Černá labuť

Dlouhé čekání se vyplatilo a Darren mi naservíroval k večeři lahodnou Černou labuť. Není to však klasická večeře, která se jí ústně. Z této se nabažíte pouze očima a ušima. Ústa zůstávají uzavřená a oněmněná úžasem. Sice se nám duše labutě rozkládá přímo před očima a nevinnost se mění v posedlost, která se vás drží jako klíště. Ale to nemění nic na tom, že si tento chod vychutnáte až do posledního tónu. (27.12.2010)

„Perfektné. Bolo to perfektné.“ Nezaujalo ma to. U režiséra Aronofského som vždy mal pocit, že mi chce niečo strašne naliehavé povedať, ale nevie to a navyše to vôbec nie je zaujímavé. Takže ČIERNA LABUŤ ma prekvapila v tom, že vlastne ani nechcel nič povedať, len vyrozprávať baletný triler. Mimoriadne fyzicky a psychicky náročné umelecké odvetvie mu poslúžilo na vyčerpávajúcu dvojhodinovú štúdiu charakterov. Najväčší tlak je vyvíjaný na Natalie Portmanovú, v ktorej spoločnosti sa tomu príbehu dá veriť i v prípade, že mu neveríte. Osobne ma Aronofsky najviac potešil „fyzickým humusom“ (niektoré scény ako z MUCHY) a Vincentom Casselom, keďže je jedným z minima amerických režisérov, ktorí mu dali rolu, ktorá ide voči hercovmu stereotypu (v amerických filmoch väčšinou stvárňuje psychopatické krvilačné záporné chlipné postavy sexuálnych deviantov – VYKOĽAJENÍ). (01.02.2011)

Měl jsem k filmu značnou nedůvěru, myslel jsem si, že půjde o balet a na to vážně nemám nervy, čumět přes hodinu a půl na vyvinuté genitálie baleťáků v bílých elasťákách, jenže zvědavost s čeho že je Květula tak nadšená mě nakonec těžce porazila a včera jsem si to na labuť z vesela štrádoval. Vlastně on to balet je, ale balet s vlastníma démonama. Celou dobu jsem si říkal, co to ten film mele za kraviny, fakt jsem nechápal proč tam je to či ono, abych v poslední čtvrthodině procitnul a z tlukoucím srdcem si říkal no ty krávo, tak to je hustý. S jednotlivých scén bych zmínil společný tanec Vincenta s Natálkou. Hrozně se mě líbilo jak se Vincent Natálky dotýkal, byla z toho cítit vášeň, opravdovost, fakt nádherně zahraný. Tím se dostávám k hereckým výkonům. Je jasný, že tenhle film patří Natálce, když jsem si přečetl co všechno pro roli obětovala, opravdu velký respekt, miluju tu holku a jestli za tohle nedostane ceny, tak ať si z toho nic nedělá, protože se mnou se za odměnu, jak tady zahrála může vyspat kdy bude chtít. Pořád mám v hlavince ..pohled na prince, pohled na publikum a....., nádhera tolik síly a emocí co bylo v jednom záběru, v jednom pohledu... a o tom vlastně celá Labuť je. Je o jediným pohledu, který dokáže zodpovědět všechny ty předchozí proč, co to má znamenat, jak je to možný a další otázky, který se řadily v mé hlavě do fronty a čekaly až přijdou na řadu. (17.02.2011)

Tazko hodnotit dalsi skvost Darrena Aronofskyho bez toho, aby to vsetko nevyznelo ako klise a lacny pokus o fundovane a vystizne hodnotenie. Black Swan je uplne iny, ako jeho doterajsie filmy, pricom ale prekonal a dotiahol svoju vlastnu dokonalost a svoje remeslo na uroven, kedy ho tazko dokaze niekto v dnesnej dobe porazit. Black Swan je neuveritelne temny a nervydrasajuci thriller, kedy som sa bala viac, ako pri akomkolvek horore, ktory som za poslednu dobu videla. Uzasny obraz rozpoltenej, narusenej a nestastnej osobnosti, ktora je ochotna pre slavu urobit vsetko, ma o jednej v noci absolutne uchvatil, mala som problem este par hodin zaspat. Dufam, ze Darrenovi tentokrat Zlaty Oscarko neujde, dufam, ze ani Natalie, hoci jej vykon ma na rozdiel od Mily trochu iritoval, ale to je moj osobny problem s Natalie. Kazdopadne posledne slova Bielej labute na konci filmu vyjadruju presne to, co o tomto staci napisat: "Perfect..." Ano, tento film to o sebe bez debaty moze tvrdit a rovnako aj Darren, ked sa pozrie kazde rano do zrkadla. (20.12.2010)

Excelentní a ohromující drama, které mi v závěrečné půl hodině totálně sebralo dech a já jen koukal a koukal. Neuvěřitelně strhující a hlavně výborně zahraná role v podání Natalie Portman a Vincenta Cassela. Aronofsky opět nezklamal a jeho rukopis typický pro Requiem pro sen je zde cítit v každém záběru. Do toho všeho samozřejmě stále hrající symfonie z Labutího jezera, která dokonale brnká na nervy. Na druhou stranu musím říct, že tento film je přesně ten typ na který se už divák podruhé nejspíš nepodívá. 90% ale stále je pro Aronofskyho nejlepší dílo Fontána, která mi přišla dokonale originální a jejíž depresivní soundtrack mě i dnes dostává do kolen. Black Swan je pro mě až moc podobný Requiem pro sen. Nezbývá než ale opět uznale pokývnout Aronofskymu. Vynikající!!! (22.12.2010)