Zelená míle

Každé desetiletí nabídne spoustu nadčasových filmů, ale devadesátky byly v tomto ohledu obzvláště plodné. A několikrát u toho byl Tom Hanks. Zelená míle je pro mě přímo trefa do černého, protože filmy z vězeňského prostředí mě prostě baví. Film je vlastně celý o vztahu mezi Johnem Coffeyim, kterého naprosto bravurně ztvárnil zesnulý Michael Clarke Duncan a Tomem Hanksem. Snímek je sice až děsivě dlouhý, ale je v něm plno silných momentů a i když se občas zasekne v kupě, na oko, nepotřebných dialogů, za čas se zase rozjede a už nepustí. Souhlasím s většinou...100% (20.07.2013)

Michael Mann má "Time is luck", Tom Hanks má "Zasluž si to". V rozmezí dvou let hrál ve dvou filmech podobně fenomenálních, kde časoprostor byl jen druhé housle. Hlavní roli hrál správně prožitý život. Zatímco však ve Vojínovi Ryanovi byl v roli zachránce, v Zelené Míli je tím zachráněným. Darabont umí MISTRNĚ pracovat s emocemi, kdy to dělá jednoduchým uchopitelným způsobem (hudba/střih/vedení herců), avšak přesto to není prvoplánovité a patetické s kobercovým útokem na diváka. Film plný drobností, i velkých gest, ze kterého si každý vezme to co on sám má nejraději. (04.06.2014)

:::::::::::::::::::::::: Ano. Byl to tento film, co mě poprvé rozbrečel před televizní obrazovkou, a já nevěděl, co s tím mám dělat. Bylo mi i trošku z toho trapně, je-likož mě viděli brečet rodiče a já rázem nevěděl, jak se mám před nimi zachovat, protože si o mě vždy mysleli, že jsem velký tvrďák. Z prvu si mysleli, že to myslím sarkasticky a že zesměšnuji tu krásnou a hlavně velmi smutnou, dojemnou scénu, když se "peče" John Coffey (čte se kofi, ale píše se jinak ,-D) na elektrickém křesle, ale bohužel tomu opravdu tak nebylo. Velký tvrďák "TheMaker", se před svými rodiči rozplakal jako miminko, a jak jsem psal už výše, najednou nevěděl co s tím ! :-00. Zvedl jsem zadek ze sedačky a dobelhal jsem se do svého pokoje. Tam jsem si lehl na svou postel a zavřel oči. Ješte jednou jsem si přemítl celý film, hlavně ty nejsilnější momenty. Pak jsem usnul. Druhý den jsem se probudil něco kolem 13. hodiny. Vstal jsem z postele a šel na WCéčko, spláchnul jsem (jako kažý den ,-D) a šel k zrcadlu. Pomalu, ale jistě jsem se podíval na svou unavenou tvář. Dlohu jsem se díval do svých očí, než jsem to celé pochopil. Ano. Ano. Ano. Tohle je ten film. Tohle je ten nejsilnější film na světě ! Prosím. Prosím. Chtěl bych alespoň na mallilinkatičkou chvíli projít se po Zelené míli ! :::::::::::::::::::::::::::: (08.05.2009)

85% - Poslední věta filmu by se dala ironicky dát do souvislosti s více, než tříhodinovou délkou tohoto díla. Konec legrace… Zelená míle je velice působivá podívaná s ohromujícími hereckými výkony, pěknou atmosferickou hudbou Thomase Newmana, a režisér Darabont prostě umí dělat emotivně silné filmy. Na pět hvězdiček tento krásný film nedosáhl z jediného důvodu: Konec nezvládl vysoko nasazenou laťku. Měl překvapivě bagatelizující a jednoduchou pointu. Uznávám, že se může jednat o vadu Kingovy předlohy, kterou jsem nečetl, ale scénář je holt součást filmu. Po celý film mi totiž vrtaly hlavou zajímavé otázky spojené s dějem a hlavními postavami, a místo toho, aby mi jeho konec dal prostor nad nimi přemýšlet, pokusil se mi na ně odpovědět kýčem. (31.12.2006)

Opravdu precizní, vybroušené dílo, na kterém nenacházím chybu. Zajímavé je, jak věrně se Darabont drží Kingovy knihy, a vyvrací tak fámy o tom, že věrnost předloze bývá na škodu. Ve zdejších komentářích bylo napsáno mnoho, takže já mám jenom jednu poznámku. Všichni, kterým se zdá tento film silný a působivý, vězte, že kniha je o třídu působivější. To není výtka filmu, ale doporučení knihy... (13.06.2004)