Grindhouse: Auto zabiják

Grindhouse, část první. Parádní momenty se střídají s nezáživnými momenty, u kterých jsem si nudou okousal všechny nehty na pravačce (levou ruku si nechávám na Planetu Teror, co kdyby...) Ono chvilku se ty dialogy poslouchat dají, ale zde je to prostě nastavované do neuvěřitelné délky, navíc bez zjevného smyslu. Prostě ženské tlachání. Pak je tu totálně cool Kurt Russell, který se svou hřívou a šlincem přes celou levou půlku obličeje vypadá (a možná i hraje) nejlíp ve své herecké kariéře. A znovu ty táhlé rozhovory o ničem, připomínající štěbetání houfu vlaštovek na drátě, chvilku to vnímám, ale jde to dost ztěžka. Bum! Konečně spása v podobě naprosto nehorázně natočené bouračky, která se promítá znovu a znovu, z pohledu všech jejích aktérů. Paráda! A zase žvanění, ženský nečerpají energii z jídla, ale z plkání, fakt. A blíží se finále, veliká a moc pěkně natočená automobilová honička, zakončená hrou, jenž se s oblibou používá při šikaně a jmenuje se "fackovací panák", však uvidíte. Je to správně béčkové, herci hrají dost dobře, má to všechny atributy oldschoolových snímků, ale dobrou třetinu filmu jsem se trápil, proto 70%. (10.10.2007)

FIlm dvoch tvárí - zbytočne zdĺhavá prvá časť verzus ďaleko zaujímavejšia druhá. V čom je rozdiel? S finálnou a lepšou várkou dievčat nastúpi zmyslupnejší dej, kvalitnejšie diálogy, zhustne atmosféra a výrazné zlepšenie Tarantino podčiarkne adrenalínovou autonaháňačkou, ktorou dokazuje, že ani akcia mu nie je cudzia. Keby takto fungoval celý film, nebolo by čo riešiť. O sklamaní by som ale i tak nehovoril, Death Proof je skrátka veľmi špecifický projekt, ktorý v grindhousovskom merítku asi funguje na jednotku. (07.09.2007)

Cinefilie á la Tarantino. Death Proof, vyznání lásky k filmům a ženám, vzniklo nejspíš hlavně pro potěchu svého tvůrce. Že se mu nepodařilo nadchnout pro filmy svého srdce i diváky je smutné, ale bohužel logické. Kdo dnes zná Dirty Mary Crazy Larry nebo Vanishing Point? Komu to vadí? Oproti kratší verzi, jenž byla součástí grindhouseovského dvojprogramu, je přidáno několik scén, které s vyjímkou lap dancu nic zásadního nepřinášejí. 90 minut je exploitačnímu žánru přeci jen blíž. Tolik k slabším stránkám. Zbytek je nádherně stylová kombinace tarantinovských dialogů, fetišistických záběrů na krásné a (nebo) zajímavé ženské (u mě vedou jasně Rosario Dawson, Vanessa Ferlito (lap dance!), Rose McGowan - i když tmavovlasou ji mám radši - viz Planet Terror a pozoruhodná je rozhodně i Zoe Bell) a výtečných, poctivě staromódních automobilových honiček. A Kurt Russel vyloženě září. 90% P.S. Update po dvou letech: s každým dalším zhlédnutí lepší. A skvěle vybraná muzika neskutečně šlape. Jak to ten Quentin dělá, že mu filmy takhle zrají??? P.P.S. O další rok později pořád skvostné. Škoda, že to národ čsfd není schopen docenit. (14.09.2010)

Očekával jsem překvapení ze strany QT, který měl další šanci jak mě usadit a přesvědčit i mě, že je Bůh. Nepovedlo se mu to (už po několikáté) a já se opět směji jeho dílu jako některým předešlým. Ten smích však není to co by si on představoval, ale smích nad jeho snahami být velkým kultovním pánem ameriky. Jeho kult mě naprosto minul a krom vydařených KB 1 a 2 v jeho filmech nevidím nic výjimečného. Možná je pro někoho příběh DP zajímavý, ale pro mě je spíše nudný a zdlouhavý. Sledovat jak se černošky předhánějí v nadávkách, stěrech a tancování ala striptérky mě už na stará kolena moc nebere. V druhé částí DP se konečně ukazuje Rosario Dawson, ale ta mě dost zklamala ( to se netýká faktu, že zůstane oblečená...). Ani sám Kurt Russell není zrovna terno, i když furt lepší než kdyby to za něj zkusil vzít Travolta. Druhá část je úplně jiného rázu, protože se otočí role a sledujeme v závěru dokonce akční automobilovou honičku se zajímavým koncem (opět jsem se smál, jak by si žádný režisér nepřál :)). Musím uznat, že pár scén, které jsou složeny z rozhovoru lidí a různých pohybů kamery, někdy přímo extra dlouhé, se mu podařili. Asi je to už osobní, ale QT není můj střed vesmíru a nikdy nebude, ale komu se líbí jeho postoj a humor rozhodně nic proti gustu. (03.09.2007)