Repo: Genetická opera!

Sošku z ledvinového kamene za odvahu. (14.11.2008)

Těžce stylový a většinu času svižně plynoucí a příjemný. Nebýt několika málo zaškobrtnutí v tempu, jednalo by se o dokonalej odpočinkovej film. Některý písničky jsou chytlavý a navíc docela návykový, no a prostě celkově to má svý kouzlo. Ale pochybuju, že ve svém okolí znám někoho dalšího, komu by s Repo! líbilo... 8/10 (08.01.2009)

Bizarní úchylnost, přestřelená do správné míry. Když jsem po čtyřce Saw volal po tom, aby Bousman natočil i něco jiného, netušil jsem, že půjde tak mimo. Ano, víceméně pořád pracuje s jedněmi a týmiž motivy, ale pěvecká vystoupení kočíruje s přehledem a některá mají tak silný náboj, že máte chuť si s aktéry zazpívat taky. A dokonce i ta Paris si pro sebe uzmula roli, za kterou bych ji mohl mít rád podobně jako za výstup s tyčí v House of wax. Jediná výtka tak směřuje k tomu, že film nedrží tempo – mnohé propady jsou příliš hluché. Ale celek pořád hodně silný. Povinně předložit tvůrcům Mamma mia!, aby viděli, jak má vypadat muzikálový úlet. (31.01.2009)

║Rozpočet $8,5milióna║Tržby USA $146,750║Tržby Celosvetovo $188,126 ║ (10.02.2010)

Nejrozporuplnější film poslední doby. Stejně jednoduše se dá nenávidět jako milovat, stačí aby vás oslovil a už vás po celou dobu nepustí. Čekal jsem vizuální šílenství, dostal jsem ještě více v bizardním balení. Je s podivem, co dokáží někteří režiséři udělat s 8,5 miliony dolarů... Styl, tempo, herci, hudba... To vše dokázalo do sebe zapadnout a snad poprvé od doby Moulin Rouge mě položit. Nebudu lhát, mám rád velmi stylové filmy, zde krom gothic/punk/apod je také cítit Blade Runner a určitě by se dalo hledat dále. Příjemně i oslovil komiks, který diváka provádí příběhem a doplňuje ho. Bohužel Repo dojede na vkus diváků, protože jen stěží splňuje představy masy chodící do kina na klasické a snad i "obyčejné" filmy, kterým prostě Repo není. Šílené a výjimečné zároveň. Mimo to herci jsou vynikající do svých rolí ať je to Paris nebo fantasticky vypadající a zpívající Sarah Brightman nebo Anthony Head. Hodně podivný muzikál, který osloví opravdu málo lidí, ale za to se pro ně stane modlou a dokonalým dílem. PS:tento komentář neberte jako doporučení, ale spíše jako varování:) " ALL YOU NEED IS SURGERY!" (28.01.2009)

A až vznikne tuzemský dabing v podání Lucky Vondráčkové a Petra Kotvalda, tak půjdu na plný počet. (20.07.2009)

Odpustit se dá leccos - ale že někdo navnadí zapřísáhlého diváka-úchyláka na originální, nekorektní, nářezovou, brutální podívanou a nakonec z toho všeho zůstane snad jen ta trochu říznutá originalita, která se sice rozhodně počítá, leč načichlá přitrapněným popovým odérem ztrácí hned několik palců nahoru - ne, tohle by se odpouštět nemělo. Bod za odvahu, mínusbod za zpaskvilení skvělého nápadu. Ale i tak 3,5* - nic podobného totiž (zatím) nejspíš neuvidíte. (09.12.2008)

