Reklama

Reklama

Karamazovi

  • Polsko Bracia Karamazow (více)
Trailer

Obsahy(1)

Příběh se odehrává v současném Polsku. Do Krakova přijíždí skupina pražských herců v čele s režisérem hry, aby na alternativním festivalu v netradičním prostoru oceláren uvedla jevištní adaptaci Dostojevského hry Bratři Karamazovi, jejímž základem je vyšetřování otcovraždy. V divadelním dramatu, nabitém emocemi - láskou, žárlivostí, nenávistí, se řeší otázky víry, nesmrtelnosti a spásy lidské duše. Na pozadí divadelní zkoušky sledujeme osudy hereckého souboru, komické příběhy herců a režiséra. Do děje zasahuje i osobní tragédie jednoho z diváků, který projeví nezvyklé přání: poprosí herce, aby zahráli jenom pro něj. Zkouška se promění ve strhující představení, kdy herci vystupují pro jediného diváka. Náhle největší drama neprobíhá na jevišti, ale v hledišti... KARAMAZOVI jsou dramatem o morálce, povaze člověka, lidském svědomí, vině, trestu a odpuštění. Film není jen psychologickou sondou do zpustošené ruské duše, ale reflektuje aktuální téma odpovědnosti člověka za své činy. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (757)

Cival 

všechny recenze uživatele

70%. Silná látka v originální koncepci a velmi dramatických kulisách polských hutí z padesátých let. Herci si naplno užívají volnosti (David Novotný!), s krátkým časovým odstupem mi ale to naroubování Karamazových na "údržbáře a jeho nemocné dítě" připadá hrozně banální ... tupí sílu divadla i sílu filmu. Co by s tím provedl Lars? ()

Houdini

všechny recenze uživatele

Křišťálový glóbus - výběr, ... ... ... Český Lev 2 : Nejlepší film, Režie + Plakát + 7 nominací: Herec HR - Ivan Trojan, Herec VR - David Novotný, Scénář, Hudba, Střih, Zvuk ()

Gemini 

všechny recenze uživatele

...a všechno mu bude dovoleno! aneb ne každý, kdo hraje v Ulici nebo Ordinaci se automaticky stává degenem bez mozku a hereckých schopností. To, že je v oněch seriálových perlách televizní zábavy (:PPPP) nepotřebujete, je jiná věc;) A co tím tedy chci říct - až se Igor Chmela zeptá, proč mají trpět nevinní, pochopíte jeho nihilistického ateistu. Bratři Karamazovi jsou nadčasovým dílem o asi tak patnácti rozměrech a předmětech úvah, a Petr Zelenka je vzal tak, jak je hraje Dejvické divadlo (a taky trochu Husa Na Provázku) a použil je pro svůj vlastní záměr - důrazně nám sdělit, že stále ještě jsme všichni Karamazovi. Pročež ti, kdo si myslí, že ono heslo filmu je jen další komerční kalkul, by si měli Dostojevského dílo přečíst nebo jej zhlédnout, neboť nevědí, co činí. Onen záměr ozvláštnil mimo inscenaci stojícími komediálními prvky, které kontrastem vytvářejí až absurdní dojem - za vysvětlení toho nejšílenějšího kousku (loutkoherecká vsuvka) budiž panu režisérovi a potažmo hradeckému kinu Centrál, které nám dalo možnost vidět Karamazovy v předpremiéře právě za účasti Petra Zelenky, tisíceré díky. Osobně bych slintal blahem, kdyby se celá ta tvůrčí parta sebrala a jela to natočit ještě jednou, tentokrát jen a pouze jako nastudování Dostojevského velkorománu. Bylo by to něco naprosto jiného než je tento film (a contrario - nečekejte, že tenhle film jsou Bratři Karamazovi!!!) a bylo by to úžasné... A ano, říkám to zčásti proto, že normálně s tímhle kusem nemají dvě uhrančivě krásné a herecky schopné ženštiny, jmenovitě Michaela Badinková a Lenka Krobotová, nic společného, a že v Zelenkově filmu naplno ukazují, co v nich je - a věřte, že toho není málo. No dobře no, Lucie Žáčková předvádí malou českou Helenu Bonham Carter, ale ji narozdíl od dvou prve uvedených neznám a neobdivuju;) Ale zpět k věci - kvůli větší porci Bratrů Karamazových bych snesl tenhle neskutečně nádherně nasnímaný, ozvučený a ohudebněný spektákl klidně o hodinu delší. Leccos mimo jeviště by pak dávalo větší smysl;) Nicméně i v téhle podobě jde o dílo, při němž běhá mráz po zádech a slabší povahy na konci nezvládají nával emocí. Doufám, že tenhle film naprosto zválcuje České Lvy, protože minimálně za hudbu, střih, zvuk a mužské role by si jimi ocenit zasloužil. Hřímající Ivan Trojan, šklebící se Radek Holub a omdlívající Martin Myšička, stejně jako hrdý David Novotný, chladně šílený Igor Chmela, zhýralá Lenka Krobotová, naivní Michaela Badinková, zdrcení Jan Kolařík a Andrzej Mastalerz, ti všichni mi zůstanou v paměti hodně, hodně dlouho. 100% ()

