Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Příběh se odehrává v současném Polsku. Do Krakova přijíždí skupina pražských herců v čele s režisérem hry, aby na alternativním festivalu v netradičním prostoru oceláren uvedla jevištní adaptaci Dostojevského hry Bratři Karamazovi, jejímž základem je vyšetřování otcovraždy. V divadelním dramatu, nabitém emocemi - láskou, žárlivostí, nenávistí, se řeší otázky víry, nesmrtelnosti a spásy lidské duše. Na pozadí divadelní zkoušky sledujeme osudy hereckého souboru, komické příběhy herců a režiséra. Do děje zasahuje i osobní tragédie jednoho z diváků, který projeví nezvyklé přání: poprosí herce, aby zahráli jenom pro něj. Zkouška se promění ve strhující představení, kdy herci vystupují pro jediného diváka. Náhle největší drama neprobíhá na jevišti, ale v hledišti... KARAMAZOVI jsou dramatem o morálce, povaze člověka, lidském svědomí, vině, trestu a odpuštění. Film není jen psychologickou sondou do zpustošené ruské duše, ale reflektuje aktuální téma odpovědnosti člověka za své činy. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (3)

Trailer

Recenze (756)

salahadin 

všechny recenze uživatele

Miluji divadlo, obdivuji film. Pokud vyjdu z obou uvedených premis, dostalo se mi v případě Zelenkova theatre-filmu naprostého labúžení. Kdybych se měl zmínit o hereckých výkonech, spadla by mi brada a třesoucí se prsty by nenapsaly ani jedno smysluplné slovo. Tak proto zakončím tento svůj emocionální průjem lakonickým "Bravo!" a samozřejmě připojuji pro vás čtenáře mého komentáře neviditelný standing ovation. ()

Psema 

všechny recenze uživatele

Obrazově silná, herecky dobře vyvážená, scénáristicky lehce nadprůměrná, ale jinak absolutně zbytečná reklama na dejvické divadlo, jejíž největší vadou je nedostatek výraznějších vedlejších linek, kterých je v porovnání s ústřední zkouškou Dostojevského "pro mě nudné, leč skvěle odehrané" hry zatraceně málo. Méně keců a více životních trablů jednotlivých postav (s výjimkou lacině podstrčeného údržbáře) by Karamazovým v tomto případě bodlo víc než cokoliv jiného. ()

Reklama

3497299 

všechny recenze uživatele

Na české poměry dosti odvážný film. Není nejšťastnější Karamazovi poměřovat s literární předlohou, neboť její kvality rozhodně nedosahuje ani neparafrázuje Dostojevského myšlenkovou rovinu tak dostatečně, aby byla divákovi neznalému největšího ruského "existencionalistu" přijatelně přiblížena, osvětlena, pře(d)ložena (to už ji možná lépe vystihuje Woody Allen v některých svých intelektuálních pastiších ;-)). Film je zajímavý z jiného hlediska: velice poutavá meta-vyprávěcí hra s divákem - příspěvek do početné skupiny uměleckých děl, které reflektují sami sebe. Velké množství zcizujících efektů, úniků, pastí na diváka, kliček a centrů. Celková podoba filmu je trochu neuspořádaná a mnoho zajímavých motivů nebo situací je zde pouze naznačeno, nedotaženo nebo ne zcela adekvátně využito. Karamazovi jako celek poukazují na svůj mnohem větší potenciál. Při jejich sledování jsem se nemohl ubránit pocitu, že by je Zelenka zvládl natočit o něco lépe. Delší stopáž filmu by rozhodně neuškodila (myslím, že i kdyby film trval tři hodiny, pořád by se bylo na co dívat). Jakási neučesanost a anarchie snímku působí velice svěže, ale vzbuzuje v divákovi pocit, že by chtěl víc (nebo alespoň ve mě, ať tady hloupě nedeklamuju za všechny). Přesto jsou Karamazovi natolik originální a oproti jiným tuzemským "hračkám" předvádí takovou vyspělost, že je třeba je patřičně ohodnotit. Jsem zvědavý, s čím přijde Zelenka příště, protože se zdá, že v předchozích filmech se pouze jaksi rozehříval (brousil svoje umělecké výrazivo) a nyní předvedl umný kotoul, aby dal všem na srozuměnou, že příště zvládne i salto mortale. ()

Rover 

všechny recenze uživatele

Při sledování filmu jsem nejednou přemýšlel nad tím, viděl-li jsem někdy lepší český snímek. Došel jsem k názoru, že za posledních pět let nikoliv. Líbilo se mi jednoduše všechno, tohle je konečně film, který má evropské, ne-li světové ambice. A napomáhá tomu hlavně divadelní zpracování tématu, které Češi umí. Spojení a prolínání několika příběhů a rovin bylo velmi podmanivé a nenechalo mě v klidu... Takhle naladěn jsem z kina dlouho nevyšel. Zajímovostí je, že se film tváří jako natáčený v polské Nové Huti, točilo se však v železárnách v Hrádku u Rokycan. HUDBA: Jan A.P. Kaczmarek - zaujala mne hned na začátku. Zde je jasně vidět, že Česko prostě nemá kvalitní skladatele filmové hudby, alespoň v orchestrální rovině. Kaczmarek to zvládl bravurně, a bude-li soundtrack, neváhám. ()

Mahalik 

všechny recenze uživatele

Vlastním Идиот od Dostojevského, řadu gigantických zápisků o tomto pisalovi z hodiny češtiny, ale chybělo mi to nejpodstatnější. Zážitek, který by umocnil všechnu tu genialitu... Zelenka přiběhl s nápadem, který se na první pohled zdál jako totální krok vedle. Kdo by šel do kina na film, který představuje vlastně totéž, co návštěva Dejvic a navíc je všechno natočený v santusáckém prostředí ocelárny? Všichni. Zelenka rozehrál monstrózní hru, která se nedá popsat. Šílený na tom všem je, že herci se nesnažili předbíhat v hereckých záležitostech jeden druhého. Jen tam tak stáli, ukázkově gestikulovali a artikulovali, nechávali se unášet myšlenkovými pochody svých postav a vy jediné, co jste mohli udělat pro jejich povzbuzení ega, bylo, že jste civěli s otevřenou hubou. Popravdě, to nebyla nijak zvlášť namáhavá práce, protože "huba dolů" se naskytla už při prvních mrazivých tónech páně Kaczmarka. Odbočky? Ano v některých situacích mě sraly, ovšem ten zážitek těžko něco překoná. 95% ()

Galerie (29)

Zajímavosti (16)

  • Režisér Petr Zelenka v čase premiéry filmu komentoval, co jej na látce tak zaujalo: "Bratři Karamazovi jsou podle mě velmi důležitý příběh pro současný svět a tuhle republiku zejména. Jak my, tak celá západní Evropa se ocitáme na jakési křižovatce, kdy stará pravidla předstávají fungovat. Éra nezřízeného kapitalismu skončila. Ze Spojených států se stává země, která už dělá jenom ostudu, a je jasné, že svět tak, jak vypadá dneska, nemůže pokračovat dál. Ocitli jsme se na nějakém bodu obratu a teď jde jen o to, co bude za ním. A o takovém výrazném bodu zlomu mluví Dostojevského román, i když samozřejmě je to trochu jiný bod zlomu, protože byl psaný v roce 1880 a problémy tehdejšího Ruska byly jiné, než máme ny dneska. Ale jistá podobnost tu i tak je. Žijeme v době bez výraznějších morálních, etických a náboženských zásad a hledáme si pravidla pro svoje další fungování." K tomu, že jde o adaptaci inscenace, kterou režíroval Lukáš Hlavica v Dejvickém divadle v roce 2000, a která sama vycházela z adaptace Evalda Schorma, pak dodal, že "je nesmírně vhodná pro filmové zpracování, protože je v ní kladen důraz na detektivní zápletku. Dostojevského román je tak obsáhlý a složitý, že je v něm skoro všechno a dá se z něj udělat stejně tak náboženský traktát jako dejme tomu horor. Schorm volil detektivku a myslím, že volil dobře." (NIRO)

Související novinky

Oscaroví tvůrci míří do Prahy

Oscaroví tvůrci míří do Prahy

15.10.2011

Praha se už brzy zařadí po bok dalších světových měst, která mají štěstí na velké kulturní akce s účastí zajímavých hostů. V pondělí 21. listopadu 2011 totiž Rudolfinum hostí benefiční Concert for… (více)

Nej filmy roku 2008

Nej filmy roku 2008

25.12.2008

Mezi ČSFD uživateli s nejvíce body jsme udělali malý průzkum, které filmy se jim v roce 2008 líbily nejvíce a které nejméně. Nejedná se o žádné „ČSFD Oskary“ ani žádnou oficiální statistiku, jde… (více)

Český herecký úspěch v Karlových Varech

Český herecký úspěch v Karlových Varech

13.07.2008

Přestože si nejnovější režijní počin Michaely Pavlátové Děti noci samotný cenu neodnesl, hlavní herečtí představitelé filmu Martha Issová a Jiří Mádl doslova ovládli podium velkého sálu hotelu… (více)

Reklama

Reklama