Kanibalové

To je skutečný filmový humus. Nejsem zrovna nijak pruderní ani útlocitný, ale Kanibalové jsou přesně tím filmem, který otevřel dveře dnešní postmoderní touze šokovat za každou cenu a pakliže tvůrce postrádá relevanci a hodnotu v obsahu svého díla, nahrazuje neexistující kvalitu své výpovědi šokem a strhnutím mediální pozornosti. Viděl jsem tenhle film už dávno a tehdy mi přišel jenom odporný. Uběhl ale nějaký čas a následovníci Cannibal Holocaustu (už jen ten název je tak primitivně laciný a za každou cenu rádoby senzační) se začali drát z přítmí nezájmu béčkových (chce se mi spíš napsat céčkových) projekcí do hlavního mainstreamového proudu - dnes je každý druhý americký horor plný podobných nechutností jako zobrazovali Kanibalové. Doba přitvrdila a divácká percepce si holt žádá čím dál silnější a drsnější podněty. Otázka je ale, zda je to dobře? Nebojíte se, že při běžném sledování takovýhle filmů za chvilku citově vyhoříme? (píši to s vědomím, že je nutno rozlišovat, vysoce třeba oceňuji kontroverzně obdobný Kubrickův Mechanický pomeranč či Pasoliniho 120 dnů sodomy...) (07.07.2007)

Obrazově - narativní experiment, který je snadné zavrhnout pro jistou samoúčelnost ve vypovězení až nehorázně triviální myšlenky, ale předně je třeba si uvědomit, že Cannibal Holocaust není filmem, který kdy měl nebo bude mít v úmyslu zpovídat se široké divácké obci a deklamovat své poselství na úkor své, pro onu širokou obec většinou barbarské a nic neříkající obrazové formy. Ne - Cannibal Holocaust je minimalistické a až na dřeň osobité filmové dílo, sebevědomý zprostředkovatel "skutečného příběhu" natolik skutečným způsobem, že dalece přesahuje rozměr všeobecně přijímaného charakteru filmové výpravy a stává se nejen kontroverzním a po zásluze slavným dílem, ale i unikátní sondou do zvrácené filmařské duše, v níž bude mít jista fanouškovská squadra včetně mě vždy co nového a znepokojujícího nacházet.... Přesto hodnotím záporně, jelikož nastavená míra brutality sice přesně zapadá do celého schématu a hanět její samoúčelnost je v tomto ohledu naprosto absurdní, ale absolutní nezájem a nulovou emocionální odezvu směrem k postavám nebo navazujícímu dění, které jsem v celém průběhu nepřetržitě (ne)pociťoval, je v případě tohoto snímku pro jeho tvůrce stejná prohra, jako u filmů Davida Lynche to, že je plně pochopíme :)) (01.01.2013)

Film se mi dost líbil, to musím říct hned na začátku. Ne, že bych se někdy nějak vyžíval v násilí nebo ho vyhledával, ale nezatratím něco jen proto, že se tam ukáže pár galonů krve nebo metrů střev. Pravda, násilí tu zobrazují dost naturálně a dokonce opravdu zabijí i několik zvířat přímo před kamerou. Ale já se ptám, komu to vadí? A proč vůbec? Co je horší, sportovní střelec, kterej zabíjí zvířata jen kvůli trofejím nebo filmař, kterej je zabije kvůli filmu a mrtvolky jsou následně všechny snězeny? Co tedy říkáte na všechny ty možné různé kosmetické přípravky, viagry, parfémy a jiný zbytečný sračičky zkoušený na zvířatech (ajo, tamto nejsou želvy ale jen vobyčejný psi a kočky a králíci a je to pro dobrou věc). Co byste řekli, kdyby před kamerou chytili rybu, zabili a vykuchali? Nebo lapli králíka, dali mu jednu za ucho a pak zařízli? Nebo zakroutili slepici krkem? Hnus, jak tady mnoho ostatních uživatelů píše, jsem pravda vůbec necítil. Tedy takto, necítil jsem ho při zabíjení zvířat. Proč? Jsem masožravec a i já pár zvířat na jídlo zabil. Hnus jsem cítil spíš ve spojení s lidma a jejich činama. A občas nedůvěru, protože některé násilnosti na lidech páchané vypadaly opravdu jako skutečné, přestože nemůžu říct, že by si je ti čtyři zmetci nezasloužili a že bych jim to nepřál. Za skvělej považuju nápad, že v první části filmu profesor Monroe hledá celou skupinku dokumentaristů a vidí důsledky jejich chování a až potom, co bylo příčinou. Taky je zajímavý srovnání "civilizovaných" a divochů. Občas jsem netušil, kdo je kterej. Film to určitě není pro děti, ale za nedůležitej ho nepovažuju. Poselství přeci jen nějaký nese, a to abychom se na sebe mohli podívat do zrcadla bez uzardění, abychom se chovali jako zvířata a ne jako lidé. Protože zvířata nikdy nejednají ve vzteku, nenávisti, hlouposti, malichernosti, sobectví nebo z nudy. Zvířata nezabíjejí pro radost, neukájejí se sledováním násilí a reality v televizi, neznají nic z toho špatného, co znamená být člověkem. a přiznejme si, existence člověka přináší vesmíru spíš to špatné. (27.08.2006)

Extrémne násilné, áno, ale nemyslím si, že účelovo. Explicitná brutalita na scéne je iba odrazom ľudského zla, ktoré v sebe nosí skupina bezohľadných dokumentaristov. Tvária sa civilizovane a domorodcov stávajú na úroveň zvierat, ale pravda je úplne iná. Nakoniec nemá divák inú možnosť, ako indiánom v ich krvavej pomste držať tak trochu palce. Hrozivé výjavy skvelo podčiarkuje hudba, ktorá sa vhodne strieda od radostných tónov až po skutočne desivé. Found footage forma filmu sadla, a verím, že svojho času museli diváci z toho, čo videli, skoro odpadnúť. (31.12.2022)

Pamatuju si, když jsem chodil ve videopůjčovně kolem dosti nevkusného DVD obalu (zalepené některé chybějící části těla nálepkami od cen). Několikrát jsem se tomu vyhnul obloukem, ale zvědavost vidět tuhle zvrácenost mě samotného nakonec přemluvilo a já si film půjčil. Je to TĚŽKÝ film, který se v nechutnosti dost přiblížil ke komediálnímu úletu BRAINDEAD (kde dostávali lidé v kině pytlíky na zvracení). Pro mě osobně je film KANIBALOVÉ diváckým peklem. Cannibal Holocaust s TEXASKÝM MASAKREM MOTOROVOU PILOU (1974) jsou nezaměnitelné a jedinečné klasiky, které odstartovaly hororové festivaly Otrlého diváka, které jsou nyní mým druhým domovem. (04.08.2012)