Karamazovi
-
Karamazovi
-
Karamazov Brothers, The
Drama
Česko / Polsko, 2008, 110 min
Režie:
Petr ZelenkaHudba:
Jan A.P. KaczmarekObsah
-
Příběh se odehrává v současném Polsku. Do Krakova přijíždí skupina pražských herců v čele s režisérem hry, aby na alternativním festivalu v netradičním prostoru oceláren uvedla jevištní adaptaci Dostojevského hry Bratři Karamazovi, jejímž základem je vyšetřování otcovraždy. V divadelním dramatu, nabitém emocemi - láskou, žárlivostí, nenávistí, se řeší otázky víry, nesmrtelnosti a spásy lidské duše. Na pozadí divadelní zkoušky sledujeme osudy hereckého souboru, komické příběhy herců a režiséra. Do děje zasahuje i osobní tragédie jednoho z diváků, který projeví nezvyklé přání: poprosí herce, aby zahráli jenom pro něj. Zkouška se promění ve strhující představení, kdy herci vystupují pro jediného diváka. Náhle největší drama neprobíhá na jevišti, ale v hledišti... KARAMAZOVI jsou dramatem o morálce, povaze člověka, lidském svědomí, vině, trestu a odpuštění. Film není jen psychologickou sondou do zpustošené ruské duše, ale reflektuje aktuální téma odpovědnosti člověka za své činy. (oficiální text distributora)
Příběh se odehrává v současném Polsku. Do Krakova přijíždí skupina pražských herců v čele s režisérem hry, aby na alternativním festivalu v netradičním prostoru oceláren uvedla jevištní adaptaci Dostojevského hry Bratři Karamazovi, jejímž základem je vyšetřování otcovraždy.
V divadelním dramatu, nabitém emocemi - láskou, žárlivostí, nenávistí, se řeší otázky víry, nesmrtelnosti a spásy lidské duše.
Na pozadí divadelní zkoušky sledujeme osudy hereckého souboru, komické příběhy herců a režiséra. Do děje zasahuje i osobní tragédie jednoho z diváků, který projeví nezvyklé přání: poprosí herce, aby zahráli jenom pro něj. Zkouška se promění ve strhující představení, kdy herci vystupují pro jediného diváka. Náhle největší drama neprobíhá na jevišti, ale v hledišti...
KARAMAZOVI jsou dramatem o morálce, povaze člověka, lidském svědomí, vině, trestu a odpuštění. Film není jen psychologickou sondou do zpustošené ruské duše, ale reflektuje aktuální téma odpovědnosti člověka za své činy. Komentáře uživatelů k filmu (650)
-
mirkaaa
Vynikající film. Ivan Trojan podává strhující výkon, ale výborní jsou i ostatní herci. Líbilo se mi zasazení divadelní hry do továrního prostředí v Polsku, kde skupina herců Dejvického divadla zkouší divadelní hru Bratři Karamazovi. Je to velice emotivní film. Ve filmu mi pouze neseděla ta vsuvka s polským dělníkem, což ovšem nesnižuje kvalitu filmu.(1.7.2009)
-
dr.fish
Precizní, mistrné...(11.2.2010)
-
Flakotaso
Nikdy by mě nenapadlo, že mě bude bavit téměř dvouhodinové divadlo. Nemám divadlo rád a přesto hodnotím tento film jako výborný. Je to tak. Tento snímek je podle mého názoru hodně divácky nepřístupný a velké procento jej odsoudí hned jak uvidí o co jde. Dominují výtečné herecké výkony, dobrá kamera a na české poměry neuvěřitelně výborná hudba. Hlavně klavírní skladba ke konci filmu je opravdu dechberoucí a musím ji sehnat.(27.2.2010)
-
smack
Pohltilo mě to takovým způsobem, že sem místy nevnímal přechody mezi scénami probíhajícími mimo představení a představením samým. Budu potřebovat čas, abych mohl obsah vstřebat a vymanit se z momentální letargie.(22.3.2010)
-
KOZEL84
Aha takže všechna ta chvála jen proto že jde o divadlo.No tak to jo.Teda ne.Nic proti divadlu,ale až ho budu chtít vidět tak půjdu do divadla.To sem teda fakt čekal víc.(30.3.2010)
-
Cavik
Tenhle film mě totálně dostal. Zhruba tak od poloviny jsem doufala, že nikdy nezkončí. Kochala jem se hereckým výkonem mého oblíbeného Ivana Trojana (a nejen jeho) a úžasným kontrastem dokonalého umění a skoro naturalistického prostředí staré továrny. Něco nového a jiného a originality si cením nade vše(teda kromě Ivana Trojana):-). Vím, že je to hlavně zásluha geniálního Dostojevského, jeho polemiky nad smyslem života jednoho prostě nikdy neomrzí.(28.9.2010)
-
Amputace
Lars von Trier by měl radost a dokonce si troufám tvrdit, že kdyby dostal pod ruku takové téma, poradil by si s ním velmi podobně, jako Petr Zelenka. Divadelnost totiž rozhodně není pojem, kterému by se Trier bránil (vždyť si vzpomeňme na Dogville), také rád uplatňuje postup, při kterém konfrontuje teatrálnost jím vytvořeného světa s postavami, které jsou nanejvýš lidské, nicméně musejí v takovém, necitlivém a jako by ze sirek poskládaném světě žít (viz jeho film Prolomit vlny, v němž postava ztvárněná bezchybnou Emily Watson také neustále naráží do hloupých zákonů společnosti, které jsou nicméně většinou vyobrazeny tak chladně staticky, že nám připadají více než skutečné, teatrální, nalinkované a jako by předem domluvené... velmi podobně je tomu také v Dogville či Kdo je tady ředitel? (kde je ovšem do značné míry teatrální také hlavní postava, která ač prožívá problémy se zákony nekorespondující, tak na nás nepůsobí vysloveně vzdorovitě či mučednicky)). Petr Zelenka se Trierovi blíží ne tím, jak pracuje s dramatickým divadelním materiálem, nýbrž jak tento staví do souvislosti s civilní rovinou filmu, resp. s rovinou, v níž se střetávají dramatické charaktery divadelních postav s charaktery či alespoň temperamentovými vlastnostmi skutečných herců, které mohou být buďto v naprosté shodě (Radek Holub - a jeho excentrické chování, které si můžeme vysvětlovat tím, že zůstává ve své roli i v momentě, kdy právě nehraje, nebo, že zkrátka svoji roli hrát nemusí a hraje tedy v podstatě sám sebe nebo někoho sobě velmi podobného), nebo se mohou diametrálně lišit (Lenka Krobotová - jako postava je schopna myslet jen na sebe, zatímco jako skutečná existující žena projevuje nemalou empatii). Pomocí kontrastů mezi civilním, hereckým a konečně divadelně charakterovým egem (každý z přítomných herců má prakticky tři role: osobní život, který si můžeme domýšlet pouze skrze některé narážky v dialozích či dějových motivech (například peripetie kolem odjezdu Davida Novotného: tušíme o něčem, co se nevztahuje ani k divadelnímu festivalu ani k současnému ději), herecký život (rozhovory herců v šatnách: prozrazují nám sice cosi o hercích jako o hereckých osobnostech, o tom, jak fungují vztahy mezi nimi, neprozrazují však takřka nic o hercích jako o lidech - opět, až na výjimky: například hádka Trojana a Novotného ohledně jeho odjezdu, nebo všudypřítomné narážky na Trojanův herecký fenomén a oblibu, kterou má u diváků) a nakonec život, který je podstatou každého herce, totiž život jeho postav, jeho herecká prezentace, jeho řemeslo) Zelenka vytváří atmosféru "trierovsky" manipulující a z toho potom může těžit při dramatických scénách divadla, které působí o to intenzivněji, divák je už ovšem nedokáže vnímat bez okolností životů (zákulisí) herců, které Zelenka poodkryl, což paradoxně stírá divadelní kontury divadla. Film tedy v konečné fázi vnímáme a vykládáme spíše jako film o divadle, než film divadelní či divadlo kopírující. V tomto jediném se Zelenka výrazně od Triera odlišuje: zatímco Trier usiluje o projekci hlavních postav do umělého divadelního světa (jeho film má koneckonců fungovat jako klasické divadlo, které je ovšem narušováno přítomností živého, tedy neteatrálního, elementu), Zelenka usiluje o totální splynutí divadla s realitou, k čemuž mu dopomáhá, mimo již zmiňované, přítomnost tragického motivu smrti dělníkova dítěte. Nastává tato situace: zatímco dělník prožívá divadlo na úkor reality, herci v některých momentech prožívají dělníkův osud na úkor divadla - obojí však nadále funguje i nezávisle na sobě a Zelenka tady dokazuje, že divadlo je v podstatě realitou a naopak. (Spoiler) Dělníkova sebevražda v závěru už jen zesiluje divákův dojem, o který ostatně Zelenkovi šlo nejen příběhem, ale už samotnou volbou námětu, že divadlo, de facto umění jako takové, bude vždycky pro člověka to nanejvýš přirozené - nebo není, ale mělo by být?___Na české poměry se jedná o skutečně nevídaný projekt, kterému co do světové úrovně dopomáhá také výborná hudba Oscarového skladatele Kaczmarka.(17.4.2011)
-
G..
Film postavený zejména na hereckých výkonech, které jsou vynikající.(7.5.2011)
-
HouseMK
Atmosférna ve staré slévárně by se dala krájet i přes plátno, případně obrazovku televizoru. Kam až může zajít pohrdání, nenávist, žárlivost a pomsta? K Bohu, nebo k ďáblu. Ale ti nejsou. Samozřejmě se nepodařilo přenést na plátno celé Dostojevského dílo, ale to ani nebylo třeba, protože vše do sebe zapadá a doplňuje vedlejší děj. Často není jasné, kdy ještě herci hrají postavu z Karamazových a kdy sami sebe. Ale v obou případech hrají výborně. Skvělé!(22.5.2011)
-
RedHot
Celkový dojem z dokonale zahraného Dostojevského a sklíčeného prostředí chladné fabriky dost kazí jakoby násilně vsunutá vedlejší zápletka se synem tamějšího údržbáře. Rozplakat diváka se zde ve spoustě případů jak vidím zdařilo, mě ale Polákova sebevražda ničím neohromila a v jinak precizním hereckém majstrštyku mi přišla jako zbytečná. Děj vůbec o nic neobohatila ani nepřispěla k žádnému vývoji. A ačkoliv do kuchyně chodím pouze za účelem plenění špajzu na úkor spolubydlících a tudíž toho o vaření moc nevím, myslím, že Karamazovi jsou filmem trochu překořeněným. Tak to chcete ozvláštnit, až to zkazíte.(29.5.2011)
-
Itar
TOP100 || Zelenka se čím dál víc vrtá ve struktuře vyprávění svých filmů. U Karamazových zvolil netradiční propojení filmu s divadlem a v podstatě ukázal recept na to, jak nenásilnou formou převést divadelní dílo na obrazovky v poutavé a přitom takřka nezměněné podobě (samozřejmě co se divadelních scén samotných týče).(7.11.2011)
-
Nach
Karamazovi v režii Jiřího Zelenky se staly velice originálním až geniálním filmem. Ze všech jeho kladů, o kterých by šly napsat slohy, bych vyjmenoval jeden jediný, kterým je Ivan Trojan. Ten Trojan, který skvěle dokázal zahrát postiženého Václava, zde stejně dokonale hraje toho nejodpudivějšího muže a zároveň nejzajímavějšího záporáka, jakého jsem kdy v jeho osobě viděl. Karamaz nejstarší je skrze jeho herecký projev naprosto propracovanou, ďábelskou osobností, která vynikne o to lépe, že v tomto filmu též herci hrají sebe. Nejen z tohoto důvodu uděluji Karamazovi tolik, kolik uděluji, nicméně tu pátou hvězdičku kazí zbytečné dějové odbočky, které si tvůrci mohli odpustit. 80%(5.5.2012)
-
Jacek
Nejsem schopen posoudit, nakolik se Zelenka drží dejvického představení. Nejsem ani s to říct, zda a co všechno si Zelenka vypůjčuje z provázkovské kobří inscenace (jakkoli předpokládám, že právě toto budou nějakou dobu brněnské kuloáry řešit). Ani jednu z těch dvou inscenací jsem totiž neviděl, takže do „chytré srovnávačky“ se neženu. Ale podstatné je, že výsledek je samonosný – že Zelenkův film funguje bez ohledu na to, jestli jste divadlo viděli, nebo ne. A funguje dost dobře.(24.4.2008)
-
P-puma-
Už dlouho jsem neviděla tak kvalitní český film. Začátek byl sice nic moc, ale později to nemělo chybu. Prostředí omšelé továrny, do toho Dostojevského klasika, doplnění malím příběhem jednoho člověka o kterém nevíte co si myslet a nesmím zapomenout na skvělého Ivana Trojana!!!(5.6.2008)
-
jilda
Vůbec bych nečekal, že u tohoto filmu tak výborně zasměju. Podle mého názoru po všech směrech povedené. Super herci a dusná atmosféra železáren. Bylo tam pár věcí , které jsem nepobral, jako třeba ta holka poskakující na židli, ale doporučuji to vidět.(17.6.2008)
-
defagoo
Především herecký koncert - alespoň tedy od Trojana, Holuba a Novotného. Myšička taky ušel.(11.7.2008)
-
dom1n1ck
Z několika prvních minut by se mohlo zdát, že půjde o snímek poněkud rozvernější povahy, ale vzápětí se rozjíždí samotný divadelní kus a atmosféra je čím dál hutnější. Skvělí herci (zejména Ivan Trojan v hlavní roli) a dynamické záběry s častými prostřihy nenechají diváka vydechnout, industriální kulisy dělají film vizuálně atraktivní. Občas má sice film tendenci sklouznout ke kýči (vysoké pece jako peklo, sáhodlouhá sekvence výstupu z haly s překročením mrtvoly údržbáře, ...), ale vždy se brzy dočkáme další výborné scény. Lehce nadbytečně by mohla působit "omáčka okolo" - příběh o dítěti údržbáře a výlety do jiných představení, avšak tyto scény příběh ve výsledku chytře dávkují a dělí a některé dávají filmu něco, co jinde téměř chybí - např. skvělá humorná loutková scéna. Divácké rekordy bohužel bratři Karamazovi lámat nebudou. Přece jen, tato předloha a ještě zpracovaná Petrem Zelenkou. Nicméně přesto (anebo spíše proto) patří mezi nejlepší české filmy posledních let. My všichni jsme Karamazovi!(12.8.2008)
-
dainio
Nevýslovně jsem se na tento filmový kousek těšil...takové herecké obsazení už slibuje skvělou podívanou a ta taky je....dávám tudíž 5 hvězdiček avšak zkouknu to ještě jednou protože se chci do té hry naplno vžít, přeci jen je to o hlubším zkoumání...(9.12.2008)
-
Ondis
Jejda, já čekal úplně něco jiného, hodně víc. Zvláštní zpracování divadelní hry se mi sice líbilo, jenže sama hra moc ne. Často zmatené. Přesto chci "zatleskat" všem zůčastněným hercům, díky nimž si tenhle snímek budu vybavovat jako geniálně zahraný.(30.12.2008)
-
Yojimbo
Překvapivě se mi mnohem více líbila divadelní část než ta civilní, v které mi někteří herci nepřišli zrovna přirození. A ta linka se zaměstnancem hutí... ech, neustálé pohledy na jeho postavu, jak sleduje hru, mě vysloveně vyrušovaly, nehledě na fakt, že provázanost s divadelní hrou nepůsobila tak osudově, jak by si možná scénárista přál. Ale herecké výkony, prostředí atd. z tohoto filmu dělají výjimečný zážitek.(5.1.2009)
