Mohli jsme to vycítit šestým smyslem, viděli jsme znamení a teď se to stalo. Na světě se objevila úplně nová epidemie – rychle se šíří a je smrtelná. Nejhorším symptomem je totiž naprostá ztráta základního lidského pudu jedince – pudu sebezáchovy.
Elliot Moore učí přírodní vědy na střední škole ve Filadelfii. Když napříč státy udeří tajemná smrtící epidemie, vyrazí spolu se svou ženou Almou, kolegou z práce Julianem a jeho osmiletou dcerou na zběsilý útěk před katastrofou. Míří do Pensylvánie a doufají, že na farmách mimo dosah velkých aglomerací se jim epidemie vyhne a jim se podaří přežít stále intenzivněji se ... (zobrazit celý text)
Tak bohužial… Shyamalanov režijný rukopis v tvorení napätia je tu prítomný (strašidelný dom so strašidelnou paní domácou) a zvádza k 3* hodnoteniu, no všetko ostatné podstatné chýba. Motív lásky nefunguje a vzťah hlavných hrdinov je nepochopiteľný, po zaujímavých dialógoch a finálnej pointe ani stopy. THE HAPPENING je mdlá, miestami napínavá a miestami naivná fraška, uvarená z vody, posolenej Howardovou hudbou zo SIGNS.
Každý Shyamalanův film je napjatě očekáván, u jeho posledních počinů ale už jen proto, abychom se dozvěděli, zda bude jeho film totální průšvih, nebo se tu mihne něco geniálního jako v jeho začátcích. Bohužel Stalo se je spíše tím průšvihem. Je tu několik momentů, které vypadají slibně, tvůrce je ale okamžitě pohřbívá rádoby dojemnými či napínavými scénami, které však působí spíše směšně. Ve výsledku je tak Stalo se napínavým filmem jen proto, že jsme při jeho sledování neustále ve střehu, kdy přijde ten dějový zlom či pointa. Jenže, nic takového se prostě nestane. Shyamalanův poslední kousek je vlastně takovou mysteriozně laděnou ekologickou agitkou, a vypadá to, že se kdysi slibný tvůrce definitvně utopil "ve vlastní šťávě".
Škoda, že ten vítr nepohltil také Václava Klause, aspoň by ta Shymalanova ekologická agitka měla nějaký užitečný efekt. Ale vážně – Shyamalan svojí režisérskou zručnost neztratil a stále umí natočit scény, při kterých zamrazí, problém je ale ve dvou věcech – v nedomyšleném konceptu, kdy si logika dává dost často dovolenou a pak hlavně v ústřední herecké dvojce. Mark Wahlberg, ať ho mám rád sebevíc, se do role středoškolského profesora biologie a tápavého manžela absolutně nehodí (Markovi jsou vlastní nasrané macho postavy, nejlépe se zbraní v ruce) a kdykoliv se snaží zahrát nějakou vážnou emoci a do toho promluví, ruinuje se svým věčně zkrabatělým čelem a nevěrohodností projevu veškeré dění na plátně. Marku, sorry, tohle se nepovedlo (Jacksonova ´The Lovely Bones´ se bojím, bojím). Zooey - nachová panenka s velkýma očima – tomu pak dává ještě ránu. S castingem a nedomyšleným scénářem tedy Shyamalan prohrál na celé čáře, ale ještě pořád zůstávám jeho příznivcem.
Tenhle film není vůbec tak hrozný, jak to ze zdejších hodnocení vypadá. Předně - Shyamalan už očividně našel svoje dno ve formě nezáživné "Ženy ve vodě", takže horší už to být nemůže. "Stalo se" má obrovský potenciál ve velmi zajímavé zápletce. Je fakt, že mě při sledování filmu nemrazilo tak, jak by asi mělo, z tématu se dalo vytěžit mnohem víc (napětí, hrůzy, hororu), to ale neznamená, že by byl výsledek špatný. Katastrova zasáhla nejprve, jak jinak, New York, a my sledujeme útěk Marka Wahlberga a jeho rodiny ze zasažené oblasti. Nečekaně nikdo se tu nesnaží zachránit svět nebo hrdinsky odvrátit hrozbu, kterou si na nás matka příroda připravila, jen se snaží zachránit život svůj a svých nejbližších. Některé pasáže filmu jsou opravdu povedené (sebevraždy v úvodu filmu nebo pobyt v domu šílené stařeny), některé průměrné, ovšem jako celek má film podle mě nějaký potenciál a bylo by jen dobře, kdyby Shyamalan pokračoval nasazeným směrem. 70% a možná si dám časem repete...
