Grindhouse: Auto zabiják

Taškařice vyvedená >Tarantíno femíno< aneb čím si kdo zachází, tím taky zajde... Roskošné žvanění pipinek završené krutě jetým (doslova) finále, hnedle nadvakrát a vímajk proč... . . . Q.T. nezklamal - i když ani nepřekvapil - dlužno ošem přiznat, že obě jízdy v akci jsou famosně naaranžované a zrežírované (a že si je mistr i sám natočil k obrazu svému! - takto kdyby autohoničky a různé ty havárie točili všichni hw kameramanští machři, leckteré akční taškařici bych možná nějakou tu hvězdičku i přidal...) a v ději je spousta dobrých hlášek a drobných fórků, odkazujících na starší mistrovu tvorbu i jiné fláky z dějin amerických kultovek! . . . Zkrátka a dobře stylová oddechovka, během níž si moc neoddechnete (ať v plkacích - soustředit se na >dámské< myšlení hrdinek je místy vskutku vyčerpávající - tak i v akčních pasážích) a taky možnost pokochat se zase jednou úžasnými americkými >muscle< auťáky, z nichž ten bělostný "Magnum" Dodge Challenger 440 ze sedmdesátého by snad už měl být zákonem chráněným úkazem a ne že si ho fimařští lajdáci dovolí takhle dorasovovat! (;-) - - - - - (Poprvé viděno kdysi v čase čerstvé distribuce na dvd /s původní zvukovou stopou a originálním formátem obrazu/, hodnocení 26.9.2011 po dalším vychutnaném repete 11939., komentář zde jako devítistýsedmasedmdesátý - 26.9.2011) (26.09.2011)

Pro někoho nudný, pro někoho ukecaný, pro někoho zábavný. Ať už na vás film působí jakkoli, pořád je to Tarantino se vším, co k němu patří. Jedno se ale Quentinovi upřít nedá, cit pro výběr herců. Pomalu skomírající kariéru dokázal oživit nejednou. V Pulp Fiction to byl John Travolta, v Jackie Brown Pam Grier a Robert Forster, v Kill Bill Darryl Hannah a David Carradine a konečně Death Proof, ve kterém dal šanci vyniknout Kurtu Russelovi. Je pravda, že nový Tarantino je trochu víc ukecaný, občas trochu nudí, je i zábavný... co je ale hlavní, atmosféra a styl sedmdesátek jsou dokonalé, bez zesměšnění. (12.11.2007)

Viděna delší verze (bohužel). Prvních 45 minut je nuda k nepřežití. Jen se žvaní, přičemž dialogy narozdíl od starších Tarantinových filmů ztratily veškeré kouzlo a vtip. Následuje jedna minuta vynikajících bouraček (lituju lidi, kteří zrovna v tuto chvíli odešli na záchod, xixi). Poté dalších 45 minut žvanění, které je teď už snesitelnější, protože druhá parta holek je o dost zajímavější než ta první. Nakonec 15 minut fajn honiček. Rozhodně doporučuji kratší verzi (tu jsem sice neviděl, ale předpokládám, že ta chybějící půlhodina je část toho zbytečného žvanění (doufám:)) (05.07.2007)

Čekal jsem opravdu hodně, ale tohle bylo i na mě moc. Mnoho lidí řiká, že tohle je klasický Quentin, ale proč je to taková nuda, neřekne nikdo. Je to absolutně bez děje a myšlenky. Na impozantní konec taky nedošlo. Nebýt těch koček, tak bych to snad ani nedojel do konce. Jedna hvězda za ujetýho Kurta a druhá za jeho fešný auto. (09.09.2009)

„Ospravedlňujem sa, ja som to tak nemyslel, bola to len hra!“ Tento slasherový revenge movie je klasický Tarantino: citácie (už i samého seba), silné ženské postavy a ich bosé nohy, krv, sex a ostré dialógy. GRINDHOUSE: AUTO ZABIJAK nie je (na rozdiel od Rodriguezovej „polovičky“ GRINDHOUSE: PLANÉTA TEROR) otrocká „grind-kópia“ bez vtipu, ale zábavná, svižná a svieža snímka s vlastným autorským rukopisom a vkladom, experiment presne taký úchylný, ako by ste od Tarantina v dobrom čakali. Cinematik 2007 (08.09.2007)