Grindhouse: Auto zabiják

Tarantino - to je srdeční záležitost. Proto jsem ochoten přistoupit na hru ,,objevování detailů (zajímavostí) v každým kousku". Stará muzika, starý plakáty, starý neony, starej celuloid, (starej) mobilní telefon.... A že se řeči vedou o mrdu, vysrknutým banánovi atd. se taky nemá cenu rozepisovat. Bohužel, když to celý shrnu - trochu nuda. Ženský mám rád, ale skoro celej film poslouchat jejich kecy je (i na mě) únavný. Melou furt dokola to samý... (prostě ženský, no). Nevadí mně, že si z nás dělá prdel, ale to, že je to nudný. PŘÍBĚH: ** nebejt automobilovejch honiček ve finále, tak je to vo ničem./ HUMOR: *** u keců se moc nezasmějete, takže zbejvá zase jen ten černej humor. Není ho moc, ale potěší. Více než cokoliv jinýho./ AKCE: **** - ale jo, honičky (autama) jsou natočený parádně./ NAPĚTÍ: ** nevím, jestli si ukoušete nehty. Moje vydržely. Prostě mě tahle pocta ,,VŠEMU" nebere. Možná proto, že ne každý béčko mne přivádí v úžas. Tohle prostě není můj hrnek kafe... (28.01.2008)

Cinefilie á la Tarantino. Death Proof, vyznání lásky k filmům a ženám, vzniklo nejspíš hlavně pro potěchu svého tvůrce. Že se mu nepodařilo nadchnout pro filmy svého srdce i diváky je smutné, ale bohužel logické. Kdo dnes zná Dirty Mary Crazy Larry nebo Vanishing Point? Komu to vadí? Oproti kratší verzi, jenž byla součástí grindhouseovského dvojprogramu, je přidáno několik scén, které s vyjímkou lap dancu nic zásadního nepřinášejí. 90 minut je exploitačnímu žánru přeci jen blíž. Tolik k slabším stránkám. Zbytek je nádherně stylová kombinace tarantinovských dialogů, fetišistických záběrů na krásné a (nebo) zajímavé ženské (u mě vedou jasně Rosario Dawson, Vanessa Ferlito (lap dance!), Rose McGowan - i když tmavovlasou ji mám radši - viz Planet Terror a pozoruhodná je rozhodně i Zoe Bell) a výtečných, poctivě staromódních automobilových honiček. A Kurt Russel vyloženě září. 90% P.S. Update po dvou letech: s každým dalším zhlédnutí lepší. A skvěle vybraná muzika neskutečně šlape. Jak to ten Quentin dělá, že mu filmy takhle zrají??? P.P.S. O další rok později pořád skvostné. Škoda, že to národ čsfd není schopen docenit. (14.09.2010)

Dlouhou dobu jsem se Grindhousu stranil. Tarantino a Rodriguez totiž nejsou režiséři pro mě, kde Tarantino vede, a o dost. Tenhle film je točený fanouškem klasické akce pro milovníky klasické akce, kde se kupodivu zase tolik té akce neurodí. Tarantino totiž doufá, že to dialogy zachrání a přitom právě dialogy, kde si ženský v hlavní roli, slepičí, koho kdy kde ošukaly, a jaká byla svině a byla na to hrdá, mě skutečně nebavilo. Přitom té skutečné akce tam bylo strašně málo, a to mě mrzelo, protože zrovna ta akce bylo to jediné, co se mi tam skutečně líbilo. To se musí nechat, že to Tarantino zvládl na výbornou, jinak je to ale strašná kravina, kde jsem na tu akci čekal jako na smilování, a to bych neměl. (11.09.2009)

Těžko mě může nudit něco víc než hospodský holčíčí kecy, to se fakt nedal "kvok, kvok, kvok" a druhá na to "iá iá iá". A bohužel to ještě nebylo všechno. Ano, pamatuju si ještě z kina kdy se filmy promítaly a různě to chrčelo, byli tam jakési černé nebo bíle čáry případně se přetrhla nebo přeskočila páska, fakt zážitek. A tohle všechno Mr. Quentin Tarantino začlenil do svýho filmu, jenže místo aby to vyznilo cool, vyznělo to trapně. Občas mě přišlo, že už Tarantino nevděl kudy dál a tak jakože přeskočil pásek a pokračovalo se dál. Co na tom, že neměl logiku ani děj, ani postavy, Tarantino je přece borec a komu to vadí, tak nechápe, že to udělal úmyslně, že tím vzdává poctu starým filmovým brakům, ale na tyhle kecy já seru. To je jako koukat se na ráno na ČT 2 na pořad Panorama, chvíli koukám na Šumavu, jak tam sněží a vidím lyžaře jak se táhne na vlek, pak střih a koukám na Krkonoše, jak je tam sluníčko a na louce se pasou krávy a pak zase stříh zpátky na Šumavu, ale lyžaře už nevidím, za to vidím babičku, jak si nese do chaloupky čerstvý rohlíky. No nic až bude příště Tarantino vzpomínat na filmové braky, půjdu radši do hospody poslouchat slavistickýho dědka, kterak vzpomíná na časy kdy hrála fotbal snad ještě Klapzubova jedenáctka, to má alespoň nádech upřimnosti. A abych nezapomněl, ze závěrečného chování Kurt Russella se mě chtělo zvracet. Nezbejvá než poděkovat za nádherný záběry na ženský nohy, to jsem si fakt užil.....noo, zas tak dobře, aby mě z toho bolela pravačka, ale ne !!!! a dobře natočený autoscény. (06.08.2009)

Nejpřeceňovanější režisér současnosti hodil v plen rádobycool konverzačku, která více než zábavnou popkulturní krmi připomíná s pompou vypustivší pšouk. Silný nános keců o muckání, šukání a podobných kratochvílích občas odkryje nečekaně koncentrovanou nudu, ve skvadře mňamózních bab dostává snad nejvíc prostoru nevýrazná a otravná sexbomba Jungle Julie, a v druhé části filmu ji zdatně dubluje rozpačitá kaskadérka Zoe, která alespoň zvládá své "hraní" vyvážit blbnutím na kapotě Dodge Challengeru. Výborná automobilová honička a stylový hudební podmaz brblání nad přílišnou kupou vaty nezaplaší. A já si dám facku, že jsem se před pár měsíci nechal strhnout nekritickým nadšením většiny a juchal nad Tarantinem u monitoru. V kině mi u něho překvapivě do smíchu moc nebylo. (17.07.2007)