poster

Trhák

  • anglický

    Blockbuster

    (festivalový název)

Komedie / Hudební

Československo, 1980, 94 min

Kamera:

Ivan Šlapeta

Hrají:

Hana Zagorová, Josef Abrhám, Juraj Kukura, Waldemar Matuška, Laďka Kozderková, Ladislav Smoljak, Zdeněk Svěrák, Petr Čepek, Jiřina Jirásková, Bedřich Prokoš, Radka Fidlerová, Dagmar Patrasová, Ivan Šlapeta, Ludmila Roubíková, Zdeněk Řehoř, Petr Spálený, Olga Blechová-Matušková, Milan Drobný, Hana Buštíková, Jiří Korn, Dagmar Veškrnová-Havlová, Jiří Schelinger, Kateřina Chárová, Michal Tučný, Václav Lohniský, Rudolf Hrušínský, Roman Horák, Aleš Ulm, Jaroslav Vozáb, Jana Kratochvílová, Jiří Opřátko, Jiří Bruder, Václav Kotva, Josef Střecha, Milada Ježková, Marta Skarlandtová, Alena Karešová, Ivan Mládek, Helena Růžičková, Stella Zázvorková, Karel Štědrý, Jaromír Kučera, Petr Svoboda, Jan Hraběta, Milana Dobrovská, Jaroslav Čejka, Boris Moravec, Lenka Pichlíková, Miroslav Grác, Pavel Želízko, Ivan Martin, Jarka Čapková, Pavel Brümer, Tomáš Linka, Robert Moucha, Petr Novotný, František Pátek, Karel Poláček, Jan Turek, Vítězslav Hádl, Karel Vágner, Eva Asterová, Štěpán Beláz, Vítězslav Bouchner, Josef Brozman, Jana Čepková, Karel Červinka, Naděžda Izakovičová, Jan Klár, Věra Kramešová, Ivan Krob, Ivana Kubicová, Libuše Kudláčková, Ivana Kuchařová, Elena Lindauerová, Stanislava Martínková, Vladimír Pohořelý, Pavel Šmok, Jitka Vašutová, Pavel Veselý, Miroslav Vilímek, Blažena Vrzalová, David Ondříček, Aleš Monteleone, Linda Dřevíková, Ladislav Krečmer, Anna Pourová, Zdeněk Podskalský st., Imrich Eperješi

Střih:

Petr Sitár

Zvuk:

Josef Vlček

Scénografie:

Boris Moravec

Kostýmy:

Irena Greifová
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • choze
    *****

    AMERICKÁ NOC potkává MUŽE Z ACAPULCA. Senzační muzikál o natáčení muzikálu, kde herci a zpěváci hrají a zpívají sami sebe, jak hrají a zpívají ve filmu uvnitř filmu. Vtipný pohled na chaotickou a přiblblou mašinérii, která plodí nefalšovaný trhák. Nepřeberně chytlavých písniček s hravými Svěrákovými texty a geniálních svěrákovských dialogů a hlášek, a ta úvodní titulková scéna a finále v kině... "A TO MI ŘÍKALI, ŽE MÁ GYMNÁZIUM!"(2.11.2007)

  • Adam Bernau
    ****

    Aristotelés v Prvních maturitikách učí, že substanci nelze vnímat smysly, vidíme jen akcidenty. To už neplatí, protože substanci parodie vnímat lze a je to Trhák. Naopak se potvrzuje Platónův náhled, že jsoucí je to, co je samo se sebou totožné. Protože substance Trhák je sama se sebou totožná: sám sobě parodií. Tato sebetotožnost je ovšem dána svou bytostnou dvousložkovostí: na jedné straně autoři Svěrák se Smoljakem jevící jakoby sami sebe, ani točí přiblblý film-šou, na druhé straně režisér Podskalský skutečně tuto uslintanou šou točící. Nesmíme si však onu podvojmost v jednotě představovat, jako by k sobě nějak přistupovaly „protiklady“, k čemuž by nás mohlo svést naivní srovnání výjevů „na palce“ s výjevy „ve štábu“. Ne, je to kontinuum: netřeba číst v titulcích tu všezahrnující škálu autorů písní od Uhlíře se Svěrákem až po Karla Vágnera; samotný živý poslech božské „Nech brouka žít“ nebo fenomenální „Když dítě škrtne zápalkou“ („stříkáme na plný hadice“) na jedné straně, kastrátského diskosboru traktoristů na straně druhé a vší té pestrosti mezi tím nám poskytuje názor více než dostatečný; zcela totéž kontinuum se však v zavinuté podobě projevuje v jedné každé písni, v každé scéně, ano v každém záběru i větě (zároveň se zde potvrzuje, že v podstatě jsoucna tkví coincidentio oppositorum, neboť spatřujeme krásu v hnusu a hnus v kráse, neoddělitelně a nerozlišitelně). Toto kontinuum je však jen jedním aspektem sebetotožnosti. Druhý je velmi znepokojivý, neboť naznačuje rozpor už v samotné podstatě jsoucna: je to onen trojúhelník Sváru scénárista Svěrák – režisér Smoljak – produkční Čepek, spojovaný ovšem principem Lásky dramaturgem Mouchou. Jako důkaz, že celý tento výklad není nějakým mým soukromým nálezkem, nýbrž je podložen svatými Písmy, postačí uvést „Jednou já jednou ty vždyť jsme oba z Jednoty maj bejby“. Nevěřícím pak podávám důkaz biologický: „pivečko je boží dar, máme doma televizi a po práci v srdci žár“ – dokáže-li někdo, zda jde o výraz lichocení národu nebo pohrdání národem, sním tento komentář. To se však nestane. Pokud jde o národ, můžeme být hrdi, že v historii celého kosmu teprve druhé zjevení podstaty je zároveň prvním filmem s cimrmanovským námětem – cizinec přináší třaskavý pokrok v hnojení (jmenuje se Jaroslav; Liptákov zaměněn za Lipovec). Cimrmanův génius však skrze Rekonstruktory proniká celým dílem a nutí režiséra Podskalského jako v záchvatu mystického šílenství k velkolepému stvořitelsky sebezničujícímu gestu, jímž aplikuje převratnou metodu metání hnoje dynamitem na živnou půdu umění. Plody jsou nepřeberné. Orgie Československé socialistické televize, při nichž Bambini dr. Kulínského nemohou chybět. Scheißdorf od Prodané nevěsty až po Slunce seno včetně. Závěrečná divácká hláška "stejně jsme my Češi šikovnej národ" následována finálním pohledem na zasmušilého Kukuru. Nic než národ. Nech brouka žít.(6.3.2012)

