Dororo

Dororo v sebe spaja tri elementy. Umelecky zdatneho indie rezisera v prvom velkorozpoctovom jobe, kultovy komiks, akysi pinokia+astro boy vo fantasy obale a velkorozpotovu trikovu japonsku fantasy. So zarobenymi 30 mil. dolarov ide stale o jeden z najuspesnejsich jap. filmov tohto roka (o par milionov ho prekonal len dalsi, x-ty diel pokenoma a filmova verzia kultoveho serialu monkey magic) co sa tyka spracovania ci obsahu, je to horsie. Akihiko Shiota je sice umelecky zdatny, ale vizualne (aspon doteraz) nulovy, na rozdiel od cinskych indie majstrov 6 generacie ako Yimou Zhang a Kaige Chen, ktori cit pre nadstandardne graficke spracovanie preukazali aj v lacnych a neskor aj drahych fantasy filmoch, Akihiko Shiota je na tom asi tak ako Ryuhei Kitamura v Azumi ci Takashi Miike v The Great Yokai War. Neda mi, ale zda sa, ze hierarchicka poslusnost je v japonskom blockbusteri nad autortskou originalitou, neviem si inac vysvetlit, preco by inac autorski originalni a v mnohom velmi svojski reziseri natacali tak obsahovo aj formale primitivne filmy. (26.08.2007)

Začátek byl slibný, zajímavý, říkala jsem si, že jsem se fakt trefila při výběru filmu. Ale pak mě - nevím proč - zklamaly ty tanečnice v tom "historickém baru", ale i s tímto pocitem jsem se dívala s nadšením dál, protože tam byl Tsumabuki, kvůli kterému jsem si to pustila, nasadila jsem spokojený výraz a pokračovala dál. Ale některé mangy by měly zůstat mangami (nebo popřípadě maximálně by mohly být předělány do anime), protože na stříbrném plátně vypadají hrozně - momentálně mluvím o těch příšerách, ach jo, mluvím i tom uspěchaném a přitom nedokončeném příběhu, který říká, že jestli chceš vědět, jak to dopadlo, a jestli si to chceš užít víc, otevři mangu, mluvím o těch pomalu plajících ostří, kterými nikoho nepořežete, leda vypíchnete oko. Ale zase tak hrozný film to nebyl, jen jsem prostě čekala něco víc, něco "hmm, hmm" (rozumíte, použití tohoto citoslovce..?). Pro mě se na hodnocení promítá zklamání. (11.11.2010)

Předně si myslím, že se filmu musíte přizpůsobit, protože je to místy opravdu... zvláštní :) Ale jinak je to určitě zajímavé dílko. Po první půlhodině, kdy jsem si zvykl na styl, jsem se začal bavit a to se počítá. Mezi hlavní klady patří rozhodně právě ona neobvyklost a pak také samozřejmě krása Kou Shibasaki. Pět hvězdiček z toho nebude, ale vcelku fajn věc. (31.07.2007)

Neznám japonské legendy, ale tvůrci Dororo se určitě inspirovali na videoherním trhu. Tohle je totiž filmová předělávka dva roky staré řezačky pro PS2 Blood Will Tell jak vyšitá. Jen si odmysleme Haykkimurovu palebnou sílu a agilního zlodějíčka Dorora nahraďme ukecanou jmenovkyní v podání Kou Shibasaki. Náplň filmu zůstává stejná: spousta bojů, příšeráků a docela i zábavy. Jen to chce toleranci k nepříliš dobrým trikům a někdy i maskám (skákající ještěr je otřes). Avšak poutavý (notně bizarní, přiznejme) příběh a sympatičtí hrdinové vám to jistě vynahradí. (05.08.2007)

Niekto môže namietať, že Hollywood vie sprasiť Mangu ( viď GHOST IN THE SHELL ), ale ako tak pozerám ( a som rád, že som to vydržal dopozerať ), tak to vedia aj v samotnej krajine vzniku. Zúfalo nudná fantasy, ktorá má remeselnú stránku základnej školy a otravné herecké výkony. A to nehovorím o takmer dva aj pol hodinovej minutáži. Nechápem, na čo. (26.02.2019)