Reklama

Reklama

Ohňostroj marnosti

  • USA The Bonfire of the Vanities (více)
Trailer

VOD (1)

Obsahy(1)

Spořádaný byznysmen z Wall Street a „vládce všehomíra“ Sherman McCoy (T. Hanks) spolu se svojí milenkou Marií (M. Griffithová) omylem v newyorském Bronxu porazí autem jednoho z dvojice černochů, kteří je chtěli okrást. Sherman s Marií však z místa ujíždí a na policii nic nehlásí. Chlapec se dostává do nemocnice a poté upadá do kómatu. V tu chvíli začíná hledání onoho neznámého bělocha, co mu to způsobil a začíná hysterie. Mnoho lidí se chopí příležitosti a z tohoto „honu na lišku“ se snaží získat maximum – novináři mají senzaci, černošský reverend burcuje davy a vyvolává protesty, židovský starosta se kvůli blížícím se volbám musí zavděčit černošským voličům a neúspěšný a na alkoholu závislý novinář Peter Fallow (B. Willis) má snad poslední šanci, jak najít ztracenou novinářskou čest. Mezitím se však Shermanovi začíná zcela hroutit jeho svět… Podle stejnojmenného románu Toma Wolfea natočil v roce 1990 americký režisér Brian De Palma film Ohňostroj marnosti, v němž až parodicky vykresluje Ameriku velkých úspěchů, za které leckdo zaprodá duši. Ukazuje odvrácenou stranu slávy, bohatství a moci „těch nahoře“. Řemeslné mistrovství režiséra De Palmy a kameramana Vilmose Zsigmonda doplňuje hvězdné herecké obsazení. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (98)

NinadeL 

všechny recenze uživatele

Příběh románu Toma Wolfea je typickým pro postžurnalismus a obecně pro termín "velký amerických román" (což se nevylučuje). Ten se v jednotlivostech i v celku obrací k základům americké společnosti a na těch nejbanálnějších střetech vystaví typizovaný příběh v tolik známých kulisách. Máme tu povrchní bílou třídu, máme tu černošské burany, manipulátory, paničky, milenky... Wall Street i soudní síň. A samozřejmě touhu po penězích. Takhle nějak si představuju tehdejší Hollywood. Jako kritické zrcadlo s top hvězdným obsazením. Vypravěčem je Bruce Willis, antihrdinou Tom Hanks, blondýnou Mell Griffithová, manželkou Kim Cattrall (a její dcerou Kirsten Dunst) a soudcem s vyšším principem mravním Morgan Freeman. ()

lamps 

všechny recenze uživatele

Od De Palmy jsme zvyklí na docela jiný kafe, a myslím že nikoli pro nic za nic. Jeho pokus o sociálně kritickou komedii sice nepostrádá potřebný nadhled a uštěpačnou ironii a zdobí ho až nevídaná škála luxusních hereckých výkonů, ale o to víc to působí jako celek nepřesvědčivě, nezajímavě a poněkud vyprahle. Ve svých mafiánských eposech chrlil režisér na publikum jednu pamětihodnou scénu za druhou a stavěl na unikátní dobové atmosféře, zde něco takového naprosto absentuje a pouze vědomí, že jsem se během sledování cítil fajn, film z těžkopádného průměru bohužel nevytáhne... ()

Reklama

Slartibarkfast 

všechny recenze uživatele

Film byl napěchován hvězdami, které v této době již stoupaly do popředí slávy.. A to mu nejvíc ublížilo. Snažil se ukázat provázanost všeho se vším a politická satira, načrtnutá nejspíš ožralým malířem, měla diváka nadchnout, pobavit a rozesmát. Místo toho divák dostal chaos okořeněný filosofováním nad lidskou mravností. Nesourodý nezáživný kus čehosi, co si bralo ze všeho trochu a od ničeho dostatek. Nakonec se ani nebylo čemu smát, jelikož takhle nějak to nejspíš v normálním životě chodí. Připomnělo mi to chudáka Fantozziho, který byl tak skutečný a hmatatelný, až to bylo nechtěně smutné. Byl to skutečně ohňostroj marnosti, co jsme v tomto filmu mohli vidět. Především marných pokusů pana De Palmy. 40% ()

