Doba temna
-
Âge des ténèbres, L'
-
Age of Ignorance, The
Komedie / Drama / Fantasy
Kanada, 2007, 104 min
Režie:
Denys ArcandObsah
-
Podobně jako v předchozích filmech i zde se režisér zaměřuje na vytvoření psychosociologického obrazu jedince v moderní společnosti. Tentokrát je hlavním hrdinou obyčejný člověk, který před ubíjející každodenní realitou utíká do světa vlastních představ, kde prožívá velká dobrodružství. Snímek uzavírá režisérovu tematicky propojenou a dlouhodobě plánovanou trilogii, jejímiž dalšími částmi jsou snímky Úpadek amerického impéria (1985) a Invaze barbarů (2003). Přes podobnost tématu se Arcandův nejnovější film do určité míry od jeho předešlé tvorby liší. Zatímco svými dřívějšími filmy předkládal především portrét společnosti, nyní klade větší důraz na psychologickou studii jedince. (FebioFest)
Podobně jako v předchozích filmech i zde se režisér zaměřuje na vytvoření psychosociologického obrazu jedince v moderní společnosti. Tentokrát je hlavním hrdinou obyčejný člověk, který před ubíjející každodenní realitou utíká do světa vlastních představ, kde prožívá velká dobrodružství. Snímek uzavírá režisérovu tematicky propojenou a dlouhodobě plánovanou trilogii, jejímiž dalšími částmi jsou snímky Úpadek amerického impéria (1985) a Invaze barbarů (2003). Přes podobnost tématu se Arcandův nejnovější film do určité míry od jeho předešlé tvorby liší. Zatímco svými dřívějšími filmy předkládal především portrét společnosti, nyní klade větší důraz na psychologickou studii jedince. Komentáře uživatelů k filmu (27)
-
Enšpígl
Naprosto sežratelnej biják, narvanej říznou a nekompromisní satirou až po prdel. Film neštěří vůbec nic a nikoho. Je neskutečný, že v tom filmu minimálně alespoň jednou každej uvidí sebe, alespoň si to myslím, ale ještě neskutečnější je, že mě nenapadlo si vysnít Dianečku jako někoho kdo za mnou bude chodit pokaždý, když jsem ve sračkách čili by jsme s Diankou trávili poměrně hodně času. Tady ten hlavní maxipes, vede klasickej úřednickej život ve stylu nějak to tady přežít a pak umřít, ovšem každá trampota má svou mez a když je nejhůř povolává své představy, což jsou především krásné holky, tady naprosto triumfuje Dianečka, když byla Dianka v záběru,měl jsem sto chutí jít a voprcat alespoň televizi, protože Dianka je ultrakočka násobená dvěma! Film pro zasmání, ale i pro zapřemýšlení si nad životem který vedeme a hodnotama, které sdíleme.(13.3.2012)
-
T2
║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $1,491,525║Tržby Celosvetovo $3,413,034║(6.10.2009)
-
gudaulin
Už pouhé tituly režiséra Denyse Arcanda svědčí o tom, že si o naší přítomnosti a atmosféře ve společnosti nedělá sebemenší iluze. Ve svém nejnovějším snímku pokračuje v mapování bezradnosti, tápání a celkové krize moderní západní společnosti. Jeho hlavním tématem je krize středního věku, taková kanadská varianta Americké krásy, méně ambiciózní a efektní, ale ve své výpovědi mnohem přesnější, krutější a bez berličky závěrečné kulky, která vyřeší situaci. Mnohem horší než jeden hrozný konec je totiž hrůza bez konce a bez východiska. Hlavní hrdina je lapený v síti stereotypů, povinností, předpisů a hlavně v pasti naprosté osamělosti. Denys Arcand se od své Invaze barbarů posunul mnohem víc