Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Otec Saši Dluhoše zmizel v roce 1982, když se s partou kamarádů pokusil sjet Černou řeku. Sašovi se dostane do rukou otcův deník, fotografie a několik starých filmů z osudné výpravy, a tak se rozhodne vydat po otcových stopách. Obrátí se na specializovanou cestovní kancelář. Ta připraví cestu na raftu a zajistí zbytek posádky. Kromě Saši a zkušeného profesionála Ronyho ji tvoří nerudný učitel zeměpisu Kužník, Slovenka Míša a její milenec Dominik. Dramatické situace je čekají ještě dřív, než se dostanou na vodu. Při konfliktu s policejní hlídkou na ně policista Razvan vytáhne zbraň. Když se pustí po proudu, sleduje Saša na skalách znamení, která tu zanechal jeho otec. Bez potíží sjedou první peřeje, u dalších však jejich vinou spadne ze své loďky místní dívka Anica. Saša ji zachrání a její otec, starý rybář a pytlák Božko, je pohostí. Saša z jeho řečí pochopí, že ví o osudu výpravy jeho otce. Jenže dřív než se stačí dozvědět víc, znovu se objeví policista Razvan, který vodáky napadne a ti ho v sebeobraně zabijí. Pokusí se těla zbavit, před sebou však mají velký vodopád. Pokud se jim podaří přežít, možná se Saša přece jen dozví děsivé tajemství otcova zmizení. (TV Nova)

(více)

Zajímavosti (12)

  • Pro režiséra Filipa Renče představovalo natáčení tohoto filmu "vůbec nejtěžší natáčení v životě. Psychicky i fyzicky. Byl jsem na pokraji sil. A to nejen já, ale asi všichni, kdo tam se mnou byli. Všichni jsme si hrábli neskutečně hluboko do kapsy vlastních možností. Točilo se v divoké přírodě a hodně nehostinných krajích, nikdo z nás neměl s tak extrémním natáčením žádnou zkušenost... Vstávali jsme v pět hodin, dvě hodiny jeli na plac, pak se převlékli do neoprenů a až do večera se máchali ve vodě, která měla teplotu okolo osmi devíti stupňů. Divák nikdy neuvidí, a tudíž ani neocení, co všechno jsme za kamerou museli prožívat." (NIRO)
  • Miroslav Krobot (Kuznik) komentoval: "Já mám hrozně rád vodu. Divoká voda v Bosně a Hercegovině, možnost zajezdit si na raftu, to pro mě bylo nakonec tím rozhodujícím. Vím, jsou to mimofilmové důvody, ale i to někdy hraje roli." K samotné práci pak řekl: "Bylo léto, okurková sezóna, takže nějaké divoké historky asi byly třeba, ale celé natáčení probíhalo, aspoň pro mě, v neuvěřitelné pohodě. Nikomu se nic nestalo, tedy kromě Jirky Langmajera, což byla veliká smůla, ale jinak ani jedna zlomená noha! Pro všechny to bylo velice náročné natáčení: naše nezkušenost s vodou, krajina plná min, které tu zůstaly po válce, drsný kraj sám o sobě... Byla to docela pěkná výzva: plavat pod vodou, padat z vodopádu... A pro mě osobně zase jiná natáčecí technologie. Kamera na jednom raftu točí druhý raft, oba v pohybu..." A nejsilnějším zážitkem pro něj byla místní příroda: "To byla opravdu nádhera! Vím, že to bude znít jako fráze, ale tohle byl takový typ vody, u níž platí, že se k ní má člověk chovat pokorně. Stala se mi třeba situace, kdy jsem čtyřikrát opakoval dost náročný záběr, kdy raft padá ze dvoumetrové peřeje, nateče nám do něj voda, já skáču do vody, uplavu dvacet metrů a pak se jakoby zachytím nad vodopádem a po zádech do něj spadnu. Nebyl to samozřejmě vodopád, ale další dvoumetrová peřej, vodopád jsme pak točili jinde, ale i tak. Když takov záběr opakujete čtyřikrát a ještě se vám stane, že se napijete - a napijete se vždycky, i když máte zavřenou pustu, protože nos si ucpat nemůžete -, tak to už jsem měl skoro dojem, jestli se vůči té vodě nějak nerouhám. Najednou jsem měl k tomu živlu obrovskou úctu, najednou to pro mě bylo setkání mimo běžnou realitu a běžné vnímání světa." (NIRO)
  • Do knihy „Nejhlubší údolí světa“ od autorů Roberta KazíkaJosefa Urbana, která byla zdrojem inspirace filmu, v druhém vydání přibyla kapitola o natáčení tohoto filmu očima režiséra. (sator)
  • Na jedné lokaci v Bosně měli herci přesně vymezený prostor, kde se směli pohybovat, aby nešlápli na minu. (Cherish)
  • Jiří Langmajer a Filip Blažek absolvovali před natáčením raftový výcvik na kanálu v Českých Budějovicích. (Cherish)
  • Debut slovenské herečky Lucie Siposové. (M.B)
  • Herec Jiří Langmajer si při natáčení v Rumunsku poranil páteř, musel být operován a kvůli zranění musel na poslední chvíli odmítnout i původně domluvenou roli v novém filmu Dušana Kleina Svatba na bitevním poli. (hippyman)
  • Dle vyjádření režiséra Renče ve filmu není ani jeden trikový záběr a vše je děláno za pomoci ať již herců či kaskadérů. (DaViD´82)
  • Mnoho fyzicky náročných scén v divokých vodách natáčeli herci sami bez záskoku kaskadérů. (DaViD´82)
  • Námět na film vznikl při jednom raftingovém výletu v Černé hoře. Režisér Renč a scénarista filmu Josef Urban tam, dle svých slov, zažili obdobný příběh, který potká hrdiny snímku. (DaViD´82)
  • Hluk vodopádu, během natáčení vrcholné scény filmu, vyřadil téměř všechnu komunikační techniku. Pomocný režisér Jiří Kačírek tedy dával pokyny pro natáčení pomocí signalizace s využitím barevných praporků. (DaViD´82)

Související novinky

Nej filmy roku 2008

Nej filmy roku 2008

25.12.2008

Mezi ČSFD uživateli s nejvíce body jsme udělali malý průzkum, které filmy se jim v roce 2008 líbily nejvíce a které nejméně. Nejedná se o žádné „ČSFD Oskary“ ani žádnou oficiální statistiku, jde… (více)

Reklama

Reklama