Nastala chyba při přehrávání videa.
  • liborek_
    ***

    Poměrně slušný filmařský crossover, který má ale až příliš chyb na to, aby z něho mohla být veřejnost oprávněně tak odvázaná, jak je prezentováno v médiích. V čem film selhává nejvíc, je detektivní zápletka. Těžko může detektivka fungovat, když každému je od začátku jasné, kdo "je vrahem". Se zoufalou předvídatelností souvisí i antikomunistická čepička, kterou je film přikryt: Opět nechybí klasické zdůrazňování identifikačních symbolů a doslovné vysvětlování pro mladší a neznalé (zde např. u měnové reformy). Tento film tím spíš nechtěně přispívá k zprofanování antikomunismu a vytváření historického mýtu, kterého se lidé přestanou bát, protože přestanou věřit skutečné historii. Nejde o to, že by se antikomunistické filmy neměly točit, ale neměly by být tak tupě edukativní; u tohoto filmu to naštěstí není tak přehnané jako např. u jiného letošního filmu - u Konfidenta. Politizace detektivky je o to kurioznější, když si všimneme, že hlavní postava je přísně apolitická - nijak se nevymezuje k systému, není ve Straně a jakoby byla z úplně jiné doby. Přitom ve skutečnosti by takový člověk z příběhu vypadl v okamžiku nástupu StB na scénu (nedůvěryhodný nekomunista, který maří inscenování politického procesu). V kontextu závažnosti vyšetřovaných trestných činů se dokonce divím, že kpt. Hakl nezemřel někde ve druhé třetině příběhu... Takhle by se dalo pokračovat dál: indicie zjišťované skrz nezakryté okno, neschopnost StB najít klíčový důkaz proti ní, vůbec smysl celého jednání StB, která nemá zapotřebí takto komplikovaně vyrábět důkazy proti židovské obci atd. atd. Co nelze filmu upřít a nepřičíst k dobru, jsou detaily; takové ty drobnosti, které si divák třeba ani neuvědomuje, ale které zvěrohodňují scénu a přibližují atmosféru doby více, než všechno to vyřvávání úspěšných procent a antiimperialistické propagandy z tlampače na ulici nebo recitování Kulaka - viz výprava, kostýmy, kulisy, rekvizity, sluneční brýle na očích členů soudu apod. Povedené jsou i náznaky milostných scén, technické provedení vražd, Muchowova hudba... Jako celek je to ale trochu kostrbaté.(26.9.2012)

  • Fr
    ****

    ,,JMÉNEM LIDU ČESKOSLOVENSKÉ REPUBLIKY VÁS ZATÝKÁME Z PŘÍPRAVY VRAŽDY, LOUPEŽE A POKUSU PŘEVÉST PENÍZE ZA HRANICE ČESKOSLOVENSKA“...... /// ,,Ve Stínu“ působí temně a to nejen proto, že furt (v 50tejch letech) vypadává elektrika (a už vůbec ne kvůli tomu, že by mluvili jak čuráci). Tahle dramatická krimi, která přeroste v boj jednotlivce proti ,,krakatici“ (co se nedá porazit), místy působí jako zjevení v naší kinematografii a zřejmě nebude náhoda, že to nejzajímavější, co v českým filmu vzniká, se týká (naší) temný minulosti. P.S.: A nemyslím si, že film je věnovanej měnový reformě…. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Zjistím, že: ,,udělat popelku“, neznamená hromadný znásilnění Libuše Šafránkový. 2.) Jsem statečnej člověk, kterej se nebojí bojovat proti nespravedlnosti (teda, aspoň si to myslím….). /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ **(25.2.2013)

  • J*A*S*M
    ***

    Původně jsem dal čtyři hvězdy, protože jsem rád za každý český film, který není špatný. A Ve stínu není špatný film. Problém je v tom, že není dobrou detektivkou, kterou se většinu času snaží být. Funguje hlavně v dramatické rovině, ale ta zbytečně složitá, nepřehledná a nejasně odvyprávěná rovina detektivního pátrání mě v kině rušila. Nezaznamenal jsem přesně kdo/co/jak/proč ... Technicky je to zcela srovnatelné s evropskou konkurencí, což je fajn. Českému filmu teď schází především dobří scenáristé a dramaturgové.(27.9.2012)

