poster

Podzimní zahrady

  • Francie

    Jardins en automne

  • Itálie

    I giardini in autunno

  • Rusko

    Сады осенью

  • Slovensko

    Jesenné záhrady

  • USA

    Gardens in Autumn

    (festivalový název)

Komedie / Podobenství

Francie / Itálie / Rusko, 2006, 115 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Elementál
    ***

    Poměrně chaotický snímeček (kdo je kdo? jaký má vztah k hlavnímu hrdinovi? co se to právě teď na plátně vlastně děje?) vyprávěný osobitým stylem. Lehké vtipy, které většinou neurazí (pár byste jich sice spíše hledali v lacinějších komediích, ale to odpustíte), dokonce i pár slušných. Zároveň je nutné si zvyknout na určitou nadsázku, která však není předhazována jaksi "okatě", ale tak nějak nenápadně - skoro jsem si až říkal, jestli se nejedná spíše o různé scénáristické "boty", ale ta nadsázka se shodovala s poetikou filmu, takže myslím, že Iosseliani tam skutečně měl to, co tam chtěl mít, ať už to dává jaký chce smysl. S filmem jsem strávil příjemný večer, ale o žádnou pecku se nejedná._______Mimochodem Podzimní zahrady jsou jedním z nejúžasnějších filmů o kouření (podobnou chuť ve mně vyvolal snad jenom Blade Runner a Kafe a cigára .-) )(6.5.2009)

  • LiVentura
    ***

    Silně poznáte Francii... Rusové tomu moc nedávají, spíše berou!(19.9.2012)

  • danliofer
    ****

    Svým způsobem velmi nenápadný snímek, ačkoliv se v něm děje spousta zajímavých zvratů. Snad nejpravdivější scénou je ta, kdy si nastupující garnitura sundavá kopretiny ze sak a háže je do koše... kolik že už bylo různých květinových revolucí??? Nakonec stejně všichni skončíme pod mostem, to je jediná jistota tohoto filmu :-) P.S. Zkuste si tipnout, kdo hraje matku hlavního hrdiny...(13.8.2011)

  • gudaulin
    ***

    Pan ministr coby příslušník politické elity má jednoduchý život a bez rozpaků si užívá privilegií, které mu jeho postavení umožňuje - náročnou milenkou počínaje a vládní vilou konče. Odborářská demonstrace ale jeho postavením otřese natolik, že se rozumným východiskem jeví demise. Ministr se vrací zpět do rodné čtvrti, zpátky ke kořenům, ke svým přátelům a známým. Paradoxně zjišťuje, že se tady cítí mnohem líp než na prestižním postu. Jestli si někdo myslí, že jsem se právě dopustil spoileru, mýlí se. V případě Iosselianiho snímku nejde v podstatě vůbec o děj, nýbrž o styl, náladu a poetiku. Režisér používá absurdní nadsázku, zalidňuje obraz bizarními postavičkami a používá zvláštní humor, který zdaleka nesedne každému. Mám nicméně pocit, že se Iosseliani někdy ve své poetice utápí a ztrácí klíč k tomu, co chce svým divákům sdělit. Na druhou stranu ale vychází ve srovnání s Havlovým Odcházením, které je tak trochu o tomtéž, v mých očích jako jednoznačný vítěz už proto, že je ve filmovém světě doma, kdežto Havel se nedokázal odprostit od divadelního myšlení. Celkový dojem: 60 %.(7.4.2016)

  • nmafan
    ****

    Otar Iosseliani. Když jdete na jeho film, můžete si být skoro jisti, že se v něm bude hodně pít, hodně kouřit (sám Iosseliani takřka není v záběru bez cigarety), užívat si radostí všednodenního života, zato nějaký děj v tradičním slova smyslu se konat nebude (nedejbože abyste snad čekali dramatické zvraty). Není to pro každého, já to můžu...(30.3.2009)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace