Irina Palm

Nenápadně skvělý film se stejně nenápadně skvělou Marianne Faithfull. Marně by hledali herečku, která by se na roli Iriny Palm hodila méně. A právě v té nevýraznosti a v tom minimalismu, s jakým si tu roli střihla, je síla a výjimečnost. Snímek jsem viděl snad 10x a stále mě něčím překvapuje. Krásný film o obětování se pro blízkého člověka. (19.09.2021)

Námět sám o sobě mi připadal trochu nanicovatý. Dobrý tak akorát k naplnění dávno známých schémat. Stačí se podívat na filmografii Mikiho Manojloviće a v roce 2007 ho objevíme ve dvou nápadně podobných úlohách (ta druhá v Golubovićově filmu Klopka). "Babička v bordelu" mi zní trochu trapně a rádoby atraktivně. Nicméně třeba právě Manojlovićova účast mě ujišťovala, že úplná katastrofa to nebude. A hle, ono je to přímo dokonalé! Je to tak civilní a decentní a zároveň tak pubertálně obscénní, že prostě nechápu, jak toho tvůrci mohli docílit. Tragika a komika se vůbec netluče, nevidím jediný zádrhel. Stoprocentní spokojenost. (25.09.2007)

Je zajímavé, že o filmu typu Vlhká místa se divák dozví, aniž by se jakkoli snažil. Na rozdíl od toho Irina Palm už nám věkem poněkud zapadla a na takové ČT 2 bych si o ní ani neopřela kolo. Leč film je to veskrze zábavný a já nevidím důvod, proč ho nedoporučit celé rodině. Je v tom všechno, láska, odpuštění a nakonec i to rodinné štěstí. (19.10.2014)

Tvůrci očividně potřebovali film natáhnout přes sedmdesát minut a to i za cenu nehezké podpásovky, kterou jsem v závěru musel pár minut rozdýchávat (nečekaně otevřený konec mi vrátil dech). K přesvědčivosti na druhé straně vydatně přispívá výtečné herecké obsazení. Faithfullová mnohdy pouhým pozvednutím obočí dokáže dát najevo stovku dojmů a pocitů. Jakoby přesně vystihla Maggiinu povahu, s její minulostí (v podstatě zpackaný život), přítomností (zpola příjemné zpestření a znovunabytí ztraceného sebevědomí) i možnou budoucností (vztah, který snad přetrvá). Její mužský protějšek, Miki Manojlovic, v roli šéfa nočního podniku Mikiho se důsledně vyhýbá klišé, k nimiž podobná postava vybízí. „Měl by ses víc usmívat“, ponouká ho Maggie a těžko si pro něj v té chvíli představit vhodnější partnerku. Jak známo, protiklady se přitahují a již dlouho jsem s podobnou chutí neposlouchal společné dialogy dvou herců. Režisér německého původu Sam Garbarski svým autorským filmem nelamentuje jenom nad situací v Británii. Z koprodukce Francie, Belgie, Německa, Lucemburska a Velké Británie vzešel kromobyčejně obyčejný a přesně mířený políček kapitalismu. Tento formálně strohý snímek s jednoduchým hudebním motivem neobvyklým množstvím postmutnělých zatmívaček je především svědectvím o tom, k jak vyhrocenému jednání někdy nutí život v materialisticky orientované společnosti. 80% Zajímavé komentáře: Renton, Tomco (30.06.2009)

Tento film ma zaujímal najmä preto, že Marianne Faithfull patrí do širšieho výberu mojich obľúbených speváčok a do zužujúceho sa okruhu mojich rovesníčok. Príbeh je jednoduchý, spracovanie plytké a posolstvo žiadne. Najprv sa vytvorí dojímavé expozé s umierajúcim vnukom, pre ktorého záchranu je treba vykonať čokoľvek. Divák by očakával, že na ulicu pôjde milujúca matka, že jej pokrytecký manžel pôjde namiesto chrápania na synovej posteli vylúpiť banku alebo v štýle Raskoľnikova ozbíjať nejakú starú bohatú babu. Nakoniec napriek očividnej plachosti peniaze zoženie babička. Okrem zohnania peňazí si uženie presilený lakeť, nadávku od syna a pokrytecké posmešky kamarátok. Charakteristické je, že ich posmešky ani náhodou nesmerujú k zákazníkom na druhej strane diery. (02.04.2010)