Zvětšenina
-
Blowup
-
Blow-up
(Velká Británie) -
Zväčšenina
Drama / Thriller / Mysteriózní
Velká Británie / Itálie / USA, 1966, 111 min
Režie:
Michelangelo AntonioniObsah
-
Michelangelo Antonioni předkládá ve ZVĚTŠENINĚ zmatený obraz moderní Anglie. Swingující Londýn: V anglické metropoli kvete nová pop-artová kultura, uvolněný životní styl charakterizovaný mladými idoly, mladou hudbou a symboly nové generace - extravagantními auty, excentrickými byty a pestrobarevnou módní garderobou. Módní fotograf (David Hemmings) je jedním z úspěšných mladých mužů. Je bohatý, zraňuje svým sobectvím a absolutně nepochybuje o dokonalosti své práce moderního umělce. V jeho studiu se jednoho dne nečekaně objeví mladá žena (Vanessa Redgrave) a chladně, i když marně, mu nabídne své tělo výměnou za snímky mileneckého páru, který potají pořídil v parku. Když Thomas fotky zvětší, má dojem, že zachytil okamžiky vraždy. Najde dokonce mrtvolu, ta však zmizí stejně rychle jako fotografie a záhadná žena. Thomas se vrhne do víru londýnského popového života, ale cítí se náhle znejistělý a chladný.
Obrazy bez záruky: Film ukazuje fascinaci obrazem a jeho klamnou opravdovost, což vystihuje následující filmový nápad: zvětšeniny snímku zpočátku poskytují prchavou jasnost, která se vzápětí vytrácí. Hrdina nakonec musí uznat nemožnost reálného pozorování: Chlapec mu hodí imaginární tenisový míček a fotograf mu jej hodí zpátky. (Quentin T.)
Michelangelo Antonioni předkládá ve ZVĚTŠENINĚ zmatený obraz moderní Anglie.
Swingující Londýn: V anglické metropoli kvete nová pop-artová kultura, uvolněný životní styl charakterizovaný mladými idoly, mladou hudbou a symboly nové generace - extravagantními auty, excentrickými byty a pestrobarevnou módní garderobou. Módní fotograf (David Hemmings) je jedním z úspěšných mladých mužů. Je bohatý, zraňuje svým sobectvím a absolutně nepochybuje o dokonalosti své práce moderního umělce. V jeho studiu se jednoho dne nečekaně objeví mladá žena (Vanessa Redgrave) a chladně, i když marně, mu nabídne své tělo výměnou za snímky mileneckého páru, který potají pořídil v parku. Když Thomas fotky zvětší, má dojem, že zachytil okamžiky vraždy. Najde dokonce mrtvolu, ta však zmizí stejně rychle jako fotografie a záhadná žena. Thomas se vrhne do víru londýnského popového života, ale cítí se náhle znejistělý a chladný.Komentáře uživatelů k filmu (300)
-
Vikinec
Film mě od začátku upoutal svou obrazností. Rozčepýřený blonďák vejde do studia a fotí tam nádherné ženské, potom výlet ven a zase, uličky jako ze žurnálu a když potom přijde do parku, přestávám film vnímat jako movie. Začíná mi to celé připomínat fotografii. Jako by děj snímku byl jedním obrázkem dotvořeným fantazií. Jako když se člověk dívá na obrázek a přemýšlí, co bylo před ním a jak by mohl pokračovat. V kulisách detektivní zápletky, erotického podbarvení, koncertu Yardbirds a jejich strnulých diváků a starého Londýna vznikl snímek, který plyne od ničeho k tušenému, ale stylem, který svou nejednoznačností dělá snímek nadčasovým. Ke všemu mrtvola konečně vypadá jako mrtvá.(21.12.2009)
-
Tredi
Film to byl vskutku zajímavý. Ikdyž chvilkama mi přišel zdlouhavý a ten závěr? Z dálky jsou to lidé co hrají tenis...když člověk ale příjde blíž, zjistí že to neni tak, jak to na první pohled vypadalo...A co z toho plyne?..No tak to těžko říct!(25.3.2010)
-
Jevablo
