Гадкие лебеди
Ugly Swans
Režie:
Konstantin LopušanskijScénář:
Konstantin LopušanskijKamera:
Vladislav GurčinHudba:
Andrej SigleObsahy(1)
Spisovatel Viktor Banev je vyslán na misi OSN do Tashlinku, ohraničeného města zahaleného do věčného deště a mlhy. Ve skutečnosti tam však přišel hledat svou dceru Iru, která žije v internátní škole pro nadané děti provozované tajemnými mutanty zvanými „mokretsy“. Když vláda začne plánovat zničení města i s jeho obyvateli, rozhodne se Viktor zachránit Iru. (Raztubyl)
(více)Recenze (18)
Fantazijné a pritom v realite ukotvené svedectvo o svete, ktorý odmieta inakosť. Inakosť v myslení, inakosť vo výzore. Trefne zobrazené byzantínske byrokraticko - policajné procedúry pred vstupom do zón/oblastí, kde sa zdanlivo nič nemení. Príznačný fušerský stavebno konštrukčný a odpadkový bordel pri projektovaní i prevádzkovaní obytných či inak funkčných budov je typickým znakom celého sovietskeho a príbuzne boľševizovaného verejného priestoru. Niet divu, že mladí sú nespokojní. Kto by chcel žiť celé generácie v takých spľundrovaných sračkách? Vláda a vojsko má voči rebelom jasné riešenia: zlikvidovať a zabudnúť. Na rebéliu i na stopu v pamäti po nej. ()
Mno... zdá sa mi, že na filme bol najlepší začiatok. Od odletu z letiska začína dlhá nuda, ktorá vám vykecá akurát tak dieru do hlavy a keď príde dlhoočakávané finále zistíte, že okrem kaluže pod vašim laptopom ste na nič neprišli, čo by vám malo vŕtať ešte dlho po filme v hlave. ()
Autori predlohy tu sú cítiť v každom zábere, minimálne v tom zmysle, ak si Škaredé labute porovnáme so Stalkerom a jeho filmovou rečou a samozrejme aj s témami a nadprirodzenými schopnosťami deciek. Taktiež je inštinktívne cítiť, že sa do filmu nepodarilo dostať asi všetko, čo bolo potrebné, ale snaha bola asi vysoká a to sa cení. Lopušanskij dokazuje, že aj temné sci-fi z budúcnosti sa dá nakrútiť bez vizuálnych efektov a dosiahnuť rovnaký depresívny efekt ako s trikmi a monumentálnou výpravou. Na navodenie celkovej atmosféry stačí úvodná jazda vlakom, možno odkazujúca na Bergmanove Mlčanie, možno nie. ()
Tak tohle filozofující mysteriźní sci-fi ("Ošklivé labutě") se mi moc nelíbilo. Ta neustálá tma, žluto-oranžový tón a déšť, pořád záběry do tváře spisovatele, to bylo pro mne příliš otravné. K tomu ta beznaděj a negace všech hodnot a smyslu života... už bych to nechtěl vidět podruhé. ()
Z mojich obľúbených užívateľov, videl film iba jeden, ale ani sa nie je, čo čudovať, pretože hodnotení, je niečo nad sto + samotných komentárov ( ja to volám radšej recenzii ), je aj s mojou - iba 11. Pes zakopaný môže byť aj v tom, že snímok je pomerne málo známy, pretože i ja som sa k nemu dostal, viac - menej, čírou náhodou, keďže odoberám pravidelne jeden nemenovaný filmový časopis, v ktorom bývajú zaujímavé články, a tak sa musím samozrejme poďakovať ich tvorcom, čo ich píšu ( progresívni autori ), a tak som mohol tým pádom naďabiť na vskutku atypický, apokalyptický film, ktorý má veľmi depresívnu atmosféru, lebo tu leje, ako z krhly, k tomu je veľmi čudesná tma, a nie je z toho absolútne žiadneho úniku... ! Otvárací záber, horiaceho lesa, ktorý vidí hlavná postava z vlaku, hovorí sám za seba, a takých scén, je tu viacero ! To radšej treba vidieť, ako napríklad o tom dva krát počuť ! Možno som mohol udeliť aj zaslúženejších 80 %, ale z môjho pohľadu ide o mimoriadne zvláštny film, s obdivuhodným p-o-s-o-l-s-t-v-o-m... , ktorý som pravdepodobne až tak dobre nepochopil. Skúste ho, čo naň poviete ? Upozorňujem, že to nie je pre každého bežného jedinca, čo ľúbi sociálne siete, ktorý by sa v tom geniálne strácal, nadmieru utopil, skrátka perfektne by UTONUL ! ()
