Kanibalové

Rozporuplný film bezpochyby, avšak pre tých, ktorí majú radi gore a krvavé kanibalské besnenie je to za 5*. Tu na CSFD to evidentne hodnotili aj ľudia, ktorí mali „jasno“ ešte pred pozretím filmu, respektíve k nemu pristupovali jednostranne a plocho. To ja teda nie. "Cannibal Holocaust" rozhodne patrí medzi najlepšie kanibalské filmy aké som mal možnosť zatiaľ vidieť. Film nie je bezmyšlienkovitým gore-festom a okrem iného nastoľuje aj otázku humanizmu a zamyslenia sa nad tým, či ľudia v mestách sú kultivovanejší v porovnaní s divochmi z pralesa alebo nie. Dokumentárne ladený snímok svoju nosnú tému predkladá prostredníctvom výpravy svojských filmárov do nehostinnej Amazónie, kde sa snažia zdokumentovať tunajšie pomery a priniesť tak domov pokiaľ možno šokujúce a akčné zábery života v džungli. Pre čo najdrastickejšie zábery vykresľujúce domorodcov ako stádo tupých požieračov bez budúcnosti, ich neváhajú podpichovať, provokovať a vraždiť. Veď čo oko civilizovaného človeka nevidí, ako by sa ani nestalo. Výprava sa nevracia späť, preto je za nimi vyslaná záchrana, ktorá má ich osud objasniť. Značné množstvo násilia, reálne zabíjanie zvierat a miestami amatérska ručná kamera, to sú azda tie hlavné zložky umocňujúce filmový zážitok až ku zimomriavkam. Použitie kontroverzných záberov a obsah filmu vydávaný čiastočne za skutočný dokument, malo za následok, že si ho okrem filmových cenzorov zobrala na koberec aj polícia na preskúmanie. Ruggero sa kvôli tomu následne dostal aj do policajnej väzby. Herci s režisérom mali dohodnutú zmluvnú klauzulu, že sa nebudú objavovať vo filmových projektoch nejaký čas z toho dôvodu, aby sa nepoškvrnila autentickosť filmu a jeho zámeru. Aby režisér hustú situáciu po uvoľnení filmu upokojil, požiadal hercov o predstúpenie pred verejnosť s posolstvom – je to iba film! Policajné orgány mu ale neprestali vyčítať bezdôvodné zabíjanie zvierat, ale aj z toho sa vyvliekol. Následne sa na film uvalil zákaz distribúcie, ale aj na to sa Ruggero vykašlal a poslal film ďalej. Ako je vidno, toto vydávanie filmu za skutočný dokumentárny materiál sa vydarilo dokonale, niekde som dokonca čítal (nemám to overené), že aj vo vtedajšom Československu sa v správach objavila informácia, že bohužiaľ v ďalekej Amazónii zahynulo niekoľko dokumentaristov pri výkone svojej práce pod rukami a zubami kanibalov. Samotný "Cannibal Holocaust" sa označuje ako brutálny "vrch ľadovca" Deodatovej cesty – kanibalskej trilógie odštartovanej v roku 1977 “survival” hororom ULTIMO MONDO CANNIBALE nasledovanej CANNIBAL HOLOCAUSTom a vyvrcholenej akčným INFERNO IN DIRETTA v roku 1985. Ku inšpirácií, ktorá neskôr predznamenala spomínanú kanibalskú trilógiu, obzvlášť CANNIBAL HOLOCAUST, sa podľa slov režiséra pripájajú tituly Roberta Rosselliniho a jeho realisticky vojnové tituly Roma, città aperta (1945), Paisa (1946), či povojnový príbeh 12 ročného chlapca Edmunda Germania anno zero (1948). Následne v 50-tych rokoch už režisér Lee Sholem konkrétne naznačil, ako by taký CANNIBAL HOLOCAUST mohol vyzerať - Cannibal Attack (1954). Cesta formujúca výsledok Ruggera Deodata sa ale iba začína. Medzi ďalší vplyv režisérskej osobnosti po Rossellinim sa radí práca Sergia Corbucciho, konkrétne jeho tituly ako Django (1966) a Il Grande silenzio (1968). Základ by teda bol. K slovu sa dostávajú formujúce 70-te roky a prelomový Lenziho “kanibalský“ zásek Il Paese del sesso selvaggio (1972) a séria mondo dokumentov v tom čase križujúca Taliansko - Nuova Guinea, l'isola dei cannibali (1974), Ultime grida dalla savana (1975), Savana violenta (1976), a iné... Po tom všetkom prichádza na scénu pre Deadata už posledný klinec jeho príbehu, dvojica kanibalských titulov Emanuelle e gli ultimi cannibali (1977), La Montagna del dio cannibale (1978). Vzniká CANNIBAL HOLOCAUST. Sila "Cannibal Holocaust-u" a túžba nadviazať na jeho úspechy resp. predať pod touto známou značkou pár filmov, mala za