Skins

"Sometimes I think I was born backwards..Like, you know, come out of my mum the wrong way. The people I should love, I hate, and the people I hate...." Nechápu, jak jeden seriál může být tak geniální a zároveň tak špatný. Výjimečně není řeč o ubývající kvalitě, ale o hlavních postavách, po dvou sériích totiž pokaždé nastoupí nová parta. První a druhá série mě moc neoslovily, nadchla mě jedině postava Effy, takže jsem sledovala pouze její příběh a těšila se na třetí řadu, kdy nastoupí jako ústřední postava. Zajímavě působila i Cassie s tou svou poruchou příjmu potravy, ale nakonec se její příběh zvrátil v tu samou zápletku jako u ostatních postav ala "spal jsi s Michelle, tak já budu na oplátku spát s každým, kdo se mi postaví do cesty", což, přiznejme si, nemá daleko k americkým teen seriálům a prostě je to naprosto nezajímavé. Většina postav je na zabití a opravdu bavit mě to začalo až s příchodem "druhé generace", kde jsem si Effy zamilovala asi tak jako žádnou fiktivní postavu předtím ( ano, a to že nosí martensky a roztrhané věci jako já tomu trochu napomohlo:)) ) a konečně se začala zajímat i o ostatní, přestože příběh je stále trochu šablonovitý a opakující se po první generaci, já se těch sprostých slov, nepřátelství, lásky a drog nemohla nabažit! (myslím v seriálu samozřejmě). Sedmá série? Ta se nestala! Čtyři hvězdičky jen a jen za třetí a čtvrtou sérii, jinak si to zaslouží tak dvě. (18.11.2012)

- první generace aneb první dvě série - Příznačně byli "Skins" nominovaní na kupu cen v kategoriích drama a ne komedie. Navzdory zavádějícímu, nebo přesně řečeno navnazujícímu prvnímu dílu se nejedná o teenagerskou komedii vystavěnou okolo obvyklých motivů ztráty panictví a nezřízených večírků. S každým dalším dílem více krystalizuje drama zaměřující se na vztahy a profilaci jednotlivých postav. Seriál přichází s důmyslným dramaturgickým konceptem, kde se každý díl zaměřuje na jinou postavu. Díky tomu všechny figurky schematicky načrtnuté v prvním dílu (hulič, panic, sexbomba, suverén, troska) dostávají osobnost, mnohoznačnost a své vlastní konflikty, pocity i tužby. V charakterech postav stejně jako ve zvoleném stylu zůstávají "Skins" plně věrni svému cílovému publiku. Zatímco všechny dospělé postavy, tedy rodiče a učitelé, jsou v souladu s optikou teenagerů vykresleny jako karikatury, náctiletí hrdinové jsou plně vyprofilované bez jakýchkoli předsudků či přednastavených vzorců. V případě první generace seriálu to znamená, že hrdinové nespadají do žádné outsiderské či rebelské subkultury, de facto jsou to členové jádra třídy, kteří se ve volném čase oddávají hlavně paření. Ale i parties, hulení a pilule jsou jen kulisa pro to hlavní, co hýbe světem teenagerů - vypjatě dramatické vztahy, které tvoří alfu a omegu celého seriálu. Krom toho, obzvláště druhá série první generace "Skins" bravurně vystihuje hořkosladkost na konci posledního ročníku ročníku střední, coby doby prosycené pocitem blížícího se konce a strachem z bolesti vycházející z konfliktů a hroutících se idealistických plánů. "Skins" jsou seriál pro mladé o mladých, který je ve všech aspektech (včetně stylu a skvělé hudby) až unikátně věrný své cílové skupině, ale při tom nelze říct, že by byl naivní. (22.09.2013)

Takže první dvě série jsou divoké, drsné a až strašidelně a syrově realistické. A to je na tom právě to hlavní. Donutí vás to přemýšlet o životě, ale taky o naprostých blbostech. Je to taková "emoční dávka" :) za 5 hvězdiček No 3. serie je propadák ( tak možná 2 hvězdičky) ve čtvrté se to trochu zvedá (3*) a 5 a 6. už se zase celkem dají,(4*) ale stejně bych řekla, že na první dvě prostě nemá....Takže moje celkové hodnocení je sice 5 hvězdiček, ale je to především za ty první dvě série, které jsou naprosto bezkonkurenční. (01.04.2012)

Zatím viděny pouze dvě série, takže svůj komentář budu po dalších sériích aktualizovat. Nejdříve to ale shrnu jako celek. Výborná záležitost. Teen seriálu je na seriálovém poli hromada, ale žádný nesahá "Skins" ani po kotníky, tady totiž nevedou šestnáctileté děcka životní proslovy jako čtyřicátníci a seriál nezobrazuje žádnou pohádkovou realitu, ale skutečný život dnešní mládeže se vším tím špatným i dobrým. Myslím, že naprosto každý si zde najde postavu, se kterou se ztotožní, nebo přinejmenším někoho, koho osobně zná ve svém okolí. A i když se mi některé situace zdály lehce přehnané až absurdní (nebo, že by to bylo tím, že je pro mě nepředstavitelné, že bych se v podobné situaci mohla ocitnout?), tak zkrátka takhle kvalitní teen seriál se jen tak nevidí. 1. série: Výborný rozjezd, první dva díly fakt perfektní. Pak ale přišly trochu slabší části, kdy jsem se trochu začínala nudit, naštěstí jsem to nevzdala, protože především závěrečné dva díly zvedly celou úroveň seriálu. Ještě musím pochválit výborný britský humor, ačkoliv seriál je především drama, tak i zde se vyskytuje několik vtipných momentů, u kterých jsem se smála někdy víc, než u některých komedii. - 70% ||| 2. série: Tuhle sérii bych ohodnotila slovem "wow". Takhle dobře napsaný seriál jsem už dlouho neviděla. Druhá série obsahuje snad všechno, co může takový teenager zažít a postavy se skvěle a hlavně uvěřitelně vyvíjejí. Tvůrcům palec nahoru za opět poslední dva díly, kde už se seriál stal skutečně silným dramatem. V posledním díle se sice vyskytuje asi nejvíc absurdit za celý seriál, ale je to tady podané takovým způsobem, že jim to zkrátka odpustit musím a celý díl mě i velmi dojal. A ten lehce otevřený konec se mi líbil moc, tahle parta mi bude chybět (proto mám také strach se pustit do třetí série) - 90%. (31.05.2011)

Jasný důkaz toho, že i člověk který čte J.P.-Sartra může být kokot, že zlatá mládež nemá kromě trávy a vodky nic společného, že souložit učitelku psychologie se nevyplácí, že i dneska se dá natočit rozumný teen-seriál. Po druhém shlédnutí obou sérií zvyšuji na čtyři, protože se mi líbí, jak seriál pracuje s emocemi a rozumně, ne zbytečně a nenásilně dávkuje( za doprovodu skvěle vybraných songů) kritické situace. (11.08.2009)