Strach, paranoia a napětí, to všechno funguje, film je v tomhle vzácně konzistentní, ekologie je teď hodně ostře sledovaná věc, víte, ano, zdravíme Václava, Shyamalan prostě potřeboval hit a jede po určité vlně a proč to nepřiznat, hlavní téma je nedomyšlené a možná i vymyšlené a blbé. Co je mi ale víc líto, jsou ty špatně motivované postavy a nic, co by je vytrhlo z té letargie. A až moc šedých barev. A hudba Jamese Newtona Howarda, kterou si nejvíc užijete, když ji máte ve sluchátkách a utíkáte před bouřkou :-P A škoda některých recenzí a neposkvrnění tím červeným trailerem to mají úplně nejlepší, čímž bych se logicky mohl dostat až někam na sedmdesát procent. Stále se mi ale vkrádá do hlavy takový pocit, že ať se bude dít v budoucnu cokoliv, nevím, zda mě to ještě bude zajímat...
Ani vlastne nevim, proc hodnotim tak vysoko. Snad za to, ze ten film dovede temer do konce napinat s otazkou "co za tim vezi". Ale bic upleteny, z - vite ceho - , nezapraska, protoze to ani nebylo v planu. Prvni Shyamalanuv film bez pointy, ale i cehokoli jineho. Je mi dost lito autora, protoze se mu ted bude spousta lidi smat.
Jediný otazník ve spojení s tímto filmem visí z mé strany nad rozpočtem. Trochu bych i podezříval Shyamalana z toho, že raději něco málo zpronevěřil do vlastní kapsy, jako by tušil, že se jeho nejnovější počin (jak se u něj pomalu začíná stávat zvykem) ani nezaplatí. Ale teď vážně. Žádné zklamání z mé strany se rozhodně nekonalo, protože přesně takovýto komorní, téměř až intimní thriller jsem očekával. Shyamalan vrhá obyčejné hrdiny do mezní situace, kterou si nelze racionálně dost dobře vysvětlit a nechává je tápat nejenom nad otázkou záhadných úmrtí, ale i vlastních vztahů, které dostávají v krajních mezích zabrat vždy, byť některé dialogy trpí syndromem křížence „romantického béčka“. Není to o bubácích, ale o otázkách, které je dobré si začít pokládat. PS: Chvílemi to Shyamalan s kameramanem Fujimotou rozehrál tak famózně, až jsem si říkal, jak by bylo dobré, kdyby Cestu Cormaca McCarthyho zfilmoval on.
„Nothing is Happening“ Jako člověk, který nebyl zklamán (spíše příjemně zaskočen) ani jedním „všeobecně špatným“ filmem několikrát reinkarnovaného Inda M. N. Shyamalana (Vesnice, Žena ve vodě) jsem v přístěnku duše doufal, že i tentokrát uvidím originální a podnětný snímek. Mé myšlenkové pochody se však po skončení nedostaly dále než k bezradnému „huh?“. Ve snaze o objasnění záhady srovnatelné s tou filmovou, totiž - jak mohl režisér Shyamalanova formátu a (věřím, že také) inteligence natočit něco tak „edwoodovsky“ mizerného, jsem si v hlavě vygeneroval několik, žel bohu neuspokojivých, teorií. Ta, jež mi je nejsympatičtější a kvůli které si dokonce hodlám dát sebevražedné repete filmu, staví na zbabranosti reklamní kampaně. Nemá jít o další tajemný thriller s VELKOU POINTOU, nýbrž o úspornou, k životnímu prostředí šetrnou komedii. Pouze jako komedie Stalo se občas (!) funguje. Bohužel i v těchto momentech převládal dojem, že ty vtipy nejsou úmyslné a nemají za cíl s dávkou sebereflexe parodovat klišé „what’s happening?