Škoda, že filmu chyběl dramaturg a pořádný scénárista. Námět je velice zajímavý a napínavý, v mnohém připomíná Guljakovského Dobu mlhy. Atmosféra je rovněž zajímavá. Jenže film naprosto selhává ve chvíli, kdy dojde na zápletku, dramatické vrcholy a na emoce. Vše je sfouknuto narychlo, povrchně, bez zaujetí, bez dostatečného vhledu. Sotva si divák dá dvě a dvě dohromady, oč asi jde, což jde docela rychle, zvláště po setkání s exmanželkou na letišti, očekává nějaký konflikt. Jenže ten se nekoná, vše vlastně plyne v poklidu, a když najednou dojde k závěrečné evakuaci, nevyplývá z logiky děje, ale je sem jako by násilně implantovaná a působí hodně rušivě. Nehledě na to, že vůbec není vysvětleno staré nádraží a vůbec všechny schopnosti dětí. Co se vlastně učily, jaká byla vlastně celková filozofie mokrýšů? Na vztah otce a dcery se oba k sobě chovali hodně chladně. Konec nekonec je pak posledním zklamáním jistě zajímavé skládačky motivů, jež však dohromady nefunguje a nedává větší smysl. ()
Ve sci-fi literaruře mám spoustu mezer, a už je sotva stačím zaplnit. Konkrétně se to týká bratří Strugackých, a ještě konkrétněji jejich knihy Ošklivá káčátka (Gadkije lebedi, 1969). A tak jen tuším, že je to téma pro film jako dělané. I když Lopušanského film není úplně přesvědčivý, jsou v něm momenty, spíš naznačené než explicitní, na základě kterých lze příběh rekonstruovat (přitom to nemusí být týž příběh, Strugackých ani Lopušanského). Tak jako v případě Tarkovského, a nebojím se říct i Lynche, vyžaduje aktivní spolupráci s divákem při vyplňování mezi-řádků, mezi-frejmů. A těch řádků, daných informací, je poskrovnu: příliš mnoho vody, které je jinde stále méně; obyvatelé této země, mutanti Mokříši či Mokroši; wunderkinder, které se díky jim vymkly z běžného vzdělávacího procesu, ódy na úpadek světa. Přitom osa příběhu, vztah otce a dcery, kterému je také věnována hlavní pozornost, tu hraje pouze rámcovou úlohu. ()
Zvláštny film. Spočiatku som sa nevedela zapozerať, myšlienky mi lietali na všetky smery a nedarilo sa mi ich skrotiť, ale nakoniec sa všetko na dobré obrátilo a ja som sa dokázala sústrediť na film, ktorý má určite čo povedať. Klobúk aj s hlavou dole pred detskými hercami, behal mi z nich mrázik po chrbte. ()
Námět se mi líbil hodně, což mě samotného dost překvapuje, jelikož fakt nemusím ten typ sci-fi, ve kterém nějaká děcka získají/mají nadpřirozené schopnosti, ale zde mi to překvapivě sedlo. Dále se mi ještě hodně líbil ten ponurý vizuál a vzhled Tashlinku, který byl podobně nepříjemný, jako bunkr v O-bi, O-ba, pak se mi líbila kamera, výběr hudby a celkem i herecké výkony. Bohužel to celé padá s nepropracovaným scénářem. Gadkie lebedi toho vysvětluje hodně málo a svůj svět ani pořádné nepředstaví (Co teda všechno mají za schopnosti? Co se učí?). Ano, je tam pár drobných náznaků, ale těch je moc málo na to, aby se z toho dal vytvořit celkový obraz. Proto ten film od určité chvíle bohužel působí tak rozplizle a od druhé půlky i utahaně. A z toho jsem byl tak zklamaný, jelikož minimálně prvních 20 minut bylo na 5*. Škoda, potenciál to mělo obrovský, navíc Rusové mají pro tyhle atmosférická sci-fi dramata cit, akorát tady se to úplně nepovedlo. 3* ()
Dvakrát zemřelí, žijící po smrti boha, hledáme svůj stín v toku iluzí spícího světa. Žijeme ve světě totálních podvrhů, ve světě čísel a přízraků, ve světě, kde všechna slova se vymazala a ztratila smysl. Epocha ignorantů. Epocha nesnesitelné nízkosti existence. Carství banalit, které opěvuje svou vlastní prázdnotu Duch definitivně opustil náš svět. čas se smršťuje. Už není čas. Není prostor. Agónie nebytí. Duch neplodnosti létá nad osiřelou Zemí, odsouzené prožít naprosté osamění. Strach naplňuje duši. Všechno se završilo. Odkryla se poslední tajemství. Vítr z propasti ožehuje náš obličej. ()
Film vznikl na motivy románu v románě tzv. Modrých desek z knihy A+B Strugackých 'Kulhavý osud'. Interpretován je vskutku dost volně, ale bohužel i tak nějak ploše. ()
Výborně provedená volná adaptace novely Čas deště (česky v knize Kulhavý osud), která má mírně odlišný a depresivnější konec . Byť zjevně nízkorozpočtový, výběr exteriérů a interiérů je proveden velmi pečlivě a výborně vykresluje agónii postiženého města. Stejně tak se podařilo režisérovi zachytit atmosféru rozkládající se společnosti a generačních rozporů tak jak ji známe z knihy . Nicméně , drama je to spíše točené pro fandy Strugackých a jmenovitě knihy Kulhavý osud. Ti co neznají knižní předlohu se asi v ději ztratí , protože jak to v těchto případech bývá, film neobsáhne děj celé knihy, která je určitou dobovou výpovědí proti rozkládajícímu se komunistickému režimu SSSR. ()
Uf...Tohle je opravdu rozporuplný snímek. Ve vztahu ke knize jde o velmi volnou interpretaci, která nedosahuje hloubky a vypravěčské suverenity originálu. Znalost knihy ale pomáhá zorientovat se v poněkud chaotickém ději filmu. Jako nezávislé dílo to úplně nefunguje hlavně kvůli malému prostoru pro rozvinutí klíčových myšlenek. Atmosféru nicméně Lopushansky buduje vynikající a některé scény ve mě zanechaly silný dojem (vstup do zóny, čekání v krytu, závěrečná scéna...). Ale jo, s odřenýma ušima pět hvězdiček. ()
Poslední dobou jsem viděl více poměrně dobrých snímku z Ruska a náhodou jsem se dostal i k tomuhle. Výborná poměrně depresivní atmosféra, nicméně děj je poměrně chaotický a zdlouhavý. Konec je dost zvláštní a moc sem ho nepochopil a zůstává několik otazníků... ()
Taky mi přišlo, že si tvůrci často nevěděli rady, jak to vlastně pojmout. Dramatické momenty mi tady nechyběly, proto dávám plnou. Je to dedramatizované, pulzující, vizuálně naprosto působivé a přesvěčivé. Nic podobného jsem dosud neviděl, alespoň ne takto podané. An jedna strana nemá pravdu. Labuťáci a jimi ovládané děti jsou skvostně oškliví a ušlechtilí, ale naprosto deprivovaní. A lidstvo se chová jako obvykle - všechno vybombardovat. Kdybych chtěl zfilmovat nihilismus, dělal bych to podle této šablony. ()
Hned zkraje se přiznám, že knihu jsem nečetl a proto nemohu porovnávat. Proto se na film dívám jako na normální sci-fi a podle toho taky budu soudit. Rozhodně se jedná jen o sci-fi drama ne o žádný horor. Atmosféra byla vynikající, bohužel děj se místy příliš vlekl a v některých pasážích by si film zasloužil větší hloubku. I díky tomu se film stává místy chaotickým a proto nemůžu hodnotit plným počtem i když by si to námět jistě zasloužil. 77 % ()
Děj celkem vystihuje atmosféru knihy, liší se ovšem beznadějným koncem, velmi depresivním, zatímco v knize optimistickým. Z těch možností, co režisér měl, skutečně vytřískal maximum. V podstatě je v tom vidět ruský rukopis přepisů bratří Strugackých, čili atmoška alá Stalker nebo Třetí planeta. :) Nicméně ne tak dlouhé, spíše kompaktnější a více pochopitelné pro běžného, leč poněkud přemýšlivějšího diváka. ()