Vzpoura v Seattlu

Šéfem policie během demonstrací proti konferenci WTO byl v Seattlu Norm Stamper, na základě dramatických událostí ale na svou funkci krátce poté rezignoval. Starosta města Paul Schell opustil své křeslo až v roce 2001 v řádných městských volbách, události kolem konference a nezvládnutá bezpečnostní situace se ale na jeho porážce s Gregem NIckelsem podle odborníků velkou měrou podepsaly. (curfew77)

Dramatický průběh protestů znamenal pro městskou pokladnu v Seattlu navýšení nákladů spojených s pořádáním konference. Namísto plánovaných šesti milionů dolarů tak musela radnice vynaložit milionů devět, především na úklid ulic a přesčasy policistů. Škody, které demonstranti napáchali obchodníkům rozbíjením výloh a újmou na zisku kvůli zavřeným provozovnám, odhadli ekonomové na 20 milionů dolarů. (curfew77)

Radnice v Seattlu musela v průběhu příštích několika let čelit téměř 150 žalobám od lidí uvržených do vazby za protesty odehrávající se mimo zakázanou zónu, tedy v oblasti, kde byly demonstrace povoleny. Vyplatila jim na dohodách odškodné v celkové výši přibližně 250 tisíc dolarů. Ve prospěch těchto demonstrantů se v roce 2007 vyjádřila také federální porota, která konstatovala, že městská rada narušila jedno ze základních ústavních práv tím, že protestující zatkla bez udání důvodu či důkazního materiálu. (curfew77)