Opera, která zkultovněla pomalu dřív, než ji kdo vůbec viděl a která je propagována jako něco kontroverzního a nevídaného, je nakonec těžce konzervativní a trendy v tom nejhorším slova smyslu. Kritika kapitalistického zřízení, kde jsou lidé ovládáni a manipulováni médii a nadnárodními společnostmi a v níž se pracuje s mediálními obrazy představitelů jednotlivých rolí, se nakonec uchýlí k tradicionalistickému vyzdvihování rodinných hodnot a schopnosti odpoutat se od geneticky chybných předpokladů zděděných po rodičích. Ani formálně se nesetkáváme s ničím, co by bylo jakkoliv převratné či alespoň umně uchopené, protože na Grand Guignol je zde málo (a málo šokujícího nebo zábavného) gore a splatteru, komiksové vložky a metalo-punkově-gotické písně jsou vhodné pro emo a gotické pseudoalternativní citlivky a celkově mám z REPO: GENETICKÉ OPERY dojem pozérského a manýristického, trochu inteligentnějšího produktu pro někoho, kdo má přehled a je schopen kritického názoru a opovrhuje módními záležitostmi typu STMÍVÁNÍ. Z tohohle sága (plakátovost postav a slabý děj neomluví fakt, že je nám film vyprávěn "hrobníkem" čtoucím informace z noviny) nebude a pokud chcete opravdu bezútěsné, maloměšťáky popuzující a formálně výjimečné, z hlediska autorovy tvorby netradičně uchopené dílo, šáhněte raději po SWEENEY TODDOVI. Ten má alespoň vizi, vyprávění funguje jako dobře promazaný stroj a operní uchopení funguje a nepůsobí lacině. 7/10 za Anthonyho Heada. P.S. 14. díl 12. řady SOUTH PARKU vystihuje můj názor na REPO: GENETICKOU OPERU. Opravdu nedovedu být nadšený z toho, že Bousman "zbogartoval" něčí styl a na místo toho, aby se lišil a nechtěl být módní (=gothic), je ukázkovým příkladem vampirea. (22.11.2008)

To co se počítá, JE UVNITŘ!!…. A nemusí to být zrovna tkáň penisu. V časech, kdy exekuce orgánů jsou legální, má spoustu práce noční chirurg REPOMAN. Zaživa srdce z těla vyndá – tak na neplatiče! Je to zvrhlost? Nebo geniální? Obojí a tak je těch 93 minut tak akorát, aby si TO udrželo svoji dávku zajímavosti. Doporučuji v DTS a pak se možná nebudete bát si tuto krvavou operu pustit znovu, protože na jedenkrát se nedá vidět vše. I díky hudbě, přestože je to ,,pouze“ rock, tak i člověk ,,tvrdšího“ vyznání si přijde na ,,svý“. Byť třeba jen ,,obrazově“. Příběh? Forma zvítězila nad obsahem, ale já tyto ponuré věci rád! PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE *** NAPĚTÍ * HUDBA **** Co uvidíme (možná) příště? Tak po REPU už může přijít jedině šílený gynekolog. Nebo dr.Rath… (05.05.2009)

Pokračující onemocnění 21 století ! Další Nepovedený pokus k vytvoření Kultovního Filmu ! Tak tohle mi vůbec nesedlo! Cítil jsem se, jako bych koukal na bezcenný kus špatně odvedené práce! Písničky či spíše amatérské huhňání napsané někým, kdo ani nemá uši, jejich provedení bylo dokonce ještě tragičtější! Áaach Bousmane tys mi to nandal !! (05.03.2013)

„Genetická opera“ ve smyslu soap opera pro emo děcka - uměle přepjaté, lehounce gore, rádoby vyšinuté, ale přitom pěkně uhlazené, nekonfliktní a v zásadě tradiční dílko cílené na puberťačky, které štve, že jejich spolužačky chodí na plastiky, pročež si malují obličej černými šminky a všem dávají najevo, že je nikdo nechápe. Komiksové pasáže napoprvé potěší, ale nejsou nikterak nápadité. V zásadě se tu s komiksem pracuje stejně jako s gore, splatterem a punkem, tedy tak aby to působilo stylově a divoce, ale přitom to neurazilo emo citlivky. Největší tragédie jsou "songy", které nejsou písně, ale melodicky modulované dialogy, takže tu s výjimkou jednoho výstupu (nicméně nikterak vyloženě dobrého, natož originálního) nic v paměti neutkví. Pokud někomu přijde jako punk to, že se vezme text z libovolného dialogu dívčích románků, který přednese pečlivě nalíčená holčina, a pod to se plácne tuctový kytarový rif, pak je punk jednoznačně mrtvý. (30.10.2008)

