Plakáty
Obsah
-
Pro studio RKO Astaire a Rogersová v letech 1934-1939 natočili 8 lehkých romantických muzikálových komedií se strhující choreografii Hermese Pana, které umožňovaly, aby se aktéři tancem vzájemně perfektně doplňovali, vybízeli k maximálním výkonům, sváděli a provokovali diváky svým uměním. Právě ve snímcích "Páni v cylindrech" a "Svět valčíků" byla souhra tohoto páru nejdokonalejší. Astaire zde hraje, podobně jako v dalších šesti komediích, tanečníka z povolání Jerryho Traverse, jemuž osud nastrčí do cesty půvabnou bytost. Tentokrát je to modelka Dala Tremontová, se kterou se seznámí kuriózním způsobem v noci v londýnském hotelu, kde jsou oba ubytováni. Jerry má apartmá pod Daliným a ruší ji neustálým stepem, při kterém si notuje píseň No Strings. Dala nemůže spát a navštíví rušitele nočního klidu. Ten je uchvácen jejím půvabem. Malý noční incident je ale pouze začátkem dalších patálií. Chaotický milostný spletenec ve filmu vrcholí strhujícím číslem "Cheek to Cheek". (oficiální text distributora)
- komentáře
- zajímavosti
- ext. recenze
- galerie
- videa
- v bazaru
- ve filmotéce
- diskuze
Komentáře uživatelů k filmu (26)
-
Houdini
NFR 1990, Oscar 4 nominace: Nejlepší film, Výprava, Choreografie - "Piccolino"+"Top Hat", Píseň - "Cheek to Cheek"(5.4.2004)
-
T2
║Rozpočet $609,000║Tržby USA $1,782,000║Tržby Celosvetovo $3,202,000║(10.4.2010)
-
EdaS
Příliš málo hudby a tance na spoustu komediální (nepříliš vtipné) vaty. Isn't This a Lovely Day (to Be Caught in the Rain)? a Cheek to Cheek jsou ale geniální kousky.(6.1.2008)
-
genetique
Moje prvé stretnutie s Astairom dopadlo nad všetky možné očakávania. Jednoduchý príbeh (vtedy nesporne originálne ladený) v prekrásne noblesnom muzikálovom prevedení. U mňa je faktom to, že muzikálová časť filmu musí mať naozaj skvelé prevedenie, ktoré skvelo sekunduje príbehovej časti filmu, aby ma film ako celok zaujal. Tu je tento fakt dosiahnutý takmer stopercentne, možno aj tým, že muzikálové výstupy sa obmedzili len na pár výstupov. Tanečné a čísla so spevom sú však skvelé, chytľavé a príjemné na počúvanie a neraz som mal chuť si zaklopkať nohou o zem. Film je navyše aj brilantne vtipný, a vy si tento ľudský inteligentný humor s bláznivým ladením nenechajte ujsť. 85%.(8.12.2008)
-
Eddard
Moje první setkání s Astairem a hned to klaplo. Astair zpívá, stepuje, tančí, vtipkuje, Rogersová je mu zdatnou oporou, o děj samozřejmě příliš nejde, hlavně že vytváří živnou půdu pro gagy a taneční kreace ústřední dvojice. Jen škoda, že se tyhlety kousky v televizi neobjevují častěji. Z písní jsem si nejvíc vychutnal slavnou "Cheek to cheek", kterou použil i Branagh ve své poctě muzikálům třicátých let Marná lásky snaha a zazněla i například v Zelené míly Franka Darabonta. Není to nic víc než zábava, ale ta funguje výborně i po sedmdesáti letech (!!!)(7.7.2006)
-
Amarcord_1
85% - Nedávno jsem viděl Felliniho "Ginger a Fred", a po dokoukání Top Hat začínám mít skutečně pozitivní vztah ke stepujícím lidem :o) Tento film je v podstatě komedie klasického střihu, s ústředním zamilovaným párem, spoustou omylů, a jedním chytrým sluhou. V celku klišé, ale to zde však ani jinak nejde. Jde o kochání se tancem a hudbou, obdivování scén, a k tomu sem tam nějaký ten steak na oko rozhodně přijde vhod... Veškerou jinou kritiku mi rok vzniku filmu neumožňuje, ale i tak bych asi nebyl ochodný hledat nedostatky na této "srdcovce".(25.5.2008)
-
Slarque
Lehká romantická komedie postavená opět na nedorozumění a záměně postav. Populární dvojice Ginger a Fred tak, jak ji měli diváci rádi (a mnohým to vydrželo dodnes). Písňovým i tanečním vrcholem je tentokrát výborná Cheek to Cheek (90%).(4.6.2009)
-
Blofeld
Na rovinu, děj tohoto filmu je i na muzikálové poměry dosti pitomý. Jenže tenhle film není o ději. Je o skvělé hudbě a nenapodobitelném tanečním stylu slavné dvojice Astaira a Rogersové. Trochu zamrzí, že ačkoliv byla Ginger Rogersová velice schopná herečka (jak dokázala o dva roky později v geniálním dramatu Stage Door s jednou z nejlepších hereček všech dob - Katharine Hepburn - a legendární Constance Collier), tady se příliš hrát nesnaží. Ale komu na tom sejde, když "v nebi, Fred je v nebi, a má pocit že jen přenádherně sní, a zas nachází klid v duši vlastní, když při tanci líčko k Ginger tisknout smí..."(20.5.2006)
-
Revanx
Jeden z 1001 filmů, které musíte vidět, než umřete.(21.1.2009)
-
Sawy
"Heaven, I'm in Heaven!"Po všech stránkách dokonalá a nejlépe dotažená "astairovka",která má úplně všechno.Taneční čísla i písničky jsou dokonalé,Ginger nádherná,Fred tančí,zpívá i hraje jak nejlíp dovede a všechno je přesně tak krásně naivní a krásné,jak si to u těchto starých filmů představuju.Ne,na tenhle kult mi nikdo nešahejte! 90 %(17.4.2010)
-
Wormboy
Ja mam proste tieto stare muzikalove komedie rad. Maju smrnc a kuzlo, ktoremu sa v dnesnej dobe moze vyrovnat len maloktory film, muzikalove cisla, ktore dokonale bavia a pesnicky, ktore lahodia usiam. Pani v cylindroch sice nedosahuju dokonalosti Singin´ in the rain, no svojim kvalitami su len velmi tesne pod vrcholom. 4,5/5*(29.11.2010)
-
Vědma
Těšila jsem se a čekala, že dám pět hvězdiček, ale dříve jsem viděla film Veselý rozvod, a i když toto je zase ten doušek čisté vody, přece jenom je to úplně jako podle kopíráku. Stejné postavy, stejní herci, stejný děj. Snad jen taneční čísla jsou lepší.(8.11.2009)
-
.maggie.
Roztomilý, vtipný, výborný hlášky:-) Coby romantická komedie velmi svěží, což je u černobílého filmu z roku 1935 co říct:-) Ginger Rogers, která na rozdíl od Astairea byla i hezká, mně překvapovala a nedivila bych se, kdyby byla ve skutečnosti ještě lepší tanečnice než on, jenom to v těch ženských rolích a sukních nebylo tolik nápadné. Fred měl pro sebe hodně sól a mohl pěkně exhibovat, ale když tančili spolu, Ginger s ním víc než držela krok, létali po parketu jako bruslaři:-) Jenže ona to všechno dělala na vysokých podpatcích!(26.1.2011)
-
Cimr
Tyhlety muzikály s Ginger a Fredem jsou krásné na pohled, ale tak STRAŠNĚ předvídatelné, jednoduché a povrchní, že mi nezbývá než zvolat: Kam se hrabe Disney! Někdo možná odvětí, že taková prostě byla doba, ale to neberu jako argument - vždyť filmy typu Zrůdy, Kabinet doktora Caligariho či Noc v opeře jsou ještě staršího data a po laciném sentimentu v nich není ani stopy. Vrtá mi hlavou, proč chtěl kdokoliv doplňovat taneční čísla Ginger a Freda příběhem, stejně ho nikdo nevnímá a jde jen o to, kdy znovu zazní hudba (povedená) a pár se roztančí (skvěle). Měli vydat celovečerní film jen tanečních čísel, jedno za druhým, a neobtěžovat diváky vysoce nepravděpodobnou a nepříliš vtipnou zápletkou.(6.7.2009)
-
Hejtmy
{93/1001} Ginger a Freda mám docela rád, takže mě tenhle muzikál docela bavil, ale když porovnám jednotlivá čísla třeba s Gold Diggers of 1933 nebo Footlight Parade, tak je to úplně jiná liga. Tanečních vystoupení, zvlášť těch, kde je dvojice pohromadě, je docela málo a za zmínku stojí asi jen to za deště v parku a závěrečný happy-end taneček. Příběh taky není zrovna originální, takže jediné na čem film stojí a padá, je charisma ústřední dvojice. Beru Pány v cylindrech jako takový rozjezd k dalším o hodně lepším filmům Rogersové a Astaira. 50%(16.11.2010)
-
Sokkk_y
Pokud mě má hlava neklame, Top Hat je mé první setkání s úžasnou dvojkou Fred Astaire & Ginger Rogers. Ano, to slavné duo, které dobylo snad všechna plátna ve 30. letech a svým neuvěřitelným tancem ohromilo miliony lidí po celém světě. A teď se dobrovolně hlásím jako miliontýprvý. Jakožto milovník muzikálů, a to hlavně jazzových muzikálů, si mě Páni v cylindrech nezískali jen skrz talent Irgvina Berlina, ale také skrz nádherný scénář, skvělé obsazení, dokonalé kulisy atd. atd. Zkrátka tenhle film mě dostal se vším všudy. Ale mou hlavní pozornost nestrhly namalované papíry či stovky stran textu, nýbrž již zmiňovaná dvojice Astaire & Rogers. Absolutně absolutní nejabsolutnější nádhera, jakou jsem kdy viděl. Oni tančí, zpívají, hrají a stepují a ještě se u toho usmívají. A to vše s takovou pohodou, radostí a lehkostí, která dnešním filmům tolik chybí. Po zdánlivě nekonečných, ale přesto krátkých tanečních scénách, kdy mi padala čelist a moje oči byly přilepené na monitor, jsem konečně přišel na to, proč Madonna zpívá "... Fred Astaire, Ginger Rodgers dance on air", proč mistr Fellini natočil Ginger e Fred a proč se Tančící dům jmenuje Fred & Ginger. A je to dobře, protože na tuhle dvojku se nesmí nikdy zapomenout.(22.3.2009)
-
aniiicka
Heaven, I’m in heaven and my heart beats so that I can hardly speak and I seem to find the happiness I seek, when we’re out together dancing cheek to cheek...Krása! Tady mě asi Fred Astaire dostal úplně, když s Ginger tančili slavné Cheek to Cheek. Páni v cylindrech jsou muzikálová komedie s příjemným humorem, porcí romantiky a opět nádhernými tanečními čísly a hudbou (kromě ''Cheek to cheek'' zazní například Astairovo slavné ''Top Hat'' nebo třeba ''Isn't is a lovely day'' a ''Piccolino''). Radost, lehkost a elegance s okouzlující dvojicí Fred a Ginger. Vždy se ráda podívám:)(6.7.2010)
-
hans500
Ginger a Fred opět parádní, tentokrát je to víc komedie než muzikál a zase to dobře funguje, scénář a režie se povedly. Za 5*.(16.11.2008)
-
Alf
sdostatek hudby a tance , když navíc přičtu vtipné dialogy a děj, který neurazí....(5.12.2008)
-
vitekpe
Ja nejsem priznivec muzikalu. To rikam hned na rovinu. A divat se na Freda Astaira take neni muj salek kavy. Nicmene poprit nelze to, ze spolu s Ginger Rogers jim to slapalo na jednicku. A Lucille Ball jsem si uprimne receno ani nevsiml...ostuda.(19.6.2009)