k satiře a tragikomedii plné černého humoru, takže jeho film je diváčtější než předchozí snímky. Aby jeho hrdina přežil neveselou realitu, utíká se do světa snů a když už najde potenciálně zpřízněnou duši, ukáže se, že ta si svůj únikový svět přetavila do svérázné reality a je pro soužití nepoužitelná. Arcand má široký záběr, zesměšňuje politickou korektnost (už nemáme černochy, ale lidi rovníkového typu), byrokracii (nikdo se vám nemůže věnovat, protože všichni úředníci jsou na motivačním kurzu - chtěla byste snad demotivované úředníky?), krizi rodiny a mezilidských vztahů obecně. Zatím podle mého nejlepší film tohoto zajímavého kanadského režiséra. Celkový dojem: 90 %.(18.3.2012)
-
Aluska88
Značně melancholický, velmi přesný a až bolestně pravdivý portrét, který vystihuje jednoho člověka jako jen další článek zapadající do chodu společnosti, stejně jako člověka jakožto ztrápeného jedince, okolo něhož společnost plyne stále stejným, mdlým tempem. Člověk, který je ve společnosti a člověk, okolo něhož je společnost. Doba temna vystihuje přesnou podstatu zvoleného tématu a více než účinně zpracovává základní témata. Stereotyp, pocity osamělosti, vnitřní izolace, bolest a zklamání z našich životů, bolest z pohledu na jiné životy a celé to soukolí, které nedokážeme ovlivnit, ale které ovlivňuje nás. Lhostejnost až apatii, lidstvo neustále se ženoucí kupředu, za penězi, úspěchem, uznáním, kde se zapomíná na zájem o druhé, potřebu být s někým, vše si lidé nahrazují materiálními věcmi a svět z nich tak postupně vytváří roboty bez emocí, citů, závislých pouze na věcech a s posedlostí vlastní dokonalosti. Proč se říká vlastně moderní svět...? Moderním se asi myslí ty dálnice nákupních center, nejnovější technologie, vyumělkovanost, reklamy, nátlak na jedince, kde je nám neustále předhazováno, že abychom byli "členy moderní společnosti" musíme vypadat tak a tak, dělat to a to a kupovat nezbytné věci, které stejně nepotřebujeme. Osobnost? Odlišnost? Vlastní názory, které se liší od většiny? To se přece neuznává. Průměr a obyčejnost je to, co všechno řídí a co se od lidí vyžaduje. Žebříček hodnot je v dnešní době nastavený zřejmě zcela jinak. Co bude ale dál?(12.3.2012)
-
Radko
Film o tom ako nie je potrebné k splneniu si odreagovania sa od súčasného zhomologizovaného sveta naplniť si svoje domnelé túžby, ale predovšetkým si uvedomiť a urobiť základné veci: ošúpať si pomaličky chémiou napustenú šupku jabĺčka, pohladkať blízkeho, usmiať sa na neho. To stačí.(12.3.2012)
-
Aky
Skvělý a pravdivý, dobře napsaný a natočený film. Každý mužský, který má již něco odžito, se v některých sekvencích musí poznat. V oněch bezvýchodných situacích, kdy zbývá jen snít: co by, kdyby... A nebo se sebrat a jít od všeho pryč.(21.4.2012)
-
claudel
Znamenitá tragikomická satira plná trefných hlášek a klasického i černého humoru. Hrdinovy představy jsou ve většině případě nesmírně vtipné a odrážejí občasnou marnivost celého světa, zde konkrétně i tak vyspělého státu, jakým je Kanada. Film je z větší části podán humorně, ale obsahuje řadu důležitých témat, počínaje odcizením v rodině, přes pracovní stereotyp, otravnou šéfovou až po úlohu státní správy ve společnosti. Diane Kruger a Emma de Caunes představují bonus a poslední kousíček bezchybně složené skládačky.(12.3.2012)