Kurva to byla uchylarna. Nicmene Bousman ukazal, ze ma na vic, nez jen na Saw. Pribeh je fajnovej, sice se tu resi typicky veci o rodine, spolecnosti atd., ale cely je to vymysleny paradne, sice jednoduchy, ale tady je v jednoduchosti sila. Herecky obsazeni je taky paradni, Head je jako Jekyll a Hyde, Sorvino jako velkej sef dostatecne charismatickej a jeho tri deticky v podani Hilton, Moseleyho a Ogrea jsou spravny uchylaci. Pak tu je naprosto perfektni vizualni sranka, solidni triky a s brutalitou se tu nesetri, takze se tu zvesela zabiji a kucha a ma to paradni atmosferu. No a pak tu je jeden problem, pro muzikal zasadni - pisnicky. Pokud se zrovna jedna skutecne o pisnicku, tak je vetsinou paradni, i kdyz nejaka vylozene kulervouci tu asi neni, i kdyz treba ta ve skladisti organu byla libova. Problem je, ze ciste pisnicek tu moc neni, vetsinou tu jsou zpivany dialogy a to je kamen urazu. Nechapu, proc by obcas nemohli normalne mluvit, takle je to obcas takovy desne nuceny a kolikrat se to nerymuje a vypada to divne. Navic ani herci si s tim kolikrat neumi poradit, obcas se jim huby hejbou trochu jinak a kdo vi, jestli to zpivaly oni, i kdyz je fakt, ze vetsina zpiva celkem dobre. A taky by film moh bejt kratsi, stominutova delka je krapet moc a zaver na jevisti uz je krapet natahovanej. Ale i pres tech par minusu sem se u filmu pekne bavil. (23.01.2009)

Hračička Bousman, skvělí herci zpívající ještě lepší písně a nádherná atmosféra dělají z Repa jednoho z horkých kandidátů na (nejen) horrorový počin roku. Malilinko více: http://blog.obitus.cz/2009/01/repo-genetic-opera.html (10.01.2009)

Vyhoněný vizuál a výstřednost na úkor všeho ostatního. Včetně té hudební složky a zpěvu. (03.09.2009)

Velice dobře koukatelné a hlavně poslouchatelné!! O hudbě a písních je tento film zejména. Výborná atmosféra, zajímavé bizardní postavy. Akorát občas se ve filmu objevují podivné chybičky, které mi tam prostě na tak dobrý počin dost bily do očí. Třeba i triková stránka filmu, vyloženě strach z gore (a tím nemyslím, že není přímo ukázáno, ale špatně technicky provedeno ...). Celé to všechno pak nakonec vyzní naprázdno, kdy většina diváků pochopí film jako nějakou kritiku společnosti, ekonomiky lékařství, touze po věčném zdraví, manipulaci a intrikách a ono to má jen jednu základní kostru a strukturu, která mi z toho vyplynula a docela se líbila. Ovšem byla tak jednoduchá že mne spíše odvedla od všeho toho, co se dělo před tím ... Vzah otce a dcery, naprosto specifický jev, který jako první dokonale rozpracoval psychiatr Z. Freud a který má svoje specifika a problémy co bude lidstvo lidstem. Zdánlivě nechtěná izolace mladé dcerky od vnějšího světa, osobních otcovských tajemství a problémů, vztah k dceři jako k ženě - teoreticky "potencionální milence" a vztah dcery ve věku 17ti let, kdy zdánlivě se projevující revolta vůči otci je vlastně typická ženská touha po mužském ochránci, lásce a pocitu bezpečí ... Pěkné, výborná myšlenka, velice originální jako celek (který šel do kina ...), ale na plný počet jako nějakou bombu bych to osbně rozhodně neviděl. Trochu bych zkrátil stopáž, protože ke konci již asi tak 10 minut skutečně nudilo a vyjevívši se myšlenka přišla náhle a vše otočila naruby... Každopádně výborné, pro příznivce příslušného hudebního žánru, cyberpunku, trochu té krve, gotické atmosféry apod. (13.04.2009)

