Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Mladý Mordechaj Mayzl (M. Kubec) už dávno miluje Sáru (M. Kuklová), dceru pražského primase židovské obce (P. Kostka). Jenomže Mordechaj je velice chudý, a tak o svatbě s milovanou dívkou může jenom snít. Anebo spoléhat na zázrak. Naštěstí v době rudolfínské, v níž naši hrdinové žili, se to kouzly a zázraky jenom hemžilo. A tak se stalo, že lakomý primas při jednom z návratů z obchodních cest narazil v lese na vytoužený zlatý poklad. Co všechno primasova chamtivost způsobí a jakými spletitými cestičkami se dostane poklad k tomu pravému, vypráví pohádka, která byla natočena podle předlohy E. Petišky. (Česká televize)

(více)

Recenze (28)

EKLEKTIK 

všechny recenze uživatele

"Člověk může změnit názor Sára, časem." Pohádka, nebo snad legenda, která mohla vzhledem ke svému námětu, vzniknout až po změně režimu a je zajímavé, že byla natočena až o necelých pět let poté. Její příběh vypráví o docela vyčůraném způsobu, jak pomocí slibu zbohatnutí, udělat z jednoho chamtivého misantropa, docela sympatického filantropa a o tom, jaké bylo a je, postavení mladých dívek či žen v židovské společnosti, ale především o tom, že největší bohatství, se skrývá v pomoci druhým. ()

sportovec 

všechny recenze uživatele

Židočešství, tak brutálně zlikvidované nacismem, je přirozenou součástí našich dějin i kultury v duchu a pokračování Masarykova a Benešova odkazu. Citlivá evokace této kultury současně zachovává památku jedné z nejvýraznějších a nejnadčasovějších postav našich i evropských dějin. A to by se nemělo omezovat jen na pojmenování ulic. Scénář, režie i herecké obsazení tyto klady dále jen dále umocňují, aniž by se vyhýbaly lidským rozměrům postav a osobností židovské minority. ()

Reklama

Jezinka.Jezinka 

všechny recenze uživatele

Jistě, že by se tu dalo mnohé kritizovat, ale proč kritizovat něco, co je v zásadě dobré a každý pokus udělat z tupých, nevědomých, sobeckých hajzlíků aspoň trochu přijatelné lidi se počítá, navíc poučit děti (ale i dospělé tupé, nevědomé a sobecké hajzlíky) o legendách je věc víc než záslužná. Kdo nemá rád model "z chudoby ke štěstí přišel" ať nesází sportku a ať radši nepokouší ani štěstíčka na pouti. Mimořádně zdařilá je hudba. Na adresu těch, kdo se nedokáží zdržet antisemitských keců bych měla upřímné: "Dej vám Bůh, co si zasloužíte!" ()

Šimpy 

všechny recenze uživatele

Velmi zdařilá pohádka na motivy skutečně žijící historické osoby. Navíc vše doplňují perfektní židovské reálie...není divu, poradcem byl Viktor Feuerlicht, který si zde i střihl roličku. Mezi vedlejšími postavami je možno spatřit i Radka Valentu  a mladičkou Marthu Issovou. Akorát na wikipedii píšou nesmysl, když uvádí Miroslava Etzlera jako Rudolfa II. Ten se v této postavě objevuje v jiné židovské pohádce (Rabín a jeho golem). ()

honajz 

všechny recenze uživatele

Téma je sice zajímavé židovskou komunitou, ale zpracované je naprosto nezajímavě, bez napětí, rádoby vtipně, ale třeba hned strašidla na začátku sem spadla spíše z Jůhele neděle a od Tryskomyší. To se pak těžko navozuje autenticita, když hned na začátku na vás vybafne tohle. Téma zlaťáku máme za půl hodiny z krku a vlastně není oč hrát, příběh je strašně prostinký a jednoduchý na tak dlouhou stopáž. Kuklová s Reifovou poněkud přehrávají - ostatně i další herci, asi to byl režijní příkaz, a zkrátka to nefunguje. Jestli jsem si něco z pohádky odnesl, tak že vlastně jde jen o ty prachy a ty jsou důležité, každý zlaťák se počítá a bohatství není nikdy dost. Vrcholem pohádky jsou 40 - 50. minuta, scény židovské svatby a svatební hostiny, ale spíše z jakéhosi dokumentárního důvodu. ()

Galerie (6)

Zajímavosti (2)

  • Smutným historickým faktem je, že i když byl Mordechaj Mayzl (Mário Kubec) po celý svůj život nebývale štědrý jak vůči svým židovským souvěrcům, tak vůči křesťanům (například na své náklady také nechal vydláždit hlavní ulice v tehdejším židovském městě, podporoval tehdejší vědu a umění, ale také drobné řemeslníky a obchodníky, kterým půjčoval peníze za velice výhodných podmínek, roku 1581 věnoval 100 tolarů na opravu sousedního kostela sv. Salvátora), tak přesto, že se císař Rudolf II. sám zúčastnil jeho pohřbu, o několik dnů později nařídil konfiskaci celého jeho jmění. Navíc tím porušil svůj vlastní dekret, který Mayzlovi za života věnoval a dle kterého měl právo naložit se svým majetkem podle vlastní vůle a odkázat ho komukoliv. (Nick321)
  • Při scéně svatebního obřadu v synagoze je účasten i tehdejší skutečný vrchní kantor Staronové synagogy, Viktor Feurlicht. (honajz)

Reklama

Reklama