Nuvvostanante Nenoddantana

Bollywoodské filmy mají tu smůlu, že jsou z velké části postaveny na atraktivitě hudebních čísel, přičemž muzikály jsou "bohužel" můj neoblíbený žánr. Navíc mi právě bollywoodské trháky a obdobně naotžené odnože často připomínají nechtěného sourozence Pytlákovy schovanky. Ale Nuvvostanante Nenoddantana u mě zafungoval jako výborná groteska, s vypointovanými a dobře načasovanými gagy. S jednorozměrnými postavami a naivním poselstvím už to bylo horší... (04.09.2010)

Poetický film až na ten záver, no ale v každom poriadnom indickom filme musí byť aj bitka. Táto reč je nádherná ako keď žblnkoce potôčik..... nerozumela som im síce na rozdiel od Hindštiny ani písmeno, väčšinou som ani nerozoznala kde začína a končí slovo :-) ale jazyk je to krásny. Pekný film, musím si pozrie aj nejaké ďaľšie.... (19.03.2017)

Telugský blockbuster, ktorý získal obrovskú popularitu v celej Indii (o čom svedčí aj vysoký počet remakov, minimálne 8). Keďže som už videl jeden z nich, konkrétne hindu remake Ramaiya Vastavaiya (2013), tak už som prišiel o všetky tie fascinujúce zlomy, zvraty a posolstvá. Remaky sa v Indii zvyknú väčšinou aspoň v niečom líšiť (v rámci deju), ale hindi verzia bola čistá kópia tohto originálu, akurát vizuálne odosť vydarenejšia a herecky kvalitnejšia. Takže dojmy mám viacmenej podobné, teda prvá polovica plná teatrálnosti ma takpovediac neupútala, ale druhá bola skvelá. Len škoda toho tlačenia komediálnych prvkov, ktoré vyznievali skôr trápne. No stále nič v porovnaní s tými predimenzovanými akčnými scénami bitiek (aj keď tu boli len dve také výraznejšie). Hindi remaku som dal 4*, a ten sa mi páčil o kus viac ako originál, takže tu je to len za 3*. (31.07.2020)

Je to první láska se vším všudy. Ta, která se dá prožít jednou, a to ještě, když máte velké štěstí. I s tou bolestí, i s tím, že si nedokážete poradit, když vám poprvé ublíží někdo, koho nejvíc milujete. Bez zkušeností, které vás okorají, citliví jak lakmusový papírek. Možná tak blbí, nejspíš jediinečně tak upřímní. Věřte si tomu nebo nevěřte, jak chcete,, já doufám, že to dáte. ------ V první části se hlavně blbne, a to velmi zábavně a rošťácky, k čemuž přispívá střih i kamera a především neuvěřitelně přirozeně působící Siddharth v hlavní roli floutka s pevným charakterem. Druhá, rurální část filmu, poněkud blbnutí opouští (ale ne úplně), zato se soustředí na zemědělskou dřinu kvůli lásce. Je to vlastně zdramatizovaná verze naší lidové písně „Když jsem já sloužil to xté léto, vysloužil jsem si děvčátko za to“. ____ Uživatelka lenuse zde připomíná snímek Maine Pyar Kiya se Salmanem Khanem, mě zase film připomněl Pyaar Kiya To Darna Kya , taky se Salmanem Khanem. A oproti tomu tahle verze vítězí a to nejenom kvůli tomu, že je Siddharth o dost hezčí než Salman a taky je o dost lepší herec. Dokáže předvést kluka, co se nebojí, který postupně roste do muže. I to je velký přínos, ale snímek má i lepší scénář. Logicky totiž vysvětluje těsný vztah sestry a bratra, i jeho rozhodnutí, proč si nápadník musí dívčinu ruku vysloužit právě dřinou na poli. Vydařila se i hudební stránka filmu, ty písničky prostě mají šťávu, a zvuk – třeba když neviditelně, ale slyšitelně, upadne na mokrou zem jeden nenápadný řetízek, který má ale osudový význam. /27. 7. 2017/ (27.07.2017)

Telugský remake staršího filmu se Salmanem Khanem Maine Pyar Kiya je zároveň režijním debutem tanečníka a choreografa Prabhu Devy. Příběh se sice opakuje, ale taneční scény jsou vážně originální. Fotky a dva klipy zde. (28.08.2007)