Smrtící spojení

Tři bafnutí ještě film nedělají a bohužel Alone už nic víc nabídnout nemůže. Nápad je sice vynikající, ale silně nevyužitý, jediná opravdu silná scéna je už v traileru profláknutá pláž. Navíc, i když je pointa myslím slušná, je film naprosto zabitý jejím umístěním někam do druhé třetiny. Celý konec je pak nudným oddalováním nevyhnutelného. Minimálně o dvě třídy horší než Shutter. Holt opakování někdy není to pravé ořechové. (07.09.2007)

Takže musím říct, že první čtyři nebo pět lekaček, nebo spíš ohromení či šok(borka jde sama po pláži na popud dochtora, aby se odreagovala pač se jí zjevovalo její odoperované dvojče, jde takhle samotinká s hlavou v oblacích, nikde nikdo, nu a zastaví se otočí se a stopy v písku jsou dvoje. Z tohoto mne zamrazilo. Ovšem nejen z toho. S Shutter to nemohu srovnat...ten mě totálně odrovnal závěrečnou scénou. Zde byl konec spíš thrillerový, ale i tak díky zajímavému zvratu se mi film líbil, byť viděn s italským dabimgem. A propo: Opravdu není nad ty pocity, když se díváte na horor sami. Když už je s vámi někdo jiný - zážitek klesá ... (30.01.2015)

Zpočátku již klasická asijská duchařina se vším, co k tomu patří, zaujme především tím, že se zdá, že postrádá právě onu klasickou klišovitou a neoriginální příměs hledání identity ducha a zívěrečný zvrat s tím spojený. Jenže ouha, i z tak zjevného faktu, jakým se zpočátku identita duchá zdá být, druhý půlka filmu dokáže vykřesat (a znatelně celý film pozvednout z neoriginálně klišovitého balastu, který thajský horror nabízí vrchovatou měrou) zajímavé psychologické drama i s oním zvratem. To, společně se zajímavou hlavní představitelkou, z filmu činí to lepší, co nám Thajsko (alespoň z toho, co jsem zatím viděl) může nabídnout. Potěšil mě zajímavý závěr a přirozený oheň, ne jeho digitální náhražka. Klasikou je docela povedená hudba (je zajímavé, že i ta nejobyčejnější thajská sračka má výbornou hudbu). A máte-li rádi/y omyly, opomenutí a chyby filmových tvůrců, určitě vás potěší závěr scény ve vaně. Sledujte pozorně. Pobavilo mě, jak něco takového mohli přehlédnout. (09.02.2011)

Zase ďalšia thajská duchárina od Mido production. V poslednom kvartáli asi štvrtá mnou videná. Začínam si myslieť, že v tom majú nejakú záľubu. Kvalitou bohužial stále na rovnakej úrovni, akurát potešilo neočakávané rozuzlenie a ja snáď ešte doplním, že je treba si dávať pozor keď niekto povie: "Nikdy nás nič nerozdelí." (29.07.2009)

Film Alone je takovým neškodným thajským hororem, který příliš nevyděsí za to ovšem docela zaujme svým dějem. Ten je místy velice barvitý a v některých scénách opravdu atmosféra graduje ve velkém stylu, jenže bohužel těchto pasáží je velmi málo. Ve své podstatě jde jen o další tuctovou duchařinu, ve které figuruje dívka s černými vlasy a tenhle asijský fenomén mě už přestává pomalu bavit. Ve skrytu duše doufám, že už zase vymyslí něco nového, ale musí to být velmi rychle. Na tohle by se neměli dívat žádné siamské dvojčata, protože by z toho mohli mít i menší psychické trauma. Pro mě je tenhle film trošku lepším průměrem (24.03.2010)