následok vznik napríklad trashových hororov ako Holocausto Cannabis (2001), Satan's Cannibal Holocaust (2007), Psycho Holocaust (2009), shortu Santa Holocaust (2010), či prideleniu distribučných názvov ku filmom Schiave bianche: violenza in Amazzonia (1985) - "Cannibal Holocaust 2: The Catherine Miles Story", prípadne filmu Natura contro (1988) - "Cannibal Holocaust 2". Ale to sú všetko už len marketingové špekulácie za lepším ziskom. Netreba zabúdať ani na ťažko trápne pokusy Bruna Matteia o nechutnú participáciu na "Cannibal Holocaust-e", ktorý vyslovene zosmiešňuje – tituly Nella terra dei cannibali (2003) (v Japonsku označenom ako "Cannibal Holocaust 3: Cannibal vs. Commando") a Mondo cannibale (2003) (v Japonsku označenom ako "Cannibal Holocaust: The Beginning"/"Cannibal Holocaust 2"). Späť ale ešte ku obdobiu tesne po CANNIBAL HOLOCAUST-e. Netrvá vôbec dlho, len niekoľko mesiacov, a po sláve Deodatovho, dnes už piliera moderného kanibalského hororu sa derú na svetlo sveta ďalšie jemu podobne. Vzniká Mangiati vivi (1980), Zombi Holocaust (1980), Apocalypse domani (1980), Cannibal ferox (1981), Porno holocaust (1981), Welcome to the Jungle (2007), a iné...Po období inšpirácie príbehom prichádza na rad obdobie inšpirácie scénami. Do tejto kategórie spadajú napríklad tituly ako Indiana Jones and the Temple of Doom (1984) - pojedanie opičieho mozgu, Due occhi diabolici (1990) - nabodnutie na kôl, argentova poviedka “The Black Cat“, Dead Man (1995) - pojedanie ľudskej ruky, Anthropophagous 2000 (1999) - nabodnutie na kôl, It Waits (2005) - nabodnutie na kôl, Evil Aliens (2005) - nabodnutie na kôl, Shadow: Dead Riot (2006) - nabodnutie na kôl, Dolla Morte (2006) - nabodnutie na kôl, Isle of the Damned (2008) - nabodnutie na kôl, Sentô shôjo: Chi no tekkamen densetsu (2010) - nabodnutie na kôl, atď... Ku zaujímavostiam patria aj prepojenia ku Hong Kongu - Hei tai yang 731 (1988) - “čínsky CANNIBAL HOLOCAUST“, americkému Blair Witch Project (1999), videoklipom death metalovej skupiny Necrophagia - Necrophagia: Through Eyes of the Dead (2002), videohre “Manhunt“ (2003), ... PS pre zábery tzv. filmu vo filme (“The Last Road To Hell“) v CANNIBAL HOLOCAUST-e, poslúžil z časti dokument Barbeta Schroedera - Idi Amin Dada (1974). K informáciám odkrývajúcim pozadie vzniku, prípravy a post-produkcie "Cannibal Holocaust-u", je možné sa dostať zohnaním a pozretím si dokumentov ako napríklad In the Jungle: The Making of Cannibal Holocaust (2003) alebo výpovede Gabriela Yorka - Alan Yates (2005). ### Vo Veľkej Británii sa "Cannibal Holocaust" dostal do distribúcie zásluhou štúdia “Go Video” vydaním Cut verzie vo februári roku 1982 (minutáž 85m, 14s). V júli nasledujúceho roku ho cenzori umiestnili na zoznam tzv. "Video nasties", a tým sa stalo distribučné šírenie na území Británie trestné. Tento ban po čase pominul a tak sa v roku 2001 dostáva na pulty predajní opäť verzia filmu, tentoraz skrátená ale o 5 minút a 44 sekúnd, označená vekovou prístupnosťou Rated:18. V roku 2011 sa dostáva na trh verzia od distribučného štúdia “Shameless video“ skrátená prostredníctvom BBFC o 15 sekúnd. Toho roku vychádza aj verzia, do ktorej priamo nezasiahlo BBFC, ale režisér Deodato (samozrejme na popud cenzorov). Deodato sám film nechal prestrihať, aby škrty neboli hrubo nedehonestovali pôvodný zostrih. Vzniká tak orezaná, prístupnejšia verzia. Uncut v Británii nie je doposiaľ k dispozícii. (08.05.2007) (méně) (více)

Myslím, že většina úvah a názorů na tento film zde již byla řečena a já nechci přicházet s něčím mnohokrát řečeným... Osobně mám po mnoha těch letech, co jsem se s "Holocaustem" seznámil, k filmu v podstatě kladný vztah ... viz moje hodnocení. Tento film můžeme považovat v mnoha ohledech za "nej ...." ve špatném slova smyslu ... Nej-zakazovanější, nej-brutálnější, nej-odpornější, nej-násilnější, nej-zvrácenější a tak dále a tak dále ... Každý to má prostě ve vztahu k tomuto filmu nějak, je to jeho osobní věc, postoj, slabost či síla mu čelit a přijmout jej, jaký prostě je (ale také není!) ... Ani tento film, pro mne osobně, maniaka do explotačních horrorů, drasťáren, úchyláren, divností a ukrutností není ten "ultimátní", ale je velmi dobrý!! S ohledem na všechna "nej", musím jasně vyzvihnout pouze jedno, a to NEJKONTROVERZNĚJŠÍ ... Ano, neznám příliš mnoho filmů v historii kinematografie, které by v celé své kontroverznosti, nepochopení či pochopení, přijmutí či nepřijmutí, dosáhly takového vrcholu. Konkurencí snad může být tak trochu I Spit on Your Grave (1978) a Salo 120 dní Sodomy (1974) ... Ale i tyhle nepochopené podivnosti "Kanibalové" zašlapávají v tomto ohledu hluboko do země. Kontroverznost, intenzita v nasazení všech možných pák a přístupů k divákovi, reklama, která v té době vůbec nefungovala tak precizně, jako dnes, to vše Deodato dotáhl do absolutního maxima ad absurdum ... kdy po necelých 30ti letech zde máme film, který dle neoficiálních zpráv překonal v počtu diváků v Evropě "ET mimozemšťana", který má funkluby po celém světě, který neustále vychází po světě v nových a nových edicích na dvd, který je v Japonsku roky na vrcholech žebříčků v oblíbenosti mezi horrory a téměř uctíván jako nepřekonatelný kult (a Japonci paradoxně co není jejich prostě neberou!!), film, o kterém se ještě dnes tradují legendy, urban legends, výmysly, spekulace, šíří dezinformace, straší malé děti i puberťáci... ano film, který se dokonce nedopatřením dostal v ČR za komunismu do časopisu "100+1" jako "skutečná událost a tragédie, kdy byli kanibaly snědeni členové výpravy" a časopis obsahoval i fotku z tohoto filmu (tohle bylo moje první setkání s "Cannibal Holocaustem" , aniž bych to tušil) a tak bych mohl pokračovat do nekonečna... Tak tohle je pro mne Deodatovo dílo!! Nehledě na to, že se tento film povedl asi tak stejnou náhodou jako Hooperovi Texas chainsaw massacre (1974), prostě víc než povedl ... A to si nemyslím ani o Hooperovi a už vubec ne o Deodatovi, že jsou dobří režiséři. Ale prostě občas se holt něco povede i nechtěně... A tak musím s jistotou konstatovat, že Deodato měl po neúspěchu podle mne absolutně nejlepšího "kanibal horroru" - Ultimo mondo cannibale (1977) takový vztek, že to vzal ještě jednou a pořádně z gruntu, aby si ty prachy a "slávu" zajistil. Desetkrát víc zvrhlostí, znovu vraždění zvířat před kamerou, autentická kamera, vyjádření, že film obsahuje autentické záběry, rozšíření zprávy o ztracení cestovatelů v pralese, smlouva s herci, že se nesmí rok ukázat na veřejnosti ... Všechno tohle plus opravdu dokonalý majstrštyk vybuchnul koncem sedmdesátých a začátkem osmdesátých let jako atomová bomba a vše špatné a zlé, co se o filmu řeklo a napsalo, byla znova jen voda na Deodatův mlýn. Reklama, reklama a z ní prachy, kontroverze a legendy a z toho další prachy, kult, který kultem vůbec být nemusel, kdyby Deodato tolik precizně nepřipravil předem půdu pro zkultovnění tohoto horroru. Viděl sem všechny "ty lepší" kanibalské filmy a i když se tomuto nemohou rovnat v kvalitě ani z 10%, všechny obsahují autentické vraždění zvířat, spousta z nich odřezávání penisů, poprsí, znásilňování ... prostě všechna tabu. Jen "Holocaust" to prostě předvádí na svoji dobu s takovou autenticitou, že nad tím prostě občas zůstává rozum stát, stejně tak monstrózní a kultovní Ortonaliho hudba, atd., atd. ... Ale to vše by stejně nakonec zapadlo v prachu filmových dějin, kdyby Deodato účelně nenechal šířit dohady o tom, že se jedná o skutečné záběry se snuffovými prvky ... Kdyby nevyužil (již tenkrát a bez internetu!!) podobné přístupy k reklamě, jako to udělali tvůrci Blairwich a jako to dělá podobně Eli Roth se svými dnešními slátaninami ... Tak vytvořil Deodato svoje dítě a nesmazatelně se zapsal, nebo přímo vyřezal, do dějin horroru a už na něj nikdo nikdy nezapomene ... Ke slávě mu prostě stačil jeden jedinný film ... (17.01.2008) (méně) (více)