poster

Chaotická Ana

  • Španělsko

    Caótica Ana

  • slovenský

    Chaotická Ana

  • anglický

    Chaotic Ana

Drama / Mysteriózní / Romantický

Španělsko, 2007, 118 min

Režie:

Julio Medem

Scénář:

Julio Medem

Kamera:

Mario Montero

Hudba:

Jocelyn Pook
  • sniper18
    *****

    Je to perfektná mysteriózna dráma. Má výborný príbeh o mladej žene, Ane, schopnej maliarke, ktorá sa po stretnutí s vyhľadávačkou talentovaných ľudí presťahuje do veľkomesta, aby mohla ďalej rozvíjať svoje schopnosti a nájde si tu viacero dobrých priateľov a prvú skutočnú lásku, lenže čoskoro si všetci začnú uvedomovať, že ju niečo tiaži a pomocou hypnóz sa začne dozvedať o svojich minulých životoch, v ktorých bola vždy dôležitou ženou, ale zároveň ju po splnení svojho poslania čakala skorá smrť. Spracovanie je skutočne perfektné, už od úvodného záberu je jasné, že sa bude konať zaujímavý zážitok, no napriek tomu si ma to ešte spočiatku až tak moc nezískalo a skôr som len očakával, akým smerom sa dej pohne. Následne ma to už ale úplne dostalo, tématika o minulých životoch je tu podaná vynikajúco, je to nadmieru zaujímavé, k tomu chválim skvelý prvok o hľadaní životnej lásky, celé je to pomerne originálne, nájde sa tu viacero nezabudnuteľných situácií a hlavne je to mimoriadne intenzívny zážitok, ktorý ide do hĺbky. Síce ten úplný záver je taký zvláštny, ale tiež ma zaujal. Herecké obsadenie je výborné, úžasná Manuela Vellés a to vo všetkých ohľadoch, hlavne v scénach hypnózy dokázala zo svojej postavy dostať úplné maximum a na nej to celé stojí, ale nič nemôžem skritizovať ani na žiadnej inej vedľajšej postave. Réžia a technická stránka sú vynikajúce, toto je môj prvý film od Julia Medema, ale určite nie posledný, tento scenár svojim zaujímavých štýlom dotiahol až k dokonalosti, na tú atmosféru a intenzívne pocity, ktoré to dokáže vyvolať treba mať skutočný talent. A k tomu ešte skvelá hudba, ktorá to všetko výrazne zosilňuje. Tento film je pre mňa mimoriadne prekvapenie, pozrel som si to prakticky len náhodou a o to viac som si to následne vychutnal a o pár dní znovu, kedy mi už plne sadla aj tá úvodná časť, takže prvotriedny film, aký sa len tak nevidí. 89%(7.2.2013)

  • mat.ilda
    ***

    Hypnotizující průnik do tajů minulých životů podle Julia Medema... Jinak poněkud chaotická mozaika z krásy, krutosti, svobody, umění a smutného ženského údělu, ale i nezničitelné síly, od které je však marné čekat spojení v jeden smysluplný obraz. Místy působí hodně nedotaženě, ale celkem fajnově se sleduje, minimálně díky oduševnělému zjevu Manuely Vellés, poutavému vizuálu a krásné hudbě, která by si zasloužila být v mnohem lepším filmu... A konec? Ten jako by se k tématu neuměl vyslovit už vůbec a tak trochu si sám sobě nakálel na hlavu.(11.10.2014)

  • Subjektiv
    ****

    Medem patří k mým nejoblíbenějším režisérům, není tedy divu, že jsem se na Chaotickou Anu velmi těšil. Již první minuty mě bezmála nadchly a já si užíval typickou práci tohoto režiséra. Spoustu pro něj specifických prvků jsem už znal, ale dovedl z nich namíchat opět něco nového. Radoval jsem se tedy z až důvěrně známých záběrů točených z pod vodní hladiny, v ní vznášejících se těl, krásné a záhadné hlavní hrdinky, kamery bloudící na nějaké neznámé tajemné místo, a těšil se z těch nových, jako bylo Anino seznámení s novým prostředím ve scénách s dotykáním rukou lidí v neznámém davu. Oceňoval jsem, jak pomocí jednoduchého odpočítávání dokáže stupňovat divákovo napětí a očekávání. Následují SPOILERY. Vše bylo prostě skvělé, až do chvíle, ve které Medem spojil obecné mírové poselství filmu s konkrétní událostí, s válkou v Iráku. Je jistě právem umělce, stejně jako jiného člověka, se vyjádřit k akutálnímu politickému dění a možná není náhodou, že jedno z nejznámějších děl tohoto charakteru, Guernica, pochází ze štětce španělského malíře. I Buňuel, další Španěl, byl politicky velmi angažovaný. Ale zpátky k Picassovi. Právě on hlásal, že umělec by se k politice vyjadřovat měl a on sám tak zajisté činil. Guernica je z tohoto soudku jistě dílem nejznámějším, mně se však do krámu více hodí jeho obraz Masakr v Korei, který představuje kritiku nasazení jednotek OSN v oné asijské zemi. Z dnešního pohledu se toto nasazení obecně hodnotí jako rozumné, umělec tedy zjevně není neomylným. A tím se dostávám zpět k Medemovi. Možná je jeho odsouzení války v Iráku správné a možná nikoliv. Nevěřím však tomu, že právě američtí strůjci této války jsou těmi nejhoršími lidmi historie, jak Medem ústy Any tvrdí. Stejně jako nevěřím tomu, že onen politik z filmu by se pokusil Anu ubít k smrti. Tahle scéna a násilné naroubování příslušné zálivové události, mi prostě obojí přijde poněkud pokakané. Přesto i onomu hovínku nemohu upřít napáditost s jakou bylo propojeno hned s úvodní scénou filmu (jestřáb a holubice), a tím byl oběma "vyměšovacím" scénám dodán hlubší význam, než by měly samy o sobě. Vyzdvihnout musím i práci s minulými životy, které zprvu působí jako pouhý mystický prvek k upoutání zájmu diváka nějakým tím tajemnem, posléze se však ukáže, že jde o velmi funkční a originální způsob, jak příběh Any zobecnit a všechny násilím trpící ženy světa představit v jedné osobě, kterou už divák důvěrně zná a tudíž ono utrpení pro něj není odosobněné. A přitom ono příjemně mrazivé tajemno zůstává :) Nu a abych nekritizoval jen ten Irák, tak si musím rýpnout i do scény, ve které nám první Newtonův zákon umožní zahlédnout Aniny kalhotky. Medeme, vždyť erotiku přece umíš servírovat mnohem rafinovaněji. (I když zpětně tuto scénu vnímám jako určité symbolické podtrhnutí Anou nabytého sebevědomí - ale tady bych byl raději opatrný).(24.11.2008)

  • Tatatranka
    **

    Člověk, vyprahlá poušť na čas zkamenělá.(25.5.2010)

  • gudaulin
    *

    Pesimista ve mně by mohl být nespokojený s tím, že jsem ztratil 2 hodiny času svého života, ale optimista to vyvažuje tvrzením, že se aspoň můžu úspěšně vyhnout dalším dílkům z produkce Julia Medema. Na tomhle snímku mi vadilo totiž úplně všechno. Použitou filmovou řečí počínaje a dějem konče. Kdysi dávno jsem měl možnost cestovat s nadšeným vyznavačem jihoasijských náboženských kultů a ten mně po celou dobu jízdy vlakem líčil, čím vším v minulých životech byl a čím vším hodlá být v těch budoucích. Nezabil jsem ho pouze proto, že mě omezovalo konvenční slušné vychování a tím pádem jakási společenská brzda, které jsem se naštěstí už stačil zbavit, jenže - bohužel - Medem je trochu z ruky a tak to schytá aspoň jeho film. Rozumím tomu, že určitou část intelektuálů podobný mysticko-ezoterický styl a těžké umění, které z řady scén čiší, dokáže přivést do stavu, jaké zažívá feťák, co si po měsíční abstinenci šlehnul pořádnou dávku své oblíbené drogy, ale obsah, který mi Medem naservíroval, bych dokázal snést jenom v případě, že by ho pořádně ironicky shodil. Když chaos, tak ten, co mi předložil Neil Gaiman ve své sérii o Sandmanovi, anebo ještě lépe ten, se kterým jsem se potkal ve druhém Pekelníkovi. Celkový dojem: 15 %. Plně se shodnu s uživatelem Premiere_. Strhující mystika pro ty, koho 'tyhle věci' zajímají. Pro ostatní asi jen hysterická a nedotažená love story. Jenom nechápu, proč, stejně jako řada dalších, dal po takovém komentáři 3*. Nejspíš to pro něj byla ta strhující mystika.(9.4.2012)

  • - Tímto filmem se režisér pokusil vymanit z deprese, kterou trpěl po smrti své mladší sestry Any Medem, malířky, která zahynula při autonehodě 28. dubna 2001 na cestě do Zaragozy, kde připravovala výstavu svých obrazů. Tyto její obrazy byly rovněž použity v tomto filmu, který režisér věnoval památce své sestry. Na její počest pojmenoval také svou dceru jménem Ana. (lola3121)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace