Reklama

Reklama

Epizody(24)

Yuuichi Aizawa se po sedmi letech vrací do města, kde v dětství trávil zimní prázdniny. Nastupuje zde do druhého ročníku střední školy a stejně jako tenkrát bude bydlet u své tety, která má dceru v Yuuichiho věku. Ta se jmenuje Nayuki a kromě ní a Yuuichiho hraje v Kanonu hlavní roli ještě čtveřice slečen. Tři z nich Yuuichi poznal již onehdá před sedmi lety, jenže události z té doby si téměř nepamatuje, takže má 24 epizod seriálu na to, aby se rozpomenul, anžto minulost je často klíčem k aktuálním potížím. Kanon je druhou seriálovou adaptací stejnojmenné počítačové hry. (yenn)

(více)

Recenze (43)

Jeoffrey 

všechny recenze uživatele

Dlouho jsem se tomuhle dílku vyhýbal, protože jsem věděl, že se na to musím dobře psychicky připravit. Ještě dnes mám v živé paměti, jak mě dostal Clannad + after story a prostě jsem věděl, že tohle bude podobné. No a bylo to přesně tak, jak jsem čekal, ale stejně mě to zastihlo nepřipraveného. Kanon mi představil jedny z nejúžasnějších a nejroztomilejších anime charakterů jaké jsem kdy viděl (Makoto, Ayu, Shiori...), nechal mě se do nich bezhlavě zamilovat, dokonce jim ještě přidal roztomilé citoslovce, aby byli ještě roztomilejší a to jen proto, aby mi pak ukázal, že život není peříčko a jak moc dokáže bolet a tak jsem si zase jednou pobrečel jak želva a nechával se unášet na vlnách tohohle dílka, které bylo něco neskutečného, emotivního, roztomilého, vtipného a neuvěřitelně smutného. Naštěstí přišel konec a stalo se přesně to co jsem si podvědomě přál a tak to nakonec bylo prostě dokonalé. Tohle anime je prostě samo o sobě pro mě takový malý zázrak... 10/10 ()

biasim1 

všechny recenze uživatele

Anime podle VN od tvůrců Clannadu zadaptováno opět Kyoto animation? Zní to naprosto skvěle, ale také to znamená, že jsem prostě musel neustále Kanon přirovnávat ke Clannadu, takže to samé udělám tady. Celá tahle série je Clannadu, hlavně tedy první sérii velmi podobná, takže se jedná o ze začátku velice pozvolné vyprávění, ale později, jelikož tu máme sérii jenom jednu, se dostaneme k těm smutnějším momentům, které mi zde přišli oproti Clannadu trochu méně intenzivní, ale zase jich bylo daleko více a po přibližně polovině se budou objevovat častěji a častěji a už si ani nenajdete moc času na oddych (oproti druhé poloviny After story, kde nemáte vteřinu na to se zastavit to je ale vlastně pořád celkem v pohodě). Konec, o kterém už tu někdo psal, že byl takový... Ne úplně sedící k stylu série mi přišel naprosto perfektní, bez spoilerů k tomu ale nemůžu říct víc. Menší mínus u mě má hlavní postava, která mě nějakým způsobem začala zajímat až někdy v poslední třetině. To ale vynahradí ostatní ženské postavy, protože Makoto a Ayu si prostě nemůžete nezamilovat. V celku to byl fajn smutný zážitek, ale až si příště budu chtít vybrat něco v takovém stylu, bude to asi stále Clannad. 8,5/10. ()

Reklama

VanTom 

všechny recenze uživatele

Příjemně civilní, neukřičené romantické anime rozebíhá své příběhy pozvolna a vždy po důkladném prokreslení milých, přirozených postav, z nichž si každou snadno oblíbíte („Ahaha!“) – pokud vás tedy neodradí ty abnormálně veliké oči přes půl hlavy („Ughú!“). Důmyslně tím zastírá fakt, že se v podstatě jedná o další "harémovku" jednoho kamarádsky jízlivého středoškoláka obeskakovaného, pardon, přátelícího se s půltuctem různorodých dívčin. Na nadšení z vyváženého mixu humoru a dojemnosti mi nicméně mysteriózní pointy vztahů přišly příliš, jak to říct, "holčičí", resp. banální (zamilovaná lištička). ()

yenn 

všechny recenze uživatele

Kanon z přelomu let 2006 a 2007 je předělávkou stejnojmenného anime z roku 2002 (které jsem zatím neviděl), jehož předlohou byla stejnojmenná PC (DC, PS2, PSP) hra (již jsem nehrál). Důvod, proč jsem jako první zvolil remake, je prostý - ve své době (duben 2007) šlo o nejlépe hodnocené dokončené anime na AniDB (to už dlouho neplatí). Kanon byl nicméně ten případ, kdy ve mě vysoké hodnocení vyvolalo spíše lehkou skepsi (což je vždy lepší varianta), ale jak vypovídají hvězdičky, příjemně mě překvapil, poněvadž je skutečně skvělý. Z počátečních dílů jsem byl výrazně zmaten a mohl jsem s jistotou tvrdit „pouze“ to, že mě baví. Na AniDB slibované drama/romance se totiž vůbec nekoná, ba právě naopak - úvod je kamarádský (imho nikoli romantický) humorný seriál (označení „komedie“ se mi použít nechce) ze života. „Ze života“ mimo jiné značí, že využívaný styl humoru je přirozený (spočívá hlavně v tom, jak si Júiči ze slečen slovně střílí). To považuji za obrovskou výhodu, protože jde o jeden z aspektů, který zajišťuje, že přechody do vážnější a dramatičtější roviny nepůsobí násilně. Pokud se totiž o podobný přechod pokusí „klasická“ komedie, dopadá to většinou nevalně, jelikož kvůli nadsazeným komediálním pasážím nedovedu brát vážně ani ty vážnější, nedovedu se na ně naladit a působí na mě rušivě. Kanon tím díky své přirozenosti netrpí a přitom mu to vůbec neubírá na vtipnosti. Ona vážnější rovina se ke slovu více dostane odhadem kolem osmého dílu (neděje se tak však náhlým skokem, což je druhý aspekt, který zajišťuje, že přechod není násilný). Mám ovšem pocit, že v tu dobu se s ní tvůrci ještě trochu srovnávali, protože v částečně vrcholné 10. epizodě je několik scén, v nichž na můj vkus příliš tlačili na citovou pilu, zatímco ve zbytku seriálu se s absolutní většinou vypjatých momentů vypořádali skvěle. Mimochodem: velice dlouho jsem nechápal zařazení Kanonu mezi romantická anime, jelikož vztahy všech hlavních zúčastněných se jeví být veskrze přátelské, nicméně v poslední cca čtvrtině se ukáže, že je toto zařazení oprávněné. Několik vět k postavám. Nejde o nejkomplikovanější osobnosti, jaké kdy byly ve filmu k vidění, ale ani o jednorozměrné figurky. Zřejmě nejméně výrazný je Júiči (což vzhledem k tomu, že je Kanon původně eroge, není až tak překvapivé), ovšem ani on není nudný patron. Slečny jsou však osobitější a zajímavější - aby také ne, když kolem nich a odhalování jejich minulosti a přítomnosti se především seriál točí. Nepřekvapí, že jejich životní příběhy jsou spíše smutné a tedy přinesou několik velice působivých scén (třetí přání, zoo...). V některých také hraje výraznou roli nadpřirozeno, což kvituji s povděkem, anžto „civilní fantasy“ podobného ražení mám rád. Rovněž se mi zamlouvá, že autoři se slečnám věnovali i nepříběhově, takže každá má své oblíbené jídlo a některé i citoslovce, které s oblibou používají (mým favoritem je Sajurino „ahaha“:-)). Naštěstí tak činí střídmě, takže se mi žádné nezprotivilo (ač v již zmiňovaném 10. díle se jedno ocitlo na hraně snesitelnosti). Jedinou lehkou příběhovou výtku bych měl k závěru (resp. poslední epizodě), který bych si dokázal představit lepší (ve smyslu lépe sedící ke zbytku seriálu). Animaci nového Kanonu má na svědomí společnost Kyoto Animation, která stvořila rovněž Suzumija Haruhi no júucu. To je poznat na vzhledu i na kvalitě, která ja opravdu vysoká, ovšem takřka po všech stránkách se mi něco více líbila Haruhi (i jiná anime) - má detailnější pozadí, hezčí postavy (s menšíma očima) a lepší rozpohybování (mimika je ale srovnatelná, tedy skvělá). To zmiňuji jen jako vyjádření lehkého nesouhlasu s mandelbrotovým tvrzením, že: „Po animační stránce se jedná o to nejlepší, co může současná televizní produkce nabídnout.“ Na výsledném hodnocení se to nijak neprojevuje. Hudební doprovod je bezpochyby povedený, ovšem místy je snad až nadužívaný - u několika scén jsem měl pocit, že by se bez hudby obešly, případně by mohla být méně výrazná. To se mi u filmového díla stalo snad poprvé, zajímavé. Shrnutí: lehce nadpřirozené vtipné i dojemné anime s pár chybkami, které však celkový dojem ovlivňují jen minimálně. Jedno z nejlepších, jaké jsem viděl. Doplnění (srpen 2017): Po deseti letech jsem Kanon zhlédl podruhé. Některé příběhy mě neoslovily tolik jako dříve, nicméně děvčata jsou stále velice sympatická, seriál vtipný, zároveň působivý a mezi středoškolskými patřící k těm nejlepším (byť na druhé straně dovedu pochopit, čím může některé diváky odrazovat). Mimochodem, 10. epizodu, jež se mi poprvé příliš nelíbila, nyní vnímám docela pozitivně. Očividně jsem již otrlý divák. Ahaha~ 8/10 () (méně) (více)

