Fighter

Občas zmlátím boxerský pytel do bezvědomí, ale proti libovolnému černému svalovci bych se do ringu postavil pouze s neprůstřelnou vestou na těle, brankářskou helmou na hlavě a nataženým glockem v ruce. Přesto si dovolím tvrdit, že Fighter nenabízí box nijak zázračných kvalit a většinu vítězných úderů u mě získává pouze zásluhou Christiana Balea, jehož anorektik na cracku mne bavil snad v každé scéně. (04.02.2012)

Nejsilnější reakcí, kterou se ve mně Fighterovi podařilo vyvolat, je zvědavost, jestli si Bale za svoji pohublou zfetovanou vedlejší postavu bratra / trenéra toho Oscara opravdu odnese. Já bych mu jej i docela přál, protože ačkoli na mě celé toto dílko působilo jako klasický kalkul pro sbírání cen, tak právě a jenom Baleův výkon ze vší té vypočítavosti opravdu ční a dokázal mě zaujmout (což se kalkulům z posledních let nepodařilo, viz třeba Invictus a Milk). Jinak je to obyčejný příběh o tom, jak se jeden nenápadný "loser" dostane až na vrchol, přičemž jsem ale ze samotného filmu nezískal pocit, že by to právě Mickyho Warda stálo nějaké velké povšimnutíhodné úsilí. The Fighter rozhodně není špatným filmem, ale moje sympatie putují jinam. 6/10 (11.01.2011)

Boxerských filmů je spousta a téměř všechny do jednoho mají stejné schéma - seznámení s hlavními hrdiny, prohraný zápas, trénink, první vyhraný zápas, neporazitelnost. Ale proč ne, když většina těchto filmů je natočena dle skutečných událostí, těch příběhů musí být desítky. Když jsou navíc natočeny alespoň tak dobře jako Fighter, klidně ať se jich točí ještě víc. Podceňovaný a mnohými zatracovaný Mark Wahlberg všem ukázal (Oskarová nenominace zaráží), že bylo předčasné lámat nad ním hůl, když se objevily první ukázky. Christian Bale si pomalu žádá film o sobě samém - kterak mu šílené diety přinesly pozlacenou sošku. Zbytek se veze s hlavními představiteli a všichni podávají téměř životní výkony. Klasické schéma boxerských filmů je tentokrát obohaceno o drogovou problematiku, rodinné hodnoty a o výběr trenéra. Vše spolu úzce souvisí a divák sleduje spíše rodinné drama, jakoby box měl být někde v pozadí příběhu. Jde tedy více o drama než o sport a i díky tomu toho ze sebe herci mohli vytřískat více než obvykle. (19.03.2011)

Tenhle film jsem roky a roky odkládal. Zcela jistě proto, že box nemám rád, ale v US je velice oblíbený sport, který si vysloužil mraky dobrých i skvělých filmů. Russellův kousek je zřejmě poslední, který jsem opomíjel, ale vzhledem k tomu, že jsem si v poslední době hodně oblíbil Balea, přišel na řadu. František Fuka by o Fighterovi napsal, že se řadí do jeho oblíbeného žánru "všichni jsou v hajzlu." A skutečně mi přišlo, že se dle mnohých šílený režisér více zaobíral osobními problémy než boxem, navíc v takřka doku-stylu. Ještěže tu je ten Marky Mark. Ten typ filmu, co si pustíte jen jednou a dost. (17.11.2019)

Hlava, tělo - hasič, dělo.. Forma „Zuřícího telátka“ je stejně jako úvodní říkanka lehce vulgární a obsah ani na moment neopustí provazy žánrového ringu (bývalý boxer Rosťa Osička by řekl, že je telegrafovaný, tedy dopředu čitelný). Russell mohl na nadstavbě v podobě buranské rodiny, která Mickymu plní funkci olověného tréninkového závaží, zapracovat lépe, ale proč by překračoval vlastní rutinérský stín. Odpudivý Bale, kterému se temeno leskne jak rozhodcovský gong, své „hledání krásy v bestii“ zvládá přesvědčivě, přesto však nad něj stavím Amy Adams, která v méně vděčné roli předvedla přirozenost v široké škále emocí. Apropo, Sugar Ray Leonard s tím soupeřem, co by nyní atakoval dolní limit lehké kostlivcové muší, neprohrál, ale to by „lokálním legendám“ ubralo v diváckých očích ještě více na zajímavosti.. (03.12.2018)