“ filmů. Kritického stupně dosáhly mé obavy o režisérovo duševní zdraví při zmínce o osobě jménem Joey. Ten ve filmu vystupuje jenom virtuálně (čili vůbec), přičemž jej dle titulků „hraje“ samotný Shyamalan. Buď mi unikl nějaký zásadní fakt, anebo si Manojova pověstná chvástavost začala žít autonomním životem. I při započtení všech výše uvedených proměnných by Stalo se bylo jenom neškodně hloupým béčkem, ale kvůli ospalému herectví všech zainteresovaných je navíc úděsně nudné a nezajímavé. Jindy neodolatelná Zooey Deschanel s nemizejícím výrazem „Co jsem to sakra ještě chtěla koupit?“ vhodně doplňuje Marka Wahlberga, jehož sucharství hrozí přivodit dehydrataci. Při bloudění myšlenkovými podloubími dlouho očekávaného Happeningu můžete narazit i na všelicos, ale ať už to bude para-moudro „keře spolu komunikují, lidé nikoliv“ či černá díra, jedno to zcela určitě nebude – smysluplné vysvětlení, proč muselo něco podobného vzniknout. (Nepochybuji ovšem, že se ze svých nor vyrojí spousta individuí, tvrdících, jak perfektní smysl Stalo se v rámci nějakého rozsáhlejšího plánu dává.) „Happening is Nothing“ 50% Zajímavé komentáře: Adrian, Bluntman, Cervenak, M.a.t.t., E=mc2, johnn333
Zdaleka ne tak špatné, jak se tu někteří dušují. Očekávat pointu je v případě tohohle filmu dost naivní - copak je vůbec u filmů „s virem“ potřebná? Aha, on je to Shyamalan, tak tu přece musí být pointa! – to se zas někteří rozčilují jen díky vlastní míře očekávání. Rozhodně je bez diskuze to, že ústřední herecké duo nefunguje a děj je plytký. Atmosféru to nicméně má a některé scény z hlavy jen tak nedostanu. Více zde…
Scénář: M. Night Shyamalan ..
...takže, kdo po tom druhém jede? __
Moje peněženka se sice ještě kroutí a skučí, že vidět Happening až později ve dvou v klidu pokoje namísto kina, by bylo lepší, jenže já na Shyamalana chodím na plátno už od Sixth Sense, takže nakonec nebylo ani teď co řešit. Na druhou stranu musím přiznat, že jsem se v žádném případě nijak nenudil a neodcházel z kina otráven a moje pocity s většinou ultra negativních komentářů, které nyní pročítám, nekorespondují. Pravda, M. Night Shyamalan by si měl při psaní scénáře dát mnohonásobně více času (nebo rovnou nechat si příště námět dodělat někým jiným), na rozpracování postav, situací a vůbec mám pocit, že ožehavý námět trochu promarnil, protože Happening jako film je až geniálně nedotažený, divný, na banalitách kulhající. Nechci přesto v žádném případě říct, že jen špatný! Děj je pouze místy prázdný. Co ovšem úsměvně špatné je, jsou herci - Mark Wahlberg (hlavně když musí promluvit) a především Zooey Deschanel jsou místy až odzbrojujícím způsobem mimo. Režijně si pověstný šaman napětí vede více méně obstojně a některé pasáže jsou přímo výborné až mi nevadilo, že linie lásky pomalu přebila tu s lidstvo decimující faunou. Hlavně, že je film úsměvně zábavný, i když z nemalé části nechtěně. ____ Happening je prostě brak s ekologickým přesahem, kterému by, pro uspokojení rozmlsaného diváctva, jako pointa slušel odlétající talíř (a každý by byl, po vzoru Indiana Jonese, nejspíš i spokojen, protože by došel hledané a hlavně nečekané pointy. I samotná návštěva “Model House“ mi Jonese připomněla. Jen výbuch jaderné zbraně - tentokrát jako vládní odpověď na teroristy šířící jed – nenásledoval :-)). Dle stavby děje a postupného vysvětlování jsem ovšem ani žádnou „shyamalanovskou pointu" nečekal a nějak nechápu, že někdo čekal ještě něco „údernějšího“ než nervózní čekání na výsledek těhotenského testu a samozřejmě Pařížskou opakovačku. 65%.