  • Galadriel
    *****

    Tohle je jeden z mých nejoblíbenějších českých filmů. Skvělé písničky, příběh, gagy, HLÁŠKY... a hlavně to má nápad a vtip ale NESMÍ se to brát vážně, protože ten film sám sebe vážně opravdu nebere. Fraška o tom, jak se za socialismu natáčely filmy, které by se měly líbit vrchnosti. Docela se občas i divím, že to pánům Smoljakovi a Svěrákovi prošlo..... "Stop! Kde je had? Já ho roztrhnu. Měl se připlazit hned po pavoucích." Muž v obleku hada: "Zdé! To nešlo stihnout. Ať to někdo zkusí se v tom plazit." "Člověče, kvůli vám to musíme jet znovu. Upravte mu to někdo." "Je to nutný? Kvůli jednomu blbýmu hadovi?" "Ten had tam vysloveně chybí. Pojďte, sjedeme to znovu." "Ovšem až zítra, dneska už nemáme světlo." "Ovšem zejtra tady nemáme berušky, berušky letí do Ostravy." "Co dělaj berušky v Ostravě?" "Labutě."(4.5.2003)

  • mchnk
    ****

    Film, který pojednává o tom, jak se točí film. A představ si, že by ten film, který se točil, by taky pojednával o tom, jak se točí film. No a máme tady další krásný úkaz teorie nekonečnosti...prostě, točí se film, o tom jak se točí film a ten film, je také o tom jak se točí film...nho raději k filmu. Ukázka fungování Barrandova, před naším tzv. osvobozením od komunismu. Všichni tito lidé chodili na Barrandov jako do továrny. Prostě a jednoduše to bylo jejich zaměstnání. Jasně, točilo se až moc filmů a tohle je taková dalo by se říct parodie na skoro neomezený možnosti filmařů té doby. Dřív je omezovala cenzura a dnes finance. Dnes se točí filmy většinou za účelem návratnosti investic do filmu daných. Závěrem, skvělý humor a výborný nápad na zfilmování.(1.1.2012)

  • salahadin
    ****

    Povedená parodická podívaná, která je stále nad věcí a přitom si inteligetně utahuje z kdečeho. Tenhle film má úroveň, vtipy jsou velmi dobré v podání znamenitých herců (Smoljak, Svěrák, Petr Čepek!!!), výborná až parodická hudba a celkově nevtíravá a pohodová podívaná. Škoda, že filmy jako tento, se už netočí. Jiná doba, shity vyhazují kvalitu.(30.4.2006)

  • - Film se natáčel v Náhořanech, okres Strakonice. Ve stejné vesnici se natáčela i pohádka Princezna ze mlejna (1994). Závěrečná scéna, kdy je promítání filmu zasaženo bouřkou, se natáčela v letním kině v Písku. Scény na zámku se točily  v obci Červený Hrádek nedaleko Sedlčan. (M.B)

  • - Petr Čepek, který s velkým nadšením ztvárnil produkčního Šuse, se prý do role natolik vžil, že při natáčení roztrhal o mnoho košil více, než měl ve scénáři, čímž rozčiloval skutečného produkčního filmu Karla Vejříka. [Zdroj: TV magazín] (Komiks)

  • - Podle vyprávění Ladislava Smoljaka si jej lidé pletli s Petrem Spáleným. Při filmovém castingu si Smoljak vybral do jedné z rolí právě Spáleného. (rakovnik)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace