Reklama

Reklama

VOD (1)

Texas, 50. léta minulého století. Jack O’Brien si prošel dětstvím plným her a krásné nevinnosti. Dospívání mu však přináší rozčarování a vztah s jeho otcem, který by mu pomohl tímto nelehkým obdobím projít, je dosti komplikovaný. Jack je ztracenou duší v moderním světě, která si klade řadu otázek a snaží se v životě zorientovat. Kde je pravda? Co je věčnost? Jak vznikl život... Hvězdně obsazený snímek je poctou životu, přírodě a světu kolem nás, jenž se nám odhaluje jako symfonie. Postupně, obraz po obrazu nám přináší epický a dokonalý příběh, který je aktuální dnes stejně jako před více než půl stoletím. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (962)

POMO 

všechny recenze uživatele

Poetická symfónia krásnych obrazov, hudby a pocitových momentiek zo života, ktorá nám však vo výsledku nič užitočné nepovie. ()

verbal odpad!

všechny recenze uživatele

Takže tohle je to umění? Více než dvouhodinové psychotické blábolení pomatené kudlanky, plné kýčovitých žvástů a biblických citací, prokládané nekonečnými záběry z Hubbleova teleskopu, na jejichž pozadí vyje Baptistický sbor kastrátů? "Hluboké filosofické zamyšlení" nad Bohem, vesmírem a lidstvem, které paradoxně existenci Boha popírá! Kdyby Bůh existoval, nedovolil by zajisté tomu audiovizuálnímu teroristovi takové zvěrstvo vůbec natočit. Je však milé, že nám Terenc konečně odhalil původ své psychózy. Jeho bigotní, šosácký fotr s andělskou tváří Brada Pittky mu to patrně dával v padesátých letech pěkně sežrat a vsadím se, že mu i každý večer nutil banán v čokoládě. Zrovna včera jsem viděl uprostřed chodníku ležet velké, čerstvé hovno. V ranním chladu se z něj ještě kouřilo a já zůstal úplně zmražen esoterickou krásou toho magického okamžiku. Zemitý pach, k nebi stoupající opar a hravé odstíny hnědé na šedém podkladu oroseného asfaltu! No co vám budu povídat. V hlavě mi duněl Vangelis a já se prostě musel na chvíli zastavit a vinou toho čarokrásného momentu se vzevrubně zamyslet, co vlastně jsme a odkud jsme přišli! Naštěstí mi Bůh seslal souseda, jehož naléhavá otázka "Vole, ty čumíš do hovna?" mě probrala z toho dvouhodinového tranzu a já v tom říjnovém chladu nezmrzl. A teď mě omluvte. Dostal jsem telepatické poselství, že na orbitu už čeká Aštar! ()

Galadriel 

všechny recenze uživatele

Vůbec nevím, co tím chtěl básník říct a těžko takovému podivném a zvláštnímu útvaru přiřazovat nějaké hodnocení. Krásné obrázky podmalované skvělou hudbou (Vltava samozřejmě bezkonkurenčně vládne), ale ten zbytek mělo být co? Přes dvě hodiny vyprávění o ničem, proložené artovým přírodopisným dokumentem o stvoření světa... ()

J*A*S*M 

všechny recenze uživatele

V tom filmu chybí jen robotická prostitutka z budoucnosti, jinak je v něm všechno. Hodně těžko stravitelné dílo, možná je v něm i uspokojující odpověď na otázku života, vesmíru a vůbec ... ale asi se mi ji nepodařilo pobrat. Nicméně mě zaujalo celkem dost momentů, ať už byly čímsi myšlenkově podnětné, nebo prostě vizuálně pěkné, takže jsem se nakonec nudil mnohem míň, než jsem čekal. Každopádně doma u monitoru, kde mám přehršel možností, jak si nechat odlákat pozornost, bych to nedal. ()

Malarkey 

všechny recenze uživatele

Terrence Malick si tento film připravoval značnou část svýho života a tak by byla škoda mu to tu hanit. Ještě když se jedná o oslavování života a lásky. Dvou nejdůležitějších pojmů, které se na naší planetě nachází, a kde jedna bez druhé nemůže žít. Film to byl nádherný. Když pan režisér ukazoval, jak se rodí život, tetelil jsem se maximálně blahem. Ve spojení s hudbou ona scéna neměla žádnou chybu a bude mi v paměti ležet napořád. Později ale už film šíleně prodlužuje, aby vlastně nikam nedošel. I když...kam by taky měl směřovat. Zvláštní, ale krásná letenka za oslavou života. ()

T2 

všechny recenze uživatele

Rozpočet $32miliónovTržby USA $13,305,665Tržby Celosvetovo $62,305,665Tržby za predaj Blu-ray v USA $1,344,370 //počet predaných kusov 55,760Tržby za predaj DVD v USA //počet predaných kusov ║ __Nehorázne ťažký film__ Veľmi ale veľmi silné obrázky nám ponúka Terrence Malick ale v tak ťažkom prevedení, že si ho vychutná len minimum filmových nadšencov, niektoré zábery vyrážajú dych, herci fajn, kostra príbehu živelná, až na ten záver to bolo dokonalé. /90%/ ()

Djkoma 

všechny recenze uživatele

Strom plný otázek, mistrovství, jednoduchosti, krásy a především, života. Velmi osobní, nejen pro režiséra, ale i pro (otevřeného) diváka. Časem více... "My eyes have seen all this, my ears have heard and understood it. What you know, I also know; I am not inferior to you. But I desire to speak to the Almighty and to argue my case with God. You, however, smear me with lies; you are worthless hysicians, all of you! If only you would be altogether silent! For you, that would be wisdom." Job 13:1-5 ()

Renton odpad!

všechny recenze uživatele

46. MFF KV .. Scénář: Terrence Malick .. Nahý Bůh Malick chtěl něco říct. O životě asi. Vzal to od podlahy, opisuje z Bible a obrazově přináší 6 miliard let bytí v kostce aneb povrchně primitivní film, kde hodina přebývá nebo tisíc chybí. Amen. ()

woody 

všechny recenze uživatele

Sebežroutská tvůrčí onanie, která se tváří vážněji jak kanonizace a se vztyčeným prstem předkládá divákovi metafyzické otázky o samotné podstatě Boha, jakož i všeho našeho Bytí - divákův mor. ()

Adrian 

všechny recenze uživatele

Kontemplativne. Vztah otec-synovia velmi silno zaposobil, destrukcia zaziteho, resp. predstieraneho radu vyplyvajuca z nepochopenia tiez tala do ziveho, rovnako ako aj vystihnutie evolucnych stupnov a z toho vyplyvajucich rozdielnych prav a povinnosti obyvatelov tejto planety. Bodovo ci 4* alebo 5* je pre mna uplne irelevantne... .[ArtFilmFest 2011] ()

Superpero 

všechny recenze uživatele

Nejvíc cool na tomhle filmu je, že se tam vyskytují dinosauři. V přírodním fetišismu je to na stejném levelu jak Valhalla Rising. Záběry jsou opravdu nádherné a poetické. Malick ale perfektně dovede navodit atmosféru všech prostředí, klidně i industriálních a dokonce fungují plynulé přechody mezi lesy a korporací aniž by to narušilo atmosféru. Zároveň kamera je brilantní, téměř neustále v pohybu, když si kluci hrají, tak je taky hravá zběsile zoomuje a občas rychlý střih a furt něco. Když jsou záběry na planety, tak je opuletně statická. Hudba taky super, občas vyvolává mrazení v zádech. Jako videoklip ten film funguje dokonale. Řemeslně je prostě perfektní. Jenže to nemá děj a je to hrozná nuda. Bez rychloposuvu nekoukatelné. Prostě se tam fakt nic neděje. Jen náhodné situace. Táta v kariéře neuspěl, tak je tvrdej na syny. Máma je hodná a to je fakt vše.Strom života bych prostě nikomu nedoporučil. Jestli chcete krásné záběry na přírodu, koukněte se na Earth od Attenborougha tam jsou ještě milionkrát lepší. A jako rodinné drama z 50. let vám lépe poslouží např. Revolutionary Road. ()

Shadwell 

všechny recenze uživatele

Malick tu vlastně nedělá nic jiného, než že navazuje na Lucasovy Hvězdné války, konkrétně na silnou otcovskou figuru Dartha Vadera. Strom života se sice tváří jako kdovíjak složitý film, nicméně jeho myšlenka a příběh se dá shrnout do pouhých deseti slov: syn se identifikuje s otcem a otec analogicky s Darwinem. Co se syna týče, tak se tu opakuje velká otázka, která se podařila vyřešit až psychoanalýze, a to jak se vypořádat se svým největším nepřítelem, což je pro každého syna jeho vlastní otec. S odpovědí přišla dcera Freuda, Anna: nejlepší je se s nepřítelem prostě identifikovat, zaujmout jeho pozici, přijmout řád, který představuje. Jack coby dospělý Sean Penn pracující jako úspěšný projektant ve špičkové firmě sídlící v bohatě vyvedených kancelářích to očividně dokázal. Jinými slovy každý syn chce vidět svého otce mrtvého, aby mohl převzít jeho roli a nemusel dlít v jeho stínu, a případná nesmrtelnost otce je ta nejhorší můra - je na tom postaven vztah Anakina a Luka Skywalkera z Hvězdných válek. Pitt se zase zmítá mezi Bohem a Darwinem, nicméně v konečném důsledku radí svým synům, aby byli silní a chamtiví a nenechali se nikým „vomrdat". O identifikaci s nepřítelem by nám hodně mohly říct i některé historické postavy jako Alexandr Veliký, nebo Vilém I. Dobyvatel, který se po usazení na anglický trůn díval na situaci na ostrovech zásadně z anglické perspektivy, chovaje se velkoryse v některých sporech stranil na úkor Normanů a vyjma popravení několika zrádců zásadně odmítal trest smrti, dokonce se pokoušel zvládnout anglický jazyk, což byl pro profesionálního vojáka věru nelehký úkol (alespoň to tvrdí Paul Johnson). ____ Největší paradox Stromu života spočívá v rozklíženosti mezi formou a obsahem, neboť se tu vypráví o mužských autoritách, ale ženským, konejšivým způsobem. Chlácholivé formě by napovídala i skutečnost, že Malick není případem perfekcionisty a věci spíše hledá, než plánuje, takže mu z toho pak vylejzá cosi jako „film-řeka“. (i) Mužský obsah a ženskou forma nacházíme i v Social Network, kde jsou ústředním tématem programátoři a byznysmeni, ale Fincher to podává svým známým kontinuálním způsobem, tzn. žádné ostré přechody mezi scénami, nýbrž neviditelné přecházení mezi lokacemi a událostmi posouvající film skoro až k surrealistickému pásmu. (ii) Totéž Občan Kane, obsahem ryze mužský film beroucí si na mušku kapitalistického magnáta Hearsta, nicméně forma je i díky černobílé barvě ryze ženská (homogenní a tekutá), neboť černobílost sice na rozdíl od barvy operuje s větší hloubkou a plastičností, nicméně zahlazuje změny mezi lokacemi a prostředím, například mořská pláž a sklepní prostor vypadá v černobílé barvě dosti podobně, nebo rozhodně podobnější než v barvě (zde stojí za zmínku, že Strom života očividně neprošel nijak razantním barevným coloringem a jeho barevná paleta tak připomíná spíš původní Matrix než obě barevnější pokračování, chcete-li barevně neutrální T2 než přebarvený T3). Že je Občan Kane zástupcem mužského obsahu a ženské formy je jasně i z toho, že představuje komentář k osobnosti krajní („mužské“ – imperativní, autoritářské) pravice z politické perspektivy liberální („ženské“ – ukolébavé, solidární) levice, neboť Welles byl jak známo levičák a stoupenec Roosevelta a celý svůj opus koncipoval jako obraz toho, k čemu by vedl ve svých důsledcích izolacionismus a nepostavení se fašistům v Evropě, což ukazuje na Kaneovi, který je v závěru vylíčen jako starý a vůči vnějšímu světu nepřátelský muž, osamělý a opuštěný, izolovaný v obrovském klaustrofobním paláci, který si zbudoval jako fantazijní svět, vlastní mauzoleum, v němž je uvězněn. Velká otázka pak vždycky zní, jestli je film ve výsledku spíše ženský, nebo mužský, jestli převáží forma, nebo obsah. Forma (filmové prostředky) a obsah (scénář) jsou dvě množiny, které mají průnik v hlavní postavě, z čehož plyne, že právě z jejího směřování a vývoje lze rozšifrovat, kam se film přiklání – třeba Občan Kane, který se na konci rozchází s manželkou a končí v obrovském paláci, doslova v lůně, překlápí film do té ženské polohy k formě. 1, Existují ale i opačné případy filmů, kdy obsah je ženský a forma mužská, například Sucker Punch, který pojednává o statečných ženách, ale mužskou formou, tj. žádná konejšivost, ale ostré přechody mezi levely a nemilosrdné nasekání celého filmu na příběh a akci, kdy se buďto rozšafně hovoří, anebo někdo s někým řeže. Sucker Punch tím hodně připomíná muzikály, v nichž vzniká mezi dějem a tancem zajímavé napětí, takový jakoby boj mezi realistickým dějem a efektním tancem plným fantazie. Tanec funguje jako přerušení ve vyprávění a fantaskní odbočka, která se divákovi zničehonic postaví do cesty a zase zmizí. 2, Ženský obsah a mužskou formu nabízí i Cameronovi Vetřelci. Scény jsou jasně nasekaný, bez nějakých prolínaček nebo audiovizuálních můstků, jednou jsme na nákladní lodi, podruhé ve stokách, potřetí v jídelně, všechno je stylisticky jasně rozlišitelné, ale těžiště děje se točí kolem mateřských instinktů Ripleyové a vetřelčí královny a zjevný je i určitý feministický výsměch nad mužskými žoldáky, který musí zachraňovat ženská. Možná jestli někdy vyhraje kontroverzní politička Sarah Palinová prezidentské volby, dočkáme se opakování 80kových reaganovských akčních filmů, akorát se ženami v hlavních rolích. () (méně) (více)

Fr 

všechny recenze uživatele

,,MUSÍŠ BÝT SILNÁ. PÁN DÁVÁ, PÁN BERE!“....... /// Bůh (ten opravdovej, ten co neexistuje) se rozhodl napsat scénář, aby se vědělo co je zač a zároveň se omluvil za to, že neštěstí potkává i ty dobré. Poblouznil T.Malicka a ten tu fantasmagorii hodil na plátno (filmový). Nic neříkající nebo vše říkající (?) obrazy, hudba a Aronofsky podávající žalobu, protože má dojem, že byl vojet (jako kopírován). Tohle je totiž další z filmů, kterej snese Odpad! stejně jako *****. Já jsem narušenej. Film jako báseň, symfonie poskládaná z obrázků.....tyhle úlety mě něčím přitahujou. I KDYŽ V TEBE NEVĚŘÍM! PS: Jestli máte ve zvyku dívat se na filmy s nějakým kibicem (třeba s manželkou), tak ho radši sejměte, protože to chce KLID! (a nohy v teple). /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Chci vidět film, ve kterým může B.Pitt spolu s dinosaury obdivovat Smetanovu ,,Vlast“ (tedy moji vlast). 2.) Mám rád IMAXácký filmy o přírodě. 3.) Thx za titule ,,AntS“ a ,,rad.mas“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * ()

Dever 

všechny recenze uživatele

Nebyť tých pekných snímkov, audiovizuálnych animácií, krásnych melódií a Brada Pitta, ZASTRELÍM sa. Žiaden text ma tak hrozne nenasral ako práve ten z The Tree of Life, ako fráza: vidí ruku božiu len ten kto je obdarovaný? a podobné sračky? Ne dík. Jeden z mála filmov kde som mal sto chutí ho vypnúť a nikdy nedopozerať, no Chvála nášmu pánu Bohu, Nášmu Pastorovi, Spasiteľovi a kto vie čo všetko ešte zato, že ukončil ten krásny zmysluplne vymletý text v 40 minúte a doprial mi pokoj na srdci. POZNÁMKA: film začína od 41 minúty. ()

novoten 

všechny recenze uživatele

Prvních dvacet minut jsou kamera i střih dech beroucí a příběhové střípky příjemně mnohoznačné. Jenže pak se podíváme do vesmíru, do prehistorie a zase zpátky a nic se nemění. To jen hlavní příběh stojí celou dobu na jednom místě s neústupným Pittem v čele. Malickovo osobní pokání nesdílím a jen velmi těžko proto odpouštím spirituální podtext (který vcelku nepokrytě přechází do náboženské agitky). Je to jako sen, jako vzpomínka. Jenže cizí a tím pádem se žádná průvodní emoce nedostaví. ()

JFL 

všechny recenze uživatele

po prvním zhlédnutí na MFFKV: Stejně jako při rozhovoru s nefanaticky věřícím člověkem se i při sledování Malickova kreacionistického vyznání dostavují smíšené pocity respektu, úžasu i pochybností a rozčarování z nemožnosti argumentace. Dílo na jedné straně zaujme režijní jistotou z hlediska inscenování sekvencí a celkové vizuální koncepce, ale současně překvapí svou plochostí. Jobovský obdiv k velikosti božího stvoření se mísí s primitivními postoji jak z nedělní školy ("Tam bydlí Bůh" ukazuje matka na bílý mráček na nebi) a kýčovitě odpuzujícími obrazy ala Strážná věž (celé finále o shledání v nebi je jak oživlá ilustrace z nechvalně známého jehovistického plátku). Jestliže Malick v "Tenké červené linii" impresivně odhaloval střet člověka toužícího po harmonii s hororovým chaosem války a v "Novém světě" zase dával publiku pocítit ohromení z lásky a nových světů tentokrát stejným způsobem přináší vhled sám do sebe coby věřícího. Zatímco předchozí snímky pojímaly obecná témata, tentokrát je potíž v omezenosti (ve smyslu ne-univerzálnosti) křesťanského pohledu na svět, jeho stvoření a jeho fungování z hlediska lidského života. Potíž není pouze v úctě k Bohu místo Buddhy, Ganéši či mnohých dalších. Rozmáchlostí, doslovností a znakovostí navíc Malickova vize připomíná barokní katolictví, s čímž se naopak neztotožní lidé preferující spíše vnitřní kontemplaci a víru stojící stranou institucionalizovaných kódů. Ač autorská sebestřednost nedosahuje odpuzujících rozměrů jako u Kima Ki-duka v jeho stominutové honitbě "Arirang", zůstává "Strom života" dílem, k němuž nelze nic říct - stejně jako církev prostě lidi polarizuje na věřící a nevěřící. ----- o dekádu později: Názor zůstává, jen hodnocení se mění. Nikoli z důvodu pokání nebo měknutí mozku, ale protože navzdory všem racionálním výtkám některé výjevy a emoce přetrvávají napříč uplývajícími roky. Filmové kvality a osobitý styl mistrovského režiséra prostě Malickovy nelze upřít. ()

Související novinky

Malick workoholikem

Malick workoholikem

25.11.2016

Legendární filmař Terrence Malick nikdy netočil závratným tempem. Mezi Nebeskými dny a Tenkou červenou linií třeba nechal díru 20 let, od roku 2011 se ale podivuhodně rozjel. Po šestileté pauze… (více)

Amenábarův scenárista točí sci-fi

Amenábarův scenárista točí sci-fi

16.03.2015

Mateo Gil, několika cenami Goya oceněný španělský spoluscenárista tří filmů Alejandro Amenábara – konkrétně Otevři oči, Hlas moře a Agora – se poslední roky pokouší i o režii. Po dobře přijatém… (více)

Best of 2011 dle vybraných uživatelů

Best of 2011 dle vybraných uživatelů

31.12.2011

Další filmový rok je za námi, a tak vám přinášíme přehled nejlepších filmů roku dle předních uživatelů ČSFD.cz. Uživatelé i filmy v jejich výběru jsou seřazeny abecedně. Jako vítězný snímek z tohoto… (více)

46. ročník MFF Karlovy Vary

46. ročník MFF Karlovy Vary

19.06.2011

Od 1.7. do 9.7. se v Karlových Varech uskuteční nejvýznamnější filmový festival kategorie A ve střední a východní Evropě. Festival představí 178 celovečerních filmů, převážná většina z nich bude mít… (více)

Reklama

Reklama