-
5150
Denys Arcand je člověk, který má co říct a umí to. Po INVAZI BARBARŮ je tady další důkaz..)) Febiofest 2008 (ú)(7.4.2008)
-
nascendi
Neznámy film od neznámeho režiséra prešiel mnou ako nôž maslom nezanechajúc žiadnych stôp.Nezaujal, nenadchol, nerozčúlil, neinšpiroval a nevyvolal vo mne ani minimálnu chuť napísať komentár. Tak prečo by som sa do neho silil.(10.4.2012)
-
Ploutev
Výborné!(12.3.2012)
-
Aelita
Satira na absurditu moderního západního světa, kde člověk má všechno, ale nějak se mu ztratila chuť k životu. Rodina, děti, dům, auto, kariéra - to vše, protože je to tak správné, protože to mají všichni. Něco je však špatně. Při pozornějším pohledu se ukazuje, že nikdo nikoho nepotřebuje nebo nejčastěji nikdo nikomu nemůže doopravdy pomoct. Problémy a životy lidí jsou složitější a komplikovanější, než se zdají být v tom nadýchaném polštáři blahobytu, do kterého lidé zapadli tak pohodlně, že ani nejasná nespokojenost je nedonutí z něj vylézt. Někdo se naplno a hekticky věnuje vnější činnosti, někdo se oddává vnitřnímu snění. "Pane, zavřete hubu" ... a nerušte své představy. A ve snech je vše takové, jaké si člověk přeje mít. Člověk chce něco znamenat a být prospěšný, chce milovat a být milován, vše ostatní je surogát těchto potřeb. Nejcennější a nejlepší na snech je to, že ty snílka nikdy neomrzí. Můžou se však rozplynout. Americký sen, kanadský sen, čínský sen ... hezký obrázek s prázdným obsahem. Ten pravý obsah se nepozorovaně vytratil se ztrátou víry nebo se ztrátou elánu a ideálů mládí. Jak napsal Michail Bulgakov v pověsti Psí srdce, "Rozklad není v klozetech, ale v hlavách." Třetí film barbariány - trilogie Denysa Arcanda - je o unavené společnosti, která dosáhla všech lidských cílů, aniž by ty cíle našla. Smysl se plně vytratil, ale kancelářské krysy ještě doufají v záchranu. Možná je zachrání život v přírodě, pohled na moře, které je symbolem iluzí. Sní svůj sen, člověče, a uleví se ti. Anebo naopak probuď se a přestaň si namlouvat, že jsi něco jiného, než člověk. Vlastně jsem se pořád smála. A líbil se mi také komentář troxora.(12.3.2012)
-
danliofer
Už dlouho jsem se nesmála skrze slzy nad drsností humoru, proti němuž je struhadlo jako samet... Kolik lidí je lapeno v pasti šedé každodenní rutiny při vytváření ničeho směřujícího k ničemu, aby si pak mohli koupit nesmysly, které ani nepotřebují, a platit hypotéky za domy či byty, jejichž design je sterilní a odlidšťující...(18.3.2012)
-
mat.ilda
Příjemně nevtíravá satira o tom, že když nás neuspokojuje život, který vedeme, nahrazujeme ho sněním o všem, co si myslíme, že by nás udělalo šťastnými, abychom dříve nebo později zjistili, že i ty nejživější sny se rozplynou a vrhnou nás zpátky do nicoty. Pak je třeba začít znovu a při plném vědomí vnímat vše, co tento svět nabízí - i kdybychom měli začít pouhou samotou a miskou jablek...(23.3.2012)
-
troxor
Název filmu v originále - L' Âge des ténèbres - naráží na termín L' Âge des lumiéres (Doba světla), kterým Francouzi označují osvícenství. Tím, že nazval tento film Doba tmy, nám říká, že se lidstvo v moderní době dostalo kvůli absolutní a otrocké aplikaci osvícenské racionality do stavu k skutečnému osvícenství přesně protikladnému, k jakémusi Zatemněnství (Zabedněnství?). Toto tvrzení jsem plně ochotný Arcandovi věřit, protože společnost tak, jak ji zde zobrazil, se dostala do krajně patologického stádia. Komunikaci se podařilo oprostit od mezilidských vztahů, byrokracie nabývá kafkovských rozměrů, muži ztrácejí víru ve svou práci ("Ráno jedu 20 minut autem, půl hodiny vlakem a deset minut podzemkou proto, abych tu mohl sedět a poslouchat stěžování lidí, kteři jsou na tom ještě hůř než já, a kterým nemůžu pomoct, protože jim není pomoci"). Důležitým motivem filmu je naprosté osamění jedince mezi lidmi, všude panující naprostá lhostejnost. Lidé tak musí prchat do fantazijních světů nehmotných (představy) i zhmotněných (živá historie - čili únik do - součaností zpotvořeného - středověku). Svět se řítí do ďáblovy řiti a člověk je naprosto bezmocný, a nemá ani nikoho, komu by si mohl postěžovat. Leblanc (Josef K. ?) nakonec poznává, že člověk je občas nejméně sám, když je sám... Čímž se film zapojuje do symfonie nářků na současnou dobu, kterou intelektuálové hudou již posledních pár tisíc let.(14.5.2009)
-
Phaedra
Hlavní postava Jean-Marc Leblanc v geniálním podání Marca Labreche je středobodem tohoto filmu. Ocitá se ve svých 45 letech ve velkém domě s dynamickou a ambiciózní manželkou, která neustále telefonuje, dvěma dcerami, které mají v uších sluchátka a hrají playstation, a nevyplněnými představami o tom, kým mohl být. Zatímco si sám sebe představuje jako spisovatele, politika nebo herce (a vy slzíte smíchy), pracuje na ministerstvu jako řadový úředník, který denně poslouchá srdceryvné příběhy lidí, kteří si přišli žádat o pomoc. Jean Marcovi umírá matka a my, hluboce pohnuti, cítíme spolu s ním, že je všechno definitivně v hajzlu. Jak tohle skončí?(3.4.2008)
-
wata
Sympatická komédia s hlavou aj pätou, ktorá sa pýta na dôležité otázky o hodnotách našej doby. Vykresľuje osamotenosť dnešného človeka vo svete, kde jeden druhého bez povšimnutia ignorujeme.(29.10.2009)
-
pouler
Dokončení kanadské trilogie. Ivaze barbarů byla dávána jako vzor moderní chytré filmařiny, bohužel nemůžu porovnat předcházející film. Ale poslední snímek frankofoní produkce mě velmi bavil. Jak už je ten náš svět zglobalizován tak by se to klidně mohlo odehrávat i v Evropě. Quebeck by mohla být třeba Morava, Montreal by zastoupilo Brno. I ta mediofilie (ulítlost na středověku) by seděla. Super hláška: "Pán prstenů považuji za nejdůležitější film dnešní doby" :)))... velice vtipné momenty a ano je to komedie ale s vsuvkama do současných problémů. Tohle mám hodně rád!(12.3.2012)
-
boombang
Kafkárna z Kanady s chlápkem, co vypadá jak starej Sutherland, a s poselstvím, že někdy přece jen existuje nějaké východisko a že sny může mít člověk celý život, aniž by to bylo na škodu.(12.3.2012)
-
nzTomParys
Denys Arcand v tomhle zarmouceném existenciálním filmu přesně vystihl pocit který často mám i já z dnešního postmoderního světa. Podívejte se na Invazi Barbarů, a pokud se vám trefí do nálady jako mě, tento film vám ji ještě podtrhne.(28.3.2009)
-
Tom:)
Jedna hvězdička za ty snové scény. ________ Jedna hvězdička za koně. ________ Jedna za celkový feel z filmu. _______ A dvě za scénu se řvoucím staříkem v domově důchodců.(26.10.2010)