odpad!Je mi jasné, že budu v rozporu se zde publikující většinou. Co se dá dělat. Film nemá žádný děj, žádnou linku, vede odnikud nikam. V okamžiku, kdy máte pocit, že se něco začne dít, tak běží titulky. Není v něm žádná tajemnost, žádné skryté významy. Vleče se jako nemocný hlemýžď. Na film se nelze dívat znovu a vlastně ani není proč. Koncentrovaná nuda. Pokud je toto umění, tak je jen dobře, že ne všechny filmy mají podobné ambice...pokud film nemá příběh, skoro nic se v něm neděje a ještě je nepochopitelně dlouhý, co je na něm vlastně zajímavého?(3.11.2010)
-
stuj
Asi jsem filmový barbar a je mi stydno, ale mě to nebavilo. Místy jsem chtěl vypnout. Z komentářů jsem očekával, že to nebude jednoduchý film, že bude těžký na chápání. Že se budu muset soustředit na každý detail, abych pochopil, o co půjde. Ale opak byl pravdou. Rozum je při koukání akorát rušivý element. Tady jde jen o atmosféru, protože se v celém filmu vlastně nic neděje. První polovina je jen seznámení se s životem hlavní postavy, v druhé polovině dojde k onomu focení a zdlouhavému koukání na fota. Toť vše. Mezitím jsou vsuvky (bohužel nezajímavé), které mají ukazovat (nezávislý?) život té doby. Zaujaly mě jen dvě věci - onen poklidný, přepoklidný park a chování (nechování) publika na koncertě. A pak ještě oni mimové. To byly jediné momenty, které mě vytrhávali z dřímoty. I když mám rád filmy, které spočívají na atmosféře, tak tento mě neoslovil. Možná i ty 2 hvězdičky dávám proto, že mám vštípeno, že je to umění. Kdybych o filmu nikdy neslyšel, tak dám možná jen jednu. Anebo spíš žádnou, protože bych ho asi nedokoukal.(21.2.2011)
-
vincchuppo
Wou... Wou? Chci říct, Wou! Musím říct, že mě to dostalo. Film, ve kterém si každý najde něco jiného. Film, který každý jinak pochopí, každý ho jinak vidí... Ano, podle mého názoru ukazuje snímek Blow-Up především fakt, že filmová řeč dokáže víc než jsou slova, hudba nebo obraz. Že dokáže oslovit nejen rozum a emoce, ale také dokonale, bláznivě, či filozoficky chcete-li, zmást, oslovit, udeřit a Wou!?... Dostat.(9.5.2011)
-
wopi
šedesátá léta...(19.8.2011)
-
sv.augustin
Nesmyslnost objektivity? Nesmyslnost věřit vlastním smyslům? Nesmyslnost reality vlastního úhlu pohledu? Obecnost neplatí, jen subjektivní odpovědnost sám sobě a svému svědomí? Když nedojdeme ke konci, má začátek smysl? Soren Kierkegaard? Nebo, prostě umění pro umění? Viděl jsem dost snímků od tohoto slavného režiséra a pořád mám nad každým filmem několik teorií. Neexistující tenisový míček zabral kolem sedmnáctého, osmnáctého roku života spoustu debat. Ale tyto vášnivé debaty patřily ke všem velkým uměleckým jménům, hlavně evropských režisérů+Kurosawa a jejich vizím.(26.11.2011)
-
HarryBlock
Stále mi chodí po rozume milenka toho maliara.(27.1.2012)
-
rigby
Několik let jsem tento film neviděl, ale dneska jsem na něj dostal neuvěřitelnou chuť, tak jsem si ho pustil. Na první pohled nudný a nicneříkající film, ale pod povrchem je stálé napětí a divák při jeho sledování cítí NĚCO. A scéna s odhalením vraždy je i na několikáté koukání stále magnetizující. Ale moje nejoblíbenější je stejně ta závěrečná tenisová. Zkrátka atmosféru tohoto filmu miluji a kdyby bylo podle mého, tak by nemusel nikdy končit.(1.2.2012)
-
Warapeidza
WTF??? Šumění větru bylo fajn, jinak to bylo na můj vkus až moc umělecké...(4.2.2012)
-
mr.filo
A tu vrtuli bych chtěl taky...(10.2.2012)
-
Liya
Kdysi jsem viděla Zvětšeninu jako malé dítě (cca 8 let) a učarovala mi. Teď v dospělosti, když jsem ji viděla podruhé, mě prakticky vůbec nezaujala. Čím to? Nevím, možná je na film třeba se dívat nějakýma jinýma očima, nějakým způsobem pohledu, který už nemám. Nebo jsem prostě jen od té doby viděla mnoho a mnoho filmů, které Zvětšeninu zastínily. Musím se ztotožnit s těmi pár lidmi, kteří zde píšou, jak jsou překvapeni vysokým hodnocením. Jsem jím velice překvapena i já. Film má sice nesporně dobré stránky - kvalita zpracování, výborné herecké výkony, zvláštní výtvarné pojetí (to se mi na filmu líbí asi nejvíc). Ovšem tyto atributy, jakkoli zdařilé, ještě film nedělají FILMEM. Nemám ráda filmy, které nemají konec, resp. mají nepochopitelný konec. Tento film ještě navíc nemá ani moc obsah. Vše je jakousi abstraktní básní obrazů... takže jako výtvarný počin dobré, ale jako film u mě neboduje.(16.11.2008)
-
radostR
První film, který jsem od Antonioniho viděla. 60.léta, napjatá a tajemná atmosféra. Práce na zvětšování fotky a osamělý Hemmings s mrtvolou v nočním parku mě dostane vždycky. Scénář, režie, kamera, herecký výkon D. Hemmingse vynikající. Umělecké dílo, které si zaslouží nejvyšší hodnocení.(31.7.2009)
-
kvetazal
Do ticha začne foukat.(21.2.2010)
-
JUX
mozna tenkrat to bylo prulomovy, ale cas tomu imho hodne vzal.(11.6.2010)
-
pet.lid
Když jdete do kina na film, který je označován jako "kultovní", čekáte ledacos. Víte přibližně, o čem film je, jaké scény jsou ty nej... šla jsem na Zvětšeninu do malého, starého a nádherného kina, kde chyběly všechny moderní vymoženosti jako vypolstrované sedačky, brilantní zvuk, obří plátno.. a díky bohu za to. Miluju filmy, které mě nutí přemýšlet, pochybovat, klást otázky. Miluju filmy, ve kterých není skoro žádná hudba, spousta scén je absolutně tichá a přesto uvnitř ve vás vře a křičí, protože něco z toho, co se odehrává na plátně, tak důvěrně znáte, fascinuje vás to, i když tomu nerozumíte. A šumění stromů dokáže být tak něžné a pak najednou tak hrůzostrašné. Ten pocit, který máte po shlédnutí filmu, je nesdělitelný, ale zůstane dlouho a často se vám vybaví, často na něj vzpomínáte a i když nikdy úplně nebudete vědět, co si o tom všem máte myslet, nikdy na něho nezapomenete.(6.10.2010)
-
Jester_X
Film staví již od prvního okamžiku na rozporu reálného a abstraktního. Toto dilema je zde ztvárněno mnoha obrazy a taktéž myšlenkovými motivy jako je rozkol mezi posedlostí uměním a syrovou vraždou, popřípadě osobou tajemné ženy. Sám hrdina je naopak pouze pozorovatel a hledá postavení na pomezí těchto světů (což se také zračí v jeho profesy módního fotografa, který má sice blízko k umění, ale není úplně odproštěno od okolního světa). Film je také zajímavý formálně, Antoniony rozvíjí hlavní téma v mnoha samostatných obrazech. Zároveň si dokáže s divákem hezky pohrávat. To dokazuje, když vytvoří nejdramatičtější scénu při zvětšování fotku. Zvětšenina vám neřekne své poselství přímočaře, ale donutí diváka přemýšlet a jestliže proniknete dostatečně hluboko do jejího nitra, budete za to bohatě odměněni velkým filmovým zážitkem.(13.7.2011)
-
whimsy
60s had style... + Yardbirds a Herbie Hancock!...(10.11.2011)
-
JoséB.
Tenhle film me ani tak neupoutal svym pribehem....on vlastne ani zadny nema.Co me ovsem naprosto dostalo,je atmosfera,ktera z tohoto snimku cisi.To je to,co na me tak zapusobilo,co me vlastne donutilo dat 5*.A tahle atmosfera,pocit z filmu je to,co mi naprosto schazi u soucasnych velkofilmu.Muze to byt snimek nabity efekty,akci a vsim,co soucasnost skyta a nic to se mnou neudela...Naopak jemne naznaky dramatu,sexuality v kombinaci s dokonalym,civilnim vykonem Hemmingse,spolu s hudbou a prostredim Londyna 60´let me uplne prikovaly do kresla a nemusel jsem vlastne vedet,co se tam odehrava...(13.11.2011)
-
blowup
Tak na tenhle nezapomenu nikdy. I po letech se mi vybavuje šumění stromů a poslední scéna na hřišti, se vším, co by mohla znamenat. Zalíbil se mi Hemmings a ten už dnes nežije, čas utíká, filmy zůstávají.(21.1.2012)