  • Bluntman
    ***

    David Ondříček by měl režírovat pouze neambiciózní žánrová díla, protože při snaze o přesah dospěje k něčemu významově velmi banálnímu. Je sice pravda, že tvůrci snímek cílili na mladého diváka, ale nějak jsem neočekával, že by se tím myslelo dítě školou povinné, jemuž rodiče stále čtou na dobrou noc, když i ty nejprimitivnější metafory musí být osvětleny a pro jistotu ještě zopakovány. Odhlédněme ale od naivní prostoduchosti boje proti systému, kdy měnová reforma má být reflexí ekonomické krize a vykonstruovaný proces s Židy může upomínat na nedávné kauzy vůči jiné národnostní menšině, a soustřeďme se na formální stránku. Narativní diletanství je srovnatelné snad jen s jinou přeceňovanou dobovkou, POUTY, protože i zde je řada věcí motivována velmi nedůmyslně, jenom aby se vyprávění mohlo dopracovat k bodu obratu-zlomu. Na místo série pečlivých detektivních dedukcí je zde spoléhání se na náhody, kdy se bývali SSáci holí u okna, aby bylo vidět jejich tetování, a sirka se zlomí, aby při hledání krabičky v kabátě kolegy se přišlo na jeho dvoutvářnost. Zamrzí to o to víc, protože jinak je patrná přepečlivá strukturace syžetu, kdy v každé desáté minutě dojde k dílčímu zlomu a užívá se pravidelného rytmizování v podobě anoncování titulků novin či povídání si s někým z rodiny. Mnohem důležitější je rozdělení do tří cirka půlhodinových aktů, z nichž každý vychází ze zcela odlišné poetiky, čemuž dokonce přizpůsobuje svůj stylistický subsystém. V první - noirové - části je snímání klasické (statičnost, záběr-protizáběr při dialogových scénách, nadhledy pro /re/establishng shoty); s přechodem k psychologickému dramatu barevná paleta potemní, postavy jsou umísťovány do dalších plánů a před ně jsou stavěny různé věci, časté je zapojování podhledů a nadhledů a významotvorně se pracuje s nasvícením; v posledním - soudním - aktu pak převládají jízdy snímající postavy z boku. Stylistická koherentnost je ale nabourávána transtextuálností motivací dílčích prvků: jednak nepatřičnou Muchowovou hudbou, která se snaží evokovat herrmanovské kompozice, jednak záběrováním odkazujícím se zde k noirům, tam k postnoirům, jinde zase k hitchcockovským thrillerům 50. let. Obávám se ale, že spojení těchto poetik nefunguje především z důvodu výše zmíněné lajdácké motivovanosti přechodů mezi nimi a vykonstruovaností celého "whodunitu". Mnohem horší je, že tři žánrově a stylisticky odlišné akty samy o sobě už nejsou nijak ozvláštňující a vyžadovaly by navíc zcela odlišný přístup k hereckému pojetí. Lze oceňovat jednotlivosti (např. neokázalost výpravy, umírněný Trojanův výkon), ale jako celek VE STÍNU epicky selhává na tolika úrovních, že není co oceňovat ani v rámci tuzemské kinematografie. Komparace s evropskými konkurenty, kteří taktéž účtují s dobou minulou v žánrovém provedení a ještě zvládají být důsledně společensko-kritičtí k současnému statutu quo (ŽIVOTY TĚCH DRUHÝCH, ČERNÁ KNIHA), by pak byla přímo drtivá. P.S. Nepřekvapuje mě, že z toho obě Spáčilové vlhly, protože se výsledný sestřih bude nejvíc zamlouvat maloměšťákům.(15.9.2012)

  • Isherwood
    ***

    Detektivní linka ztracená pod nánosem ideologické očisty, kterou nevytáhne ani fakt, že i v komparzu vidíte známé herecké tváře a že Ondříček to vizuálně prodává jako suverénní evropský film. Cool fasádu snese spíše rozjuchaná současná komedie, než-li dobové zúčtování s temnou kapitolou národního dějepisu. Promarněná šance, jehož povrchní pozlátko jenom stvrdila nadílka Lvů.(27.6.2013)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace