Grindhouse: Auto zabiják

Ukecaná a roztahaná volovinka (hlavně tedy první polovina). S titulky bych tento film asi hodně těžko skousl:-) Akčních scén střídmě (spíš druhá část a konec), ale když už nějaká brutální a přímočará akcička přijde, tak je to natvrdo a krasně živé. Atmosféra ušla. Klasické tarantinovské dialogy a akce jsou nepopíratelné...Viditelný vliv tzv. nezávislé hororové produkce 60. a 70. let v subžánrech epxloitation movies, sexploitation v kultovkách jakými byly např. "Divocí andělé" nebo Meyerův "Faster Pusycat Kill,Kill". Později třeba "Takoví normální zabijáci"! Pěkné baby, ale neskutečně tupé nadrženecké kecy, takřka o ničem.. Chvílemi bych ty dvě partičky mladých holek s chutí nakopal do prdele! Čekal jsem (jak jinak než velmi originální-stylový film), nakonec jsem byl však trochu tímto projektem zklamán..Tímto filmem mi velký Quentin až takovou radost rozhodně neudělal a nebudu určitě sám..Překvapila mě jen krásná Vanessa Ferlito svým sexy tanečkem, perfektní hláška o Angelině Jolie v baru, sednoucí oldies hudba a závěrečná naturalistická honička starých klasických amerických bouráků Austin a Dodge alá "Bullit" nebo "Vanishing Point", ale to je tak asi všechno..Možná to chtělo o něco komplikovanější scénář..Konec a obracení karet byl však velmi nečekaný:-) Jestli se z toho stane kultovní věcička, nechť ukáže čas... (16.08.2008)

Tarantino - to je srdeční záležitost. Proto jsem ochoten přistoupit na hru ,,objevování detailů (zajímavostí) v každým kousku". Stará muzika, starý plakáty, starý neony, starej celuloid, (starej) mobilní telefon.... A že se řeči vedou o mrdu, vysrknutým banánovi atd. se taky nemá cenu rozepisovat. Bohužel, když to celý shrnu - trochu nuda. Ženský mám rád, ale skoro celej film poslouchat jejich kecy je (i na mě) únavný. Melou furt dokola to samý... (prostě ženský, no). Nevadí mně, že si z nás dělá prdel, ale to, že je to nudný. PŘÍBĚH: ** nebejt automobilovejch honiček ve finále, tak je to vo ničem./ HUMOR: *** u keců se moc nezasmějete, takže zbejvá zase jen ten černej humor. Není ho moc, ale potěší. Více než cokoliv jinýho./ AKCE: **** - ale jo, honičky (autama) jsou natočený parádně./ NAPĚTÍ: ** nevím, jestli si ukoušete nehty. Moje vydržely. Prostě mě tahle pocta ,,VŠEMU" nebere. Možná proto, že ne každý béčko mne přivádí v úžas. Tohle prostě není můj hrnek kafe... (28.01.2008)

A white-hot juggernaut at 200 miles per hour! Death Proof je ženský film v ryze mužském žánru, který si JE toho rozporu plně vědom. Dokazují to dialogy, v nichž jsou četné reference na exploatační klasiky let 70., při kterých se dozvíme, že jedna z hrdinek sice hraje ve filmu o roztleskávačkách (!), ale stydí se za to, protože je to skoro porno. Nebo nejmužnější ženská postava, představovaná čím dál tím víc sexy Rosario Dawsonovou, při gaunerovském rozhovoru v restauraci odhalí, že nezná Vanishing Point. Dodatečné poškození není tak rušivé a nekazí výsledný zážitek z filmu jako u Rodrigueze, chybějící missing real je zde vložen chytře, protože i když tak přijdeme o potenciálně zajímavý "lap dance", zkrátí se tím expozice. Subžanr slasherů je zde osvěžen tím, že nezabíjí šílenec se zbraní v ruce (ať už nožem či motorovkou), ale autem. Kurt Russel je opravdu zatraceně cool a dá upomenout na plisskenovské období (nejen jizvou na stejném místě, v jakém v dobách Útěku z NY míval pásku přes oko), skvěle vyjadřuje vyšinutost postavy drobnými náznaky, akorát v závěru ta zbrklá změna charakteru a až okaté přehrávání mi moc nesedlo. Závěrečná honička, která se nese v tradicích Bullitova případu či Útěku, svým minimalismem, rukodělnou prací, přehledností v nasmínání a důmyslným vygradováním a odlehčením ve správnyćh chvílích je jednou z nejlepších, s jakými se můžeme ve filmu setkat. Akorát i když vizuální tarantinovské trademarky potěší (dlouhé záběry či fetiš na nohy), při některých dialozích je cítit opájení se schopností napsat výtečné dialogy a fakt, že takhle by ta postava nikdy nemluvila (patrné u Rotha). Jinak Death Proof obstojí na rozdíl od Planet Terror jako samostatný film a styl 70. let je zde vystihnut naprosto dokonale, bez vysmívaní. (21.04.2007)

Jako samostatný film tohle dneska NEOBSTOJÍ, to je zcela jasné. Ale jako součást pocty pokleslým žánrům, Rodriguezovým makabrózním předkrmem počínaje, trailery na fiktivní béčka a třeba i obrazem s patinou ohraných VHS pásek se všemi škrábanci a přeskakováním konče (v americké distribuci dokonce po scéně tance na Russelově klíně se zjevil nápis s omluvou za vypadnutí kouska scény kvůli špatnému technickému stavu filmového pásu) to má své neopakovatelné kouzlo (proto rozdělení Grindhousu považuju za fatální chybu). Chápu, že pro mnohé nezasvěcené diváky bude tempo filmu poněkud "vražedné" - holky pindají v autě, holky pindají v hospodě, Arlena zdlouhavě posílá sms-ku svýmu klukovi, holky zase pindají, Arlene OPĚT zdlouhavě posílá sms-ku atd. - a určitě jim to bude připadat jako hodně "špatné", ale dívaje se na filmy, kterým Tarantino vzdává fanouškovský hold, nepochybuju o tom, že to měl pěvně ve svých rukou, věděl co dělá a že to tak "špatné" má i být. Stačí se podívat na Meyerův film "Faster, Pussycat! Kill! Kill!", z kterého Tarantino také čerpal: holky pindají mezi sebou, pindají s chlapama, zase mezi sebou, mezitím sejmou jednoho chlápka a na konci dojde i na nějakou akci. Porovnávání s předchozími Tarantinovými filmy či nadávání na "nudu" je naprostým nepochopením Tarantinova tvůrčího záměru. Prostě si natočil fanouškovskou poctu sobě pro radost a já mu to s chutí sežral. A ta "oldskůlová" automobilová honička na konci byla lahůdková! (25.08.2007)

Očekával jsem překvapení ze strany QT, který měl další šanci jak mě usadit a přesvědčit i mě, že je Bůh. Nepovedlo se mu to (už po několikáté) a já se opět směji jeho dílu jako některým předešlým. Ten smích však není to co by si on představoval, ale smích nad jeho snahami být velkým kultovním pánem ameriky. Jeho kult mě naprosto minul a krom vydařených KB 1 a 2 v jeho filmech nevidím nic výjimečného. Možná je pro někoho příběh DP zajímavý, ale pro mě je spíše nudný a zdlouhavý. Sledovat jak se černošky předhánějí v nadávkách, stěrech a tancování ala striptérky mě už na stará kolena moc nebere. V druhé částí DP se konečně ukazuje Rosario Dawson, ale ta mě dost zklamala ( to se netýká faktu, že zůstane oblečená...). Ani sám Kurt Russell není zrovna terno, i když furt lepší než kdyby to za něj zkusil vzít Travolta. Druhá část je úplně jiného rázu, protože se otočí role a sledujeme v závěru dokonce akční automobilovou honičku se zajímavým koncem (opět jsem se smál, jak by si žádný režisér nepřál :)). Musím uznat, že pár scén, které jsou složeny z rozhovoru lidí a různých pohybů kamery, někdy přímo extra dlouhé, se mu podařili. Asi je to už osobní, ale QT není můj střed vesmíru a nikdy nebude, ale komu se líbí jeho postoj a humor rozhodně nic proti gustu. (03.09.2007)