Tom Hardy 

všechny recenze uživatele

Tleskám Zelenkovi za to, že maže hranici mezi českým a světovým filmem. Že dává šanci zatraceným hercům, nebojí se na omezeném prostoru rozehrát velkolepou hru a originálním způsobem kombinuje divadlo, film a skutečný život herců. Herci jsou fantastičtí, soundtrack také a ten zvolený chladný prostor, jenž je dokonalým kontrastem k živočišnému podání herců, to je něco, co se bude (nejen) na domácím rybníčku v adaptaci divadelních her těžko překonávat. „Bude jako Bůh, a všechno mu bude dovoleno!“ Ještě cítím to mrazení… ()

Enšpígl 

všechny recenze uživatele

Brilantní herecké výkony dělají ze sledování Karamazových velkolepý divácký zážitek. Skvělé využití industriálního prostředí staré továrny a hudebního podkresu nechává vyniknout nový filmový podžánr "divadlo ve filmu". Viděno v rámci projektu Challenge tour jako film číslo 25. ()

Isherwood 

všechny recenze uživatele

Silné látce, která by se utáhla ‚sama‘, vtisknul Zelenka velmi specifickou visáž, jenž se pohybuje na hranici mezi ryzím artem a čímsi ‚jiným‘, po čem tolik většina u českého filmu volá. Za to, jak se celá záležitost dokázala oprostit od divadelnosti – nenechat se táhnout od (jinak bez výjimky špičkových) herců, ale střihem, kamerou a hlavně hudbou tomu dát osobitý filmový tvar – Zelenkovi tleskám ve stoje. Jeden z nejlepších českých filmů za hodně dlouhou dobu nazpět. Bravo! ()

Malarkey 

všechny recenze uživatele

Karamazovi jsou filmem, který si Lva zaslouží naprosto právem. Obsahují totiž kromě zajímavě zpracovaného příběhu zvláštní zpestření, pro film ne příliš obvyklé, která z obyčejného příběhu dělá životní osudové drama a divadelní představení v jednom. A v tom tkví velká síla. Mám radost, že české filmy mají v poslední době co nabídnout, protože bylo období, kdy by český divák na takovýto film nedokázal ani pomyslet a ejhle, co poslední dobou vzniká. A já jsem na to upřímně hrdý. Je vidět, že tento film se líbí všem, a to se tu hodně dlouho nestalo. Na českou kinematografii je to neobvyklé, zvláštní a ojedinělé, herci jsou výborní. Škoda jen Davida Novotného, který ze dvou nominací nezískal ani jednu, i když se to dá chápat, Karel Roden si jí zasloužil už dávno, na druhou stranu to v něm je, a myslím si, že se dočká v některých z dalších filmů. Naše polovina souměstí, Brandýs celkově kouzlí a do světa vydává zajímavé perly, krom Novotného třeba i Čtvrtníčka, nebo i Horníka, ale to asi patří někam jinam :) ()

Marigold 

všechny recenze uživatele

Film, jaký česká kinematografie potřebovala jako viselec provaz. Svébytný, načichlý silnou autorskou vizí a s obsahem existenciálně znepokojivým, hutným a skvěle strukturovaným. Zelenka nijak neubral na svém poněkud podivném mystifikačním "humoru", ale navzdory pár skečům spočívá těžiště Karamazových v brilantním prolnutí Dostojevského klasiky a lidského dramatu "skutečného" světa. Zasazení sytých dialogů do rzivého a špinavého světa oceláren je úžasný nápad, kontrast tradice a industriálu je kupodivu nikoli rušivý, nýbrž významotvorný. Celý film se stává divadlem a divadlo obráží celý svět. Zrcadlení a prolínání se "mimesis" a "skutečnosti" je strhující. Herecké výkony neskutečné. Zelenka dokázal velké divadlo oživit filmovou řečí, skvělou kamerou i perfektním hudebním doprovodem. Vznikl tak film, jaký tady léta nevznikl (pokud kdy vůbec). ()

Renton 

všechny recenze uživatele

Scénář: Petr Zelenka .. Excelentní evropský film. Chytře pojatá adaptace, famózní herecké výkony, výtečný mončičák. Klasická látka, silná již ze své podstaty, dostala maximálně působivou formu. Pro milovníky divadla, filmového experimentu, Karamazovi. ___ Český film roku 2008! ()

Radek99 

všechny recenze uživatele

Velmi svérázná a umělecky osobitá filmová adaptace stěžejního Dostojevského románu Bratři Karamazovi vycházející z dnes už legendární divadelní adaptace Evalda Schorma realizované v Divadle Na Zábradlí roku 1976. Herecké obsazení ale upomíná k pozdější dramatizaci téže látky v Dejvickém divadle z konce devadesátých let minulého století. Režisér Petr Zelenka celou hru uchopil po svém a usadil ji do lokací industriálně odosobněné staré slévárenské haly - vytváří se tak zvláštní, ale přesný rámec - Dostojevského román je především odrazem dobového nihilismu a krize racionality, která dovedla své logické úvahy až k popření existence Boha, svět bez Boha je tedy i přesnou metaforou pro starou tovární halu. Industriální periferie má dnes ale i své nové estetické rozměry - jako se studenti AVU s profesorem Knížákem jezdí dívat a inspirovat scenériemi vysokých pecí ve Vítkovických železárnách, usazení do nových konotací dá nový význam i rozpadající se tovární hale - středoevropské industriální kolosy mají dnes silnou estetickou kvalitu, kvalitu ilustrací Verneova Ocelového města... To reflektovali i tvůrci a používají tedy tomu i adekvátní formální prostředky - především skutečný širokoúhlý kinoformát, který dává celému filmu velmi silný nádech a hloubku. Ve spojení s geniální hudbou Jana A. P. Kaczmarka, úsporným a přesným střihem a především celou industriálně potemnělou mizanscénou, oživenou strhujícími hereckými výkony, tolik kontrastujícími s prostředím...anebo možná tolik prostředím gradujícími! Metarámec hereckého festivalu a přijíždějící divadelní soubor navíc umocňují pseudodokumentární charakter snímku, který je ale jen silnou uměleckou stylizací (postava údržbáře a jeho osobního neštěstí byl vlastně jediný moment filmu, který mi v percepci vadil...a přišel mi zbytečný, důležitý jen pro osvětlení motivace aktérů výjimečného divadelního představení...) Nabízí se přímé srovnání s ,,dramatickými" experimenty Larse von Triera, ale Zelenka jde svou vlastní cestou a zachovává především linii literární adaptace - Dostojevského opus magnum a zároveň poslední nedokončená kniha, která v sobě shrnuje ohlasy všech jeho děl předchozích, reflektuje ale především román Zločin a trest, tedy rovinu morální a metafyzické odpovědnosti za zabití jiného člověka - otec Karamazov umírá tak hned na začátku a přesně v duchu Schormovy divadelní adaptace se posléze zase z onoho světa vrací (ať už v podobě reminiscenčně fyzické, či v podobě Ďábla...ta je mimochodem herecky strhující!) a zasahuje do zajímavě rozehrané partie. Raskolnikov se v rodině Karamazově jmenuje Ivan Karamazov a jeho neochvějná racionalita vede až k poznání, že Bůh není a vše je dovoleno. Dostojevského text je těžký, pomalu plynoucí, dávající ne všechny odpovědi, Zelenka však do svého ,,polského dělnického" filmu dostal vše podstatné...a ještě mnohé navíc... Spolu se Slámovým Štěstím a Venkovským učitelem nejlepší české filmy poslední doby (a nutno podotknout skutečně evropských rozměrů) a pádný důkaz proti neduchaplným názorům, že se v českém filmu poslední dekády nic zajímavého neděje... () (méně) (více)

DaViD´82 

všechny recenze uživatele

Mohl bych parafrázovat svůj komentář na Venkovského učitele a sepsat něco ve smyslu: A pak tvrďte, že současný evropský film je mrtev. Nebudu se však zbytečně opakovat a naprosto nekriticky napíšu (když už je tedy dle Dostojevského vše dovoleno), že Karamazovi jsou spolu s Tornatoreho Neznámou doposavad nejlepší film nového tisíciletí vzešlý z evropské pevninské části. Ve výsledku to jistě spoustě diváků bude připadat jen jako dvojhodinová reklama na Dejvické divadlo (a s tím lze jen těžko rozporovat), ale na rozdíl od reklamy na Kalich (ano, Kvaska) je tohle vpravdě světová ukázka možností a schopností aktuálně nejlepší pražské scény. Až tak jednoduché to je. Věřte či nevěřte nebo si klidně i nesouhlaste. Dejvicím zdar! A dobrým filmům tuplem. ()

Superpero 

všechny recenze uživatele

Vím že si za to můžu sám, protože jsem na to neměl koukat, jelikož nemám rád divadlo. Přesto mě ale ten film zajímal a kladné ohlasy mne přesvědčily. Ta divadelní linie se mi ale paradoxně líbila hodně. Herecké výkony byly úžasné a téma silné (přesto jsem ale nechápal motivace jednotlivých postav). Jenže ta část s herci jako lidmi byla fakt blbá. Prostě blbá. Hloupá a naprosto nezajímavá. A ještě k tomu debilní násilně dojemná vsuvka s dělníkem a jeho děckem, no to prostě ne. Nebo co měla znamenat ta šílenkyně, co furt ňák skákala na židli a na konci tam kázala z ochozu? Fuj tajbl! Petr Zelenka objevil onanii a je třeba se bát, přijde totiž i epileptický mončičák... ()

Shadwell 

všechny recenze uživatele

Nenadálé přechody z nezávazného klábosení do inscenace, vystupování z rolí a pletichaření mezi hereckým souborem na pozadí divadelní zkoušky obohacují Dostojevského vrcholné dílo o poukaz, že každé hlediště je zároveň i jevištěm a že prostor, jenž by jevištěm nebyl, nejspíš vůbec neexistuje. Jde nejen o to, že celý svět je jevištěm a všichni jsou jen herci, ale především o morální důsledky toho tvrzení. Takový náhled je živnou půdu pro zlo, neboť všichni mohou předstírat, že jim byla role záporné postavy někým přidělena a oni sami nenesou žádnou odpovědnost. Nejsou čeští politici taky takoví Smerďakovové, kteří se pod pláštíkem nepochopené ideje demokracie dopouštějí těžkých zločinů? ()

Bluntman 

všechny recenze uživatele

Zelenka je na jednu stranu brán jako "ten, který píše scénáře plné cool postav a figurek, přeplnéné hláškami" na jedné straně a jako seriózní, ale mystifikující a pohrávající si autor, kterému nelze zcela důvěřovatna straně druhej. (Řeč je o tvůrci-značce, popř. o implikovaném autorovi, nikoliv o skutečné osobě.) Může se stokrát zaříkat, že nechtěl, aby KARAMAZOVI dopadli jako něco od Triera, ale ve své prapodstatě - vyjebávání s divákem - k nim má nejblíž._____ Ale není to spřizněnost s DOGVILLE A MANDERLAY, protože se užívá divadelní fabule naroubované na filmovej syźet, ale spíše s PĚTI PŘEKÁŽKAMI, v nichž se také destruuje představa o tvůrci v té romantické, idealizující podobě ("Trojan plivnul na papeže, v Polsku si už nezahraje!" či "Tady jsem Vám přinels podepsané DVDčko Samotářů..."). Okázalá nediváckost KARAMAZOVÝCH je natolik svéhlavá, že ji nejde neobdivovat, o to víc zamrzí ale chyb(k)y._____ Zelenka dospěl do stádia, kdy u něj herci hrají - stejně jako u Švankmajera - sebe, vytáhne z nich jejich machu a tu předvádí: pro odpůrce Trojanových bláznovských figur budou KARAMAZOVI téměř nesnesitelní. Potíž ale osobně vidím v první čtvrtině, která je střihačsky až moc nucená a násilně adaptuje divadelní řeč na tu filmovou. Film je nadto přeplněn zbytečnými odbočkami hlavně ve snaze postavy Novotného dostat se z natáčení pryč a zamrzí i figurkaření, které není jinak výrazněji zužitkováno a nadbytečnsot distribuovaných informací ve vyprávění._____ Ale pokud jsem Michálkovi dal plnej za inscenační schopnosti, Slámovi za formální promyšlenost, pak si Zelenka těch pět taky zaslouží za svůj dospělý, asi nejlepší film. A mám za to, že o Lvu za nejlepši hudbu je už rozhodnuto předem. :-) ()

Fr 

všechny recenze uživatele

Hudba, herci, depresivní a nebezpečná továrna a zase herci. Zelenka do vás hustí DIVADLO a pro trochu odpočinku servíruje tragédii. Divadlo mám rád. Právě pro to, co zde předvádějí Trojan, Novotný, Chmela, Myšička či Holub. Kvůli herectví. Chci vidět Karamazovi naživo! ()

Nathalie 

všechny recenze uživatele

Viděla jsem (hru), četla jsem (Dostojevského předlohu), nezvítězila jsem. Od prvních tónů naléhavého rambajsu, který mi evokoval ruské matrjošky, Soumrak bohů a industriální zvuky továrního pekla, jsem se neubránila obdivu nad tím, jak se Zelenkovi povedlo divadlo ve filmu nasnímat a jeho střihači nastříhat. Působivé. Zarámování Karamazových do mozaiky fragmentů z duše a zákulisí českých divadelníků vystupujících na alternativním festivalu v polské továrně a paralely s tragickým osudem tamního dělníka mi ovšem přišly jaksi nehotové, nedomyšlené, znějící do ztracena. Snad účel, snad jen doplněk pro imortalizaci, snad promo Dejvického divadla? Ale ta energie není z plátna nikdy tak cítit, jako když sedíte v první řadě ve svatostánku Thálie. Na shledanou v divadle, páni herci. Karamazovi jsou pro mě zajímavým pokusem o něco, co by se dalo nazvat filmová inscenace, památka na výjimečnou hru výjimečné herecké generace v novém mystifikačním hávu. Nic víc, bohužel. ()

novoten 

všechny recenze uživatele

V nenásilné lince hereckých představitelů mě děj i postavy zajímaly, ale od chvíle, co se ansámbl ponoří do rolí a jen občas vykoukne, aby v pár větách probral nešťastného údržbáře nebo nesympatického režiséra, je všechno špatně. K čemu se babrat v ruské klasice, když je tu jen naoko? Zelenka si chtěl s kamarády natočit experiment, ale já bych se mu raději vyhnul. Finální scéna, která je přítomna jen proto, aby film nějaký konec měl, mě dokázala možná tak naštvat. Druhá hvězda víceméně jen za to, že by byla ostuda nevzdat hold hereckým výkonům za hranicí možného. ()

Související novinky

Oscaroví tvůrci míří do Prahy

Oscaroví tvůrci míří do Prahy

15.10.2011

Praha se už brzy zařadí po bok dalších světových měst, která mají štěstí na velké kulturní akce s účastí zajímavých hostů. V pondělí 21. listopadu 2011 totiž Rudolfinum hostí benefiční Concert for… (více)

Nej filmy roku 2008

Nej filmy roku 2008

25.12.2008

Mezi ČSFD uživateli s nejvíce body jsme udělali malý průzkum, které filmy se jim v roce 2008 líbily nejvíce a které nejméně. Nejedná se o žádné „ČSFD Oskary“ ani žádnou oficiální statistiku, jde… (více)

Český herecký úspěch v Karlových Varech

Český herecký úspěch v Karlových Varech

13.07.2008

Přestože si nejnovější režijní počin Michaely Pavlátové Děti noci samotný cenu neodnesl, hlavní herečtí představitelé filmu Martha Issová a Jiří Mádl doslova ovládli podium velkého sálu hotelu… (více)

Reklama

Reklama