Zodd 

všechny recenze uživatele

Prostě mi to nedalo a musel jsem si sehnat film, kde se o hlavní dějové linie dělí Tom Hanks a Bruce Willis a spojuje je Morgan Freeman. Satira, která už v dobu vzniku urazí mávnutím ruky miliony lidí (natož dneska) a nešetří absolutně nikoho, ale suma sumárum jde o bořič mýtu o spravedlnosti soudnictví a žurnalistiky. Na druhou stranu děj je vlastně prostinký a rozuzlení až schématické, kvůli čemuž film působí nezvykle velkohubě a proč si tolik vylámal zuby, zejména pokud jde o tržby. Nemůžu ovšem říct, že bych s filmem nějak ztratil čas, i když většina asi bude ráda, když zůstane v propadlišti dějin. ()

Maq 

všechny recenze uživatele

Tento film byl nominován na Razzie Award hned v pěti kategoriích, a zdá se, že navzdory hvězdnému obsazení byl, je a zůstane propadákem. --- Jedná se o satirickou komedii (podle románu Toma Wolfea), která vyzývá na souboj všechny populární trendy označované jako „politická korektnost“. A tak vidíme ženy, které své partnery programově vydírají a ponižují. Barevné, kteří jsou tím ničemnější, čím víc jim afirmativní společnost nahrává. Hyenistická média. Duchovní, kteří mají z podněcování rasových problémů byznys. Židovského státního zástupce, který bude kýmkoli, jen aby vyhrál ve volbách, ve skutečnosti však systém prostě nenávidí. Bílou smetánku, zbabělou, pokryteckou a rasistickou. A tohle všechno, díky jedné nešťastné epizodě, se rozhodlo schroustnout a vyplivnout jistého Shermana McCoye z Manhattanu. --- Je to komedie, ale podezřívám autory, že to jako legraci zdaleka nemysleli. Že tvrdí docela vážně, že americká demokracie je zvrhlá, že politická korektnost podporuje násilí proti slušnosti, že muži se stávají rukojmími žen, bílí rukojmími barevných, slušní rukojmími darebáků. Soudím tak ze dvou momentů filmu. Je to jednak McCoy starší, představující zcela vážně, pozitivně a bez ironie „starou“ Ameriku - bílou, zbožnou, poctivou a pracovitou. Druhou takovou postavou je soudce White (zahraný černým Morganem Freemanem), kterému film v závěru vkládá do úst happy-endovou naučnou přednášku, těžko snesitelnou, přestože samotný obsah jeho řeči je cenný. --- Ve volbách v Americe vyhrávají střídavě demokraté a republikáni, ale média (včetně Hollywoodu) jsou od šedesátých let výrazně pro-demokratická. Takový film musela vnímat jako kopnutí do rozkroku, a podle toho s ním zametla. --- Scénář je brilantní, nadsázka právě tak akorát, aby byla inteligentně vtipná, příběh v žádném okamžiku nenudí, a herci (Bruce Willis, Tom Hanks, Melanie Griffith, a další) zvládají své náročné role překrásně. --- Bravo! ()

Galerie (46)

Zajímavosti (24)

  • Film sa oficiálne začal natáčať v piatok 13. apríla 1990. Mnohí mali pocit, že natáčanie v ten deň len pridalo na smole, ktorá film sprevádzala od natáčania až do uvedenia v kinách. (m.a.t.o.)
  • Brian de Palma se snažil o co nejoriginálnější pojetí v každé scéně a nechtěl nechat scénu přistávajícího letadla ve filmu, protože se jedná o klasické klišé. Režisér druhého štábu Eric Schwab se s ním vsadil, že scénu příletu Marie (Melanie Griffith) natočí takovým způsobem, aby ji nebylo možné z filmu vyškrtnout. Zjistili si proto, kdy je na letišti při zapadajícím slunci vidět v pozadí silueta Empire State Building vzdálená 20 km. Je to sotva půl minuty za rok. Následně najali letadlo Concorde a jeho posádku z Air France a za pomoci 5 speciálních videokamer a mnoha dalších lidí tuto scénu natočili. Ve finále 10vteřinová scéna stála přes 80 tisíc amerických dolarů a de Palma ji ve svém filmu skutečně použil. (monolog)

Reklama

Reklama