Majestic

Sentimentální, ale moc mazaně... Majestic se odehrává ve dvou "světech" a je veskrze o dvou věcech. Zobrazuje v nich boj proti netoleranci a ukazuje lásku k filmu (a ke klasickému způsobu, jak si ho vychutnat). Darabontův film je opět nesmírně propracovaný, ale naštěstí ne tak nápadně vypiplaný jako předchozí vězeňská dramata, neboť by zde narazil na hranici kýče. I tak je samozřejmě otázka, jestli se musí v každém díle s nádechem „cinefilie“ nacházet taková spousta de facto umělých odkazů na další kusy. Některé jsou funkční, jiné pro odškrtávající znalce, další variováním lehce banální (další "Homer" s umělými údy podle Nejlepších let našeho života...). Co se doby týče, tak mám pocit, že Darabont kritizuje jen její "výstřelky" a z principu se na ní kouká nostalgicky, což signalizují i některé skoro až technicolorové záběry. Je roztomile naivní, protože všichni záporáci jsou jako u Capry (výzor předurčuje tvůj charakter) a veškerý rozevlátý děj se vyvíjí podle přímky v sekundových intervalech. Není to nutně zápor, ten film je moc hezký a do jisté míry magicky působí po celou tu dlouhou dobu, jenom naprosto chápu, jestli někomu ze srdce vadí. P.S. - kdyby tohle (názorově) natočil Capra v roce 1951, tak by si vysloužil další nesmrtelnost, tentokrát od perzekuovaných levicových umělců té doby. Ale je dobře, že alespoň po půlstoletí nastala ta "správná" doba. (17.01.2011)

Frank Darabont se proslavil, jako dokonalý vypravěč nehororových příběhů Stephena Kinga (Mlha přišla později) ale v případě "Majesticu" se vydává úplně jinou cestou způsobu vyprávění. Přináší retro příběh úspěšného scénáristy, který při dopravní nehodě v malém městečku ztratí paměť a jeho obyvatelé ho mají za místního mladíka, vracejícího se z války. Darabont je výborný vypravěč, Carrey nevtipkující a okouzlující, atmosféra, jak vystřižená z dobového snímku ale délka zbytečně brzdí dobře rozehraný začátek, který diváka krásně uvede do příběhu, zaujme ale nedokáže ho udržet do konce. Přesto příjemný a po všech stránkách pěkný film. Silné 3*. (18.02.2013)

Frank Darabont natočil veľmi ojedinelý film. Vyjadruje sa žánrovým filmom kriticky k honbe na čarodejnice v 50tych rokoch, berie si na paškál Hollywood ako Wilder v Sunset Boulevard, aby mu zároveň vzdával hold (a kinu) v štýle Bio Paradise a natočil zároveň film v štýle doby, v ktorej sa príbeh odohráva (teda štýlom, akým sa vtedy filmy točili). Takže čo mu vlastne vyčítať? Darabont si myslí, že jeho filmy musia mať vždy výrazne cez dve hodiny, bez ohľadu na tému, ktorej sa venuje. Majestic by mohol byť kvôli tempu a kvôli navnadeniu divákov do kina kľudne o pol hodinu kratší. Niežeby niekedy nudil, alebo by som mal pocit, že sú v ňom scény navyše, ale rovnako by som pri kratšej stopáži nemal pocit, že tu niečo chýba. Patos a obhajoba hodnôt ukotvených v americkej ústave beriem ako súčasť "Capra" hry. (29.01.2013)

Darabont je takovej mistr kýče. I když sice kýčovitý Vykoupení z věznice Shawshank se mi líbilo a ještě kýčovitější Zelená míle taky nebyla úplně špatná, tak tohle už je prostě moc. Majestic je sice asi kvalitně natočenej film se solidníma hereckejma výkonama, ale je to takový násilně líbivý a vlezlý. A navíc to trvá 2,5 hodiny. Jinak to téma honu na údajný komunisty v USA v 50. letech by bylo samo o sobě docela zajímavý, ale ve filmu je to spíš taková vedlejší epizodka. 40% (23.03.2013)

Námet u mužovi so stratenou pamäťou je filmársky vďačný. Dokonca si myslím, že na túto tému bolo nakrútených viac filmov, ako sa takýchto prípadov reálne stalo. Pretože čo je krajšie, ako vytvoriť nový životný príbeh? Čo je výživnejšie ako fabulovať, náhle rozsvietenie pamäťových buniek, riešenie dilemy po rozpamätaní sa? Keď k tomu pripojíte obdobie mccarthizmu (radikálneho antikomunizmu v USA, kedy bolo viacero známych osobností vedeckého a umeleckého života nespravodlivo obvinených a potrestaných za propagáciu komunizmu v USA) a radosti spojené s obnovením zaniknutého elegantného malomestského kina, o výborný film by malo byť postarané. Nuž malo byť. Úvod a záver to potvrdzujú. Elegantne nakrútené, v duchu pocty starosvetským komerčným americkým drámam z obdobia, v akom sa dej odohráva. No medzi začiatkom a koncom sú veľké plochy obrovskej nezáživnosti. A to zráža celú snahu tvorcov do podpriemeru. (09.07.2020)