Ach Shyamalanae, Shyamalane. Tak krásně rozjetá kariéra, dva kroky mimo a teď tě půlka světa nenávidí a druhou půlku nezajímáš. Přesto trvám na tom, že si to nezasloužíš. Stalo se není klenot ani velmi dobrý film, je to průměrná podívána s několika extrémně mrazivými a skvěle vymyšlenými momenty, které podtrhují genialitu tvůrce, stejně jako všechny ostatní části podtrhují jeho neschopnost vyrovnat se s tlakem a vytvořit další velký film. Nejprve mě potěšilo, že slavné okamžiky z trailerů se ve filmu stanou během prvních pár minut a poté už vidíme dosud skryté scény, ale pak mi došlo, že těch už je jak šafránu. Je to škoda, protože Mark Walhberg je dobrý, i když z jeho pusy vycházejí pochybné dialogy, které možná psal syn režiséra den předem... Ekologie asi vládne světu a tak se ve filmu dozvídáme "krutou pravdu", kterou nám stejně už někdo jiný prozradil nebo nám došla. Nezvládnuté elementy příběhu a vyprávění jsou smutné, ale stále je tu ta naděje, že Shyamalan dokáže najít v sobě ten kus geniality a opět se postaví na své pevné indické nohy a bude vládnout filmovému světu. Snad jednou se tak stane.
Netrufam si generalizovat, preco sa to inym nelubilo. Mozno su to povacsinou faktory, ktore mne sadli a to i bez nekritickeho vzyvania Shyovej "geniality". I v dobe, kedy je tendenciou jednoduchost casto asociovat s banalitou v jej pejorativnom zosmiesnovani a povazovat ju tak za negativum ma The Happening presvedcil, ze pointa v smere nadviazania na konstrukciu pribehu (t.j. preco je postaveny a vybudovany prave predkladanym sposobom) moze byt funkcnou, aj ked je vlastne sama celym pribehom, t.j. je prezentovana od zaciatku. Jednoduche posolstvo podane jednoduchym pribehom, sposobom (ramovania obrazu, dlzky zaberov, pouzitie hudby) vyuzivajuci overene postupy budovania napatia. Uznavam, ze nimi dnes uz asi tazko u divaka strachu docielite, ovsem to napatie, to sam tam pritomne citil. Zial, tam kde audiovizualna zlozka pribeh podporovala ako to len slo, ustredne herecke kvarteto na cele s Wahlbergom uspesne sabotovalo kazdy frame filmu. Na poli castingu je The Happening skutocnou pohromou, ktoru mozno Shy prizivil aj sam svojim nezvladnutym DIRECT actOR. 7/10.
A že jsem měl strach, však se podívejte na zdejší hodnocení, ale budu na to koukat objektivně. Stalo se je film, na který se těšilo hodně lidí, protože je to prostě Shyamalan, a protože se od toho čekalo, něco jako čekají křesťané od ježišova zmrtvýchvstání. Takže rozhodně šok, minimálně. To teda přišlo, a dalo se na to koukat, jenom to nebyl typ filmu, se kterým by se právě Shyamalan dokázal chlubit. Jeho známky režie totiž na filmu nebyli znát...napětí sice bylo, ale co hodně chybělo, tak záhadný, tajemný a šokující závěr, skončilo to tak nějak katastroficky, jak se na katastrofy tohoto typu patří. Stalo se určitě není špatný film, má pár zázračných scén, které vyšvihávají film hodně vysoko, ale mohlo by jich být opravdu trochu více, než jen pár, každopádně i příběh samotný se nenechá jen tak zaseknout na určité části a tam trpět, prostě se děje, průběžně se stále děje, a děj stále přijatelně ubíhá. Jeden, a dost zásadní problém je hlavně v tom, že to není klasický Shymalana, necítil jsem v něm to zděšené napětí, necítil jsem v tom ten katastroficky tajuplný závěr, který mě uplně zničí, ale na druhou stranu jsem v něm cítil strach, strach z nevědomosti, strach ze scén, ze kterých mi mrazilo, ačkoliv jich nebylo tolik. Hodnocení jako je toto, si tento film určitě nezaslouží. Chtěl jsem na to jít do kina, což se mi nesplnilo, nakonec jsem si to vynahradil jinak, ale dal jsem si bedlivý pozor. Stalo se je slušný film, jen je to prostě všecko trochu jinak, než by divák znalý jiných režisérských perel očekával. Já se prostě bavil. --- Má zbraň je můj kamarád! Neopustí místo po mém boku!
