Reklama

Reklama

Fišer alias Bondy I

(TV film)
Česko, 1999, 58 min

Režie:

Jordi Niubó

Scénář:

Jordi Niubó

Kamera:

Michal Černý

Hrají:

Egon Bondy

Obsahy(1)

Bouřlivák, filozof, básník a jeho cesta napříč uměleckými a filozofickými směry v dvoudílném dokumentu. Egon Bondy a jeho vývoj od marxismu a trockismu přes maoismus a buddhismus, a jeho přátelé Boudník, Hrabal, Kalandra a další. (Česká televize)

Recenze (6)

rivah 

všechny recenze uživatele

Filosoficky nejdůležitějších je posledních pět minut filmu, kde Milan Machovec tvrdí a vysvětluje, že kniha Zbyňka Fišera ÚTĚCHA Z ONTOLOGIE vykládající NESUBSTANČNÍ ONTOLOGII je největším filosofickým přínosem světového významu, jejíž význam lze poměřovat s Aristotelem, Kantem, Hegelem. Její pesimistický závěr Machovec ovšem nesdílí. (Její trvalý význam dokládá, že např. na youtube lze nalézt záznam konference AV ČR pořádané 18.11.2015 pod názvem: Nesubstanční ontologie a smysl lidské existence.) (Poznámka: Vzpomínám, jak mne kniha ohromila, když jsem si ji pořídil a četl krátce po vyjití roku 1968) Pro zájemce o Bondyho/Fišerovu filosofii přikládám odkaz na článek, který je zároveň kritikou Fišerova filosofování -:))) : https://www.reflexe.cz/Reflexe_35/Bondyho_filosoficke_hobby.html ) /Film je na YOUTUBE/ ()

lupuscanis 

všechny recenze uživatele

Nefilmová poznámka k Bondymu pod čarou: Na podzim minulého roku (2015) rychle za sebou vycházejí dvě rozmáchlé kritické statě Mirka Vodrážky, nejprve v A2 Filosofický sendvič a po té v Bubínku RR Pohromové myšlení současné české levice, odpověď Vodrážkovi z pera Martina Machovce, opět v Bubínku RR. To pochopitelně ani zdaleka není vše. Spor se vede o odkaz Zbyňka Fišera alias Egona Bondyho, „marxista levého" - gurua druhého sledu mladých českého undergroundu. _______ Vodrážka vidí za stb-áckými archivními dokumenty ve Fišerově udavačství nejen neskrývanou připravenost u výslechu „vykecat i to, co nevím", osobní slabost, ale nejnižší pohnutky, ideologicky motivovanou mstivost vůči myšlenkovým odpůrcům, vůči nimž Bondy vystupoval jako přítel. Terči Fišerovy nízkosti se měli stát mimo jiných filosofové, lidé, kterých si nesmírně vážím, Jan Patočka a Jiří Němec. Rozpolcení... ______ Rozsouzení naznačeného sporu ponechám na povolanjěších. Ve Vodrážkových polemických článcích se však vyskytuje něco, k čemu bych se rád vyjádřil. Jejich nepomitulně karatelský tón se při čtení vzpěčuje v krku. A může za to nejen můj, asi přirozený, oddor k takto autoritativnímu psaní. Může za to „Gulag". Může za to řada, která zdánlivě neproblematicky plyne od "Bondyho" ke Gulagu, od něj zas k Marxovi, nesmí chybět Glucskmann a „jeho" Solženicin. O co tu jde? O sveřepou obranu „požehnaného společenského zřízení", v kterém žijeme, a k němuž nám nepřísluší snad ani kriticky promýšlet alternativy? Hřeší snad Vodrážka na to, že se málo ví, že recykluje staré „boje"? Staré, s novými kabátci: Nejde jen o Bondyho, ale o každého „otce", protože underground prý žádného fotra nemá, má divokou matku - hudbu. Vodrážka si to rovnou vyřizuje s každou „levicí", protože podzemí „jebe levici" (viz také jeho vystoupení k knihovně VH).... Absolutní argument. Nebo otravný absolutní rým? Kloním se k druhému. ____ Jak je to se starými boji? O co v nich šlo? Nastal čas se k nim vracet? Trocha historie. Když se „les nouveux philosophes", spolu s Glucksmannem, impresáriem celého cirkusu - God-is-dead-but-my-hair-is-perfect Bernardem Henri-Levym & al. v sedmdesátých letech pomocí naprosto téže (sic!) slovní ekvilibristiky, kterou dnes pro zdejší prostředí (znovu) objevuje Vodrážka, vecpali do TV, Playboye i Paris matche, když najednou „nové filosofie" bylo všude tolik, že před ní nešlo zavřít oči, Gilles Deleuze odložil stranou principiální nechuť k polemice jako nefilosofické disciplíně, a projednou poskytl rozhovor, který jiní posléze rozmnožili a bleskově rozšířil po pařížských knihkupectvích, ve kterém na margo nových filosofů říká mimo jiné následující přesně cílená slova: ___ „Co mě znechucuje, mohu popsat snadno: noví filosofové si libují v mučednictví obětí Gulagu. Pasou se na mrtvých zělech. Objevili roli svědka, která se nijak neliší od role autora či myslitele (nahlédněte do posledního čísla Playboye: to my jsme ti svědkové…). Žádných obětí by nebylo, pokud by mysleli nebo mluvili jako noví filosové. Bylo zapotřebí, aby oběti uvažovali a žili docela jinak, než ti, kterým posloužili jako materiál, kteří naříkají jejich jménem a jejich jménem uštědřují lekce. Ti, kteří dávají v sázku své životy, tak zpravidla činí ve jménu života, nikoli smrti, zahořklosti či morbidní prázdnoty. Ti, kteří se staví na odpor v sobě mívají přemíru života. Nikoho ještě nezavřeli za bezmoc a pesimismus, je to právě naopak. Podle nových filosofů se oběti stali oběťmi, protože neměli tolik důvtipu, jako noví filosové. Pokud bych byl členem nějaké asociace lidí z Gulagu, neváhal bych a nové filosofy zažaloval, protože na ně shlíží z pořádné výšky. " G. D., v Paříži 24. 5. 1977 ... ___ a je to. () (méně) (více)

Radko 

všechny recenze uživatele

Poznámka na margo: Podľa mňa je príznačné, že v čase Bondyho smrti si Česká televízia uctila jeho pamiatku odvysielaním len druhej (!) časti z dvojdielneho filmu, pričom časť prvú úplne odignorovala, bez vysvetlenia, či nebodaj následného odvysielania. Či už išlo o zámer, nedbalosť alebo povrchnosť, všetky tieto tri veci sa až pričasto miešajú pri snahe štátu sprostredkovať širšiemu spektru spoločnosti akéjkoľvek relevantné informácie pútavou a zrozumiteľnou formou, pokiaľ obsahujú len ždibíček akejkoľvek možnej kontroverzie v ktoromkoľvek smere, vybočujúcom z nadekrétovaných a nadeklamovaných hraníc nariadeného prežívania a premýšľania. ()

Galerie (1)

Reklama

Reklama