Ve stínu

Vizuálně lákavá detektivka, která snad nejvíc potěší tím, že to u nás prostě a jednoduše jde!! Výtvarně uchvátí, kamerou perfektně nasvítí, herecky nadchne, výpravou ohromí, scénáristicky pohladí a režijně dodává jistotu. Tahle Praha je industriálně šedá. Po chladných a špinavých dlažebních kostkách se tu prohání dravý kapitán s tváří Ivana Trojana, který svou postavu sehrál znovu dokonale a spolu s divákem vyhlíží další díl téhle bezútěšné mozaiky. Tu a tam kopne do balónu, aby i synek věděl, že taťku ještě neodkrouhli, bojí se o něj i krásnou manželku, a vyčkává na ten správný okamžik k vykonání velkých činů. Tvůrci se s tímhle temným dobrodružstvím se statečnými jednotlivci prostě strefili jak vidno nejen mně do noty, přiklusali s ambiciózní látkou v noir stylu a kvalitativně došlapali až do konce. Pánové v baloňácích mi prostě v téhle látce nadmíru sedli, za řemeslnou preciznost, navozenou atmosféru a režijní poctivost by se David Ondříček nemusel stydět ani výrazněji na západ od své domoviny. I takhle se dá udělat filmová obžaloba let minulých!! Dobré, moc dobré - 80% (14.11.2013)

"Hledám vraha. Je mi jedno, kdo to je." Ve stínu večerní projekce jsem viděl skvělej film s vynikající atmosférou, kterej ani propagandisticky nelhal o době minulý (jen zdvořile pomlčel o některejch nevhodnejch souvislostech), ale na tý kriminální linii to v něm trošku skřípalo. Určitě leccos zachránil ten nejsprávnější ze správnejch kapitán Hakl, kterej sice občas vyšetřoval na principu instinktivní náhody, ale to mohu velkoryse přehlédnout. Horší je to u mě s tím, že hrdinství obdivuju pouze v případě, že má nějakej smysl. Jinak si stojím za rčením, že hrdinů jsou plný hřbitovy a z tohoto místa může STB porazit pouze jedinec s mimořádně vyvinutým smyslem pro vstávání z hrobu. (10.03.2013)

Ve stínu je zdařilý temný thriller o protižidovském spiknutí uvnitř komunistického ČSR ve vyburcovaném roce 53. Mile mě překvapilo, jak Ondříček civilně ukočíroval reálie - 50. léta nejsou jen absurdně temnou dobou, ale mají v sobě i kus "hrabalovské" proletářskosti a budovatelké hověziny (skvělá recitace básně Kulak). Nemá cenu se tvářit, že jde o bůh ví jakou detektivku - po chvíli je poměrně jasné, že spíš než o "whodunit" jde o vyhrocený střet tvrdohlavého kapitána kriminálky s "krakaticí" StB. Jenže tady nastává kámen úrazu: i když Koch i Trojan hrají skvěle, film má kvalitně napsané dialogy a drží napětí, nakonec demaskuje to nejbanálnější morální klišé o hrdinství tváří v tvář "zvůli zhora". Děje se tak za cenu scenáristických veletočů a nerealistických řešení (ve vztahu k rodině, ale i ve vztahu k celému monstrprocesu s židovskou obcí), bohužel i značně mlhavých motivací charakterů (úplně tu uniká rovina, která by jakkoli řešila fakt, že si oba hrdinové zavdali s "krakaticemi" a hlavně kapitán Hakl nemůže být tak andělsky čistý a zásadový, jak se film tváří) a spěje k trapném heroickému gestu v závěru. Jinými slovy se tu realismus a drama upozaďuje ve jménu ušlechtilé moralitky o hrdinech, kteří se vzbouřili - namísto vrstevnatého filmu tak sledujeme v jádru triviální šachovou partii s konstrukty. Strašná škoda, vystižení prostředí prozrazuje, že bylo ve hře mnohem víc. A závěrem: proč v každém podobném filmu musí hrát v 90% stopáže návodná hudba? Nechte už proboha diváky myslet a cítit za sebe. (04.09.2012)

Možno by sa chcelo napísať, že Ondríček natočil neo-noir, ale on natočil čistý noir. Farebný filter je síce mierne odlišný, ladený do hnedých odtieňov, zato sú všetci tajomní, elegantne vyfukujú z cigariet a sú oblečení v noblesných oblekoch, skrytých "ve stínu" pod klobúkmi. Občas máte pocit, že zpod toho Trojanovho vykukne Bogart. Film ponúka zopár kriminálnych klišé, ale vzhľadom k žánru to vôbec nevadí. Bohužiaľ je znova cítiť, že filmu by viac prospela televízna obrazovka. Prvú polovicu filmu sa trochu nudíme, chýbajú perspektívne zábery dobovej Prahy, alebo aspoň jedna davová scéna. Je to skôr za tri, ale triler, respektíve film, ktorý sa zaoberá procesmi z 50tych rokov tu ešte nebol, takže za snahu, vydarenú dobovú atmosféru a šikovne vymyslenú záverečnú pointu niečo pridám. (13.11.2012)

Král bizarních postaviček si odskočil ke krimi žánru a hned z to byl jeden z nejlepších porevolučních počinů. Ondříček konečně zkusil něco nového a v komunistické šedi se skutečně našel. Hodně mu samozřejmě pomáhá osazenstvo Dejvického divadla. Epstein to naopak sráží směrem k průměru, ale na Českého lva to stejně stačilo. (15.03.2024)