doporučuji však spíše procítěnější film.zpracování z 80.let s charismatickým Rochesterem s duchapřítomnějšími dialogy, které dávají hlouběji proniknout do nitra postav, navzdory tomu, že v pár situacích může jeho emotivní projev vyznívat až přemrštěně, divadelně. Nezapomínejme ani na to české z roku 1972.. Už pro to, že "Osudová láska J.E." působí oproti jiným zpracováním místy až odtažitě. Díky neustálému opakování na tel.obrazovce je ovšem nejpřístupnější, nejhranější a zřejmě z tohoto důvodu se právě ona těší tak velké oblibě. ()

tahit 

všechny recenze uživatele

Anglická produkce BBC se obvykle vyznačuje pozoruhodnými obrazy krajiny malebné Anglie, které by klidně mohly konkurovat filmovému turistickému průvodci nějaké cestovní kanceláře, působí tak sugestivně, že v tu chvíli bych se tam chtěl nacházet také. Ty tam jsou doby, kdy lidé si vyznávali nejkrásnější lidský cit za šumění bublajícího potůčku jako Jana Eyrová a Edward Rochester. Dneska stačí příznivcům internetu k seznámení hbitý prstoklad na klávesnici a je vymalováno. ()

Galerie (55)

Zajímavosti (4)

  • Toby Stephens si zahrál Edwarda Rochestera. O deset let dříve byl jeho starší bratr Chris Larkin obsazen do role Fredericka Lynna v Jana Eyrová (1996). (velkavoda)
  • Román Jana Eyrové od anglické autorky Charlotty Brontëové se dočkal již více než desítky různých filmových a televizních zpracování. Tato čtyřdílná série z roku 2006 nezůstala stranou očí kritiků, o čemž svědčí čtyři televizní ceny a patnáct dalších nominací, včetně nominace na Zlatý globus pro hlavní představitelku Jane Ruth Wilsonovou. (Morien)

Reklama

Reklama