TomX2 

všechny recenze uživatele

Yuuichi Aizawa sa po 7 rokoch vracia na miesto, ktoré opustil a kde v detstve strávil väčšinu svojho času. Hneď po príchode stretáva niekoľko dievčat, ktoré sa okolo neho začnú krúžiť. V tom je ale jeden problém - Yuuichi si nemôže spomenúť na svoju minulosť, na ľudí s ktorými trávil väčšinu času a ani na svoje lásky. Pomaly si však začína spomínať a pred očami sa mu začínajú premietať spomienky. Yuuichi však cíti, že sa v detstve stalo niečo zlé a že jeho život nie je len plný šťastných a radostných momentov. Podarí sa mu spomenúť si na všetky jeho spomienky? A podarí sa mu vyčistiť všetko zlo, ktoré na neho číha na každom kroku? To sa dozvieme v tomto krásnom anime plnom lásky, šťastia, priateľstva a radosti, či smútku zo života. Celkový dojem: Ako veľký fanúšik vydavateľstva Key (ďalej Angel Beats, Air, Clannad, Charlotte) som si nemohol nechať ujsť ani toto milé anime, ktoré je len ďalším dôkazom geniality a originality toho štúdia. Musím povedať, že toto je jedno z najlepších a najobľúbenejších anime, ktoré som doposiaľ videl a svojho názoru sa budem držať snáď po celý život. Postavy sú dôležité všetky a tiež som nenašiel ani jednu postavu, ktorá sa mi nepáčila alebo som s ňou nesympatizoval. Na svoju stranu si ma však najviac získala Sawatari Makoto, ktorá je jednou z najroztomilejších a najúžasnejších anime dievčat, s ktorými som sa doposiaľ stretol. Skvelá však nie je len ona (aj keď je pravda, že bez nej to už nebolo ono a anime už ďalej neobsahovalo žiadne roztomilé, či smutné momenty), ale aj ostatné postavy z ktorých nesmieme zabudnúť na Yuuichiho sesternicu Nayuki, nerozlučnú dvojicu Mai a Sayuri, či ďalšiu zlatú postavičku Ayu. Animácia sa mi páčila pomerne dosť aj napriek tomu, že je zastaralá - bez nej by to anime nebolo také dokonalé a aj toho názoru sa držím. Čo sa týka hudby , tak tá sa mi páčila - je jednoduchá a dobre posluchatelná, do niektorých scén by sa iná ani nehodila. Mňa si teda Kanon úplne získal a rozhodne ho odporúčam každému - nie je síce tak srdcervúce ako Clannad: After Story, za to som si to ale obľúbil oveľa viac. Moje hodnotenie: 100% ()

Galerie (115)

Zajímavosti (3)

  • Název seriálu je odvozen ze skladby "Pachelbelův kánon", který lze zaslechnout v průběhu 14. kapitoly "Hibiware ta kyousoukyoku". (Honza135)
  • Jednotlivé epizody jsou z části pojmenovány podle hudebních pojmů - např. "Intermezzo světla a stínu", "Zapomenutá partitura", "Tajemné divertimento", či "Rekviem na vrcholku kopce". (Honza135)

Reklama

Reklama