Na to, že muzikály nemusim, protože mi vadí vždycky právě ty písničky a skoro vždy tím zdržujou děj, tady tomu bylo naopak. Songy mi nevadily, některé mě dokonce očarovaly, že jsem si je "broukal" ještě druhý den. Režisér dosáhl asi své nirvany, jelikož je to opravdu neobvyklá podívaná plná úchylností, komiksové stylizace, sytých barev a především známých tváří, mezi nimiž nejvíce válí zpěvačka Sarah Brightman a muzikant Ogre. Ale ty písníčky... prostě můj šálek kafe. Sakra, a je to tu znova: "All you need is surgery, surgery!" :-) (11.02.2010)

Vizuálně nejlepší orgie od dob Burtonovy Sleepy Hollow. Muzika občas na 5*, občas na 1*. Jinak je to trochu jako Karel Zeman, kdyby místo na Verneovi ulítával na rockových operách, emo gothických sračkách a drsných comicsech. Velká výhra je Anthony "Giles" Head v roli Repomana. Genetická opera je cyberpunkový následovník Rocky Horror Picture Show, který se ale nejspíš nikdy nestane stejným kultem jako jeho předchůdce. Už je jiná doba. (20.07.2009)

Nakonec vcelku solidní. Zpracování sice televizní (obraz skoro 4:3), a hudba obzvlášť ze začátku abslutně bez rýmu i hudby, s postupem času ale začnou vyplouvat na povrch slušně napsané postavy a čím dál tím zajímavějš hudební čísla. Herci jsou solidní, škoda jen totální rozhráranosti, co se stylizace týče. (23.11.2008)

Mam rád tyhle hororový mixy s muzikálem, vždycky jsou strašně zajímavý, chytlavý a tak nějak to na mě vždycky zapůsobí a to platí i o tomhle. Atmosférou mi to dokonce trochu připomínalo Burtonova Holiče, naprosto parádně temná atmosféra, ale přece jen by to chtělo v některých částech ještě výrazně doladit a to ať už co se týče písniček a nebo zpěváků, někdy to haprovalo fakt fest a občas to přezpívávání obyčejnýho textu působilo dost blbě a nemelodicky a tak trohu navíc, aby se tam náhodou normálně nemluvilo, ale jinak super hororovej muzikál laděnej občas trošku v modernějším stylu písniček, ale to nevadilo. Navíc takový vyvrhování vnitřností, jako bylo tady, se nevidí moc často (20.01.2009)

Místy je to téměř edwoodovsky bizarní, do toho navíc ta nu-metalová estetika a faux-goth holčina v hlavní roli. Svým způsobem se nabízí i srovnání s Monster Ball show Lady Gaga, jenže Repo nijak nereflektuje kulturu celebrit, přestože jednu z nejvýznačnějších má přímo na place. Téma "orgány na dluh" zase mnohem důsledněji a lépe zpracovali o dva roky později Repo Men. S komiksovým médiem se tu pracuje naprosto neinvenčně. Výsledek je sice unikátní záležitost, která se ovšem nijak kvalitativně neliší od průměrných MTV klipů a zřejmě i záměrně cílí na totožné publikum. "Seeedmnááááct! Sedmnáct náhodou je mu / A je za vodou, za vodou / Za vodou velikou / Rozešel se s Monikou, s Monikou" (21.01.2011)