Kanibalové

No az zas tolik hnusnejch scen tu nebylo, ty co tu byli staly za to, to jo, ale zbytek je spis jako dokument s prirodou. Tezko hodnotit takovej film, na jednu stranu fakt humusarna, ale zas na druhou stranu nic podobnyho jsem jinde nevidel. Co se tyce triku, tak i kdyz je jasne, ze to je jen jako, vypadaj dostatecne realne, hnusne a diky rozklepane kamere to ani neni nijak zvlast poznat, ze jde o triky. Vubec mi k tomu nesedla hudba, kuchaj lidi a do toho skoro az romanticka hudba a navic stale ta stejna melodie po celou dobu filmu, obcas se to hodilo, ale obcas byla totalne mimo. Herci sice nic nehrajou, ale zas na druhou stranu vypadaj jak lidi od dokumentarnich filmu a kanibalove vypadaj jako skutecni kanibalove. Pokud to nebudu hodnotit jako normalni film, ale spis jako zajimavy experiment, misty hodne amatersky, misty hodne brutalni a misty "dokumentarni", bude to na 4*. (07.11.2005)

No, tak co k tomuhle říct... Jako dokument nereálné, jako horor slabé, jako film nadprůměrné, jako kontroverzní snímek velice úspěšné. A teď už záleží jenom na tom, co od Cannibal Holocaustu očekáváte. Já si přál kontroverní horor, od čehož se odvíjí i mé konečné hodnocení - divil jsem se hodně, bál jsem se málo -> tři hvězdy. (11.06.2008)

Pro mně osobně další neohodnotitelný snímek. Zajímavý a silný leitmotiv, který je však zbytečně deklasován autorovou snahou o maxi-úchylné a extrémní záběry. Zajímavým aspektem filmu zůstává hudba. Pouštět do děsivých scén tak svěží muziku - to se jen tak neslyší. Prvotní pocit, jestli tvůrce neměl zrovna nic jiného na skladě, vystřídá zjištění, že to přece jen funguje; dobře funguje. Filmu taky sluší dokumentární ráz, jenž do určité míry činí některé scény více legitimními. Je však otázkou nakolik a které z nich. Autorova snaha ukázat zvěrstva, které jsou schopné naplnit obě dvě kultury (ta tzv. civilizovaná x primitivní), vyznívá jaksi na prázdno; ba dokonce končí až u exhibicionistické prezentace nechutností. Je pak otázkou, zda-li Deodatovým záměrem bylo diváka upozornit/vést k zamyšlení nebo prachobyčejně šokovat. Shrnuto a podtrženo: Velmi zajímavé zamyšlení nad tím, která kultura je vlastně více šílená a zběsilá. Bohužel "vítězně" z toho vycházejí kultury obě dvě... a ani Ruggero Deodato nezůstává pozadu. (02.12.2004)

Zařazení Cannibal Holocaustu do žánru "horor" je jeden z největších nesmyslů jaké jsem tady na csfd viděl - to že jsou v nějakém filmu gore scény ještě neznaméná že se u toho má někdo bát. Tím méně zde kde jsou jakékoli prvky napětí a strachu potlačeny faktem že osud inkriminovaných osob zná divák předem. Nejde ani o klasické exploation kydlení či dokonce béčkově směšnou zábavu. Násilí ve filmu je docela hodně a jeho zdání autenticity podpořené dokumentárním podáním filmu (děj filmu je o tom jak skupina producentů a jeden antropolog retrospektivně sledují záznam "dokumentaristů" z jihoamerické džungle, trochu ve stylu Blair Witch Project), nemám ale pocit že by gore scény byly přehnaně samoúčelné - ba právě naopak jsou nutné v kontrastu s popisem zkaženosti lidských charakterů a zlem které v zájmu svých pošahaných povrchních cílů páchají... a na které se dál nabaluje i jemné nakousnutí společensko-kritických otázek o zneužívání senzacechtivosti a laciného působení na city v médiích pomocí "podprahových" sdělení ve formě hudby či záměrně skutečnost zkreslujícímu střihu. Dost mě překvapuje s jakou vehemencí je ve většině okolních komentářů tento hlavní význam filmu ignorován... nebudu popírat že režisér se nesnažil krví ve filmu exhibicionisticky šokovat aby zaujal pozornost, ale je projevem hlouposti se při vnímání filmu na těchto povrchních prvcích intelektuálně zastavit. A co se týče mrtvých zvířat - není to vůbec hezký pohled, ale tak to v přírodě chodí a v rámci filmu to opět není samoúčelné, takže netuším proč bych se kvůli tomu měl cítit nějak extrémně dotčeně - taky jsem při sledování filmu jedl kuře. 8/10 (30.08.2008)

Who the real cannibals are? Jeden z vrcholů filmového (ne)umění. Naturalisticky sugestivní, sugestivně naturalistický. To je Deodatův druhý výlet (dalo by se říct volné pokračování) do amazonské džungle mezi lidožravé domorodce. Silná syrová podívaná, která se vyrovná leckterému dokumentu či živému přenosu, fascinuje úžasnou trikovou stránku, hudbou Rize Ortolaniho a odhodláním překračovat hranice a zabíjet nevinná zvířata. Tady se film stává hmotným. Na něco takového se prostě nedá zapomenout. (14.01.2005)