Ve stínu

Král bizarních postaviček si odskočil ke krimi žánru a hned z to byl jeden z nejlepších porevolučních počinů. Ondříček konečně zkusil něco nového a v komunistické šedi se skutečně našel. Hodně mu samozřejmě pomáhá osazenstvo Dejvického divadla. Epstein to naopak sráží směrem k průměru, ale na Českého lva to stejně stačilo. (15.03.2024)

Detektivní linka ztracená pod nánosem ideologické očisty, kterou nevytáhne ani fakt, že i v komparzu vidíte známé herecké tváře a že Ondříček to vizuálně prodává jako suverénní evropský film. Cool fasádu snese spíše rozjuchaná současná komedie, než-li dobové zúčtování s temnou kapitolou národního dějepisu. Promarněná šance, jehož povrchní pozlátko jenom stvrdila nadílka Lvů. (27.06.2013)

Věčné dilema - zda ze sebe udělat dobrovolně mučedníka, nebo nést zodpovdnost za rodinu i nadále. A samozřejmě držet hubu a krok. Nadčasový příběh, který se nemusí týkat jen té páchnoucí špíny lidstva, komunismu. Jakákoli autoritativní idiocie skýtá nevídané možnosti pro hrdinství všeho druhu. Viník a oběť jsou v tomto filmu jasné téměř od začátku. Průběh a konec taktéž. Issová přemluvila bábu a střihla si květinový part. Štěpničkovi stárne Ford, a proto musí točit, aby se uživil. K jeho škodě má sice zajímavý hlas, ale "falešný" obličej. Trojan svůj part zvládl tak, jak se očekávalo. A účast přespolního běžce Kocha tu byla pro příběh téměř zbytečná. Mohli oslovit mě, já německy něco šprechtnu. Díky však za tento film. Je důležité si znovu a znovu a znovu uvědomovat, kam to může dospět, když chceme ve jménu lidu budovat...a je úplně fuk, jestli stupidní socialismus, nebo domeček z karet. Obojí má totiž úplně stejný problém se statikou..............stačí trocha svěžího vzduchu a............? (02.10.2012)

I když dobu, kdy se příběh odehrává, jsem nezažil, tak období stalinismu v Československu určitě nebylo procházkou růžovým sadem. Výborný dějový námět a stylizace zobrazení padesátých let má temnou atmosféru. Zpočátku to vypadá na super detektivní žánr, alá Markova partička vedená radou Vacátkem. Nicméně následně se to mění v něco, co připomíná spíše politický thriller. Můžu si klást otázku, proč tam byla ta postava bývalého esesáka naverbovaná do služeb kriminální policie NDR, který z pověření Nejvyššího sovětu SSSR má sestylizovat jistou akci v Československu, který StB naprosto převezl? Čistý policista v době vrcholící komunistické demagogie, který mi přišel dokonalý jako Mirek Dušín se smyslem pro čest a pravdu? Citelnou slabinou filmu je dost nepravděpodobný děj. Přesto přese všechno na český film celkový dojem dobrý. (21.04.2013)

Ve stínu je zdařilý temný thriller o protižidovském spiknutí uvnitř komunistického ČSR ve vyburcovaném roce 53. Mile mě překvapilo, jak Ondříček civilně ukočíroval reálie - 50. léta nejsou jen absurdně temnou dobou, ale mají v sobě i kus "hrabalovské" proletářskosti a budovatelké hověziny (skvělá recitace básně Kulak). Nemá cenu se tvářit, že jde o bůh ví jakou detektivku - po chvíli je poměrně jasné, že spíš než o "whodunit" jde o vyhrocený střet tvrdohlavého kapitána kriminálky s "krakaticí" StB. Jenže tady nastává kámen úrazu: i když Koch i Trojan hrají skvěle, film má kvalitně napsané dialogy a drží napětí, nakonec demaskuje to nejbanálnější morální klišé o hrdinství tváří v tvář "zvůli zhora". Děje se tak za cenu scenáristických veletočů a nerealistických řešení (ve vztahu k rodině, ale i ve vztahu k celému monstrprocesu s židovskou obcí), bohužel i značně mlhavých motivací charakterů (úplně tu uniká rovina, která by jakkoli řešila fakt, že si oba hrdinové zavdali s "krakaticemi" a hlavně kapitán Hakl nemůže být tak andělsky čistý a zásadový, jak se film tváří) a spěje k trapném heroickému gestu v závěru. Jinými slovy se tu realismus a drama upozaďuje ve jménu ušlechtilé moralitky o hrdinech, kteří se vzbouřili - namísto vrstevnatého filmu tak sledujeme v jádru triviální šachovou partii s konstrukty. Strašná škoda, vystižení prostředí prozrazuje, že bylo ve hře mnohem víc. A závěrem: proč v každém podobném filmu musí hrát v 90% stopáže návodná hudba? Nechte už proboha diváky myslet a cítit za sebe. (04.09.2012)